Císařský les 2012

Trasa  •  Fotografie (17)  • Foto: mirekvostry

Vstoupit do fotogalerie (17 fotografií)

Kostel a fara v Ovesných Kladrubech

Podhora

Vstoupit do fotogalerie (17 fotografií)

Pátek

Kostel a fara v Ovesných Kladrubech  •  Foto: mirekvostry

Výpravu jsme zahájili návštěvou v pivovaru v Chýši. Když jsme ochutnali, co bylo třeba, to už byla tma, přesunuli jsme se za vesnici do lesa, kde jsme o 70 m výš v lese našli plácek jako stvořený pro nocleh. Bylo tam o několik stupňů tepleji než v údolí potoka.

Sobota

Bylo to nejenom pěkné místo na spaní, ale ráno se ukázalo, že odtud byl navíc výhled do údolí. Z Chýše jsme autem přejeli do Ovesných Kladrub (kdysi to tam muselo žít, soudě podle velikánského kostela, teď tu je aspoň krčma, kde zítra ochutnáme chodovar), odkud jsme šli na pověstmi opředený vrch Podhoru. Ze skalnatého vrcholu byl krásný výhled poledním směrem. Sešli jsme lesem a pak po silničce do Závišína. S krčmou jsme nepočítali, ale překvapila nás otevřená hospoda U pejska a kočičky, kde jsme si dali polívku a chodovar. Dlouhá cesta lesem přes Vlčí kámen nás dovedla k Pramenům, kde jsme od posledně věděli o krčmě. Ani tentokrát nezklamala a poskytla nám domácí dršťkovou. V Mýťském rybníku jsme si dopřáli příjemné koupání a po nekonečné asfaltce jsme došli k hrobu dvanácti žen zabitých Němci při pochodu smrti. Pak se otevřela malebná louka kolem bývalého Lauterbachu. Tady, v cípu lesa zalitém zapadajícím sluncem jsme se rozložili. Chvíli jsme se líně potulovali kolem a za šera jsme zalehli. Byla to další nádherná noc plná hvězd.

Neděle

Až do rána bylo teplo, takže nám nevadilo, když jsme museli vstát. Orosenou, ve slunci se třpytící trávou jsme šli do Lauterbachu. Po válce město přejmenovali na Čistou a pak to pro jistotu zbourali – dnes tu je jen křižovatka a tam, co stál kostel, jen křoví a bolševníky. Přes pastviny, odkud už byl vidět vrch Krudum, jsme došli k lesu, za kterým jsme se ocitli na nejkrásnějším místě výpravy – malebné louce, co zbyla po vsi Kohling (Milíře). Na rozcestí nás potěšil pramen s pitnou vodou a pak už jsme pohodlně stoupali na Krudum. Vysoká telekomunikační věž nám poskytla nádherný daleký rozhled. Prudce dolů vede značená pěšina, která končí na široké cestě poblíž zříceniny kostela Sv. Mikuláše. Zašli jsme k němu a nemohli se odtrhnout. Jenže jsme museli. Široká cesta nás vedla (to už začalo být vyčerpávající vedro) přes Třídomí před Horní Slavkov, kde jsme sázeli na hospodu u rybníka. Cedula Na prodej a zavřené dveře hovořily jasně, tak jsem s Vaškem šel dál, když nás po chvilce zavolal Jirka, že právě otevřeli. Záchrana! Po obědě jsme přešli Horní Slavkov a prošli se po zrušené trati s viadukty a tunelem. Sklesali jsme do Tepličky, kde nás zanedlouho nabral vlak a odvezl nás do Ovesných Kladrub. Nádhernou výpravu jsme zakončili u chodovaru (Vašek, který řídil, měl smůlu).

Autor: mirekvostry

Další články autora: 114

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli