Egypt - pyramidy v Gize
Pyramidy v Gize (z trochu jiného pohledu)
Jedno arabské přísloví praví: „Všechno na světě má strach z času, ale čas má strach z pyramid“ My jsme z nich strach neměli, nýbrž jsme se na ně těšili a tudíž náš výlet na rodinné dovolené v Egyptě směřoval do Káhiry.
Náhorní plošina Gíza se nachází na západním okraji Káhiry. Zde lze spatřit snad nejslavnější stavby celých dějin lidstva. Pyramid je v Egyptě asi osmdesát. Kdysi jich bylo víc. Některé podlehly zubu času, jiné zmizely pod nánosem písku. Největší a současně nejčastěji zmiňované v souvislosti s prvním divem světa, jsou tři hlavní a několik menších pyramid v Gíze. Nejprve musí člověk podstoupit u vchodu bezpečnostní opatření (jako snad všude v Egyptě) a poté se může několik hodin věnovat návštěvě tohoto místa. Je zde několik vyhlídkových míst, ze kterých jsou krásné pohledy na pyramidy. Prohlížíme si tyto divy světa z dálky i zblízka. Když člověk stojí u paty Cheopsovy pyramidy, má zvláštní pocit, který se skládá z tajemna, nekonečnosti, posvátna, obrovitosti a určitého času, období či věku.
Největší pyramida v Gíze je Chufevova (Cheopsova) pyramida. Její stěny byly obloženy z leštěného bílého kamene a vrchol černým dioritem. Jádro pyramidy bylo vystavěno z místního vápence. Dnes je vysoká 137,3 metru, je vyšší než katedrála Sv. Víta v Praze nebo Svatopetrský chrám v Římě. Její špička ale neznámo kdy zmizela. Zůstala po ní plošina, na které bylo za druhé světové války britské protiletecké pozorovací stanoviště. Pyramida stojí na pozemku o rozloze pěti a půl hektaru. Ani v dobách největší slávy kterékoliv evropské říše neměl panovník palác, který by se jí mohl rovnat. Menší jsou Buckinghamský palác v Londýně, Versailles u Paříže i bývalý carův zimní palác v Petrohradě. Na stavbu Chufevovy pyramidy bylo podle odhadů spotřebováno asi 2,25 mil. kamenných kvádrů o váze zhruba dvou a půl tuny.
Chefrénova (Rachefova) pyramida je druhá největší. Na povrchu stěn pyramidy, v její horní čtvrtině, zbyly pozůstatky původního vápencového obložení. Spodní vodorovná hranice obkladu je ve výšce 178 metrů nad současnou úrovní moře. Tvar spodního okraje obložení je deformován způsobem připomínajícím působení vodní eroze, jako když vlny narážejí na příkrý břeh. Je těžké si představit, že pyramida byla takto postavena záměrně. Je to samozřejmě jen spekulace, ale v jednom starém textu řeckého dějepisce Herodota je zmínka o pyramidách čnějících nad vodou. Při tak vysoké hladině by čněly asi 33 metrů nad vodu pouze dvě z pyramid. Příčina potopy tohoto rozsahu není ještě známá. Pokud by roztál antarktický ledovec, stoupla by hladina moří pouze o 80 metrů. Souběžné tání ledu v ostatních částech světa by ji navýšilo o dalších 5 metrů. A to by na potopu určitě nestačilo. Co a kdy se odehrálo v dávné historii, zůstává dále hádankou. V popředí pyramidy jsou vápencové lomy, ve kterých byl lámán kámen na její stavbu. Součástí tohoto komplexu je i Velká Sfinga, která stráží bránu do celé gízské nekropole.
Mykerínova (Menkauréova) pyramida je nejmenší. Kromě tří velkých pyramid a Sfingy se v okolí nachází i zbytky dalších staveb, zejména malé pyramidy, určené pro faraonovy manželky, lodní muzeum a zbytky zádušního chrámu.
Nikde se neuvádí, čím jsou tři pyramidy v Gíze unikátní, jedinečné a doslova neopakovatelné. Ze všech doposud v Egyptě objevených, pouze gízské mají sklon stěn něco málo přes 50 stupňů! U všech ostatních staveb byl použit výhodnější sklon 43 - 45 stupňů. Je to sice malý rozdíl ve stupních, ale pro identifikaci jejich stavitelů naprosto zásadní. Bude-li se sypat volně na hromadu například písek nebo kamení, postupně se vytváří homole ve tvaru pyramidy se sklonem stran asi 45 stupňů. Výška takového umělého kopce v podstatě není ničím omezena, nebortí se a poroste stále výš a výš. Stejné pravidlo vymezené gravitačním zákonem platí i pro stavbu pyramid. Pokud se to člověku podaří, může na sebe skládat opracované kameny bez malty. Bude-li úspěšný, může vybudovat kopii některé z pyramid, stupeň po stupni, metr po metru, výš a výš. Zvolí-li úhel vnějších stěn 43 stupňů, stavba hezky poroste pod rukama. Pokud však zvolí úhel přes 50 stupňů, tak jako u tří pyramid v Gíze, stavba se asi v polovině zhroutí. Sama od sebe. Pyramidu s tak nevýhodným stavebním úhlem nikdo nepostaví! A přesto takové pyramidy existují. Jsou jen tři, jsou středem pozornosti lidí z celého světa a stojí v Gíze.
Na závěr naší návštěvy si prohlížíme Sfingu. Její obličej by měl být portrétem faraóna Chefrena. Toto tvrzení však není podloženo důkazy. Také provedená policejní identifikace jediné známé sochy krále Chefrena s tváří Sfingy toto nepotvrdila. Zajímavé je také zvláštní, svislé zvětrání na soše. Údajně není způsobeno větrnou erozí, ale vodou z prudkých dešťů. Avšak v Egyptě tímto způsobem pršelo v době před rokem 10000 př.n.l., tj. v čase, kdy končila poslední doba ledová!
Z pohledu astronomie jsou tři pyramidy v Gíze neuvěřitelně přesnou pozemskou mapou tří hvězd Orionova pásu, dokonale vyjadřují úhly mezi nimi a dokonce prostřednictvím svých vlastních velikostí naznačují individuální velikost hvězd. Tento grandiózní model hvězdné oblohy se prostírá dál na jih a sever a zahrnuje další stavby na plošině v Gíze a opět s maximální přesností! Ovšem největším překvapením je, že monumenty v Gíze jsou uspořádány tak, jak hvězdná obloha vypadala (pouze a jedině) kolem roku 10 450 př.n.l.
Naše průvodkyně stejně jako asi všichni Egypťané říká, že ohledně vzniku pyramid mají v Egyptě jasno. Avšak když si člověk přečte určité knihy nebo články, tak se dozví, že do dnešních dnů nejsou zcela jednoznačně vysvětleny některé otázky související s jejich stavbou a významem. Původ a vznik gízských pyramid je dodnes zahalen tajemstvím. Přestože nejsou k dispozici žádná fakta o jejich účelu, egyptologové nadále tvrdí, že pyramidy jsou hroby. Ve vnějších ani vnitřních komorách žádné ze tří pyramid nebyly objeveny žádné nápisy nebo výjevy, které by opravňovaly nazývat je hrobkami faraónů.
Říká se „Nevidět pyramidy je jako byste nebyli v Egyptě“. Jaký je můj pocit z pyramid? Určitě bych každému doporučil při návštěvě Egypta výlet k pyramidám. Je ale potřeba si dopředu něco o nich přečíst. Jednak nestojí někde uprostřed pouště, jak jsou vyobrazeny na fotografiích nebo jiných uměleckých dílech, nýbrž na předměstí Káhiry. Zajímavé to zde může být brzo ráno nebo k večeru. To tady člověk patrně nevidí turisty lezoucí na pyramidy, aby ulovili fotografický snímek. Sfinga je také úžasná, ani nevadí, že je chudinka bez nosu. Za poplatek je možno se podívat do útrob dvou velkých pyramid a zadarmo lze prozkoumat zevnitř jednu menší pyramidu. My jsme zvolili druhou možnost a stačilo to. Nic tam skutečně není. Něco jiného je však kolem pyramid a to v dostatečném množství. Lidičky, nepořádek, velbloudáři, prodavači všeho možného i nemožného a děti volající „bakšiš“ nebo „what`s your name?“
O nočním výstupu na kopeček Mt. Sinaj píše zde: https://www.turistika.cz/cestopisy/egypt-mt-sinaj-gebel-musa
*
Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: https://cestou-necestou-s-matejem.blogspot.com/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/
Přidat do oblibených uživatelů
Nazlet El-Semman
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Nazlet El-Semman
Půjčovna autPříspěvky z okolí Egypt - pyramidy v Gize
