Česká Třebová - PkP

Česká Třebová • Fotografie (1) • Foto: okalis

Česká Třebová

Město Česká Třebová leží v okrese Ústí nad Orlicí, v průměrné nadmořské výšce 375 m. Rozkládá se v širším údolí říčky a pozdější řeky Třebovky, která se v Ústí nad Orlicí vlévá do Tiché Orlice. S Ústím je Třebová spojena zástavbou ústecké osady Hylváty a obce Dlouhá Třebová, které jsou obě úzké a dlouhé. Údolí Třebovky je obklopeno dvěma vysokými hřebeny. Na západě je to hlavní hřeben Českotřebovské vrchoviny začínající Andrlovým chlumem a táhnoucí se přes Kozlovský kopec a rozcestí Nad Zlatou studánkou, kde dosahuje vrcholu (603 m n.m.), a snižuje se v okolí obcí Mikuleč, Mendryka a Gajer, kde jej také přetíná silnice č.35; jeho nejzajímavějším pokračováním je zde Javornický hřeben. Na východě se táhnou Třebovské stěny, ve své centrální části též nazývané Hříva; jejich začátek je v oblasti Horákovy kaple, tedy na svazích vrchu Strážný, za ním, nad údolím Tiché Orlice, stojí hrad Lanšperk; hřeben se táhne jižním směrem přes ves Skuhrov a svůj nejvyšší vrchol (Palice - 612,8 m n.m.) po Třebovické sedlo, kde končí; východní sráz je prudký, právě proto se nazývá ,,Třebovské stěny“ a z některých míst na něm je krásný výhled na východ; Třebovickým sedlem prochází spleť silnic a železničních tratí, protože za ním se zvedá opět prudký Hřebečovský hřbet; na oba hřebeny je krásný pohled především z východní strany. Za Kozlovem Česká Třebová sousedí s městem Litomyšlí.

Původní osada zde byla založena nejspíš litomyšlským klášterem, a to na pravém břehu Třebovky, okolo pozdně románské rotundy sv. Kateřiny z 1.pol.13.stol. Město na levém břehu říčky založil Přemysl Otakar II., jeho rozvoj však nastal až v 19. století, kdy tudy (r.1845) byla postavena železnice Olomouc - Praha a (o 4 roky později) odbočka na Brno.

Českou Třebovou prochází silnice číslo 14, a hlavně je tu významná železniční křižovatka - končí zde hlavní trať od Prahy a začíná významná trať směr Olomouc a Bohumín, z níž odbočuje v Třebovicích lokálka na Moravskou Třebovou a Skalici nad Svitavou, v Rudolticích pak na Lanškroun; další hlavní trať směřuje na Brno.

V centru města naleznete Staré náměstí s radnicí, za nímž je klasicistní Kostel sv. Jakuba Většího. Nejzajímavějším místem celého města však je určitě starý hřbitov s již zmíněnou rotundou sv. Kateřiny z 1.pol.13.stol. nad rozcestím, kde se rozděluje modrá a červená; zvonice stojící na okraji hřbitova byla později upravena na efektní bránu. Ve Třebové bych ještě zmínil asi malou kapličku v místě spojení ulic Chorinovy a Hýblovy (obě vycházejí jihovýchodním směrem ze Starého náměstí) a protestantský kostel schovaný na sídlišti Trávník (jižně od silnice od Litomyšle); opravdu příjemným místem je určitě park Javorka, z nehož vychází níže zmiňovaná okružní žlutá značka; zajímavá je i budova nádraží.

Ke Třebové dále patří osady Skuhrov, Lhotka, Parník, Hliníky, Rudoltičky, Borek, Jelenice, Brázdov, Svinná a Kozlov. Z nich je nejvýznamnější Kozlov, kde v krásné Vejrychově chaloupce žil známý malíř Max Švabinský; půjdeme-li od Svinné kolem Vejrychovy chaloupky dále po žluté, narazíme v centru vsi na nádhernou roubenou kapličku; budeme-li od kapličky stoupat k silnici, narazíme nahoře na zastávku Čes. Třebová,Kozlov,křižovatka s rozcestím, odkud jde podél silnice do Třebové alej Maxe Švabinského; dáme-li se u zastávky Křižovatka Doprava, přijdeme na rozcestí pod Kozlovským kopcem, kde můžeme odbočit doleva po červené a nově prodloužené modré a vyjít na vrchol kopce s turistickou chatou M. Švabinského a rozhlednou, odkud červená klesá nejkratší cestou do Třebové. U zastávky Křižovatka bychom se také mohli dát přímo alejí a až bychom narazili na žlutou odbočit doleva, abychom přišli na místo zvané Hory s poutní kaplí Panny Marie Pomocné.

U nádraží v České Třebové je turistické východiště, odkud jdou na dvě strany společně všechny čtyři druhy českých turistických značek (na západě se začínají rozdělovat u parku Javorka, na východě na Starém náměstí); úplné východiště se dvěma směry každé barvy je nově i pod Kozlovským kopcem. Červená jde od nádraží na západní straně nejkratší cestou Na Kozlovský kopec, odtud dlouhým společným úsekem se zelenou a žlutou - cestou míjí lesní zastávku Čes. Třebová,Kozlov,hájovna - na rozcestí Nad Zlatou studánkou, odkud klesá samostatně ke Zlaté studánce a přes Strakov vede do Litomyšle; východním směrem nejprve vystoupá na Třebovské stěny, kde se rozděluje - jižní varianta jde po hřebeni - kolem odbočky na Palici - do Třebovického sedla a dále po Hřebečovském hřbetu; severní varianta klesá do Ostrova a odtud směřuje na Jablonné nad Orlicí. Modrá jde na západě asi nejmírnějším stoupáním na rozcestí pod Kozlovským kopcem, kde ještě velmi nedávno končila - většinu cesty nahoru jdete údolím Křivolík, nakonec vám ani nepřijde, jak jste stoupali a jste nad Kozlovem; nově modrá z rozcestí stoupá na vrchol, za nímž se odděluje od červené a pěšinou lesem míří na větší cestu vycházející na silnici u kapličky nad Semanínem, do kterého jde dalšími lesními stezkami, v okolí Semanína dnes najdete více vyznačených cest doplněných informačními panely; východní modrá stoupá do Skuhrova a odtud jde na sever po Třebovských stěnách a na Lanšperk. Zelená na západě nejprve prudce vystoupá na Hory, kde si skutečně, zvláště za kapličkou, budete připadat jako na horách, potom přechází údolí Křivolík a vystoupavši z něj přetíná druhou, hřebenovou, zelenou, následně jde přes Svinnou a Suchou do Litomyšle; na východě vede zelená dlouho údolím Třebovky - až na konec Rybníka, odkud přeci jen stoupá na Stěny, za nimiž míří do Rudoltic, přechází Zámecký vrch, prochází Lanškrounem a dále směřuje na Lázek. Západní žlutá vede nejkratší cestou do Svinné - zde se můžete odpojit po neznačené cestě lesem Kozačka do Němčic -, odkud jde krásnou cestou skoro zpět - na Kozlov a přes rozcestí pod Kozlovským kopcem do krásné vísky Mendryka a po Javornickém hřebeni do Svitav; východní vychází údolím Třebovky na Rybník, odkud se však podél Skuhrovského potoka vrací k červené a spolu s ní stoupá pod Palici, kde se dává vlevo zkratkou na hřeben, po němž jde do Skuhrova, za kterým hřeben opouští a přes Horní Houžovec a Knapovec pokračuje do Ústí. Dále od nádraží, avšak nedaleko od centra, konkrétně v parku Javorka, začíná okružní žlutá značka vedoucí přes Hory, přetínající alej Maxe Švabinského a klesající zpět spolu s červenou od Kozlovského kopce. Zmíněné východiště Kozlovský kopec, rozc. je jen 250m od kozlovské zastávky Křižovatka a k cestě směrem ke Zlaté studánce můžete využít i výše zmíněnou zastávku Hájovna. Většinu značek vedoucích z kozlovského východiště jsme již zmínili, neboť sem přicházejí různými cestami od nádraží - z jihu sem po silnici přichází červená, zelená a žlutá znad Zlaté studánky, červená se odpojuje Doprava - k vrcholu -, ale směrem vpřed ji nahrazuje modrá přicházející dnes pro změnu od vrcholu; na jihu se značky rozcházejí na rozcestí Nad Zlatou studánkou, kde se nejprve odpojuje červená a kousek pod vrcholem od přímo jdoucí žluté odbočuje i zelená; na severu se rozdělují již u zastávky Křižovatka (žlutá vlevo do Kozlova, zelená přímo po hřebeni, modrá vpravo a vlevo do údolí Křivolík). Jedinou značkou, již jsme zatím jen letmo zmínili, je hřebenová zelená; ta začíná u železniční zastávky Anenská Studánka - na železniční trati jdoucí kolem Hřebečovského hřbetu - velmi prudce stoupá po silničce na hřeben, do obce Anenská Studánka, odkud klesá k rybníku Hvězda, za nímž přichází do osady Nový Rybník se železniční zastávkou Semanín, odtud jde přes rozcestí u přírodní památky Psí kuchyně a vzhůru po jedné z místních lesních asfaltek nad Zlatou studánku; za Kozlovským kopcem pak pokračuje po hřebeni přetínajíc nejprve na rozcestí Na Šklíbandě zelenou od Třebové na Litomyšl, potom, na rozcestí Nad Svinnou, žlutou od Třebové na Svinnou, kousek pod Zhořským kopcem (nad rozcestím je také použitelná zastávka Čes. Třebová,Svinná,rozc.) přechází silnici 358, pod níž začíná žlutá na Sloupnici, a silničkou klesá do vesnice Přívrat, za níž zase stoupá, pak se od ní odpojuje žlutá vyrážející přes Dlouhou Třebovou ke Skuhrovu, následně žlutá na opačnou stranu - tato přechází vnitřní údolí Řetové a na rozcestí Pod Antoníčkem se připojuje k modré Ústí - Litomyšl -, nakonec, na rozcestí U zabitého, potkává i tuto modrou značku a končí u rozhledny na Andrlově chlumu, odkud byla po nesmyslném zrušení červené od Kerhartic a Ústí prodloužena po jednom z původních směrů této - křížovou cestou do centra Ústí nad Orlicí.

Text je přejatý z Průvodce k průvodci II - http://ondra-pdvyv.wz.cz/PkP/PkP2.pdf.
Anotaci naleznete zde - https://www.turistika.cz/cestopisy/show/pruvodce-k-pruvodci-ii-okoli-litomysle-a-ceske-trebove.html.
Oficiální stránky města České Třebové: http://www.ceska-trebova.cz/

Poslední aktualizace: 25.10.2009

Česká Třebová - PkP na mapě