Do Branova – rozloučení s Hugo Pavlem
Do Branova – rozloučení s Hugo Pavlem
Prošli jsme trasu ze Žloukovic do Branova, kde se konala vzpomínka na spisovatele a milovníka tohoto kraje Otu Pavla (o tom v první části cesty) . Necelý kilometr odtud, dole u přívozu V Luhu se koná ne sice tak veselá, ale stejně upřímná akce spojená z rozptylem popela zesnulého Otova bratra, Hugo Pavla.
Hugo, Otův starší bratr, zemřel v lednu 2014, pohřeb žehem se konal v Kladně. Jeho přání bylo aby jeho pozůstalí rozptýlili jeho popel na jeho zamilovaném místě u přívozu V Luhu u Berounky.
Takže odcházíme z Branova cestou k přívozu V Luhu a prudkým klesáním po staré asfaltce míříme k přívozu. Za poslední serpentinou přecházíme potok a jdeme k posledním chalupám osady k řece.
Tady se zastavujeme v Pamětní síni Oty Pavla kde je jeho busta a spousta fotografií a dokumentů z jeho života a přehled jeho děl. Některé tabule jsou dnes věnovány i jeho bratru Hugovi. Dole u řeky u přívozu je i stánek s občerstvením a hraje trempská muzika, tak jak si to Hugo přál.
Je tu spousta jeho známých a kamarádů, zástupci obce a samozřejmě příbuzní a členové rodiny. Prostranství u řeky je ozvučeno a postupně se s ním jeho známí a nakonec členové rodiny loučí. Pak nasedají do loďky a při posledním rozloučení rozptylují popel zesnulého Huga do Berounky.
Snad pár fotek napoví víc.
Od přívozu stoupáme zpátky do Branova, jdeme znovu kolem hospody kde už to hučí jako v úle a kolem kapličky a posledních chalup vycházíme z obce směrem k naučné stezce vedoucí Přírodní rezervací U Eremita.
Z cesty asi po třech stech metrech uhýbáme Doprava na pěšinu do údolí krajem lesa podél chat a přes malý potůček.
Za ním je nenápadně mezi stromy ukryta infotabule začátku Naučné stezky U Eremita. Je snadno k přehlédnutí, pomáhá Karlova navigace. Úzká stezka vede zprvu po zarostlé stráni svažující se prudce k řece, výhled nulový. Později vede stezkou zasekanou do skály, uvolňují se výhledy k řece a kempu Višňová na protějším břehu. Stezka je úzká ale bezpečná, projdou jí i ukázněné děti. Na konci stezky je stejná infotabule jako na jejím začátku, přecházíme mělký potok Klučná který tvoří hranici stezky a po pár metrech vycházíme na silnici k Roztokům.
Jdeme silnicí k mostu přes Berounku. Začíná znovu pršet. Zastavujeme se v hospodě u mostu (tuším že se i tak jmenuje). Máme něco času, dáváme pivo a kafe. Je tu příjemně vytopeno, v kamnech sympaticky praská čerstvě přiložené dřevo, v televizi dávají Legendu o lásce. Pohoda. Venku teprve teď leje jako z konve.
Čas se naplnil, koušeme do kyselého jablka a déšť nedéšť vyrážíme na posledních patnáct dvacet minut k nádraží. Déšť se trochu uklidní ale prší dál. Chvíli čekáme na vlak do Berouna a tam pak na Prahu ke svým domovům.
Na hodnocení dnešního výletu máme ve vlaku času habaděj. Většina z nás šla z Branova stezkou U Eremita poprvé, výlet se přes částečnou nepřízeň počasí líbil. Já jako už tolikrát si vyhrožuju že v těchto končinách určitě nejsem naposled. Uvidíme.
Zdrávi došli, zase někdy. Seventy