IIL. Křišťálové proroctví - Adventní

IIL. KŘIŠŤÁLOVÉ PROROCTVÍ – adventní

Po mém berlínském – světelném putování jsem se vypravil do Alsaska v předvánoční době. Nastala tedy doba projet si zimní svobodnou vinnou stezku z Colmaru, přes Kaysersberg, Riquewihr, Ribeauvillé, Eguishaim až do Štrasburku. Avšak nejen načerpat vánoční atmosféru v pohádkových městečkách vína, ale především dosáhnout dalšího nebeského cíle.:

Tento příběh jsem prožil 7. – 9. prosince 2018 jako DIOgéneus u sudu a Vitruvio Man, čímž jsem se ve francouzsko-německých městečkách personifikoval, abych v Galerii Štrasburk nebyl příliš nápadný.

Sbalil jsem si pár věcí, včetně Benátsko-Berlínského diamantu, a tím další křišťálová nebeská mise mohla opět začít:

 

VÁNOČNÍ PRAHA

Ve čtvrtek, 6. prosince 2018, jsem odjel do Prahy, abych načerpal její vánoční kouzlo, otevřel zlatou českou branku a tím se připravil na Adventní Alsaské dobrodružství.

Nejprve jsem si prošel Náměstí Republiky s hvězdným andělským Palladiem, sněhobílou Kotvou a křišťálovým vánočním stromem. Potom jsem pokračoval na vánočně vyzdobené a osvětlené Staroměstské náměstí a nakonec jsem prošel Hvězdnou bránou na Václavské náměstí, jehož vánoční strom s hvězdičkami střežili dva barevní sobi. Nad ním dominovalo nově opravené Národní Muzeum, jako malá nebeská hvězda druhého vánočního stromu.

Prošel jsem se zlatou pasáží a své noční putování liduprázdnou Prahou jsem zakončil u Jeruzalémské Nejjasnější Hvězdy (synagogy) a pak již čekal na příjezd zájezdového autobusu u malého vánočního stromečku v historické budově vlakového nádraží u Fantovy kavárny.

COLMAR

Po dopolední cestě Německem jsem dorazil do Alsaska – města Colmaru, kde na kruhovém objezdu vítá návštěvníky francouzská Socha Svobody, bohužel dnes navíc ověnčená žlutým hadrem, který se nepodobal ani vzdáleně vlajce a ve starých maringotkách za paletovými barikádami nás přivítali také příznivci hnutí Žlutých vest. Pouze mi tím nějak uniká souvislost s tajemstvím vzácné Svobody.

ADVENTNÍ COLMAR JAKO ZLATÁ MINCE

Pokud tedy mohu Štrasburk považovat za křižovatku Evropy, pak Colmar oprávněně za její Andělské Srdce. Třpytící se v Alsasku jako drobná zlatá francouzská mince s významnou Sochou Svobody, čímž toto město proslavil její stvořitel Arthur Bartholdi  (1834 – 1904).

Před setměním jsem si zde prošel Adventní vánoční trhy a seznámil se trošku s městem, než se celé opět ponořilo do tmy a zbarevnělo jako na podzim při Berlínském festivalu Světel.

Ochutnal jsem místní dobrůtky, navštívil pana Bartholdiho v jeho rodném domě a prohlédl si zdejší chrámy.

Panna Marie v růžovém keři

„Růžový keř bývá velmi ideální místo, kde lze ukrýt Svaté Tajemství, Svatý Grál, Svatý Poklad, Svatou Korunu i Nebeský Klíč ke Království Nebeskému. Tam může bezpečně odpočívat, hrát si, tvořit a spát jako malé dítě, které sní své růžové sny a zároveň je chráněno nepřístupným trním i planými květy růží. To je Posvátné Místo, kam se dostanou pouze Andělé se svými Vyššími Božími záměry a cíli.“

Nakonec se již v půl páté setmělo a celé město se i s katedrálou Svatého Martina se ponořilo do tmy. I když bílý sníh to do Alsaska nepřineslo. Alespoň se městečko nazývané Malé Benátky rozzářilo vánočními světýlky a zbarevnělo jako nedávno festivalové město Světel Berlín. Po krátké procházce nočním a vodním  městem jsem se odjel ubytovat a odpočinout si na hotel, neboť moje výprava adventní alsaskou vinnou stezkou byla teprve na začátku.

ALSASKÁ VINNÁ STEZKA

(Kaysersberg, Riquewihr, Ribeauvillé, Eguisheim)

KAYSERSBERG

Hned zkraje dne jsem se zastavil ve strážném městečku Kaysersberg, což byla taková malá rozcvička na pohádkové vinné stezce. Prošel jsem se vánočně vyzdobenými ulicemi a měšťanskými domy, jejichž výzdoba byla ještě mnohem bohatší, než v jiných měsících v roce. Jednalo se o sladkou podívanou a cukrovou vůni preclíků, perníčků i dalších adventních dobrot. Na poutníky alsaské vinné stezky z oken mávali nebeští andílci, pohádkoví mrazící, skřítci, medvídci, sobíci i známá postavička Perníček.

Načerpal jsem duchovní sílu a inspiraci v Kaysersberském kostelíčku, přičemž jsem kamenným křížem (klíčem) odemkl nebeskou vinnou bránu symbolizovanou klíčovou dírkou (okénkem), čímž snad objevím zlaté Panenské Tajemství Svatého Grálu – a to na cestě , která právě začíná.

„Cesta nejzářivější Hvězdy a nejhlubšího Srdce!“

Vyšlápnul jsem si k hradu, který nad městečkem střežil začátek stezky, aby se poutníci na ní poutníci mohli cítit bezpečně a přinést si do svého života trochu slunečního Světla z vinného kopce. Ukryl jsem tedy malé betlémské světýlko do soudku s židovskou hvězdičkou, která chrání posvátné tajemství světa. Mohl jsem tak udělat zlatou tečku symbolizovanou zlatou vánoční ozdobičkou.

RIQUEWIHR

Druhou zastávkou na vinné stezce bylo městečko Riquewihr, které jsem si prošel od radnice až k bráně s vysokou věží. Hlavní ulice už byla rušnější se sněhobílými jelínky, pohádkovými dědečky, veselými sněhuláky, skřítky, medvídky a hvězdami.

Poutníci zde mohli ochutnat zdejší alsaský chléb, perníkové srdce, sýry, salámy, tradiční perník i bábovku. Nezbylo mi tedy nic jiného, než po krátké procházce učinit druhou tečku symbolizovanou fialovou skleněnou ozdobičkou se zimní vesničkou jako sněhovou vločkou. I když dnes v Alsasku určitě žádná vločka nespadne.

RIBEAVILLÉ

Zakrátko jsem navštívil největší a nejrušnější městečko na vinné stezce, což byla taková velká knihovna vědomostí a vánočních symbolů, v nichž poutník i student může snadno ztratit nit svého životního příběhu. Vyvést člověka z nejistoty z nejistoty může pouze skromný oslík a zlatý hrozen vína, který je symbolem tohoto městečka i celé vinné stezky. stačí mít oči jako tichá a nenápadná sova a umět se rychle hbitě pohybovat jako kuna v lese symbolizovaná bohatým měšťanem. Zde v Ribeauvillé si každý člověk musí vybrat, jestli chce být hercem nebo divákem, bavit druhé či se pobavit, anebo jen tak jít světem v dřevěných dřevácích.

„Především je důležité vidět Božský Okem, slyšet ušima skřítků, neztratit úsměv na tváři mezi všemi vánočními ozdobičkami a schovat se před adventním deštěm pod barevný deštník.“

A tak mi opět nezbývá nic jiného, než udělat třetí tečku v podobě červené vánoční ozdobičky se sněhovou vločkou, jako velký Anděl v červeném plášti chránící toto městečko i s jejich obyvateli a poutníky.

EGUISHEIM

Poslední čtvrté městečko Eguisheim jsem navštívil až po setmění, ale i tak za hluboké tmy jsem objevil dva nebeské Vatikánské klíče a Božské Světlo symbolizované malou zlatou korunkou nad preclíkem.

Objevil jsem tak posvátnou kašnu na vodu i studnu na víno, která je zdrojem božské inspirace, ale také reálného života. Ovšem bez radosti, humoru a smíchu by Svět byl prázdný, pustý a smutný. A tak už mi nezbývá opravdu nic jiného, než udělat poslední a čtvrtou tečku v podobě červeného srdce Alsaských Vánoc.

Závěr dne jsem zakončil ve vinném sklípku mezi sudy a s ochutnávkou alsaského vína. A potom se už vrátil na hotýlek, kde jsem si pustil v televizi francouzské zpravodajství s jejich aktuálním nejžhavějším tématem – „hnutí žlutých vest“.

Před usnutím jsem se ještě zašel projít kolem hotelu a tiše zameditovat o tajemství kryptexu, vyrovnaném člověku Vitruviovi, správném tajném kódu a nebeském trezoru.

„Kryptex ukrytý v kouzelné krabičce je jako diamant (pevný jako kámen a průzračný jako nebe). Stačí pouze znát tajné heslo a dotknout se pěti správných písmenek posvátným ukazovátkem.

„JEN PĚT PÍSMENEK“

Jinak Velké Tajemství Boha Stvořitele zůstane na věky věků ukryto v pozemské temnotě anebo bude úplně zničeno-ztraceno!

Nahlédl jsem tedy do své křišťálové kouličky a po chvíli jsem v ní spatřil malý zlatý předmět – Vatikánské srdce a na něm pět drobných písmenek. Tak uvidím, jestli mi to pomůže v „GALERII ŠTRASBURK“.

Nasměroval jsem pentagram ve správné pozici na kartě VITRUVIA a vše ochránil nebesky modrým růžencem – Srdcem Panny Marie Neposkvrněné.

STRABOURG

Druhý den na konci Alsaské vinné stezky jsem se ocitl na křižovatce Evropy, malé i velké Francie, a to právě ve Štrasburku. Otázkou pouze zůstává, kterou cestou se dál vydat – vpravo či vlevo, anebo jít stále pořád dál rovně?

S nebeským požehnáním kardinála Richelieu a šťastným znamením duhou, která symbolizuje spojení dvou cest – Nebe a Země. Rozloučil jsem se s francouzskou Sochou Svobody a pak už stál na prahu velkého města pod stromem, na němž zářilo desítky žlutých hvězd. Snad to bude šťastné znamení najít správnou cestu. Odhalit tajemství kryptexu a dojít k cíli vinné stezky.

Nejprve jsem si prošel Štrasburk s adventními trhy – sněhuláčky, medvídky, sněhobílými srnkami, andílky, ale i se Sfingou, která mi snad prozradí tajemství kryptexu. Prošel jsem se tedy velkou i malou Francií, navštívil kostel Svatého Tomáše, kde se pod velkým písmenem „T“ nacházela tajná krypta, kterou podbírali a střežili čtyři lvi. Kryptex jsem tedy objevil a teď už zbývá jenom nalézt tajné heslo k jeho otevření.

„Pouze pět drobných písmenek – jako pět šťastných hvězdiček!“

GALERIE ŠTRASBURK

Vypravil jsem se tedy k Rohanskému paláci, kde jsem si ze zdejších expozic vybral právě štrasburskou galerii. Snad zde najdu nějaký klíč k odemknutí kryptexového tajemství.

Vyšel jsem po schodišti do prvního patra a potom se již procházel krásně a bohatě vyzdobenými místnostmi s mnoha nádhernými obrazy.

1. Panna Marie se dvěma dětmi
2. Betlém
3. Panna Marie s dítětem
4. Svatý Petr a Svatý Pavel
5. Dafné a Chloe – děti ráje
6. Pouštní karavana
7. Kardinál Richelieu
8. Muž s kružítkem
9. Théseus a Minotaurus
10. Zamyšlený stařec
11. Růžová zahrada
12. Věštkyně

 

1. Panna Marie se dvěma dětmi:

Nejprve jsem se zastavil u obrazu se zlatým kruhovým rámem s vyobrazením Panny Marie a dvěma věčně soupeřícími dětmi. Tento spor spočívá v odvěkém konkurenčním boji jedné ze dvou životních cest – kostelní a klášterní; kněžská a mnišská; městská a vesnická; církevní a světská. Buď se člověk vypraví na životní cestu kněze a krále anebo mnicha a obyčejného člověka. I když třeba stále ještě existuje lepší cesta – třetí osoby na obrazu – ta „Panenská“ a „Mariánská“.

2. Panna Marie s dítětem:

Hned u druhého obrazu jsem pochopil, že cesta mezi Vyšším bojem a Hlubším klidem opravdu existuje, jak symbolizuje Mariánský modro-červený šat.

3. Betlém:

Tato třetí cesta se skrývá v malém prostém domečku uprostřed královského města Betléma, a kam smějí a nebojí se vstoupit pouze zvláštní poslové Andělé.

4. Apoštolové Svatý Petr a Svatý Pavel:

Toto Posvátné Tajemství zvláštní a výjimečné cesty střeží dva Apoštolové a je uzamčeno dvěma nebeskými klíči (zlatým a stříbrným) a chráněno Svatým mečem. Tajný kód se ukrývá ve velké Knize knih, kde hledač může objevit návod k opravdovému Božství a tajemství Světa na nové lidské cestě životem.

5. Dafné a Chloe:

Objevit toto moudré tajemství Boha mohou jedině vyvolené děti z Nebeského Ráje a Matky Přírody. Hrající si čisté duše u pramene poznání u hluboké tůňky, kde pomohou nalézt posvátný poklad.

6. Pouštní karavana:

Pramen poznání může velice pomoci nalézt cestu karavaně bloudící nekonečnou pouští a dojít bez úhony k vytyčenému cíli – k zelené oáze.

7. Kardinál Richelieu:

Tento významný francouzský Kardinál měl velkou šanci dojít až do Vatikánu a stát se tam Papežem, Ovšem bohužel mu to tři královští mušketýři zkomplikovali, jenom čtvrtý mušketýr, D´Artaňan, nikoliv. Ten za nic nemohl. To byla pro Kardinála Richelieu jediná naděje.

8. Muž s kružítkem:

Symbolizuje hledání, vypočítávání a tvoření zvláštní cesty.

9. Zamyšlený starý muž:

Naopak představuje zrekapitulování a dokončení této zvláštní Mariánské cesty.

10. Théseus a Minotaurus:

Pokud se člověk na zvláštní Mariánské cestě nechá vést Vyšší myslí a neztratí nit kouzelného klubíčka, tak potom nalezne cestu z temného pozemského labyrintu světa a zvítězí nad jeho mocným vládcem Minotaurem. Nalezne lidmi vytouženou svobodu a ztracený mír. Tam, kde je nikdo nehledá!

11. Růžová zahrada:

Na konci vzácné Mariánské cesty se ukrývá krásná růžová zahrada plná lásky nebeské, která je živou vodou pro dvě vzácné růže nebeské – „svobody“ a „míru“.

12. Věštkyně:

Za Rajskou Zahradou se už ukrývá pouze Sibyla, Věštkyně, která budoucím lidem – dětem budoucnosti přináší radu, varování, ale i vzácnou naději pro lepší zvláštní a výjimečnou životní cestu.

Z FRANCIE NASKOK DO FINSKA

Vyšel jsem z Galerie Štrasburk zpátky do rušného města před katedrálu s kryptexem návodem, jak ho otevřít. Jeho otevření a objevení tajemství nechám až na klidnější místo, tady v rušném Štrasburku se to moc nehodí. Není čas a rychle se krátí.

Krátce jsem se nahlédl do Finska, jeho kultury a výrobků. Pro zahřátí jsem dal kouzelný finský nápoj, elixír „FINNTASTISCH“, což byl hřejivý, malý a milý plamínek úsměvu a lásky. A zároveň krásná poslední tečka na Alsaské vinné stezce a křižovatce Evropy.

„A já teď už věděl, kam dál jít!

DOSLOV

Když jsem tak stál krátce před půlnocí opět na pražském vlakovém nádraží a čekal na vlak domů do Tábora, tak jsem si vzpomněl na pět Vatikánských písmenek (hvězdiček) uvnitř svojí prorocké křišťálové kouličky:

„A-G-N-U-S“

Zadal jsem toto Slovo slov do kryptexu, čímž to v něm trochu zaskřípalo, zachrastilo a zapraskalo, a pak jsem ho otevřel a vyndal svitek papíru, kde bylo napsáno:

„KŘIŠŤÁLOVÉ SRDCE“

Správné heslo tedy znělo vatikánské „AGNUS DEI“ – „Beránek Boží s křišťálovým srdcem“ ukryté v malém zlatém srdíčku pod Vatikánským křížem.

Zpracováno v Táboře, dne 3. února 2019

Tomáš Vojta z Tábora