Hukvaldy - Kopřivnice a Šostýn - Štramberk ( 2004)
1.den
Z dálkového busu Zlín - Ostrava vystupujeme před 8.hodinou ranní na zastávce Rychvaltice most. Odtud vyrážíme přes obec vstříc Hukvaldům. Horko a dusno už je šílené. Míjíme pěkný kostel na návrší, k němuž vede od silnice schodiště, pak vpravo vidíme u zavřené hospody zahrádku a tak si tam jdem do stínu na chvilku sednout a posnídat řízek. Se zaťatými zuby, ale posíleni, pak dorážíme zbytek cesty a kolem rodného domu L.Janáčka stoupáme nahoru Hukvaldským náměstíčkem. Já ještě běžím zjistit spoj do Kopřivnice a protože je čas letních prázdnin, tak nám to jede až o půl 4.odpoledne - no potěš !
Branou vstupujeme do rozsáhlé hukvaldské obory. Je škoda, že pro veřejnost je zpřístupněna jen parkově upravená část pod hradem. Kdyby tomu tak nebylo, mohli bychom obdivovat překrásná a divoká zákoutí i s roklemi a suťovými svahy a horským pralesem. I tak je ale na co koukat : všude okolo věkovité duby,buky,lípy a kaštany, mohutné jilmy a břízy, habry a javory na krásných travnatých svazích, které připomínají koberec. Obdivujeme pomník lišky Bystroušky, Jana si ho fotí a pak už je to do kopce. Nad zatáčkou jsou čtyři pozoruhodné chráněné buky s až 8 m dlouhou spletí kořenů !! Cesta dál už vede po vrstevnici a zanedlouho stojíme pod zříceninou jednoho z největších moravských hradů.
Založen v pol.13.století. K majitelům patřili např. husitský hejtman J.Čapek ze Sán, Jan Talafús z Ostrova anebo král Jíří z Poděbrad. Od 16.století patří olomouckým biskupům, kteří z něj vybudují ohromnou pevnost, později jsou v něm drženi ve vězení "neposlušní" faráři a knězové. Ve 30.leté válce hrad odolal útoku švédských vojsk, panství ale zcela v troskách. V r.1760 hrad opuštěn a plameny velikého požáru ho už natrvalo zesazují do ponižující role hradní zříceniny ...
U brány jsme trochu rozčarováni vstupným a po prohlídce hradu se ptáme : " Za co ?!?"
- do amfiteátru v předsunutém opevnění zvaném " Kulatina" lze sice nahlédnout, ale na vyhlídku je vstup zakázán !
- kaple či kostelík sv.Ondřeje je sice hezky opraven, ale vevnitř má být galerie obrazů a soch a není tam nic !
- vlastní hradní palác je opraven jen napůl a je tu zpřístupněna Rozhledna, na ni vás dovedou železná schodiště a cestou můžete " obdivovat" stěny a stropy vyzděné betonem, ze kterého místy trčí armovací železo ! Výhled by byl moc krásný, dnes je ale bohužel opar...
- v zadní části zříceniny, která je velmi malebná, je zákaz vstupu na trávník a můžete se tu pokochat jen Bezručovou vyhlídkou
- v celém areálu je zákaz kouření ! ( To asi aby jim od ohně nechytl ten železobeton ! Ale teď vážně - zákaz samozřejmě respektuji, ale když si pak dáváme v hradní minirestauraci kávu a zákaz platí i tam, tak mne to přece jen maličko rozhodí : cigareta bez kávy jde - ale kafé bez cigarety - ?!?)... Přes všechny tyto argumenty ale hrad určitě stojí za návštěvu, jen si prosím vyberte jinou roční dobu než parné léto - já už tu byl před časem už 2 x a tehdy se mi tu vždycky moc líbilo...
Zpátky se opět vracíme přes oboru - před východem nás kousek doprovází malá holčička s koloběžkou a informuje nás, že je dyslektička, že půjde po prázdninách znovu do 1.třídy a že bude každou třídu opakovat a tak bude chodit do školy 20 let...U vchodu se holčička vrhá na jiné turisty a my si můžeme už v klidu ve stánku vybrat pohledy hradu. Kupujeme si ty, na kterých jsou Hukvaldy zobrazeny v dobách své největší slávy. Pak 1.5 hod čekáme pod slunečníkem na zahrádce jedné hospůdky na odjezd busu do Kopřivnice.
Jedeme tam přes starobylý Příbor. Hotel Stadion, kde máme zamluvený pokoj, nacházíme za chvilku. Není to tu špatné - v přízemí a patře se nachází hospoda a restaurace, ve 2.patře je recepce. Platíme tu pokoj a po převzetí klíčků ještě jednou po schodech do patra třetího, kde se nachází náš pokoj. Hurrrááá !!! - koupelna se sprchou i WC je na pokoji, bohužel je tu jen jediná postel, o kterou se budeme muset v noci podělit...
Po sprše se rozhoduju, že si odskočím s odlehčeným batohem na hrad Šostýn. Jaňula má na patě velké puchýře a tak mne do půl 8.bude čekat na pokoji. Hned za hotelem přecházím koleje a asi 1 km šlapu okolo hezkých domů ve vilové čtvrti do mírného kopce. Je sice pod mrakem, ale to dusno je nechutné ! Abych náhodou nebloudil, přecházím přes jednu příčnou ulici ke žluté turist. značce. Další cesta do kopce vede okolo tenisových kurtů a stadionu až ke krásnému plaveckému areálu pod lesem. Velký bazén je dokonce vybaven i toboganem ! Smekám před místními pomyslný klobouk. Jakoby na potvrzení mých vlastních myšlenek jde proti mně mladý pár z Čech a holka říká klukovi: " Ty - víš, že se mi ta Kopřivnice docela začíná líbit ?"
Pak stoupání po louce k lesu, je tu několik laviček a tak chvilička odpočinku. Nachází se tu i první panel Naučné stezky - jeden z mnoha, které ještě dál uvidím a všude jsou na nich velmi zajímavé texty a krásné fotografie ... a asi mi to nebudete lidé věřit, ale ony jsou všechny ... nepoškozené !!! ( A další zajímavá věc - cestou k bazénu mne pozdravilo asi 6 dětí ! Jenom nevím, jestli jsou tak slušně vychované, nebo už vypadám tak starý anebo bych se měl oholit ?!)
Od vyhlídky s "Husovou" lípou pár kroků přes vyschlý potok a přes les pak několikasetmetrové stoupání do Ostrého vápencového " krpálu". Nahoře je travnaté sedlo s rybníčkem - asi 70 x4 0 m - a vpravo se v lese na třech pahorcích skrývá zřícenina hradu Šostýna. Napřed mne ale čeká hezký info panel s vyobrazením, jak hrad původně vypadal a seznamuju se s jeho historií, která ale nebyla moc dlouhá - hrad je od husitských válek v rozvalinách...Napravo je na předvrcholu lavička s výhledem na Bílou horu a město Kopřivnici.
Pak už cupitám po chodníčku do areálu zříceniny. Hrad se skládá ze 2 částí : vpředu je na pahorku zbytek okrouhlé věže a nízké zbytky obvodových zdí - ( místy vykopány ze země), které uzavírají 1.hradní nádvoří. Na něm se nachází tábořiště a veliká hromada kamení na opravu hradu. Nad tím vším se týčí asi 6 m vysoký skalnatý ostroh se " Žižkovým" bukem. Hned vedle se nachází hlavní hradní nádvoří s opravenými zbytky hradeb a tomu všemu dominuje 2 - prostorový hradní palác, který se vypíná do 5 metrové výše a já nevěřím svým očím: Oni tu ten hrad doslova vykopali ze země !!! Vchod z jedné místnosti do druhé umožňuje krásná brána s portálem a je tu též několik zachovalých oken i s ostěními ! Vše je moc hezky opraveno, jen na zemi se nachází Odpadky od návštěvníků. Je to tu moc fajn, moc se mi to tu líbí - vracím se ke vstupu do hradu, ještě si po valu obcházím hradní příkop a pak neodolám a ještě jednou si celou hradní zříceninu prolézám, než se s ní - velmi nerad rozloučím ...
Přestože mne tlačí čas, rozhodnu se ještě navštívit Raškův kámen, který má být jen 0.5 km daleko. Cesta k němu vede po vrstevnici překrásným lesem, je tu i jeden chráněný " Ondrášův" buk. K vlastní skále vede asi 150 m dlouhá odbočka do strmého svahu. Vlastní skalisko je z vápence,na jeho vrchol vede ve skále vytesaná cestička se zábradlím a najdeme tu vyhlídkový železný můstek - ( skoro jako na Macoše). Nad propastí nad zeleným mořem lesů je jeho přesah 2 metry a je odtud hezký výhled na Kotouč a Bílou horu. Skála není pojmenována po slavném skokanovi z Frenštátu, ale po bývalém majiteli panství...
No a protože se blíží 19.hod, tak mám nejvyšší čas se vrátit za Janou. Po sprše odcházíme o patro níž na večeři. Zde Menu za 50 kč : napřed máme rajskou polévku s pažitkou a pak uzené s bramborovou kaší a okurkem a je to moc dobré !!! Pak na večerní procházku městem - nejprve přes park k nádherně nasvícenému novogotickému kostelu. Pak po lávce přes potůček k protějšímu sídlišti. Všude tu mají zeleň mezi stromy jako u nás ve Zlíně, takže tu vše člověku připadá důvěrně známé a milé. Věřím, že mnohá naše města mají svou duši - ta v Kopřivnici je přímo hmatatelná...Obloukem na hlavní ulici a kolem zahrádek a minibarů zpět do hotelu. Tam se narveme na to jediné lůžko a oddáváme se "vzrušujícímu" spánku až do rána, kdy nás v 6.00 budí objednané zaťukání na dveře pokoje...
2.den
Ráno rychle sbalit věci a po sprše opouštíme hotel. Napřed jdeme k tomu kostelu vyfotit si ho za ranního světla. Mezi panelákama na hlavní cestu a kolem krásné starobylé budovy Fojtství, kde se nachází Muzeum a Galerie, ale teď je ještě bohužel zavřeno k dalšímu sídlišti. V malém obchůdku si tu doplňujeme proviant. Tak 4 - letá malá holčička nám otevírá dveře a když potom u parkoviště snídáme, tak prochází kolem nás - byla si se stejně starou kamarádkou koupit koblihy.
My pak pokračujeme přes silnici a po štěrkové cestě stoupáme k louce s chatovou kolonií a křovinami a lesíky až po Váňův kámen, což je 15 m Vysoké vápencové skalisko. Nyní slouží horolezcům, dříve to byl význačný orientační bod pro vzbouřené sedláky ze dvou panství. Pak dostoupáme k okraji lesa a v jeho blahodárném stínu odpočíváme a dobíjíme si energii tatrankou. Po vrstevnici se polní cestou dostáváme do sedla, kde zůstáváme v úžasu stát : jsou tu Boží muka a lavečky a je odsud fascinující pohled na městečko Štramberk a na hrad s Trúbů, vlevo pod námi nádherný lom !!! Napřed se jdem podívat na jeho okraj - z výšky vypadá opuštěný, na jeho dně malé jezírko a nápisy z kamenů a oblázků. Vzadu u lesíka vidíme nějakou slavnostní bránu a až ve městečku se dozvídáme, že tu vzniká arboretum...
Fotíme si to nádherné štramberské panoráma a chodníčkem přicházíme na vyvýšenou Skalku, odkud je výhled na hrad přímo pohádkový.Odtud zestupujeme velmi strmým svahem po plot novostavby. Naše počínání se zájmem sledují ze dvora žena a muž a ten říká " Na to si teda počkám" a pak nevěřícně zírá, jak Jana sedá na zadek a za hrozného jekotu jim po " spanilé jízděˇ" žuchá o plotek !!!
No a o kousek dál už se to snad ani slovy nedá popsat : přes překrásné dřevěnice v Podhradí - jen ta auta kdyby tu nebyla - k hradní bráně s holuby. Nachází se tu bistro s 25 druhy káv a tak neodoláme a jdeme ochutnat alespoň dvě z nich. Pak vstupujeme na hradní nádvoří. Pod super věží Trúbou se nachází veliká budova, kde se vevnitř skrývá expozice strašidel a minerálů a prodejna suvenýrů. Na spodním konci nádvoří je stylová restaurace a protože nahoru na věž kvůli oparu nelezem, tak se kocháme nádherným hradním areálem a výhledem na městečko odtud a z blízkých hradeb...
Pak dolů po schodech a kolem lucerniček na náměstí. Nevěřícně tu pohádkovou scenérii obcházíme - vše je dokonale opraveno a jsou tu i prodejní stánky, kašna a kostel je též otevřen...a fotíme a fotíme - pohled nahoru na hrad a Trúbu je prostě neodolatelný !!!!!!
Ve velice sympatické hospůdce si pak dáváme za levný peníz pití a osvěženi zestupuijeme kolem Muzea Z.Buriana k " Horní baště". Já jdu ještě zjistit odjezd busu do Nového Jičína a pak se ocitáme na hodinu znovu v POHÁDCE : V uličkách " Horní" i " Dolní bašty" jsou totiž všechny domy dřevěné, každý je jiný,všechny se nacházejí pod prudkým svahem hradního vrchu, mají zahrádky se Skalkami a všechno je to tu jedna nádherná báseň ... Pak se vydáváme po hlavní ulici kolem dalších nádherných dřevěnic, hotýlků a obchůdků a výhledů na hrad ke vstupu do Národního sadu. Vystoupáme k jeskyni Šipka. Před i za ní jsou obzvlášť krásní výhledy na městečko a okolí. Štramberk si svůj honosný titul : " VALAŠSKÝ BETLÉM " rozhodně právem zaslouží !!!! Po prohlídce jeskyně ještě ke zvoničce. Jana se chce vdávat a tak se pokouší haluzí dosáhnout za oko lanka ke zvonu, ale nějak jí to nejde a já zatím mířím k vrcholu Kotouče. Cestou míjím spoustu soch, památníků a pomníků našich vlastenců. Výhled z vrcholu je omezen, zato kousek dál stojím u plotu a pode mnou propast velkolomu, který už " sežral" polovinu Kotouče...
V 15.00 celí nešťastni sedáme do busu a odjíždíme do Nového Jičína. Máme tu 1.5 hod čas a tak toho využíváme na prohlídku překrásného náměstí a pak na brzkou večeři - Jana se cpe plněným řízkem, já zase pečení s červeným zelím, pak ještě na Tonic a už honem na autobus do Valašského Meziříčí. Zde už přestup na spoj domů do Zlína a zahlceni dojmy si slibujeme, že se do tohoto nádherného koutu v Podbeskydí určitě zase brzy podíváme.... ( Vždyť jenom v Kopřivnici po nás zůstávají 2 resty - nebyli jsme v Muzeu ve fojtství, o novém Muzeu kopřivnické Tatry nemluvě !!! )
Přidat do oblibených uživatelů
Kopřivnice
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Hukvaldy - Kopřivnice a Šostýn - Štramberk ( 2004)
