Dvakrát Šobes a okolí 2013

Cestopisy

Ranní Lukov • Fotografie (33) • Foto: Bobkart

Vstoupit do fotogalerie (33 fotografií)

U Hricků

Železné schody

Vstoupit do fotogalerie (33 fotografií)

20.9.2013

Protože jsme v Lukově po třetí (někteří i po více), můžu směle napsat, že tradičně bydlíme u Čabalů, v takové té prostější části penzionu (společné WC a sprchy, kuchyňka), ale beztak si každý vidíme do talíře, tak nám to vyhovuje. Vrchol letošního programu sice spočívá v jiných činnostech, nicméně když už jsme do Podyjí vyrazili, musíme si užívat i té přírody.

Ráno je sice trošku zakaboněné, ale alespoň se utišil včerejší vítr. Milan sice neustále hovoří o dvou trasách, jedni pojedou tu delší a druzí pojedou rovnou do Čížova a budou čekat na zbytek U Švestků (no to by dopadlo). Kupodivu všichni jedou na tu delší trasu (zas tak dlouhá nebude). Vlastně začátek pojedeme dvakrát (až 3x). Tedy tradičně směr Podmolí, kolem rybníčku a k Milířům. Zdá se mi, že je tu nový asfalt (že bych to v létě přehlédl?), ale za rozcestníkem už je asfaltka starší a rozbitější. Samozřejmě se musíme i přes pošmourné počasí podívat na vyhlídku Železné schody (pohraničníci tu měly skutečně schodiště, aby se rychleji dostali k narušiteli). Je to vlastně první vyhlídka na Podyjí nad Opuštěným meandrem a i když je relativně omezená, škoda ji vynechat. Po vyhlídce trasa rychle klesá a protože jedu první, jen vzdáleně zaznamenávám za sebou jakýsí nešťastný výkřik. Stavím u tradiční vyhlídky na Zlámanou skálu a Opuštěný meandr, vskutku dlouho nikdo nejede (tak si v klidu nafotím lány kvetoucího vřesu). Naštěstí prodleva cyklistů není tak strašná, brzy přijíždí další účastníci a prozradí mi, cože se to přihodilo za neštěstí. Pepu (mladšího) napadle sršeň. Provedl prý ukázkový přemet přes řidítka (do trávy). Tak ho léčili fenistilem a slivovicí. Myslím, že druhý lék zabral víc, vůbec nevypadá, že by o vlásek unikl smrti...

Tak už spějeme k hlavní atrakci dnešního dopoledne, proslulé Vinici Šobes. Víno tu údajně pěstovali již Římané a podle vinařů patří k nejlepším evropským lokalitám vůbec. K malému zklamání dochází, že na stánku není Rulandské šedé, ale podle doporučení prodávajícího ho zdatně zastupuje odrůda Kerner (na druhý pokus jsem taky ochutnal), trošku sladší, ale jak klasik praví, značně návykové. Po lávce na druhý břeh Dyje a k Fládnické trati nad Hnanice. Stánek je naštěstí zavřený, beztak se budeme dnes stravovat přímo ve vsi. Využíváme hostinec U Soudku na návsi, pěkně s výhledem na gotický kostel sv. Wolfganga. S kolegou Tondonínem vymeteme ovšem zdejší IC v místní knihovně, mají tu skoro všechno zadarmo (letáky, pohlednice, brožury i mapu 1:25 000, co se u nás prodává asi za stovku), tak aby měli kšeft, koupíme si odznáček za 25 Kč.

Přes drobné mrholení se vydáme ke státní hranici a podle ní k tajemnému Pekelnému kameni (Heiliger stein). Už v létě se mi nepozdávalo, že Rakušané nesbírají slivovici a jak se mi zdá, pořád to platí. Táhlé stoupání nás vyvádí zpět na vysočinu k Dolní Fládnici (Niederfladnitz) se zámečkem a dál do Merkersdorfu. Tady nás už ale déšť dožene. Tak trošku bezprizorně se schováme v autobusové zastávce. Malá víska nemá ani obchod natož hospodu.

Naštěstí déšť je jen přeháňkou a můžeme pokračovat. Za Merkersdorfem nedávno přibyla asi kilometrová cyklostezka k správě rakouského národního parku (Thayatall), asi bych ji měl někdy navštívit, ale všichni spěchají tak není čas. Ovšem Hardegg jako vždy nezklamal, navíc se i trošku protrhala obloha tak nám na hrad i zasvítilo. Obávaný výstup na Čížov kupodivu není zas tak prudký, až na drobné výjimky všichni kolmo. Vyhlídka na nejmenší město Rakouska je jaksi povinná. Kupodivu velká část výpravy se ani nechce zastavit v Čížově U Švestků, protože už došla zpráva, že poslední část výpravy dorazila do Lukova (pracovní povinnosti neumožnily vybrat dovolenou).

Nicméně z povinnosti se skupinka zodpovědných našla a pivo U Švestků jsme nevynechali. Pak je to už kousek, kolem rybníčku, kousek lesem a přes pole jsme „doma“. Po štěstném shledání s právě dorazivšími následuje příprava na večírek. Ten je dnes značně mimořádný. Značná část (4) naší výpravy se letos dožívá bezvýznamného věku, a protože před třemi lety to postihlo další relativně větší počet kamarádů (slavili jsme na Kraličáku), nemohli jsme zůstat „pozadu“ a něco podobného zopakovat. Společným pohoštěním dominoval guláš (výborný Aničko), k tomu chytré soudky z Lechovic, nějaký burčák (zmizel první), i něco tvrdšího (ta Tullamorka zmizela nějak podezřele rychle). Oslavenci dostali placaté nádobky o objemu cca 2 dcl s vyobrazením vlastních osob. Autor snímky zvolil tak, abychom si nemysleli, jak jsme stále krásní...

Ovšem jsem věnovali krátkou vzpomínku na jednoho kamaráda, který v současnosti bojuje se zákeřným virem a tudíž se nemohl atrakce zúčastnit. Ještě teď mě bolí v krku, jak jsme békali.

21.9.2013

Dnešní trasa bude opět víceméně odpočinková. Přestože oslava byla vcelku mohutná, kupodivu nikdo obzvlášť neokupuje WC a nakonec vyjíždíme vcelku brzo. Zdá se, že si dnes užijeme i víc sluníčka. Začátek stejný jako včera ovšem ve větší síle, ale sršně Pepa nezopakoval. Na Šobesu ještě větší nával než včera (je sobota) a přestože varuju přítomné občany, že na kole se alkohol neužívá, všichni tvrdí, že jsou pěšky (komu tedy patří těch 50kol?).

Na stánku v Hnanicích je dnes ovšem otevřeno a protože je i pěkně, tak se dnes zastavíme na průzkum zdejších produktů. Do Rakous dnes nejedeme, vlastně hlavním cílem je Šatov a proslulý hostinec U Fandy. Jsou-li stánky na Šobesu či v Hnanicích vinařským zážitkem, zde nás čeká tan kulinářský. Samé roztodivné věci (koleno, půlka kačeny, Fandův kotlík a bůhví co ještě). A dnes je narváno, to si tady ani nepamatuju.

Ale vše hezké jednou končí, i Fandu jsme museli opustit, a protože skoro nikdo nechce šlapat do kopce (ještě přijde), vezmeme do do Znojma přes Nový Šaldorf po hlavní. Tak akorát, že ve Znojmě začne pršet. Úkryt je ovšem na ráně, v Louckém klášteře, jinak centru Znovínu je údajně nejlepší burčák. Dnes je tu ovšem vůbec plno, zrovna vrcholí turistický pochod Burčáktour (či tak nějak, obejde se něco u nás bez dopingu?). Zas to ale nepřeháníme. Podle Dyje do Gránického údolí nahoru na Hradiště, k vyhlídce a pak přes Mašovice a Podmolí k domovu. Posledně jsme sice vyhlíželi i na Králově stolci, ale dnes je večer zataženo a v lese bude bahno. A večer si připomínáme Sršňovo narození. K tomu nějaké steaky.

Foto:

Nově upravená galerie aktualizace 2023

Poslední aktualizace: 27.9.2023

Dvakrát Šobes a okolí 2013 na mapě