Francie - Provence - Marseille

Stejně jako v roce 2015, tak i na podzim 2016 nevyšlo tolik toužené  Toskánsko. Jako náplast na bebino se na poslední chvíli za pár  peněz objednala podzimní ryzí vesničková Provence. I tuto trasu stačila  nejmenovaná CK dva  dny před  odjezdem změnit a poslala program, který jsem již z velké části znala z předešlé cesty. Přesto jsme s kamarádkou vyrazily. Výlet byl  velmi vykutálený. Během tří dnů jsme si dosyta užily prudkého deště (nejen v krajině levandulí, ale  i z otvorů klimatizace v interiéru děravého autobusu***),  slunečních paprsků, teplého moře a  také vůní jídel, mýdel i parfémů. Nechyběly proudy vína a dobrá nálada.

Dostavník nás z Jižní Moravy přemístil noční Evropou k bráně   Provence -  do  Marseille -  druhého největšího a zároveň nejstaršího města ve Francii… města mnoha tváří.

Historie tohoto významného obchodního  přístavu je obšírná. Počátky jsou spojeny s Řeky (600 l. př. n.l.), kteří   tu začali zakládat kolonie. Díky nim se zde  také  začala pěstovat vinná réva, olivy, fíky atd. Později se  město dostalo pod římskou nadvládu. Po  rozpadu oblast ovládli Vizigoti, pak Frankové. Po celou dobu však zůstávala Marseille v pozici jednoho z nejdůležitějších francouzských přístavů. Soupeřila o post velmoci námořní. Do konce 15. stol. byla nezávislou na Francii, později k ní byla připojena. Počátkem 18. stol. Marseille zasáhla morová rána. S tímto městem  je spojena i  národní hymna Francie. Vznikla z bojové písně (Marseillaisy), která byla zpívána marseillskými dobrovolníky, jež  byli v době revoluce vypraveni do Paříže. V 19. stol. nastal velký rozvoj města. Ve 2. sv. válce byla Marseille vybombardována. Hned po válce však  začala nová výstavba. V současnosti  zde žije  cca 1 000 000 obyvatel.

Naše návštěva byla kratičká, zdaleka  jsme nestačili kulturní a historická bohatství tohoto místa prohlédnout.

Zaparkovali jsme přímo v srdci města - v malebném  Starém přístavu (Vieux-Port), který střežily dvě masivní  pevnosti - Saint Nicolas a Saint-Jean. Součástí programu měla být návštěva pevnosti d´If na Frioulských ostrovech. Žádný výlet  se však nekonal, protože foukal silný vítr, který znemožňoval plavbu i kotvení lodi.

O podívanou na ostrovy jsme ale zcela nepřišli.

Vieux-Port  stál za prohlídku. Průvodkyně nás  upozornila, abychom se z bezpečnostních důvodů  pohybovali pouze v bezprostřední blízkosti  přístavu a dávali si i tady velký  pozor na své osobní věci. Kosmopolitní město je prý  považováno za jedno z nejnebezpečnějších ve Francii. Nepřipadalo mi  vůbec divoké a nespoutané… spíš tiché a ospalé… asi  proto, že  neklaplo počasí. Těžké šedivé mraky halily oblohu a  zvěstovaly déšť. Přístav byl téměř prázdný. Komu by se  v takovém zakaboněnu  chtělo vycházet  do ulic?

Průvodkyně nás zavedla do tržnice plné ovoce, zeleniny a hlavně čerstvých ryb a mořských příšerek. Prodávali je lidé různých kultur, převládali černoši a Arabové. Muslimové tvoří asi 45% celkového počtu imigrantů. Na rozdíl od měst jiných, kde jsou pro přistěhovalce vyhrazena  především předměstí, jsou  zdejší přistěhovalci roztroušeni i přímo ve městě.

Průvodkyně  nám doporučila  okusit  rybí polévku bujabézu (bouillabaissu). Právě z Marseille  tato specialita pochází. Obsahuje několik druhů ryb a korýšů, také rajčata, cibuli a česnek,  olivový olej, šafrán, bobkový list, fenykl a  tymián, také trošku pomerančové kůry. Navrhla též ochutnat místní alkoholický nápoj pastis. Anýzovku  jsem vyzkoušela v létě na Korsice a docela ráda jsem  si ji zde  odpustila.

Zlacená socha Panenky Marie s děťátkem, korunující zvonici Notre-dame de la Garde, nejvýraznější památku Marseille, nás doprovázela po celou dobu vycházky kolem nábřeží ve starém přístavu. Průvodkyně zajistila turistický vláček, který naši skupinu přiblížil k novobyzantskému kostelu, tyčícímu se  na nejvyšším kopci ve městě.

Z výšky  162 m.n.m. jsme si z venkovních prostor baziliky užili parádních výhledů na obrovské  Marseille  a již  zmíněné Frioulské ostrovy - především ostrov Château d'If  -  sloužící  v minulosti jako pevnost. Ostrov se stal inspirací pro Dumasův román Hrabě Monte Christo. Edmond Dantès, hlavní hrdina, zde byl v Dumasově  díle uvězněn.

Na samém začátku  a před vstupem  do chrámu  nás  "zarazili" vojáci, kteří  tuto svatyni střežili se samopaly v rukou.

Majestátní bazilika Panny Marie Strážné nás uchvátila.  Více než zrestaurované mozaiky a nástěnné malby, nás v interiéru katedrály  z 19. stol. zaujaly na zdech pověšené makety lodí, věnované památce zdejších námořníků.

Dostali jsme rozchod. S kamarádkou  jsme se vrátily  zpět   do přístavu na promenádu,  lemovanou  kavárničkami a  restauracemi. Nasávaly jsme vůně kávy a jídel, linoucí se z venkovních posezení. V obchůdcích s mýdly, jimiž je Marseille proslulá, jsme  zakoupily  dárečky pro své  blízké.

V přístavu  jsme objevily lávku nad silnicí, po které jsme  se  dostaly do  opevnění Fort Saint-Jean. Pevnost má velmi starý původ, ale její současná podoba se ustálila až v 17. stol. Vstupu předcházela důkladná prohlídka. Kamarádku, na rozdíl ode mne, ostraha vysvlékla téměř donaha. Pípala a pípala. Pak to pánové vzdali a pustili ji. Až posléze  mi došlo, že  přístroje hlídačů patrně reagovaly na můj robustní kapesní skládací nůž uložený hluboko v batohu. 

Promenádovaly jsme se po ohromných prostranstvích a užívaly si panoramatických výhledů na město, moře,  přístav, katedrálu a další skvosty. Historickému komplexu  ostře kontrastovala moderní stavba  MuCEM (Musée des Civilisations de l'Europe et de la Méditerranée, dílo architekta R. Ricciottiho)  s dvojitou fasádou a velmi zajímavým designem. Dostaly jsme se tam dalším chodníkem, nacházejícím se vysoko nad  vodou.  Hlavní budova se skleněnými okny byla obalena  síťovinou z černého betonu. Touto  netradiční podívanou jsme zakončily návštěvu Marseille. Připojily  jsme se  ke skupině a společně odjeli odpočnout do periferie.

Netušili jsme, jaký adrenalin nás následujícího dne čeká. ***

 

Poděkování Libušce, za skvělou společnost.


FOTOALBUM FRANCIE

Články související:

Moustiers-Ste-Marie, Villecroze, Lac de Sainte-Croix, Grand canyon du Verdon

Monaco, Eze, Cannes