Berlín - silvestr 09
Do Berlína jsme se rozhodli jet vlakem 31.12.2009 odpoledne a přijed 1.1.2009 prvním ranním vlakem zpět, bez ubytování. Když jsem se na hl. nadraží v Praze ptal na cenu zpáteční jízdenky byl jsem zaskočen. Jízdenka stála přes 3tis. Kč, ačkoli vzdálenost je jenom 350 km. Kdybych si koupil jízdenku min. o 3 dny dříve, dostal bych prý slevu. No přejeli jsme metrem na Florenc. Zpáteční jízdenka autobusu maďarské společnosti stojí 900 Kč. Tak jsme jeli autobusem. Nazpět jede autobus ráno 1.1.2010 až v 9:30h. Už teď jsem tušil, že noc bude dlouhá a toto bude problém. Berlín nás přivítal ulicemi plnými sněhu, hustým sněžením a mrazem. Nasedli jsme na metro a přejeli na Walther Schreiber platz, kam jsem byl pozván na večírek českých krajanů. Bohužel nepovedlo se mi je zkontaktovat a tak jsme si na chvilku sedli do nedalekého fastfoodu Burger King a pak vyrazili metrem a nadzemkou přímo k Braniborské bráně. Koupit jízdenku na městskou Dopravu není problém. V každém metru je automat, v kterém je možné platit mincemi, bankovkami nebo kartou. Poté, co jsem přepnul menu z němčiny do angličtiny nebyl to problém ani pro mě. Vlak byl nacpaný lidmi. Většina vystupovala již o zastávku dříve. Pak jsem pochopil proč. Zastávka Braniborská brána je v podzemí a výstup vede úzkým schodištěm na Parisen platz. Trvalo několik minut než jsme se dostali nahoru. Zde plno lidí, že šlo stěží jen projít. Drali jsme se davem směrem k Braniborské bráně, ale asi po 50m zde byl policejní zátaras a nikoho zde nepouštěli. Šli jsme tedy zpět a první ulicí se dali vpravo s tím že Braniborskou bránu obejdeme a prvním vchodem se dostaneme dovnitř areálu. V ulici byl obchod se suvenýry. Každý jsme si koupili něco malého na památku. Postupovali jsme bočními ulicemi podél areálu, ale stále jsme naráželi na policejní zátarasy. První vstup, na který jsme narazili byl uzavřen. Jak jsem později pochopil bylo to proto, že prostor mezi Braniborskou branou a obrovským vyhlídkovým kolem byl už přeplněn lidmi. Nakonec asi někdo netrpělivý rozevřel oplocení. Když jsme tam přišli my, proudily tudy davy lidí. Přidali jsme se a do areálu jsme vstoupili nedaleko vyhlídkového kola. Směrem k Braniborské bráně bylo nemožné se prodrat tak jsme šli nejdříve opačným směrem. Atmosféra byla bezvadná. Prý se tu schází více než 1 milión lidí. Nebýt toho, že všichni začali odpočítávat ani bych si nevšiml, že je půlnoc. Půlnoční ohňostroj byl z mého místa maličko skryt za stromy. Nebylo to nic mimořádného ani velkolepého. V zadní části byli dvě pódia,kde hráli dj a několik menších stanů s živou hudbou, kde bylo samozřejmě našlapáno. Bylo zde mnoho stánků s různým alkoholem, jídlem-hlavně klobásami a různými suvenýry-zejména oblečením. Nebyl problém bez fronty si cokoli koupit. Čas rychle utíkal. Když jsme se asi v půl druhé dostali zpět k vyhlídkovému kolu bylo zde už poměrně volno. Na kole bylo chladno, ale moc pěkný výhled na nejbližší okolí. Na hlavním pódiu u Braniborské brány ještě vystupovali nějací asi němečtí zpěváci. Prošli jsme bránou a vydali se zasněženými ulicemi na hlavní vlakové nádraží. Chtěli jsme jet zpět autobusem, ale metro na autobusové nádraží ještě nejezdilo a zde bylo možné se skrýt před mrazivým počasím. Nádraží je obrovská hala obklopená 3 nebo 4 podlažími. To si nepamatuji přesně. Většina restaurací již měla zavřeno, ale jednu jsme našli. Dali jsme si polévku a já lahvové pivo. To bylo asi půl čtvrté ráno. Pak jsem si ještě v Burger King, kde asi měli nonstop, koupil pizu a lahvové pivo. Zde bylo narváno lidmi, kteří zde podřimovali na židlích i na zemi. Na první pohled to zde vypadalo nevábně,ale bylo to rozhodně nejteplejší místo na celém nádraží. Před šestou hodinou mě již bylo jasné, že jízda v 9:30h autobusem je nereálné a začal jsem shánět pokladny, kde bych koupil jízdenky na vlak, který jede v 6:36h. Žádné pokladny jsem nenašel, ale objevil jsem automat na jízdenky. Zadal jsem si anglický jazyk. Ovšem po probdělé noci byla moje schopnost ovládat cizí jazyk hodně snížená. Nakonec se mi povedlo koupit dvě jízdenky za 91 euro a zaplatit kartou. Cesta vlakem byla příjemná, trvala necelých 5 hodin. Za tu dobu se mi povedlo trochu se prospat. Ještě na německém území nás vyrušil průvodčí. Prohlédl si lístky a požadoval ještě doplatek 25 euro, protože jsem při koupi omylem zadal, že jsem držitel slevové Deutsche bahn karty. Nakonec si vzal našich posledních 20 euro a zmizel. Do Prahy na hlavní nádraží jsme přijeli asi v půl dvanácté. Ve vlaku jsme si oba odpočinuli tak jsme ještě zašli do celkem 3 hospod na oběd a několik piv.