Dolní Věstonice

Aktualizace příspěvku v roce 2013:

Dolní Věstonice leží na Jižní Moravě, 9 km severně od města Mikulova na břehu Novomlýnské nádrže na severním úpatí Pavlovských vrchů. Obec je známá díky archeologickému nálezu sošky Věstonická Venuše. Dolní Věstonice se rozkládají na úpatí Pavlovských vrchů a na břehu soustavy Novomlýnských nádrží. Vodní nádrže byly zbudovány na řece Dyji, původně měly sloužit k zadržení velkých vod a k závlahám. V dnešní době jsou na části břehů vybudovány pláže a v jejich okolí rekreační střediska a kempy. Nejvýše položeným místem nad městečkem je vtch Děvín ( 550 m.n.m.). Jižním směrem od Věstonic jsou na stráních okolních kopců rozlehlé vinohrady. Severozápadním směrem se nachází několik vrtů podzemního zásobníku plynu.
Obcí prochází vinařské cyklotrasy, Moravská vinná a Mikulovská. Dolními Věstonicemi prochází i červeně značená turistická trtasa vedoucí z Popis do Mikulova. Jižním směrem dojdeme k rozlehlé zřícenině Dívčí hrad, najdeme zde rozcestí a počátek naučné stezky Děvín, po které vystoupáme na hřeben kopce Děvín. Z Děvína můžeme dále pokračovat přes hlubokou rokli Soutěsku na vrchol ploché Stolové hory ( 458 m.n.m.), kde je významné archeologické naleziště. Cestou budeme procházet kolem zříceniny Sirotčího hrádku.

Území dnešního městečka bylo osídleno již v pravěku. V okolí města jsou významná archeologická naleziště. Ve dvacátých letech 20. století tu profesor Absolon objevil sídliště lovců mamutů ze starší doby kamenné. K unikátním nálezům ze zdejší lokality patří světově známá soška ženy, nazývaná Věstonická Venuše. I v pozdějších dobách byla oblast osídlována. Severním směrem od Dolních Věstonic bylo nalezeno na místě zvané Na Pískách Slovanské pohřebiště, které pravděpodobně pochází z období Velkomoravské říše. U severního okraje městečka jsou archeologické nálezy opevněného hradiště z 10. až 13. století v místech nazývaných Vysoká zahrada. Jsou tu odkryté základy kostela, připomínajícího hrad Strachotín, což byla rozsáhlá pevnost na jižní Moravě. Osada Dolní Věstonice byla založena kolem roku 1300 u obchodní cesty z Rakouska na Moravu. Osada náležela k panství nedalekých Dívčích hradů a později přešla k mikulovskému panství. Ve 14. století byla osada prohlášena městečkem. V roce 1460 získalo městečko právo pořádat týdenní trhy. V 16. století bylo městečko střediskem luteránství. V roce 1575 byla Věstonice v majetku rodu Dietrichštejnů, kteří tvrdě prosazovali katolickou víru ve městě a okolí. V době stavovského povstání proběhla mezi Věstonicemi a Strachotínem významná bitva kdy stavovské vojsko porazilo císařské vojáky. Koncem druhé světové války při osvobozovacích bojích bylo městečko poničeno rozsáhlým požárem. Centrum městečka tvoří dvě rovnoběžné ulice, které dříve vedly podél toku Dyje. Severní ulice přechází v náměstí, kde stojí renesančně přestavěný gotický kostel sv. Michaela, rozšířený v roce 1724. Domy na náměstí jsou postaveny v barokním a renesančním slohu. V jižní části náměstí stojí bývalá budova radnice, která se vyznačuje žudrem. Jedná se o barokní stavbu z první poloviny 18. století. V současné době je v budově muzeum s archeologickými nálezy, včetně kopie Věstonické Venuše. U západního okraje obce stával až do roku 1995 renesanční mlýn, ze kterého se dochovala pouze vstupní barokní brána.

První stopy osídlení jsou známé z období 30-25 000 let před naším letopočtem, kdy v blízkém okolí byly učiněny nálezy z doby lovců mamutů, tedy starší doby kamenné. Výzkum těchto lokalit zde zahájil v roce 1924 profesor Karel Absolon. Z těchto nálezů je nejslavnější soška tzv. Věstonické Venuše. Lokalita byla pravděpodobně již natrvalo osídlena a v místech, kde se dnes říká Vysoká zahrada pravděpodobně stávalo slovanské hradisko z dob knížete Břetislava (asi 1. polovina 11. století). Dodnes jsou dobře patrně velké valy, a zbytky kostela, který tu stával až do konce 13. století. Toto hradisko, respektive jeho správní funkce, bylo později přesunuto na hrad Děvičky (Dívčí hrad).  Společně s těmito lokalitami je třeba jmenovat i pohřebiště ze stejného období, které leží na blízkém ostrůvku ve Věstonické nádrži v lokalitě Na Pískách. Bylo zde nalezeno přes 2100 kosterních hrobů různého stáří. Z geologického hlediska je také velmi zajímavá lokalita ve východní části obce v bývalé cihelně, kde je umístěn tzv. Kalendář věků. Zde je dobře vidět jednotlivé sprašové vrstvy z dob ledových a teplejších výkyvů.

Vlastní obec je poprvé zmiňována roku 1311, kdy český král Jan Lucemburský za věrné služby daruje území kolem Dolních Věstonic Hartneidovi z Lichtenštejna. Za krále Jiřího z Poděbrad je ves povýšena na městečko roku 1460 a to na žádost Hanuše, Kryštofa a Jiřího z Lichtenštejna. Lichtenštejnové přidávají zdejší pozemky ke svému mikulovskému panství, které však díky velkým dluhům roku 1560 prodávají Kereczenyium, kteří zde však sídlí pouhých 15 let a roku 1575 prodávají panství Dietrichštejnům. Za panování Dietrichštejnů se začátkem třicetileté války 5.8.1619 strhla bitva mezi Moravany a vojsky císařského generála Dampiera, který zde „byl na hlavu poražen" jak tvrdí staré prameny. Kostel sv. archanděla Michaela z roku 1400 byl později barokně rozšířen a je vybaven několika sochami, které jsou obzvláště ceněné, jako příklad uveďme sochu sv. Luitgardy od I. Lengelachera. Okolní domy jsou také památkově chráněné, zvláště bývalá radnice ze 17. století ve které je dnes umístěno muzeum archeologických nálezů ve zdejších lokalitách. Vraťme se však ještě na okamžik k pravěkým nálezům, které zde byly učiněny, zdaleka nevyjmenuji všechny, alespoň hrubý výčet: sídlištní objekt (přístřešek) 9x14 m s pěti ohništi a pohřbenou ženou přikrytou mamutími kostmi odpovídající cca 120 poražených mamutů, zbraně, nože, kopí, sekery, šperky, a další a další. V obci též stával vodní mlýn z něhož se zachovala pouze vstupní brána. Původní mlýn zde byl znám již ve 14. století a po několika přestavbách byl v roce 1999 stržen.

Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.88 Pavlovské vrchy a dolní Podyjí/A3, GOL 1:25 000 Zahrada Evropy