Naučná stezka Roštejnská obora a Roštejn
Turistické cíle • Příroda • Přírodní památka
Jak je ta čeština zajímavá. Naučná stezka Roštejnská obora začíná u zříceniny hradu Roštejn , ale zavede vás do přírodní rezervace Roštýnská obora. Kdy a proč se -ej- změnilo na -ý- nebo naopak, to se mi nepodařilo zjistit, ale je to tak.
To vše se nachází poblíž obce Doupě, 12 km severním směrem od Telče. V chráněné přírodní rezervaci o rozloze zhruba 32 ha se nachází zbytky přirozených lesních společenstev – rostou tu listnaté stromy s převahou buku, hodně je zde zastoupen i smrk, ojediněle pak jedle. Tomu odpovídají i rostliny – ostřice, šťavel apod.
Původně zde na daleko větší ploše byla obora, kterou založili r. 1592 páni z Hradce. Chovali se zde mufloni, daňci a černá zvěř. Až v 1. polovině 20. století došlo k jejímu zániku. R. 2006 došlo k obnově této historické obory, ale již na zmenšené ploše. Přesto obora zaujímá plochu 132 ha.
Okružní naučná stezka vás provede krásným lesním prostředím přírodní rezervace a historické obory. Měří 2 km, je na 11 zastavení. Není vhodná pro cyklisty. Začíná i končí na parkovišti u hradu Roštejn:
Zastaveni 1. - Historie vzniku myslivosti – jak a proč vznikla myslivost.
Zastavení 2. - Lov zvěře a její vývoj
Zastavení 3. - Myslivecká kynologie – myslivecké zvyky a tradice
Zastavení 4. - Roštejnská obora – o jejím založení r. 1592
Zastavení 5. - Obory - k čemu vznikají obory
Zastavení 6. - Muflon
Zastavení 7. - Prase divoké
Zastavení 8. - Zvěř vyskytující se v Roštejnské oboře
Zastavení 9. - Myslivecká zařízení v oboře a péče o zvěř
Zastavení 10. - Sokolnictví
Zastavení11. - Přírodní rezervace Roštýnská obora
Zastavení cíl - Parkoviště u hradu Roštejn
Do obory se vstupovalo a vjíždělo branami, dochovala pouze brána západní. Největší historickou hodnotu mají původní žulové sloupy, které jsou použity na stavbu plotu o celkové délce téměř 5 km.
Když si projdete naučnou stezku, tak doporučuji navštívit i hrad Roštejn. Je to pozdě gotický hrad na skalnatém vrchu. Nechali ho vybudovat páni z Hradce v 1. polovině 14. století. Na konci 14. století byl obehnán gotickým opevněním s kruhovými baštami. V 70. letech 16. století jej přebudovali na renesanční lovecký hrádek s rozlehlou oborou a zřídili zde své letní sídlo. V roce 1915 hrad vyhořel. Opravovat se začal až v r. 1958 a od r. 1969 je přístupný veřejnosti. V současnosti hrad vlastní Kraj vysočina. Patří k nejlépe dochovaným stavbám svého druhu. Dominantou je sedmiboká gotická věž, která je vysoká 45 m. Ta vznikla při úpravách v 18. století. Dříve zde byla osmiboká věž, vysoká 28 m. Za příznivých podmínek jsou vidět Alpy. Zajímavé jsou i interiéry. V Erbovním sále jsou cenné pozdně renesanční nástěnné malby erbů, v Botanickém sále malby rostlin. Dobový nábytek je doplněn předměty ze sbírek Muzea Vysočiny Jihlava. Na hradě je zachovaná kaple sv. Eustacha, kde se pořádají i svatby. Jsou vidět i zbytky hradeb ze 14. století.
Při naší dovolené v Telči jsme zvládli projt obojí a nelitujeme toho.