Jedeme na jih a jihovýchod Moravy – 11. den: Národní park Podyjí-11 km dlouhý okruh: Hnanice (pivovar) – kostel sv. Wolfganga - 5 výklenkových kaplí – vinice Šobes – vyhlídka Železné schody – Hnanice; Šatov – vesnická památková zóna; pěchotní srub Zatáčka
Úterý 24. 5. 2022
V noci pršelo a bylo nezvyklé teplo. Vstáváme v devět. Je zataženo, ale už neprší. Snídáme, doplňujeme do auta vodu a zase si povídáme. Bylo tu fajn, ale nemůžeme tady být stále.
Opouštíme Znojmo a nejvýchodnější část Národní parku Podyjí a směřujeme dál na jih – do obce Hnanice. Parkujeme před zdejším rodinným pivovarem, který byl založen r. 2017. Ráno je samozřejmě zavřeno. S tím jsme počítali.
Vedle v Jednotě kupujeme chleba a jdeme na výlet, opět do Národního parku Podyjí.
Náš pohled nejdřív patří pozdě gotickému kostelu sv. Wolfganga, který je zdejší nejvýznamnější stavbou. Již kolem r. 1200 nad studnou s údajně zázračnou vodou byla postavena malá kaple. Brzy se stala poutním místem. R. 1483 se začalo se stavbou většího kostela, resp. věže nového kostela. Až pak se stavělo trojlodí. Kněžiště už postaveno nebylo. Z původního kostela se stala studniční kaple. Po požáru r. 1645 se kostel dočkal opravy až před r. 1657. Při rušení kostelů v rámci josefínských reforem bylo zrušeno i zdejší poutní místo. V kapli bylo zřízeno dokonce skladiště. Sice koncem 19. století proběhla rekonstrukce, ale po válce kostel opět chátral. Po r. 1980 se začalo s opravou, která byla dokončena r.1999. Inventář na restaurování teprve čeká. Studna uvnitř si prý zachovala renesanční obrubu.
Procházíme obcí ke Hnanickému rybníku, kde odbočujeme po pěšince vpravo vzhůru na svahy skalnatého pahorku Skála (305 m). Je to moc hezké místečko s výhledem na zdejší obec i na okolní vinice. Mně se možná místo líbí o to víc, že je vidět, že travnatý porost roste na skaliskách. Jak někde vidím skály jakékoli velikosti, tak se mi to líbí.
Tady je první z pěti výklenkových kapliček, okolo kterých projdeme. Kapličky si jsou podobné, ale zpravidla se vždy nějakou maličkostí liší. U každé je stejně zpracované povídání o svatém, kterému je kaplička zasvěcena. Tato kaplička je zasvěcena sv. Václavovi, českému knížeti a mučedníkovi z 10. století, který se stal hlavním patronem národa.
Pěšinkou ve svahu scházíme ke kapličce sv. Jana Křtitele. Vedle uzavřeného vchodu jsou dvě malé niky. Tato kaplička má kříž zdobený snítkou vinné révy s hrozny - vždyť právě sv. Jan Křtitel je patronem vinařů.
Scházíme k silnici, po které ve žlutá turistická značka. Tady je kaplička sv. Jiřího. Ve dvou předcházejících byly sochy svatých, tady i v těch dalších kapličkách je plastika.
Po žluté přicházíme na hlavní silnici, na které odbočujeme vlevo. Jen kousek od křižovatky je kaplička sv. Vojtěcha. Vypadá stejná s minulou kapličkou sv. Jiřího.
Za kapličkou se rozkládá přírodní památka Fládnitzské vřesoviště – tyto vyschlé jižní svahy jsou porostlé převážně vřesem obecným, ale i řadou rostlin, které mají rády sucho.
To už také vidíme vpravo od silnice moderní hotel Vinice Hnanice s restaurací Vyhlídka. Nás však momentálně trochu víc udivuje, že u silnice je kiosek pivovaru Hnanice, teď samozřejmě zavřený. Zdá se, že tady prodávají víno i pivo zdejšího pivovaru.
Kousek za tímto areálem žlutá odbočuje ze silnice vpravo. Tady na rozcestí je také 5. a poslední ze zdejších kapliček – kaplička sv. Huberta, který je patronem myslivců a lesníků.
Po žluté scházíme k Dyji. V těchto místech stával Gruberův mlýn, jeden z devíti mlýnů, které zde na Dyji pod Šobesem kdysi existovaly. Později byly přeměněny na hotely. Tady to žilo až do konce 2. světové války. To se tady dokonce pro rakouskou armádu pekl chleba. Jenže po válce se oblast dostala do hraničního pásma, nesmělo se sem a zdejší stavby chátraly, až z nich skoro nic nezbylo.
My se potřebujeme dostat na druhou stranu řeky. Nečekala jsem, že tu na nás čeká visutá Šobeská lávka. Stejně jako dvě další v národním parku je postavili pohraničníci, po zrušení hraničního pásma je využívali turisté. Až do povodní r. 2002, kdy byly všechny zničeny. Hned však další rok byly postaveny nové.
Mně se tyto lávky líbí, když je vidím. Horší to je, když je musím přejít. To jejich houpání mi vůbec nedělá dobře. Jenže na druhou stranu chci, musím to překonat. Vyrážím. Otovi zakazuji vstup na lávku, dokud nebudu na druhé straně. Pomalu se po ní sunu. Jak se trochu víc rozhoupe, zastavuji. Našlapuji jen na špičky. Kdyby to šlo, budu se snad vznášet. Ale přežila jsem to a na druhou stranu jsem se konečně dostala. Ale trvalo to.
Teď stoupáme na Šobes. Stejně jako včera i tady jsou vrata, která v době dozrávání vína jsou zavřena, a stezku si projít nelze. Šobes je dnes snad nejznámější, nejstarší a asi i nejkrásnější vinice. Jenže tomu tak dřív nebylo. Oblast byla osídlena již ve starší době kamenné. Podle archeologických vykopávek se zde žilo až do raného středověku. Na severním okraji se dokonce zachoval opevňovací val. Právě ve středověku tady pak byly založeny vinice. Ty první založili římští legionáři. Zdejší víno se pilo na stolech českých králů a knížat, ale také na císařských stolech ve Vídni. Samozřejmě i dnes odtud pochází víno vynikajících vlastností. Je to dáno tím, že vinice jsou na prosluněném jižním svahu, od severozápadu až po severovýchod jsou chráněny před větry. Důležitou úlohu hraje i Dyje. Jenže tak skvěle tomu vždy nebylo. R. 1905 vinohrady napadl révokaz a vinice musely být zlikvidovány. I když došlo k obnovení několika hektarů vinic, po r. 1951 zůstaly zcela opuštěny – majitele ke svým vinicím již vojáci nepustili. Kamenné terasy se začaly rozpadat. Současné vinice byly postupně vysazeny až v letech 1969 – 1976 a zase plodí hrozny, ze kterých se vyrábí fantastická vína.
Procházíme přes vinice po červené turistické trase. Je tady několik informačních tabulí, o Šobesu, ale také o tom, co zde žije, co tu roste. Na vinících je kiosek, který je v sezóně otevřený a je možno zde ochutnat zdejší vína. Samozřejmě dnes je tady vše zavřené, ale zase je tu klid, jsme tady sami. Sluníčko dnes moc nesvítí, převážně je zataženo, ale je hrozné dusno.
Stoupáme, vlevo i vpravo se klikatí Dyje, na protějších březích jsou krásné skály, bohužel přes stromy jsou vidět jen zčásti. Do toho začíná drobně pršet. Už jsme na odbočce na vyhlídku Železné schody. Myslela jsem, že to bude nějaká kamenná vyhlídka, na kterou povedou železné schody, ale kdepak. Je tu jen rovinatá plošina s vyhlídkou do údolí Dyje. Železné schody si sem postavili pohraničníci, aby se zdola nahoru dostali snadněji. R. 1996 byly odstraněny.
Už zase neprší, konečně je trochu příjemnější vzduch, malinko to protahuje.
Pokračujeme ještě kousek po červené. Na rozcestí Šobeská cesta přecházíme na žlutou spojku, která vede k rozcestí Lipinská cesta. Odtud se po modré vracíme. To, co jsme vystoupali, musíme zase k řece klesnout. Tady je Lipinská lávka, další visutá lávka. Je možná trochu kratší, nějak míň se houpe. Přecházím ji také pomalu, ale jen s jednou foto zastávkou.
Pokračujeme po modré okolo tří bývalých mlýnů (Zemského, Wefthoferova, Gruberova). Doufala jsem, že se tady o nich něco dozvíme, ale máme smůlu. Zrovna tady žádné informace nejsou. Ze dvou jsou vidět jen zbytky opěrných zídek nebo základy domů. Z třetího se zachovaly i zdi objektu.
Okolo Gruberovy studánky z r. 1994 se vracíme k první visuté lávce. Kousek jdeme stejnou cestou, ale po žluté neodbočujeme, pokračujeme po cyklo okolo vinic. Na rozcestí Nad Danížem odbočujeme vlevo do obce Hnanice.
Procházíme Sklepní uličkou, která je jedna z nejpůvodnějších sklepních uliček Znojemska. Záznamy o některých těchto sklepech jsou v Gruntovní knize sklepů a lisoven z 16. století. R. 1820 je v obci doloženo více než 100 sklepů a ty jsou tu stále. Jsou vyhloubené z větší části pod úrovní terénu a vyzděné kamenem nebo cihlami. V nadzemní části jsou lisovny. Někde se zachovaly původní dřevěné dveře, které jsou důkaze šikovnosti tehdejších truhlářů. Hřeby tehdy byly ručně kované. Některé sklípky mají vchod malovaný. Hodně zajímavé jsou u jednoho sklípku přišroubované sklopné stolky a lavičky.
Tím jsme skončili naši skutečně hezkou procházku. Jsme spokojení. Jen pivovar má stále zavřeno, i když podle cedule na vchodových dveřích má být otevřeno. Obcházíme budovu, ve dvoře je schovaná tabule, že otevírají tuším až ve čtvrtek. Zavřený byl i penzion Pivovar.
Po chvíli váhání se autem vracíme do hotelu Vinice Hnanice, kudy jsme procházeli. Patří to vše dohromady, možná tam budou mít k prodeji i zdejší piva. Také máme hlad. Cestou jsme si dali jen skutečně malou svačinku.
Úspěch je poloviční. Kupujeme čtyři litrovky piva. Platíme za ně méně, než bychom tady dali za jedno jídlo. Restaurace je luxusní, bohužel luxusní jsou i ceny. Za oběd pro jednoho bez pití 400,- Kč bychom asi nedali, ani kdybychom umírali hlady. Teď tak špatně na tom ještě nejsme.
Zajíždíme ke Hnanickému rybníku a jdeme vařit. Máme brambory s buřtem a se zbytkem fazolí s rajčatovou omáčkou. Je to hned. Jsme po obědě, ale také po večeři. Spát tady však nechceme, je to tady moc otevřené a také frekventované.
Odjíždíme do Šatova, kde byla r. 1995 vyhlášena vesnická památková zóna. Parkujeme v centru, blízko barokního sousoší sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. století. V parčíku je také barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice z r. 1829 a barokní sloup se sochou sv. Šebestiána z r. 1724. Na konci parčíku je klasicistní farní kostel sv. Martina. Jeho jádro je pozdně gotické z 15. století, r. 1656 byl přestavěn. Dnešní podoba věže je z r. 1851. Nejstarší stavbou je za kostelem kaple Božího hrobu s gotickým jádrem, v jejímž suterénu je románský fragment. Za kostelem jsme ji asi našli, ale vše je zchátralé, stejně jako řada zdejších domů, i když jsou zajímavé. Moc dobře nevypadá ani pozdně barokní fara z 18. století s biskupským znakem nad vstupními dveřmi. R. 1723 zde nocoval císař Karel VI.. Je tady Malovaný sklep, jenže dovnitř se dnes nepodíváme, ani tam nejdeme. Cestou z města se zastavujeme u vinného lisu. Ten se mi snad líbil nejvíc.
Abych řekla pravdu, Šatov je známá vinařská obec, ale trochu mne její stav zklamal.
Teď už nechceme nic vidět, jen někde šikovně zaparkovat, kde by se mohlo přespat. Nechceme jet daleko. Jedeme směr Chvalovice. Za tratí v prudké pravotočivé zatáčce odbočujeme vlevo, před tratí vpravo a po zelené jedeme k pěchotnímu bunkru MJ-S4 Zatáčka. Hned na první pokus se chytáme. Nevede tudy elektrické vedení, nejsou tu stromy, není sem moc vidět. Takže pro nás místo vlastně ideální. Bunkr byl postaven v rámci československého předválečného opevnění v letech 1936 - 1938. Má jedno nadzemní a jedno podzemní patro. Během války nebyl využit, byl však poškozen. Po válce ho využívala armáda až do r. 1999. Pak byl zrekonstruován do podoby z r. 1960 a nyní je v něm vojenské muzeum. Otevřeno je jen ve vybrané dny. To nám vyhovuje.
Jen jsme zaparkovali, začíná pršet. Ota honem vyndává pivo. Zůstáváme samozřejmě v kabině. Jen bohužel tu nemůžeme naladit rádio Žurnál. Přenos hokeje s Finy bohužel nebude. Ale je to už jedno, jak to dopadne. Stejně postupujeme.
Chvilku pozorujeme, jak prší, když jsem se rozhodla nechat se deštěm osprchovat. Je 19,5 stupně, takže docela teplo. Po dnešku jsem pěkně zpocená. Sice by mohlo pršet trochu víc, je to mizerná sprcha, ale přece jen se cítím líp.
Venku je stále teplo, kdyby tady byl přístřešek, nechalo by se sedět i venku. Každou chvilku prší. Ale aspoň jsme zvládli bez deště přestěhovat přebytečné věci z postele do kabiny, převléknout se do spacího, ale spát jdeme, až když jsme se dozvěděli výsledek hokeje. Prohráli jsme, ve čtvrtek budeme hrát s Německem.
Stále je teplo, vytahuju tenčí deku, pod peřinou bych se upekla. Jdeme spát spokojeni, jak nám vše vyšlo. Na zítra máme volnější program, tak ať si prší.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(48.798, 15.987)
Poslední aktualizace: 26.9.2022
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Hnanice
Mapa
Přidat oblast mezi oblíbené
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyVyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Jedeme na jih a jihovýchod Moravy – 11. den: Národní park Podyjí-11 km dlouhý okruh: Hnanice (pivovar) – kostel sv. Wolfganga - 5 výklenkových kaplí – vinice Šobes – vyhlídka Železné schody – Hnanice; Šatov – vesnická památková zóna; pěchotní srub Zatáčka
Hnanice – sv. Wolfgang ve stručnosti
Chrám
Kdo přijel do malebné jihomoravské vísky Hnanice, musel si minimálně při pohledu na majestát svatostánku na zdejším rynku (skoro bych řekl náměstí) připadat že zde skoro panuje středověk, nebo doba těsně po.
Ona totiž té návsi (jak by se mělo prostranství správně nazývat) dominuje velkolepá stavba poutního kostel, zasvěcená svatému u nás takřka neznámému, sv. Wolfgangu. Dnes se…
0.3km
více »
Hnanice – Pivovar Vinice Hnanice
Cyklo bar - hospůdka
Jezdit do vinařské oblasti na pivo je trošku protimluv, ale oni ti vinaři zase nejsou žádní zatvrzelí konzumenti jen toho svého, ale dobrého piva se také nezříkají. Navíc když si uvědomíme, že do vinohradních lokalit zajíždí stále více a více návštěvníků z Čech, nedivme se, že ti si nechtějí svůj národní nápoj odpustit. Takže i na jihu Moravy se rozmohla celkem pěkná vlna výstavby…
0.4km
více »
Hnanice
Vesnice
Hnanice jsou malou vinařskou příhraniční obcí s 300 obyvateli a najdeme ji jižním směrem od města Znojma, v sousedství hranice s Rakouskem. Obec se rozkládá podél toku říčky Daníž a u jihovýchodního okraje Národ…
0.4km
více »
Vinařství Trávníček a Kořínek
Vinařský cíl
Vinařství, které v posledních letech jasně vykročilo mezi absolutní špičku v ČR. Rodinné vinařství Kořínek vzniklo před 23 lety a navázalo na tradici vinařství v Hnanicích. V blízkosti leží…
0.4km
více »
Hnanice – Sv. Florián a Sv. Jan Nepomucký u Daníže
Socha
Vzhledem k tomu, že obě sochy jsou od sebe vzdálené sotva 5 m, můžeme považovat můstek přes potok Daníž spíše za spojovník než rozdělovník obou památek.
Aby se světci nehádali, začneme podle abecedy,…
0.4km
více »
Hnanice - Sklepní ulice
Ulice
Tak jako většina vinařských obcí mají i Hnanice svojí sklepní uličku, zde má přímo název ulice. Začína na jihozápadním okraji obce za ulicí Okružní. Vlastní areál vinných sklepů se táhne v…
0.5km
více »
Hnanice - Šobes - Seasfieldův kámen - Znojmo
Tipy na výlet
Z Hnanic vyrazíme po žluté turistické značce směrem na Seasfieldův kámen. Cestou můžeme vidět pár bunkrů, které jsou rozesety po okolí. ne rozcestí pod Šobesem můžeme odbočit a zajít k vi…
0.6km
více »
Šobes a zimní vyhlídky
Trasa
Půvabné údolí řeky Dyje kolem Vinice Šobes má v zimě také své kouzlo. Zvláště výhled…
0.6km
více »
Turistické rozcestí Vinice (hotel)
Rozcestí
Turistické rozcestí se nachází na okraji areálu hotelu Vinice Hnanice. Prochází tudy zeleně a žlutě značená turistická trasa. Zelená vede jedním směrem k hotelu Happy Star a dále přes Šatov do Chvalovic. Opačným směrem pak pokračuje přes vyhlídku Devět mlýnů až na Havranické vřesoviště, kde se napojuje na červenou magistrálu vedoucí národním parkem Podyjí a po ní se dá dojít do Vranova nad Dyjí, či Znojma. Žlutě…
0.9km
více »
Hnanice - kaple sv. Huberta
Kaple
Okolí vinařské obce Hnanice zdobí řada kapliček, volně roztroušená po krajině, které dotváří půvabnou krajinu s vinohrady. Správně se kapličky označují jako „Poklony“. Kolemjdoucí se jim…
1km
více »
Hnanice - památník Otmata Chlupa
Památník
Otmar Chlup se narodil 17. září 1910 v Králově Poli na předměstí Brna. V letech 1931-33 vykonal vojenskou prezenční službu a později absolvoval školu na důstojníky v záloze. V roce 1935 byl…
1.1km
více »
Havraníky - vřesoviště
Přírodní památka
Vřesoviště nad obcí Havraníky je součástí rozlehlého přírodního celku ležícího při východním okraji Národního parku Podyjí mezi obcemi Popice a Hnanice, zvaného Havranické vřesoviště.…
1.1km
více »
Podyjím z Podmolí do Hnanic, vinice Šobes
Tipy na výlet
Vyrazíme z malé vesničky Podmolí západně od Znojma, do které se můžeme dostat buď po vlastní osenebo nás sem přiveze autobus linky 830840 sm.Čížov.Od autobusové zastávky vyrazíme jihovýchodně, na směrovky narazíme asi po 100m a vydáme se po modré pěší trase kolem rybníčku k rozcestí Nivky. Pokračujeme dále směr U Milíře a dále dubovým lesem postupně klesáme k vysutému mostu…
1.2km
více »
Turistické rozcestí Šatov
Rozcestí
Nachází se ve střední části obce. Prochází tudy zeleně značená turistická cesta. Jedním směrem vede na hotel Hapy Star a Fládnickou cestu ke žluté značce. Opačně pak pokračuje na Chvalovice a Lampelberk.
Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.81 Podyjí a Vranovská přehrada, GOL 1:25 000 Národní Park Podyjí-Thayatal
1.3km
více »
Šatov - fara
Dům, budova
Patří mezi nejstarší fary ve zdejším regionu. První doložená zmínka o ní pochází z roku 1220. Dnešní barokní ráz dostala v období přestavny kostela sv. Martina. Nad vstupní částí je…
1.4km
více »
Turistické rozcestí Havranické vřesoviště
Rozcestí
Turistické rozcestí se nachází na východním okraji Národního parku Podyjí v přírodovědně unikátní lokalitě Havranické vřesoviště. Rozcestím prochází hlavní turistická magistrála Parkem a to…
1.4km
více »
Šatov - kostel sv. Martina
Kostel
Nejstarší zmínka je z druhé poloviny 13. století. Na původním gotickém základě, z něhož se dochovala spodní část věže, byl v letech 1654-56 postaven dnešní barokní kostel. Patří k němu i kaple, která byla až do 19. století zpustlá. Jedná se o bývalou kruhovou kostnici, kterou archeologové datují do 13. století.
Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.81 Podyjí a Vranovská přehrada, GOL 1:25 000 Národní Park Podyjí…
1.5km
více »
Havraníky - studánka Pod lipami
Studánka
Studánka se nachází na začátku souvislého lesa v Národním parku Podyjí, necelý kilometr západně od obce poblíž turistického rozcestí Havranické vřesoviště. Leží v mělké sdníženině…
1.5km
více »
Šatov - Malovaný sklep
Muzeum
Jde o unikátní vinařský sklep, jehož stěny jsou vymalované různými výjevy. Jedná se o ojedinělou raritu, která je vyjímečná i z evropského hlediska. Barevné plastické obrazy zde namaloval šatovský rodák Maxmillian Appeltauer (1904-1972), který této své zálibě zasvětil ve volných chvílích 33 l…
1.5km
více »
Skalky u Havraníků - přírodní památka
Přírodní památka
Jedná se o tři samostatné ostrůvky skalních výchozů s vrcholovou kótou Skalky (312 m), nacházejících se okolo silnice mezi Havraníky a Šatovem na východním okraji Národního parku Podyjí.…
1.5km
více »
Havranické vřesoviště
Přírodní památka
Havranické vřesoviště je oblast, kterou najdeme jihozápadním směrem od města Znojmo. Rozprostírá se na pravém břehu Dyje a ve východní části Národního parku Podyjí, nedaleko obce Havraníky. Vřesoviště je na mírn…
1.6km
více »
Malovaný sklep v Šatově - víno spojené s naivním uměním
Tipy na výlet
Je čas burčáku a vinobraní, je čas navštěvovat vinné sklepy. A s přicházejícím podzimem a melancholicky se válejícími mlhami přichází i radost světská - víno ve všech podobách. Pokud vyrazíte na jižní Moravu, ur…
1.6km
více »
Heiliger Stein (Svatý kámen)
Zajímavost
Jedná se o vyhlídkové a kultovní místo, ke kterému se váže řada pověstí, česky nazývané Svatý kámen. Nachází se v těsné blízkosti státní hranice na katastru obce Mitterretzbach a z naší strany k němu vede i turist…
1.7km
více »
Šatov - vesnická památková zóna
Místní část
Zdejší soubor tradičních usedlostí, chalup, stodol, lisoven a sklepů v historickém jádru i v mladší chalupnické zástavbě byl díky své zachovalosti roku 1995 vyhlášen venkovskou památkovou…
1.7km
více »
Dvakrát Šobes a okolí 2013
Cestopisy
20.9.2013
Protože jsme v Lukově po třetí (někteří i po více), můžu směle napsat, že tradičně bydlíme u Čabalů, v takové té prostější části penzionu (společné WC a sprchy, kuchyňka), ale beztak si každý vidíme do…
1.8km
více »
Šatov
Vesnice
Šatov je velká vinařská obec s 1200 obyvateli a najdeme ji jižním směrem od Znojma a v blízkosti hranice s Rakouskem. Obec se rozkládá podél toku říčky Daníž a nedaleko jihovýchodního okraje Národního parku Pody…
1.9km
více »
Šatov - pěchotní srub Zahrada
Pevnost, opevnění
Pěchotní srub MJ - S 3 "Zahrada" je velké obranné čs. opevnění z roku 1938. Během války byl objekt zbaven střílen, po válce však by…
2.1km
více »
Šobes
Hřeben
Šobes (Římská cesta): skalnatý hřeben s ostohem v hluboce zaklesnutém meandru řeky Dyje, po nemž procházela stará obchodní stezka. Z cesty po hřebenu jsou pěkné výhledy na obě strany do ú…
2.5km
více »
Dyje
Řeka
Řeka Dyje (německy Thaya) je nejdelší moravská řeka o celkové délce toku 306 km počítáno od pramene Moravské Dyje (viz.lokalita č. 4857)a ploše povodí 13 419 km2. Její severní větev zvaná Moravská Dyje (délka 60…
3.2km
více »