Hájemstvím zelené.

Hájemstvím zelené

Tak se nazývá turistický pochod který každoročně pořádá Klub českých turistů, odbor Zdice. Odehrává se na samém jižním okraji CHKO Křivoklátsko ohraničeném zhruba lokalitami Zdice, Točník a Žebrák,vrchem Velíz,a Hudlicemi. Start a cíl je ve zdické sportovní hale s dobře značenými trasami a výběrem od dětských až do čtyřiceti kilometrů.

Přijíždíme do Zdic v počtu čtyř členů All Starc Teamu vzdorujících statečně zubu času kolem půl deváté a vybíráme trasu přes Točník a Kublov, asi osmadvacítku. Po registraci dostáváme popis trasy a vyrážíme od sportovní haly po modré turistické ven z města a polní cestou stoupáme na Knížkovice.

Od Knížkovic dále stoupáme po úbočí vrchu Plešivec (kolik těch Plešivců jenom tady v okolí je) až k rozcestí V Potocích a tam se se žlutou obracíme zpět k jihozápadu údolím Vraního potoka k osadě Hředle. Nalevo výhled k Plešivci, tentokrát z druhé strany, napravo až k obzoru kopcovité křivoklátské lesy. Moc hezká partie cesty, je sice pod mrakem ale pořád není posvícení, a to doslova.

Po necelých třech kilometrech procházíme osadou Hředle přes Stroupínský potok, a za ní pak k rozcestí Pod Zámeckým vrchem.

Odtud prudkým stoupáním na hřeben lesnatého Zámeckého vrchu a po jeho hřbetu víc než dva kilometry lesní pěšinou k hradu Točník. Další příjemná partie cesty s občasnými výhledy na Kublov a vrch Velíz. Počasí se trochu vybralo, ani sluníčko už se tak nestydí.

Sestupujeme k parkovišti u hradu, procházíme přes most nad medvědáriem. Méďové vypadají spokojeně a o návštěvníky nejeví sebemenší zájem. My naopak jevíme zájem o občerstvení v hradním areálu ale jak jinak, mají zavřeno. Takže pár snímečků hradu a panorama z mostu a ještě krátká zacházka přes ves k Žebráku.

Vracíme se na naší žlutou a po pár desítkách metrů ze silnice doleva cestou přes louky a pole asi dva a půl kilometru do vesnice Březová. Je kolem poledního a zdejší restaurace nezklamala. Pohovíme chvíli svým starým kostem a odpočinek podpoříme pivem a kafem. Teprve teď se sluníčko probralo a bere svou úlohu vážně. Asi si všimlo že sedíme v hospodě.

Zvedáme se a pokračujeme za ves polní cestou k lesu a Kublovskému potoku. Okolo záplava bíle rozkvetlých trnkových keřů a sytá zeleň Jarních luk. Kolem chatové osady přicházíme do Údolí ticha, další část cesty na kterou se vždy těším a jistě nejsem sám.

Lesní cesta vede romantickým údolím proti proudu Kublovského potoka, jeho meandry a nízké kamenité splavy nabízejí krásné a místy zasmušilé pohledy na potok a okolní přírodu. Potok se několikrát přechází přes lávky nebo kamenité brody. Na rozcestí Pod Kamencem se žlutá od potoka odklání k severu a přivede nás do obce Kublov.

V Kublově v restauraci Na Slovance je kontrolní stanoviště kde dostáváme kontrolní razítko na popis cesty a vše stvrzujeme kontrolním pivem. Tady se pak dáváme po zelené jihovýchodním směrem na poslední, asi desetikilometrový úsek cesty zpátky ke Zdicům.

Za obcí u Zdické skalky odbočujeme ze silnice Doprava na lesní cestu, kolem hájovny Kolna k rozcestí v Polesí Jestřáb. Dál pak k rozcestí V Potocích a stejnou cestou jako ráno do cíle ve Zdicích. I to je hezká část trasy ale co o ní napsat. Lesy, lesy, křivoklátské lesy.

V cíli se pak odhlašujeme, s hrdostí přebíráme diplomy a do odjezdu vlaku stíháme ještě jedno pivo v restauraci naproti sportovní hale. Potom přes lávku na nádraží a hajdy k domovu.

Co dodat. Hezká trasa, název Hájemstvím zelené jí právem patří. Takže za rok nashledanou, zase trochu jinudy. Zdrávi došli. Seventy.

Odkaz na mapu trasy.