Jaká je voda ve vodopádech na Berounsku? Aneb poznatky z naší expedice

Cestopisy

Naše skupina (zleva: Hanka, Nikča, Klárka, Kuba, Anet)

Nikča měřící vodu u Kodských kaskád

Voda v Hostomickém vodopádu

Voda v Bubovických vodopádech

Voda v Císařské rokli

Voda v Kodských kaskádách

Voda v Tětinském vodopádu

Legenda chemických ukazatelů

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (8 fotografií)

Kam jsme to šli?

Oblast Berounska nám naskytla možnost prozkoumat místí vodopády. Toho jsme velice rádi využili, a protože je voda v krajině velmi aktuálním tématem, rozhodli jsme se zjistit stav a kvalitu vody Tětínského a Hostomického vodopádu, Kodských kaskád, Bubovických vodopádů a vodopádu v Císařské rokli. Pomohlo nám k tomu několik ukazatelů chemického složení vody: pH, celková alkalita, celková tvrdost, dusičnany, dusitany.

Co znamenají jednotlivé ukazatelé a co nám pomohly zjistit

A o čem tyto ukazatelé vlastně vypovídají? Tak například pH se používá k určování kyselosti či zásaditosti prostředí. Podobně jako u síly zvuku v decibelech, pH je stupnicí záporně vzatého dekadického logaritmu aktivity oxoniových kationtů. Stupnice je v intervalu od 0 do 14, kde voda má hodnotu 7 a je neutrální. Kyseliny mají pak pH nižší než 7 a zásady vyšší než 7.

Nejvhodnější ke konzumaci jsou podle serveru centrumvody.cz vody s pH v rozmezí 6 až 8. Takové pH bylo zjištěno v Tetínském, Hostomickém a Bubovickém vodopádu a Císařské rokli - konkrétně 7,5. Ve vodopádu u Haloun byla naměřena hodnota 6,9. Znamená to, že voda zde je acidičtější a obvykle se používá k povrchové dezinfekci a v kosmetice. Naopak Kodské kaskády (8,5) a Nesvačilské vodopády (8,3) se nachází v zásaditém spektru pH. Jejich voda je vhodná k vnitřnímu použití. Co se zdravotních rizik týče, nehraje ovšem hodnota pH roli.

Ukazatel, který potřebujeme vědět, pokud chceme s danou vodou vařit nebo mýt v domácích spotřebičích je celková tvrdost. Ta se dělí na trvalou a přechodnou a ukazuje kolik je rozpuštěného vápníku a hořčíku ve vodě. Pro nás tvrdost vody ovlivňuje to, jakým způsobem ji využíváme, jelikož i tvrdší vody jsou nezávadné pro člověka. Taková voda může ovšem poškodit domácí spotřebiče vytvořením vodního kamene. Což byla situace u všech naších vodopádů, kde voda byla extrémně tvrdá.

Další z ukazatelů, celková alkalita představuje souhrn látek rozpuštěných ve vodě, které zabraňují náhlým změnám pH, optimální hodnota celkové alkality se pohybuje okolo 180ppm, má vliv na hodnoty pH, tvorbu sraženin různých složek z vody a na korozi kovových součástí. Hodnoty alkality mohou být ovlivněny kyselými dešti, rozpuštěním uhličitanové horniny nebo těžbou v blízkosti řek. Voda s vysokou alkalitou má velkou neutralizační kapacitu a je velmi nesnadné změnit její pH, což může být problém u venkovních rybníků, kde by se rychle vytvořily podmínky zabraňující životu vodních organismů.

U námi zkoumaných vodopádů jsme nejvíce naměřili hodnoty okolo 500ppm, nejnižší hodnota byla u Hostomického vodopádu (400ppm). Pro absolutní zajištění pitelnosti vod ze zmíněného vodopádu doporučujeme nejprve vodu převařit, protože alkalita úzce souvisí s tvrdostí vody, tak při převaření vody dojde k tomu, že se na dně nádoby usadí tzv. vodní kámen, což je uhličitan vápenatý nebo hořečnatý. Takto převařená voda je tudíž zbavena uhličitanů a pokud v ní nejsou žádné jiné nečistoty nebo chemické látky, tak je i zcela pitná.

Dusitany a dusičnany jsou typické pro vodní zdroje nacházející se poblíž polí a hnojišť. Do vody se dostanou často pomocí umělých hnojiv, postřiků, ze žump či septiků. Dusičnany se v lidském těle přemění bakteriální činností na dusitany, které působí toxicky v našem krevním oběhu. Zároveň se podílejí na tvorbě karcinogenních látek, zvyšují krevní tlak a u kojenců hrozí v krajních případech i dusičnanová methemoglobinémie (může vést ke smrti). Limit pro množství dusitanů se pohybuje v rozmezí od 0,1 mg/l pro kojeneckou vodu, až po 0,5 mg/l u vody z vodovodu (celosvětový standard podle WHO), pro náš výzkum by měl být ideálně pod 0,2. U všech námi kontrolovaných vodopádů byla hodnota nulová, kromě Tetínského vodopádu, kde jsme naměřili překvapujících 0,5 mg/l, vodu zde tudíž doporučujeme přefiltrovat, popřípadě vůbec nepít.

A co z toho vyvozujeme?

A co jsme tedy zjistili o kvalitě vody zjistili? Vodu z Tetinského vodopádu raději nepijte, pokud ji nevyfiltrujete a vodu z Hostomického vodopádu raději převařte. Na vodopády se ovšem zajděte alespoň podívat. Pokud není sucho, stojí to za to.

Pro lepší interpretaci našich poznatků jsme použili tyto zdroje: