Berlín - ráj cyklistů

Do Berlína jsem jela sice služebně, ale zároveň s přáním poznat město. jak jen nejvíc to půjde. A šlo.

Koupily jsme si s kolegyní síťovou jízdenku, která nám platila na všechny dopravní prostředky a téměř po celém Berlíně. Na 14 dní se vyplatí dvě týdenní, ná pobyt delší měsíční. Jedete-li třeba do Postupimi, připlatíte 1.60 Euro.

V současnosti je Berlín v majetku stavbařů, takže nepočítejte s krásnými záběry - všude vám do něj vlezou jeřáby a podobné potvory. Přesto je to krásné město, které spojuje moderní se starým, dotváří a polidšťuje socialistické paneláky, citlivě kombinuje styly a formy. Ve městě je spousta zeleně, která žije - na každém kousku trávníku se piknikuje, hrají míčové hry, pobíhají děti a psi. Po jedné jediné procházce Lidovým parkem ve Friedrichsheinu (mimochodem nepřehlédněte Pohádkovou fontánu a zkuste s dětmi hádat, které pohádkové postavy ji obklopují) pochopíte, proč před prezidentským palácem v zámečku Bellevue je cedule se zákazem pořádání pikniků.

Rychlý a čistý S-Bahn vás doveze třeba k Olympijskému stadionu - působí zvenčí skoro depresivně a evokoval v nás dobu vzniku - úplně jsme si představily Hitlera hřímajícího své proklamace. Mnohem víc se mi líbila stanice metra u stadionu.

Dennodenně jsem jezdila po Bernauerstraße, kde se začala stavět Berlínská zeď a kde je dnes její muzeum. Představovala jsem si (a přznávám, že mi ta představa připadala přímo zrůdná), jak jedu tramvají vedle zdi, za níž hlídkují vojáci s nabitými samopaly, jak dupou po hrobech zrušeného hřbitova, jehož mrtvé ani nestačili - nebo spíš nechtěli - exhumovat, jak za zdí začíná úplně jiný svět. Když jsem jednou nasedla na tramvaj opačným směrem, dojela jsem znovu ke zbytkům Berlínské zdi, tentokrát vesele pomalovaným sprejery a malíři, kteří tím dali najevo, že - snad - se už nic podobného opakovat nebude.

Největším zážitkem pro mě byl výstup na kupoli Reichstagu. Dva rovnoběžné chodníky vás dovedou jeden nahoru a druhý dolů po obvodu skleněné kupole, průvodce vám špitá ze sluchátka do ucha, co právě vidíte. Je to dobrodružné i poučné zároveň a obzvlášť děti jsou nadšené. Celé město máte před sebou jako na dlani.

Nechcete-li si zaplati plavbu po Sprévě nebo Rundfahrt (okružní jízdu) Berlínem, nasedněte do poschďového autobusu 100 nebo 200 a projeďte se z východu na západ, nebo opačně. Bude to s komentářem turistů, kteří radostně vykřikují, spatří-li z výšky něco zajímavého. Vůbec nejzajímavější je z té výšky pozorovat cyklisty, jak se bravurně proplétají mezi chodci i auty, skoro jako by si nevážili života. Ale řidiči už jsou dávno na podobné kousky zvyklí, a tak neztrácejí duchapřítomnost, a za celou dobu pobytu jsme neviděli ani jednu nehodu. Když jsem ráno (bydlela jsem ve čtvrti Prenzlauer Berg) dobíhala tramvaj, musela jsem také dávat pozor na cyklisty všeho věku, na kolech všech typů. Svištěli po cyklostezce vedle chodníku do práce, s dětmi do školky. Mrně na odrážedle dohánějící bráchu a tátu na kolech, těhotnou ženu, matku s jedním dítětem na sedačce vzadu a druhým v "klokance" na břiše či otce vezoucího hned dvě mrňata v jakési rikše u nás jistě nepotkáte. Na kole tu jezdí dělníci v monterkách, ženy v dlouhých šatech i minisukních a s botami na podpatcích i v pantoflích, muži v oblecích či mladí v kraťasech, a někteří dokonce bosky. Protože - až na Prenzlauer Berg - je všude rovina, nikdo nevypadá upoceně a je možné jezdit i na předpotopních modelech, na které by u nás nikdo nevlezl. A největším hitem jsou kola skládací, k tomu řetěz, že jsem měla problém ho zvednout. Kola parkují úplně všude a nikomu zcela evidentně nepřekáží.

Až pojedete do Berlína, nezapomeňte navštívit Muzejní ostrov, poseďte na Alexanderplatzu, zajděte na výstavu do bývalého Frankfurtského nádraží přetvořeného na galerii, projděte si slavný Ku-Dam a kupte si alespoň maličkost v Ka-De-We. Na závěr se vyfoťte u Berlínské zdi nebo s vojáky u Charlie Pointu. A kupte si třeba sezamovou nebo makovou zmrzlinu. Pak už můžete nasednout na vlak, do auta či odjet na letiště a hurá domů - se vzpomínkami zabalenými pěkně do uzlíčku.

A až uslyšíte, že Berlín je sice moderní velkoměsto, ale ošklivé, nevěřte tomu, je krásný - svým berlínským způsobem.