Epická cyklopouť napříč Británií

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (1 fotografie)

Cesta začala na samém jihu Anglie, ve známém malebném městečku Brighton, kde jsem si zakoupil kolo z druhé ruky, vybavil ho pár brašnami a teplým oblečením, jelikož je známo, že Anglie dokáže být i v létě dost nevyzpitatelná. Už od začátku si mě učarovala atmosféra pobřežního městečka – jemný písek, šumění vln a barevné domky podél promenády. Po krátké zastávce u slavného Brightonského mola jsem se vydal na sever, připraven na stovky kilometrů, které mě čekaly.

První kilometry vedly podél jihovýchodního pobřeží, kde jsem projížděl krajinou vřesovišť a zelených pastvin. Nezapomenutelný zážitek mi poskytl pohled na bílé křídové útesy Seven Sisters, které se tyčily nad nekonečným modrým oceánem. Bylo to místo, kde se člověk zastaví, aby se na chvíli zamyslel nad krásou světa kolem sebe.

Mým dalším cílem byl historický přístavní město Portsmouth. Cestou jsem projížděl malebnými vesničkami s kamennými kostelíky a tradičními anglickými hospodami. V Portsmouthu jsem se ponořil do námořní historie Británie, navštívil jsem slavnou loď HMS Victory a prozkoumal přístavní pevnosti. Z tohoto města jsem se vydal směrem na západ, kde mě čekal jeden z nejkrásnějších úseků celé trasy – cesta podél jižního pobřeží hrabství Devon a Cornwall.

Při jízdě po úzkých, klikatých cestách jsem měl možnost obdivovat dramatické skalnaté útesy a zálivy omývané Atlantikem. Každá zatáčka mi nabízela nový, úchvatný pohled na divokou přírodu. Zastavil jsem se v městečku Penzance, kde jsem okusil místní specialitu - slavnou cornwall pasta, aneb těstoviny. Nebyli špatné, ale za tu cenu, na našich cca 450 Kč jsem si řekl jednou a dost. Odtud jsem pokračoval směrem k nejzápadnějšímu bodu Anglie – Land's End. Pocit, že stojím na kraji země, byl nezapomenutelný. Všude kolem mě byly jen vlny tříštící se o skály a nekonečný horizont.

Z Cornwallu jsem se přesunul do hrabství Somerset, kde mě čekaly zelené kopce a klidné vesničky. Projel jsem kolem slavného Glastonbury, místa opředeného mýty a legendami, a pokračoval jsem dál na sever. Cestou jsem se setkal s přátelskými místními obyvateli, kteří mi často nabízeli čaj a sušenky, což bylo při dlouhých dnech v sedle velkým povzbuzením - zbožňuju britské venkovy :o).

Když jsem se dostal do Walesu, uhranula mě divoká krása tohoto regionu. Cesta vedla podél členitého pobřeží s nádhernými výhledy na zálivy a hory v dáli. Navštívil jsem národní park Snowdonia, kde jsem musel překonat několik náročných stoupání, ale výhledy na vrcholky hor a modré jezera mi veškerou námahu vynahradily. Bohužel mi osud nepřál a při stoupání vrazila taška do kola, zničila výplet a já neudržel rovnováhu a spadl jsem přímo hlavnou na zem - lidi noste helmy, můžou vám zachránit život! Kolo jsem si nechal zpravit a dokonce i náklady mi proplatilo pojištění na kolo, které jsem si udělal, hlavně tedy kvůli krádeži, ale které kryje i takového škody. Díky bohu jsem měl helmu, která vstřebala energii pádu a já to odnesl jen s lehkým otřesem mozku - díky bohu jsem měl cestovní pojištění, které uhradilo jak dopravu záchrankou, tak ošetření v nemocnici. Ve Walesu jsem také okusil tradiční waleský chléb Bara Brith a navštívil několik středověkých hradů, které jsou pro tuto oblast typické.

Odtud jsem pokračoval na sever, vstříc Skotsku. Krajina se postupně měnila – kopce byly vyšší, údolí hlubší a řeky divočejší. Ve Skotsku mě přivítalo město Glasgow, živoucí metropole plná historie a kultury. Po krátké prohlídce města jsem se vydal podél západního pobřeží směrem na vysočinu.

Cestou po západním pobřeží Skotska jsem projížděl kolem fjordů, které se zde nazývají "lochy", a častokrát jsem se zastavil, abych si vychutnal pohled na jejich klidné vody obklopené vysokými horami. Projel jsem oblastí Glen Coe, která mě okouzlila svou dramatickou krajinou – hlubokými údolími a strmými svahy. Na severu jsem pak narazil na jedno z nejznámějších jezer, Loch Ness, kde jsem chvíli poseděl na břehu a s úsměvem sledoval, jak turisté hledají slavnou příšeru - i já něco zahlédl, ale rozhodně bych to nenazýval příšerou.

Když jsem se přiblížil k cíli, cítil jsem smíšené pocity – radost z blížícího se konce cesty, ale zároveň i smutek, že toto dobrodružství končí. Poslední úsek vedl přes nehostinnou, ale nádhernou oblast Skotské vysočiny. Drsné podnebí, nekonečné pláně a osamělé farmy tvořily kulisu mého posledního dne na kole.

A pak, jednoho večera, jsem dorazil na samý sever Skotska, k mysu Dunnet Head. Stál jsem tam, na útesu, s pohledem upřeným na nekonečný oceán, který se táhl až k obzoru. Bylo to místo, kde jsem završil svou cestu napříč Velkou Británií. Cítil jsem se svobodně, naplněn zážitky a vzpomínkami, které mi zůstanou navždy.

Celá tato cesta byla nejen fyzickou výzvou, ale i cestou do nitra sebe sama. Každý den přinášel nové dobrodružství, nová setkání a nečekané momenty, které mě obohatily. Velká Británie mi ukázala svou krásu v celé své rozmanitosti – od klidných vesnic v Anglii přes divokou přírodu Walesu až po majestátní scenérie Skotska. Byla to cesta, na kterou budu vzpomínat s láskou a hrdostí.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.823, -0.143)

Poslední aktualizace: 15.8.2024