Finsko aneb putování po komářích stezkách II/III
8.7. čtvrtek Vstali jsme jako první do slunečného počasí kolem 7 hodiny. Zbytek lidí tvrdě spalo, a tak jsme se vydali na tábořiště Oraviarvi vzdálené asi 1,5km, zde stanovali další 3 spolucestující. Ti už byli vzhůru a také si užívali krásného počasí. Pro nás to byl hřích spát, když bylo tak nádherně. Pozvali nás na čaj, chvíli jsme s nimi seděli a povídali, poté jsme se vrátili zpět na naše tábořiště, vzali si batohy a vydali se směrem do Hiidenportti vzdálené asi 4,5 km. Cesta je vede po skalních útvarech s vyhlídkou na jezero, je zde překrásná příroda, svítilo celý den sluníčko. Naše cesta končila na parkovišti v Pololampi, kde nás čekal autobus. Parkoviště je u jezera,ve kterém jsme se okoupali a po lehkém obědě vyrážíme na Kovasin tj. místo, kde je rozkvetlá louka, zde jsme si dali pauzu a cestou přes Hiidenportti = soutěska zlých skřítků,se vracíme k autobusu. Kolem 18 hod odjíždíme dále na sever k jezeru Sakajarvi, zde jsme postavili stany a tak kolem 22hod jsme šli spát. Toto táboření bylo tzv. nouzové, protože se nacházelo poblíž silnice. NP HIIDENPORTTI Park o rozloze 44 km čtverečních; leží v kraji Sotkamo,chrání jížní část Kajanské divočiny v oblasti rašelinišť a hustých lesů. Lesy jsou převážně borové, v údolí roste smrk a jedle, rašeliniště jsou pokrytá borovým lesem,jsou zde ovšem i otevřené bažiny. Rostou zde náročné byliny milující vlhko. Nejznámějším místem je Hiidenportské údolí( Ďáblova brána). Jde o strž s příkrými skalami. Žijí zde medvědi, lišky a bobři. V Pololampi je infocentrum, tábořiště a kiosek, celkem parkem vede 30 km značených cest, většinou vedou po povalových hatích. Celkem je zde 5 tábořišť. https://www.turistika.cz/lok/lokality_detail.php?cl=5209 9.7. pátek Tento den jsme přejížděli do NP Oulanka. Odjezd byl v 8 hod z našeho “nouzového tábořiště”. Nákupní zastávku jsme měli v městě Kuusamo. Snad každý z nás nakupoval potraviny a repelenty, většina si kupovala párky na večer. V městě Kuusamo je velmi dobře vybavené informační centrum, zde jsme si vzali letáky o NP, někteři využili internet k posílání mailů do ČR. Kolem 14 hodiny jsme přijeli do NP Oulanka. Následoval oběd u autobusu a zbalení věcí na dvoudenní přechod. Vycházíme kolem 14. 30 hod mezi prvními, cesta vedla kolem močálů, přes lávky, během cesty jsme viděli vzácné orchideje, bylo zde spouta hub, tak jako všude. Cesta je cca 10 km dlouhá a končí u srubu, zde někteří zůstali a nocovali ve srubu, my ale pokračujeme ještě asi 4 km k nádhernému místu. Tábořiště se srubem a ohništěm se nachází u řeky Oulanka , ve které se později i koupeme, ale voda je tentokrát studená.Někteří lidé nocují ve srubu, my si stavíme v blízkosti stan. Večer opékáme toužebně očekávající buřty, kolem 23 hod jdeme spát. NP Oulanka patří mezi nejnavštěvovanější místa ve Finsku a jde to vidět, protože zde chodí docela dost lidí. Kolem půl druhé ráno zde dorazila skupina asi 15 lidí, jsou docela hluční. Byli zřejmě překvapeni, že je srub i okolí plné a tak se uvelebili u ohniště , na lavičce a na zemi. Ráno zjišťujeme, že jde o Slováky, kteří jsou zde také s Ck a projížděli celou Skandinávii. NP OULANKA Park patří mezi nejpopulárnější národní parky ve Finsku, nachází se v krajích Kuusamo a Salla na rozhraní severovýchodní Karélie a jižního Laponska. Název Oulanka pochází ze starolaponštiny, byl založen roku 1956. Rozloha je 270km čtverečních;, severní výběžek Oulanky přiléhá k severnímu polarnímu kruhu a za ruskými hranicemi přechází v NP Paanajärvi. Mnohé živočišné a rostlinné druhy zde mají své severní, jižní či západní hranice rozšíření(žije zde několik typicky sibiřských rostlin včetně bažinných sibiřských orchidejí). Část parku je ponechána více jak 100 let v nedotčeném stavu. Oulanka je oblastí velkých a divokých řek, údolí řek jsou hluboko zahryzlá do skalnatých stěn, tvořící úchvatné kaňony a vodopády. Na severu parku jsou rozlehlé bažiny, člověkem těžko průchodné, jež jsou domovem vodních ptáků. NP Oulanka je jednou z nejbohatších oblastí na přírodní druhy v celém Finsku.V Oulance žije cca 30 savců např. medvěd hnědý, vlk, rosomák, kunovité šelmy, hranostaj, tchoř, lasice, jezevec, jeleni, sibiřští losi, sobi divocí... Hnízdí zde kolem 100 ptačích druhů- vlaštovky, kukačky, skřivani,ledňáčkové, labuť laponská, červenka, skřivan sibiřský atd. Živočišstvo odpovídá pásu tajgových lesů, stopy velkých šelem (medvěd, rosomák) jsou viděny v parku každý rok. Je však velmi nevšedním jevem tato zvířata zahlédnout, neboť se ukrývají mimo dosah značených cest. Naopak divoké sobi, sibiřské losi a mnoho druhů vodních ptáků lze spatřit velmi často. Králem divokých řek je losos, který je zde rozšířen přírodní cestou při jeho migraci z Bílého moře v ruských vodách, ruskými jezery až do horních partií řeky Oulanka a jejích přítoků. Geograficky patří příroda v regionu do jižního Laponska. Jsou zde běžné mechové koberce,osamělé vysoké smrky, husté lesy a rozsáhlé mokřiny v mělkých údolích. Na skaliskách najdeme vysoké borové či smíšené lesy s převahou borovice. V severní části parku je rostlinstvo zastoupeno od mokřinných travin a květin až po vysoké bažinné smrky na okraji malých jezírek. Vegetace je velmi rozmanitá. V Oulance najdeme více jak 500 rostlinných druhů. Severní druhy jsou zastoupeny horskými bylinami a různými druhy mechů a lišejníků. Najdeme zde sibiřské byliny a masožravky. Rostou tady borůvky, jahody, ostružiny a morušky. Specialitou je orchidej Calypso, v těchto zeměpisných šířkách zcela ojedinělý jev. https://www.turistika.cz/lok/lokality_detail.php?cl=5213 Turistické stezky v Oulance MEDVĚDÍ STEZKA Je součástí celofinských dálkových turistických stezek, patří do sítě UKK-reitti, které zpřístupňují turistovi celkem 1000 km udržovaných značených stezek v rámci celého Finska. Medvědí stezka se prostírá při rusko- finské hranici mezi nejsevernějšími oblastmi Karélie a jihovýchodním Laponskem v krajích Kuusamo a Salla. Stezka od Ruky do Hautajärvi měří 80 km, přičemž k tomuto úseku jde přidat i část stezky Ristikallio. Na trase jsou kilometrovníky , které stezku počítají od Ruky k parkovišti Ristikallio. Na stezce jsou udržovaná tábořiště , přístřešky a 10 samoobslužných útelen. Část medvědí stezky vede po březích vodních toků, přes Hory, kolem jezer a rašelinišť. Výškové rozdíly jsou značné. Od jihu prochází stezka hřebenovkou pohořím Valtavaara. Skalnaté úseky s příkrými stržemi jsou střídany krásnými dalekými rozhledy z vrcholků. Cesta dále pokračuje hlubokými lesy a dále kopíruje řeky Kitka, Oulanka a Savina. Vede chvíli suchovými borovými lesy, chvílemi odhaluje hluboké rokle a rezervované skalnaté břehy řek. Na severu vede stezka hatěmi přes rozsáhlé močály. Chůze celou trasou zabere 4-6 dnů a vyžaduje přiměřeně dobrou kondici a zkušenosti z pohybu ve volné přírodě. Značení: oranžové skvrny nebo dřevěné ukazovatele RISTIKALLIO STEZKA Délka této stezky je 30 km, výchozí bod je z přírodní základny Hautajärvi. Vede severními partiemi parku , částečně po Medvědí stezce. Po cestě jsou 4 útulny, přístřešky a místa pro rozdělávání ohňů a stanování. Terén je rozličný , místy snadný, místy členitý a obtížný. Cesta je však vhodná i pro celodenní výlet s dětmi, neboť vzdálenosti mezi útulnami jsou krátké. Značení: oranžové skvrny nebo dřevěné ukazatele CO JE V PARKU DOVOLENO - volný pohyb v terénu i mimo značené stezky a to pěšky, na lyžích, raftech a kanoích - rozdělávat oheň a tábořit na místech k tomu určených - volný sběr hub a veškérých plodin - jízda na kole a koni jen na určených trasách CO JE V PARKU ZAKÁZÁNO -hlučet -používat motorová vozidla -pouštět volně psy a kočky -ničit, poškozovat a kácet stromy -poškozovat půdu, veškerou vegetaci a přírodu v parku, včetně rušení klidu zvířat - lovit zvěř -čluny kromě kanoí a raftů mohou do parku jen na povolení správy NP INSTRUKCE PRO TREKKAŘE - útulny v divočině jsou určeny pro jednonoční pobyt - útulnu je návštěvník povinen uklidit a připravit pro další návštěvníky - zvířata musí být chována mimo útulnu - v sezóně je dobré mít s sebou stan, útulny mohou být obsazeny - používání plynového vařiče snižuje spotřebu dřeva připraveného v útulnách - spalitelný odpad spálit, organický kompostovat. Odpad si musíte vzít s sebou dokud nenarazíte na nejbližší recyklační místo (při všech útulnách, základnách) RYBAŘENÍ Rybaření je povoleno v řekách v době od 1.6. do 10.9. dle podmínek daných správou národního parku. Ekologické chytání (chytání pro okamžitou spotřebu) je možné. Rybaření pod ledem je povoleno v zimě na všech jezerech.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Helsinky
Půjčovna autPříspěvky z okolí Finsko aneb putování po komářích stezkách II/III
