Cesta na Madeiru v době coronaviru
Jet na Madeiru mě napadlo již v roce 2017, když jsme se vrátili z Korsiky. Zaujala mě opět především kombinace hory, moře, kterou Madeira nabízí podobně jako Korsika. Začali jsme sledovat nabídky letenek a v prosinci 2019 se nám podařilo koupit letenky na Madeiru na termín od 25. 9. 2020 do 1. 10. 2020. To jsme ještě netušili, co se v roce 2020 stane. Po vypuknutí světové pandemie coronaviru, kdy nastalo rušení leteckých spojů jsme tajně doufali, že se situace do září zlepší a naše cesta se uskuteční. V průběhu roku 2020 nám letecká společnost TAP Portugal několikrát poslala oznámení o změně letu a tak jsme očekávali, že let bude zrušen. Začátkem září nám byl zpáteční let posunut o jeden den, čímž se nám prodloužila doba pobytu a i ostatní časové změny nám v podstatě vyhovovaly. Dotazem u zprostředkovatele našich letenek Pelikána jsme zjistili, že máme nárok na refundaci, protože náš let byl posunut o více než 5 hodin. Tím nastalo velké rozhodování. Máme jet nebo požádat o vrácení peněz? Začali jsme vážně uvažovat o tom, že naši cestu uskutečníme. Dalším úskalím však byl test na coronavirus. Madeira nabízela provedení testu zdarma na letišti , u nás stál test 1756,- Kč. Vzhledem k tomu, že situace v ČR se začala v souvislosti s onemocněníém covid prudce zhoršovat, rozhodli jsme se podstoupit test v ČR, abychom měli jistotu, že jsme negativní a vyhnuli se tak nebezpečí karantény na Madeiře. Dalším problémem však bylo to, že test nesmí být starší 72 hodin. Vznikla otázka, jak se vejít do tohoto časového limitu, když laboratoře vyhodnocují testy do 48 hodin ? Protože jsme odlétali v pátek 25. 9. 2020 v 15. 30 z Prahy a přílet na Madeiru byl v sobotu v 0.25 hod., zaregistrovali jsme se přes internet na test na středu ráno a doufali, že nám pošlou potvrzení na e-mail dříve než za 48 hodin. Měli jsme štěstí, potvrzení přišlo na e-mail již ve středu odpoledne. Všichni jsme byli negativní. Den před od letem jsme potvrdili letenky, objednali jsme ubytování přes booking, parkování na letišti v Praze, taxi z letiště na Madeiře a pronájem auta. Pak jen sbalit malý kufřík a vysněná cesta mohla začít.
Z domova jsme dojeli do Prahy autem na parkoviště u Zličína a minibus nás dopravil na letiště . Z Prahy byl odlet v 15.30 hod.. Letiště zelo prázdnotou a tak jsme se trochu uklidnili a přestali mít strach z nebezpečí nákazy covidem. Až když začalo přibývat lidí k nástupu do letadla směr Lisabon a přiletělo plné letadlo z opačného směru, nasadili jsme rychle respirátory F2. Náš let byl s přestupem v Lisabonu ,kde jsme strávili čekáním na letišti asi 4 hodiny. Uteklo to rychle a ve 22.40 jsme odlétali na Madeiru. V 0.25 jsme přistáli na letišti Funchal. S obavami jsme procházeli letištěm a očekávali covidovou kontrolu. Nejprve nás přivítaly mladé hostesky, které nám nabídly na uvítanou banány a pak nás navigovaly k místu, kde se cestující rozdělili na ty s testem z domova a bez testu. My s testem jsme přistoupili k okénku, kde jsme přiložili QR kód a potvrzení o negativním testu. Zakuklená pracovnice vše prověřila a pak jsme již byli vpuštěni na území Madeiry. V letištní hale jsme si všimli bílých kontejnerů s odběrovými místy pro cestující bez testu. Ale to nás již nezajímalo, čekalo na nás objednané taxi, které nás odvezlo do našeho apartmánu Casa do Lido by An Island Apart.
Asi po půl hodině cesty, nás řidič vysadil před železnou brankou do zahrady našeho apartmánu. Ze zakódované schánky jsme si vyzvedli klíč a vstoupili jsme do zahrady. Vstupní cesta byla lemována po obou stranách květníky s červenými anturijemi, nad domem se vypínala palma , nohama jsme se zabořili do měkkého trávníku. Dýchl na nás teplý vzduch s vůní moře a květin. Měli jsme jen pro sebe na několik dnů celý dům se třemi ložnicemi, kuchyní, halou, obývákem , dvěma koupelnami, terasou a zahradou. https://www.booking.com/hotel/pt/casa-do-lido.cs.html?label=gen173
Hned ráno jsme vyrazili na nákup, abychom se mohli nasnídat. Po chvíli jsme zjistili, že v blízkosti našeho ubytování se nachází supermarket Pingo Doce, kde jsme pak všechny následující dny nakupovali.
Asi po půl hodině cesty, nás řidič vysadil před železnou brankou do zahrady našeho apartmánu. Ze zakódované schánky jsme si vyzvedli klíč a vstoupili jsme do zahrady. Vstupní cesta byla lemována po obou stranách květníky s červenými anturijemi, nad domem se vypínala palma , nohama jsme se zabořili do měkkého trávníku. Dýchl na nás teplý vzduch s vůní moře a květin. Měli jsme jen pro sebe na několik dnů celý dům se třemi ložnicemi, kuchyní, halou, obývákem , dvěma koupelnami, terasou a zahradou. https://www.booking.com/hotel/pt/casa-do-lido.cs.html?label=gen173
Hned ráno jsme vyrazili na nákup, abychom se mohli nasnídat. Po chvíli jsme zjistili, že v blízkosti našeho ubytování se nachází supermarket Pingo Doce, kde jsme pak všechny následující dny nakupovali.
Během dopoledne jsme se vydali na procházku po pobřeží Atlantického oceánu, lemovaného černými skalisky a bílými luxusními hotely. Zvláště nás upoutal pohled na skalnatý ostrůvek Ilheú do Lido Na černých skalách byly rozmístěny modré bazény. Všude kvetla spousta květin a rostlo zde mnoho zajímavých stromů, keřů a kaktusů. Kolem skály Ponta da Cruz, kde se nachází socha objevitele Madeiry Zarca jsme došli až na pláž Praia Formosa, kde jsme neodolali koupání v Atlantickém oceánu. Voda byla teplá, jen přístup do moře byl horší kvůli vlnám a kamenům, které nám ujížděly pod nohama. Z pláže jsme odjeli autobusem na prohlídku centra města ( jízdenka v hotovosti stojí 1,95 EUR). Koupili jsme si v automatu na autobusovém nádraží Termico Teleferico kartičku GIRO na městské autobusy Horarios za 0,5 EUR , karta se dá nabít v automatu mimálně na 2 – 5 jízd, jedna jízda pak stojí 1,35 EUR, 9 jízd a více stojí 1,25 EUR). Prošli jsme nábřeží a část města Zona Velha až k pevnosti Fortaleza de Santiago. Zpátky na ubytování do Lida jsme se vydali pěšky, cestou jsme si prohlédli městský park Jardim Municipal s exotickými stromy a květinami a cestou park Santa Catarina a sochu rakouské císařovny Sissi, která na Madeiře pobývala.
Na druhý den našeho pobytu jsme měli naplánovaný výlet na Levadu do Furado.
https://mapy.cz/zakladni?planovani trasy&x=-16.8561588&y=32.7398704&z=14&dim=5f5b1c80af951adf01c5201d
Protože jsme chtěli projít levádu celou bez toho, že bychom se vraceli na výchozí místo, rozhodli jsme se tento den pro jízdu autobusem. do zastávky Ribeiro Frio s tím, že dojdeme do Portely a odtud se vrátíme opět autobusem. Autobus č. 103 vyjížděl z autobusového nádraží Teleférico- Término ( u dolní stanice lanovky na Monte) v 7. 30 h, autobus č. 2 ze stanice CZ Lido v 7.10 h. Naštěstí tato zastávka autobusu byla od našeho ubytování vzdálena jen dvě minuty. Autobus jsme v pohodě stihli a začala první cesta do vnitrozemí Madeiry. Autobus stoupal ulicemi Funchalu stále výš a výš a pod námi se otvíraly krásné pohledy na město pod námi a širý Atlantický oceán. Přes známou čtvrť Monte autobus vystoupal až vysoko do hor a ponořil se do hlubokých lesů. To už nás však přešel humor, vjeli jsme totiž do bílé mlhy, ze které drobně pršelo a to se nezměnilo ani když jsme vystoupili z autobusu na zastávce Ribeiro Frio. Nejprve jsme se vydali na vyhlídku Balcoes , která se nachází asi tři km od parkoviště. Procházeli jsme hustým lesem až na skalní vyhlídku. Místo výhledu na hory jsme však viděli jen bílou mlhu. Náladu nám zlepšily alespoň všude přítomné pěnkavy, které se k nám slétávaly ze všech stran a nechaly se krmit z ruky. Přesvědčily jsme se, že průvodce v tomto případě nelhal. Mlhou za stálého mrholení, které přecházela v déšť, jsme se vrátili zpět k parkovišti, kde už stály dva autobusy plné turistů. Byla zde otevřena i prodejna se suvenýry. Nevím, proč jsem si tento den nevzala s sebou pláštěnku, asi mě ovlivnilo krásné počasí ve Funchalu. Moje tenká bunda byla už promočená a při představě , že nás čeká ještě 12 km v dešti, jsem si raději koupila pláštěnku. Pak už jsme se vydali na cestu při levadě. Levady jsou vodní kanály, které jsou součástí zavlažovacího systému, Jejich hlavní funkcí je rozvádět vodu z vlhkého severu ostrova na suchý jih, jejich historie sahá až do 15. století. Podél levád na Madeiře většinou vedou i cestičky, po kterých jsou značeny stezky pro turisty. Levada do Furado vede po úbočí zelených hor původními lesy ostrova tzv. Laurisilva, ve kterých roste převážně vavřín neboli bobkový strom ( Laurus novocanariensis). Všude kolem levady je bujná vegetace, vodopády stékající ze skal a v závěrečné části se prochází úzkou skalnatou průrvou a krátkými tunely. U vodárny se z levady odbočí a sejde se k lesnické stanici Lamaceiros se zahradou plnou zvláštních stromů a květin. Pak se cesta krátce napojí na Levadu Portela a postupně se dojde k autobusové zastávce do sedla nad vesnici Portela. Z autobusové zastávky jezdí autobus společnosti SAM č. 56. Také zde čekají na vhodnou příležitost taxíky. Vzhledem k tomu, že v neděli jede zpět do Funchalu autobus až okolo 18 hodiny a my jsme byli v cíli naší cesty již v 15 hod, využili jsme jeden z čekajících taxíků. Jeho původní nabídku 40 EUR jsme usmlouvali na 30 EUR pro 5 osob. Ještě před odjezdem jsme se pokochali krásným výhledem na skalní útvar Penha de Aguia ( Orlí skála), která se tyčí nad zálivem u městečka Porto da Cruz a zároveň jsme obdivovali ohromné keře modrých hortenzií u silnice. Taxík nás v pořádku odvezl až do centra Funchalu, odtud jsme již dojeli městským autobusem k našemu ubytování v Lido. Večer jsme strávili odpočinkem na naší apartmánové zahrádce a procházkou po pobřeží. A samozřejmě i nákupem v osvědčeném supermarketu Pingo Doce.
https://mapy.cz/zakladni?planovani trasy&x=-16.8561588&y=32.7398704&z=14&dim=5f5b1c80af951adf01c5201d
Protože jsme chtěli projít levádu celou bez toho, že bychom se vraceli na výchozí místo, rozhodli jsme se tento den pro jízdu autobusem. do zastávky Ribeiro Frio s tím, že dojdeme do Portely a odtud se vrátíme opět autobusem. Autobus č. 103 vyjížděl z autobusového nádraží Teleférico- Término ( u dolní stanice lanovky na Monte) v 7. 30 h, autobus č. 2 ze stanice CZ Lido v 7.10 h. Naštěstí tato zastávka autobusu byla od našeho ubytování vzdálena jen dvě minuty. Autobus jsme v pohodě stihli a začala první cesta do vnitrozemí Madeiry. Autobus stoupal ulicemi Funchalu stále výš a výš a pod námi se otvíraly krásné pohledy na město pod námi a širý Atlantický oceán. Přes známou čtvrť Monte autobus vystoupal až vysoko do hor a ponořil se do hlubokých lesů. To už nás však přešel humor, vjeli jsme totiž do bílé mlhy, ze které drobně pršelo a to se nezměnilo ani když jsme vystoupili z autobusu na zastávce Ribeiro Frio. Nejprve jsme se vydali na vyhlídku Balcoes , která se nachází asi tři km od parkoviště. Procházeli jsme hustým lesem až na skalní vyhlídku. Místo výhledu na hory jsme však viděli jen bílou mlhu. Náladu nám zlepšily alespoň všude přítomné pěnkavy, které se k nám slétávaly ze všech stran a nechaly se krmit z ruky. Přesvědčily jsme se, že průvodce v tomto případě nelhal. Mlhou za stálého mrholení, které přecházela v déšť, jsme se vrátili zpět k parkovišti, kde už stály dva autobusy plné turistů. Byla zde otevřena i prodejna se suvenýry. Nevím, proč jsem si tento den nevzala s sebou pláštěnku, asi mě ovlivnilo krásné počasí ve Funchalu. Moje tenká bunda byla už promočená a při představě , že nás čeká ještě 12 km v dešti, jsem si raději koupila pláštěnku. Pak už jsme se vydali na cestu při levadě. Levady jsou vodní kanály, které jsou součástí zavlažovacího systému, Jejich hlavní funkcí je rozvádět vodu z vlhkého severu ostrova na suchý jih, jejich historie sahá až do 15. století. Podél levád na Madeiře většinou vedou i cestičky, po kterých jsou značeny stezky pro turisty. Levada do Furado vede po úbočí zelených hor původními lesy ostrova tzv. Laurisilva, ve kterých roste převážně vavřín neboli bobkový strom ( Laurus novocanariensis). Všude kolem levady je bujná vegetace, vodopády stékající ze skal a v závěrečné části se prochází úzkou skalnatou průrvou a krátkými tunely. U vodárny se z levady odbočí a sejde se k lesnické stanici Lamaceiros se zahradou plnou zvláštních stromů a květin. Pak se cesta krátce napojí na Levadu Portela a postupně se dojde k autobusové zastávce do sedla nad vesnici Portela. Z autobusové zastávky jezdí autobus společnosti SAM č. 56. Také zde čekají na vhodnou příležitost taxíky. Vzhledem k tomu, že v neděli jede zpět do Funchalu autobus až okolo 18 hodiny a my jsme byli v cíli naší cesty již v 15 hod, využili jsme jeden z čekajících taxíků. Jeho původní nabídku 40 EUR jsme usmlouvali na 30 EUR pro 5 osob. Ještě před odjezdem jsme se pokochali krásným výhledem na skalní útvar Penha de Aguia ( Orlí skála), která se tyčí nad zálivem u městečka Porto da Cruz a zároveň jsme obdivovali ohromné keře modrých hortenzií u silnice. Taxík nás v pořádku odvezl až do centra Funchalu, odtud jsme již dojeli městským autobusem k našemu ubytování v Lido. Večer jsme strávili odpočinkem na naší apartmánové zahrádce a procházkou po pobřeží. A samozřejmě i nákupem v osvědčeném supermarketu Pingo Doce.
Na tento den byl v plánu první výlet do nejvyšších hor Madeiry, a to přechod z Boca da Corrida do Curral des Freiras ( Údolí jeptišek) s výstupem na horu Pico Grande. https://mapy.cz/turisticka?planovani-trasy&x=-16.9807642&y=32.7248417&z=13&dim=5f564740aaac50715ca357d4
Ráno jsme opět odjeli autobusem do centra a zde jsme přestoupili na autobus č. 96 společnost Rodoeste, který odjížděl v 8. 15 z nábřeží. Jízdenky se v tomto případě neprodávali v autobusu ale ve stánku společnosti Rodoeste. https://www.rodoeste.com.pt/Autobus projel městem a pak se začal šplhat po úzkých silničkách nad Camara de Lobos až do konečné stanice Corrida, která byla východiskem naší cesty. Od autobusové zastávky jsme nejprve vyšli po asfaltové silničce do sedla Boca de Corida. Celá tato cesta byla lemována růžovými květy liliovitého tvaru na vysokých stoncích . Zjistila jsem , že se jedná o druh amarylis s názvem Amarylka (Amaryllis belladonna). Kromě nich tu hojně rostly ještě vysoké květiny s modrými nebo bílými květy tzv. kalokvět ( Agapanthus). Asi po 2 km jsme došli k malému parkovišti, odkud se nám naskytl první pohled na nejvyšší vrcholky Madeiry a na Curral des Freiras schovaný hluboko v údolí. Dále jsme pokračovali po téměř hřebenové cestě do sedla Relvinha, přitom jsme obdivovali eukaptylové stromy a typickou skalnatou homoli vrcholu Pico Grande 1654 m. n. m. , na který jsme vystoupili po úzké pěšince ze sedla Relvinha. Po zpáteční cestě z vrcholu jsme pokračovali sestupem asi 750 výškových metrů do vesničky Faja Escura a odtud jsme sestoupili na silnici a pak po schodech vystoupali do centra městečka Curral des Freiras ( Údolí jeptišek - tento název souvisí s úkrytem jeptišek v hlubokém údolí před nájezdy pirátů). Odtud jsme odjeli autobusem Horarios č. 81 do Funchalu. V centru města jsme si ještě prohlédli tržnici Mercado dos Lavradores. Zde jsme poznali a ochutnali některé pro nás exotické druhy ovoce jako např. monsteru, která rostla i na naší apartmánové zahrádce. Z domova ji známe jako pokojovou rostlinu, zde dosahuje velkých rozměrů, má velké květy a neobvyklé zelené plody podobné velkým šiškám. Při večerní procházce po pobřeží jsme sešli podívat na terasovité zahrady Jardim Panoramico, kde roste velké množství kaktusů a exotických rostlin.
Od třetího dne našeho pobytu jsme měli v autopůjčovně zarezervované auto.
V plánu byl výlet na polostrov Sao Lourenco. https://mapy.cz/turisticka?planovani-trasy&x=-16.7009119&y=32.7434691&z=19&dim=5f5b1f98df0f6ac77452cd2a
Jedná se o polopouštní krajinu, která se liší od zelené centrální části ostrova. Zaparkovali jsme auto a vydali se na první vyhlídku na oceán a útesy, které jsou zabarvené podle složení různých geologických vrstev a je na nich zřetelně vidět i dávný průnik lávy těmito vrstvami. Na konci polostrova se nachází malá oáza s palmami a občerstvením Casa da Sardinha. Odtud vede cesta na vrcholovou vyhlídku, ze které je vidět poslední, nepřístupnou část polostrova s majákem. V dálce byly zřetelné obrysy neobydlených ostrovů Desatras a ostrov Porto Santo. Na vrcholu jsme měli možnost se blíže seznámit s jeho malými obyvateli v podobě ještěrek, které se v hejnech vrhaly na drobky z naší svačiny a neodbytně nám lezly do batohu. Po sestupu zpět k oáze jsme se vykoupali na zdejší pláži Sardinha, kde byl přístup do vody po schůdkách. Při zpáteční cestě jsme ještě sešli na pláž Baia d Abra, kde jsme opět neodolali ponořit se do vln Atlantického oceánu. Po návratu na parkoviště jsme se rozhodli, že se ještě zajedeme podívat do městečka Santana na skanzen madeirských domečků zvaných palheiros. Tyto domky se dřive nacházely po celé Madiře a sloužily pouze pro spánek nebo úkryt před deštěm.
Na zpáteční cestu jsme se vydali přes hory a přes nám již známé Ribeiro Frio jsme dojeli do Funchalu na Monte. Tato část Funchalu se nachází vysoko nad městem v nadmořské výšce 500 m. Jsou zde luxusní sídla, parky, a znáná botanická zahrada . Nás ale zajimal především kostel Igreja de Nossa Senhora, ve kterém jsou uloženy ostatky posledního Habsburka, císaře rakouského a posledního krále českého a uherského Karla I., který byl na Madeiře ve vyhnanství a zemřel zde na zápal plic v roce 1922. V ulici pod kostelem jsme si prohlédli stanoviště známých proutěných saní, kterými je možné se svést asi 2 km ulicemi Monte a upoutal nás i rozlehlý park s exotickými rostlinami..
Na zpáteční cestu jsme se vydali přes hory a přes nám již známé Ribeiro Frio jsme dojeli do Funchalu na Monte. Tato část Funchalu se nachází vysoko nad městem v nadmořské výšce 500 m. Jsou zde luxusní sídla, parky, a znáná botanická zahrada . Nás ale zajimal především kostel Igreja de Nossa Senhora, ve kterém jsou uloženy ostatky posledního Habsburka, císaře rakouského a posledního krále českého a uherského Karla I., který byl na Madeiře ve vyhnanství a zemřel zde na zápal plic v roce 1922. V ulici pod kostelem jsme si prohlédli stanoviště známých proutěných saní, kterými je možné se svést asi 2 km ulicemi Monte a upoutal nás i rozlehlý park s exotickými rostlinami..
Další den jsme se vydali na cestu na sever do městečka Porto Moniz. Vyjeli jsme na sedlo Encumeada a odtud na náhorní plošinu Paul de Serra . Zde jsme se chtěli vydat k levadě Rabacal a 25 pramenům. Opět nás ale pohltila mlha, ze které silně mžilo. Proto jsme se rozhodli odjet dolů k moři do Porto Moniz. Pod horami mlha zmizela a otevřel se nám pohled na pobřeží se známými lávovými bazénky. Samozřejmě jsme neodolali , rychle jsme se převlékli a vrhli jsme se do vody. Byl to zvláštní pocit, plavat a dívat se z výšky na bouřící oceán.Když jsme se nabažili koupání vrátili jsme se opět na parkoviště k 25 pramenům. Mlha však neustoupila a pořád silně mrholilo. Proto jsme odjeli zpět na jih vyjeli jsme autem na parkoviště Boa Morte a vydali jsme se při levadě Norte východním směrem ke Cabo Giaro . https://mapy.cz/turisticka?planovani-trasy&x=-17.0278899&y=32.6731350&z=13&rc=tMaPGvuv9ZjiG39Ih4vb7P&rs=osm&rs=coor&rs=osm&ri=106008428&ri=&ri=300358&mrp=%7B%22c%22%3A132%7D&xc=%5B%5D
Levada se vinula nad vesničkami a terasovitými políčky , na kterých místní zemědělci pěstují zeleninu a banány. Viděli jsme na vlastní oči jaké jsou levady skutečně důmyslným systémem zavlažování, když se voda malými kanálky dostává až až k rostlinám na políčkách. Protože jsme se rozdělili na dvě skupiny, sešli jsme asi po 10 km z levady do městečka Qinta Grande, kam pro nás přijela autem druhá část skupiny. Pak jsme odjeli na vyhlídku na druhý nejvyšší mořský útes v Evropě Cabo Giaro. Jeho nejvyšší bod je 580 m nad hladinou oceánu. Na vrcholu útesu se nachází prosklená plošina, která přesahuje okraj útesu. Z útesu je krásný výhled na celé město Funchal. Bylo již pozdě a tak jsme rychle ujížděli na večeři, tentokrát do Forum Madeira, kde jsme si koupili s sebou teplou večeři prodávanou na kila.
Poslední den byl třešničkou na dortu našeho pobytu na Madeiře. Podle předpovědi mělo být nejlepší počasí a tak jsme ho využili na výstup na nejvyšší horu Madeiry Pico Ruivo 1 862 m.n. m. https://mapy.cz/turisticka?planovani-trasy&x=-16.9360142&y=32.7496049&z=13&dim=5f895476e7c1ceb0188e8501
Při cestě autem jsme nad Monte vjeli do husté mlhy,tak jako při prvním výletu . S napětím jsme očekávali, zda se potvrdí tvrzení , že se zvyšující se nadmořskou výškou vyjedeme nad mraky. A opravdu náhle se mlha rozplynula a my jsme se ocitli ve sluncem ozářených horách , mlha zůstala hluboko pod námi. Autem jsme vyjeli až na parkoviště na Pico Arieiro a po trase PR 1 jsme se vydali zdolat nejvyšší horu Madeiry Pico Ruivo. Hned na začátku trasy se nachází odbočka na vyhlídku Ninho da Manta neboli Kání hnízdo. Měl by odtud být výhled na severní pobřeží a Orlí skálu, ale my jsme viděli hluboko pod námi jen bílou peřinu, ze které vystupují sluncem ozářené hory. Pak pokračuje cesta po úzkém hřebínku a následují první schody, pak kousek po rovině a zase schody, chvíli dolů ,pak zase nahoru. A pak následuje první tunel Túnel do Pico do Gato , kousek cesty nad propastí a další tunel a další , celkem jej jich na cestě pět. V těch delších jsme si na cestu svítili čelovkou, v těch kratších bylo vidět na konec. Asi v polovině cesty jsme museli překonat velké převýšení asi po 400 schodech , tím jsme se dostali na druhou stranu hor a vrchol byl již na dohled. Ještě jsme však museli vystoupat do sedla , dojít k turistické chatě a pak teprve následoval výstup na samotný vrchol. Pře námi se otevřelo celé panorama nejvyšších madeirských hor včetně pohledu na vrchol Pico Grande. Pohled na zelené vrcholy hor v kontrastu s bílou peřinou mraků pod nimi byl nádherný. Na vrcholu jsme strávili více jak hodinu, focení nebralo konce. Chvílemi jsme si připadali jako na vrcholu Sněžky většina turistů, kteří také vystoupili na vrchol byli Češi. Zpáteční cestu jsme absolvovali stejným způsobem až na Pico Arieiro. Po cestě jsme potkali zvláštní ptáky velké asi jako naše koroptev , kteří se nechali krmit. Na Pico Arieiro jsme se naposled rozloučili s výhledem na hory a odjížděli jsme zpět do Funchalu. Náš poslední den jsme zakončili podvečerním koupáním na pláži s černým pískem Praia Formosa.
S Madeirou jsme se rozloučili odletem 2. 10. 2020 v 6. 40 hod, vstávali jsme ve tři hodiny ráno, půjčeným autem jsme dojeli na půl pátou na letiště, kde jsme auto vrátili zástupci půjčovny a pak jsme se odebrali k odletu. Do Lisabonu jsme přiletěli v 8. 15 v 10. 30 jsme odlétali do Prahy. Ve 13.45 jsme přistáli na letišti v Praze. Tam už na nás čekal mikrobus na parkoviště, kde jsme měli zaparkované auto.
Po návratu jsme se všichni shodli na tom, že jsme udělali dobře, že jsme se nenechali odradit situací kolem coronaviru a naši cestu jsme uskutečnili. Přestože jsme na Madeiře viděli mnoho krásných míst, chtěli bychom se sem ještě někdy vrátit, protože až tady jsme zjistili ještě další možností poznávání tohoto úžasného ostrova. Příjemné podnebí, krásné hory, moře, květiny to je silný magnet , který nás bude stále přitahovat.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(32.667, -16.924)
Poslední aktualizace: 10.8.2021
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Funchal
Půjčovna autPříspěvky z okolí Cesta na Madeiru v době coronaviru
Madeira - výlet za delfíny
Tipy na výlet
„Doba Covidová“ obecně cestování neprospívá. Chcete-li vyrazit na dovolenou do zahraničí, jsou letos možnosti výrazně omezenější. Jednou z variant, kam vyrazit…
0.5km
více »
Květinový festival ve Funchalu.
Zajímavost
Největší slavností na Madeiře je bezesporu Květinový festival ve Funchalu. Na tuto nádhernou podívanou se sjíždějí desítky tisíc návštěvníků z celého světa.…
0.5km
více »
Kostel Nossa Senhora v Monte.
Kostel
Kostel Nossa Senhora v Monte se vyznačuje dvouvěžovým průčelím. Je vystavěn z tmavého čediče, krásně kontrastuje s jeho bílou fasádou. Svatostánek je dílem…
0.8km
více »
Jízda v proutěných saních z Monte.
Zajímavost
Monte je turistům známé také místní atrakcí Carrinhos de Monte. Z vrchu Monte až do Funchalu se můžete /za 35 euro/ svézt dolů z kopce v proutěném koši…
0.9km
více »
Madeira - rady a tipy nejen na cestování busem (1. díl)
Cestopisy
Madeira - úžasná destinace pro aktivní dovolenou. Pokud máte rádi hory, skalnaté pobřeží a krásnou přírodu, rozhodně navštivte Madeiru - pokud se inspirujete mými cestopisy, určitě vám to…
1.9km
více »
Funchal - hlavní město Madeiry.
Hlavní město
Funchal je malebné přístavní město s překrásnou pobřežní promenádou. Ze severní strany je chráněno vysokými sopečnými úbočími. V úzkých dlážděných uličkách se tyčí domy s balkony, zatímco na strmých kopcích nad mě…
2.1km
více »
Madeira - hodně vidět, málo platit - díl 1.
Cestopisy
Na Madeiru se dostanete s několika cestovními kancelářemi za cenu cca 25000 Kč na týden. Pokud chcete zaplatit sotva polovinu a vidět minimálně dvakrát tolik, něž ony cestovky ve svém program…
2.1km
více »
Botanická zahrada ve Funchalu.
Zahrada
Zahrada Jardim Botanico ve Funchalu je největší veřejná zahrada na Madeiře. Založena byla roku 1960 a jsou zde k vidění nejrůznější květiny a rostliny, které na Madeiře rostou. Některé mají původ z Jižní Afriky a…
2.5km
více »
Přechod Madeiry (14) - návštěva Funchalu a přesun k letišti do Santa Cruz.
Cestopisy
Čtvrtek (1.9.2016)
Ráno předposledního dne na Madeiře zahajujeme hned po probuzení příjemným koupáním na ještě téměř opuštěné písečné pláži v Calhetě. Dnešní plán je jasný - přesun k…
2.7km
více »
Funchalská tržnice Mercado dos Lavradores.
Místní část
Tržnice Mercado dos Lavradores je dvoupatrová budova z roku 1941 s otevřenou střechou. Nakoupíte zde exotické ovoce, zeleninu, ryby, maso, sýry, víno a další…
2.8km
více »
Funchal - Rua Santa Maria.
Ulice
Při svém pobytu na Madeiře jsem denně chodil půvabnou uličkou, která vede od tržnice do starého města.
Před lety byla vytopená při povodních. Město poničené domy od místních obyvatel vykoupilo a její dveře, zdi, chodníky a další prostory poskytlo umělcům. Díky svojí výjimečnosti a zajímavosti dnes ulička opět ožívá. Mezi uměním tady najdete kavárny, restaurace, galerie i krámky. Takže při návštěvě Funchalu nezapomeňte navštívit kouzelnou uličku - Rua de Santa Maria.
3.2km
více »
Madeira - hodně vidět, málo platit - díl 2
Cestopisy
V tomto dílu zamíříme do hor. I když je ostrov Madeira svou rozlohou jen o málo větší než území Velké Prahy, hory jsou tu opravdové. Jejich výška vynikne už tím, že nejsou daleko od moře a o …
5.5km
více »
Trek na nejvyšší horu Madeiry - Pico Ruivo.
Trasa
Přestože jsem na Pico Ruivo byl již při první návštěvě Madeiry, vypravil jsem se tam znovu. Tentokrát jsem zvolil cestu z průsmyku Encumeada s cílem na Pico…
5.6km
více »
Madeira - ostrov věčného jara v Atlantiku.
Ostrov
Když se mi naskytla možnost získat levnou letenku a strávit týden na Madeiře, neváhal jsem ani vteřinu. Přes Booking jsem si zajistil ubytování ve Funchalu a…
6.9km
více »
Curral das Freiras, Festa da Castanha, Madeira, Portugalsko
Vesnice
Curral das Freiras je vesnička v hlubokém údolí mezi více než tisíci metrovými vrcholy. Název se překládá jako Údolí jeptišek. Jeptišky zde založily klášter v 16, století, kdy sem prchly z pobřeží a z…
7.1km
více »
Údolí jeptišek - Curral das Frerias.
Údolí
Údolí jeptišek, to je další tip na zajímavý výlet. Rozkládá se půl hodiny cesty severně od Funchalu. Jel jsem tam autobusem a poslední úsek cesty je…
7.1km
více »
Pico do Arieiro.
Hora
Pico do Arieiro je se svou výškou 1818 m třetím nejvyšším vrcholem Madeiry, a to za Pico Ruivo /1861 m/ a Pico das Torres /1851 m/. Vrchol hory je přístupný po silnici od parkoviště. Za dobrého počasí je z vrcholu Pico do Arieiro vidět ostrov Porto Santo, východní výběžek ostrova Madeira zvaný Ponta de São Lourenço a ostrovy Desertas. Přímo shora je výhled na část Údolí jeptišek - Curral das Freiras. Na tři světové strany je výhled na oceán, západním směrem vidíme náhorní plošinu Paul da Serra. Při c…
7.3km
více »
Socha Krista na Madeiře.
Socha
Cristo rei /Kristus král/ je název sochy postavené na mysu Garajau nedaleko Funchalu. Socha tu stojí od roku 1927 a její stavbu financovala jedna místní zámožná rodina. Socha má ochraňovat rybáře a proto je v noci je osvětlená. Pro pobřežní plavbu má orientační význam jako maják. Socha byla postavena 180 m nad hladinou Atlantik a její výška činí 20 m.
Při příjezdu s…
7.5km
více »
Přechod Madeiry (4) - Ribeiro Frio a vyhlídka Balcoes.
Cestopisy
Pondělí (22.8.2016)Vstáváme, snídáme, balíme a vyrážíme na další etapu treku. Po vystoupání od přehrady po asfaltové silnici chvíli tápeme, ale podle mapy se nakonec správně napojujeme na…
7.7km
více »
Madeira - Balcoes & Levada do Furado (10. díl)
Cestopisy
Madeira - úžasná destinace pro aktivní dovolenou. Pokud máte rádi hory, skalnaté pobřeží a krásnou přírodu, rozhodně navštivte Madeiru - pokud se inspirujete mými cestopisy, určitě vám to ušetří spoustu času při plánování - https://lenkacestounecestou.cz/category/madeira/
Také můžete sledovat mou fb stránku - https://www.facebook.com/lenkacestounecestou/
Moje Facebooková skupina
Madeira – cestování, užitečné tipy, itinerá…
7.8km
více »
Pstruží farma v Ribeiro Frio.
Jezírko
Po návratu z levády Balcoes jsem si v Ribeiro Frio prošel také vyhlášenou prstruží farmu. Ribeiro Frio znamená v portugalštině „chladná řeka“. V nádržích a líhních můžete pozorovat různě velké pstruhy, od těch n…
7.8km
více »
Leváda do Furado.
Potok
Další levádou, kterou jsem prošel, byla leváda do Furado - zhruba desetikilometrová procházka z Ribeiro Frio do Portely. Počasí bylo krásné a cestička se vinula po úbočí hor. Vavřínové lesy se občas rozestoupily a…
7.8km
více »
Cabo Girao.
Hora
Dalším místem, které by návštěvník Madeiry rozhodně neměl minout je vyhlídka na útesu Cabo Girao. Ten je se svou výškou 589 m druhým nejvyšším mořským útesem…
8.1km
více »
Leváda Balcoes.
Potok
Prvním výletem na Madeiře byl trek po levádách. Z Funchalu jsem se vydal autobusem do Ribeiro Frio. Tady jsem měl v plánu nejdříve projít krátkou levádu Balcoes s krásnými výhledy.
Tato stezka začíná na regioná…
8.4km
více »
Ostrov Madeira (2): Pico do Arieiro (Pico do Areeiro) – Pico Ruivo
Zajímavost
Ostrov Madeira (2): Pico do Arieiro (Pico do Areeiro) - Pico Ruivo (05/2015)
Nejvyšší vrcholy Madeiry se nacházejí v její centrální části a přesahují nadmořskou výšku 1 800 m (Pico Ruivo (1…
8.6km
více »
Madeira - ostrov věčného jara v Atlantiku III.
Ostrov
Naši letošní návštěvu tohoto krásného ostrova jsme naplánovali na pozdní jaro, abychom viděli kvést zase jiné druhy květin a užili si koupání v již teplých…
8.8km
více »
Madeira
Ostrov
Ráj uprostřed Atlantiku, Ostrov věčného jara, Květinový koš Atlantiku - to jsou asi ty nejznámější přívlastky, kterými bývá tento nevelký portugalský ostrov označován. Madeira je jako stvořená pro tuláky a cestovat…
10.7km
více »
Květena Madeiry.
Ostrov
Madeira, tento portugalský ostrov, je nazýván ostrovem květin nebo také zahradou Atlantiku. Ostrov byl objeven v roce 1420 dvěma mořeplavci Zarcem a Teixeirou…
10.7km
více »
Ostrov Madeira (1): Barevný ostrov – seznámení s Madeirou
Zajímavost
Ostrov Madeira (1): Barevný ostrov - seznámení s Madeirou (05/2015)
O Madeiře se obvykle píše jako o květinovém ostrově nebo o ostrově věčného jara. Tato přízviska jsou výstižná, mě však…
11km
více »