Jedeme do Přerova přes východní Čechy - 17.den - dopoledne: Jihlava - pivovar Horác, rozhledna Maják v ZOO, pivovar U sudu, vyhlídková věž parku Gustava Mahlera, městská památková rezervace s mnoha kostely, Radniční pivovar, pivovar Jihlava

Cestopisy

Ráno na parkovišti skiareálu ve Zborné je nádherně - za větrem

Penzion Šacberk je již otevřený

Jihlava - pivovar Horác

Přes ZOO vidíme ve městě kostel sv. Jakuba Většího

Rozhledna v ZOO

Rozhledna v ZOO ještě jednou, dokonce i se žirafou

Hospodský pivovar U Sudu

Park Gustava Mahlera s vyhlídkovou věží v baště

Park Gustava Mahlera se sochou Gustava Mahlera

Na vyhlídkové věži

Park je z věže vidět celý

Hradební příkop

Brána Matky Boží

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Minoritský klášter

Na parkánu

Z hradeb je vidět pivovar U Sudu

Na parkánu

Židovská ulice

Masarykovo náměstí

Masarykovo náměstí - radnice

Radniční pivovar

Kostel sv. Ignáce z Loyoly

Zadní strana kostela sv. Ignáce z Loyoly

Radnice z druhé strany

Hluboká ulice

Kostel sv. Jakuba Většího

U kostela sv. Jakuba Většího

Pohled od kostela

Kostel sv. Jakuba Většího

Památný strom - buk - 19 metrů vysoký s obvodem kmene 444 cm, jehož věk se odhaduje na 110 let. Ale kdy to bylo, není nikde psáno.

Restaurace pivovaru Jihlava

V létě točí pivo asi i venku

Venkovní posezení restaurace

Podniková prodejna pivovaru Jihlava

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (96 fotografií)

Pátek 29. 10. 2021- dopoledne

Kupodivu vstáváme do sluníčka, ale v 8 ještě nehřeje. Jsou 3 stupně, takže nemrzne. Ani ne za půl hodinky už začíná příjemně hřát - jen však za větrem. Začíná nepříjemně foukat. Vždyť také včera hlásili na dnešek vichřici.

Včera jsme dojeli na parkovišti skiareálu ve Zborné, městské části Jihlavy, kde jsou dvě menší rozhledny a také několik pivovarů. Daleko tedy nepojedeme. Výlet do přírody jsme kvůli vichřici raději zrušili.

Historie pivovarnictví v Jihlavě začala již r. 1348 v době Karla IV., kdy bylo ve městě zaregistrováno 123 právovárečných domů. Jejich počet klesal. Na poč. počátku 19. století to byly již jen čtyři. R. 1859 jihlavské společenstvo sladovníků Iglauer Mälzerschaft zrušilo tyto pivovary i malé domácí sladovny a začalo se stavbou Jihlavského pivovaru, který byl slavnostně otevřen 4. dubna 1861. Až do konce 2. světové války měli většinový podíl němečtí majitelé. Po jejich odsunu r. 1945 mu byla přidělena národní správa. Za tři roky byl znárodněn a postupně zařazen do n.p. Horácké pivovary Jihlava, do n.p. Jihomoravské pivovary Brno, po r. 1990 to byl státní podnik, po privatizaci r. 1995 ho vlastnila společnost Brauerei Zwettl Karl Schwarz GmbH z dolnorakouského Zwettlu. Kvalita piva se však postupně horšila, až ho do restaurací nikdo nechtěl. Ke změně došlo po r. 2008, kdy ho koupila česká společnost Brewery Group a pivo začala vařit podle původních receptur. Staronový Ježek se vrátil do restaurací a získal si svoji oblibu.

My jsme začali pivovarem Horác, který je na severním okraji města. Založila ho parta přátel, která měla dlouholeté zkušenosti s pivovarnictvím. První pivo uvařili r. 2016 v minipivovaru v Chlumu u Třebíče jako létající pivovar. Teď už mají vlastní pivovar i hospůdku se zahrádkou a dokonce i shop. Pivo vyrábí podle tradiční receptury z 1. pol. 19. století. Mají mít otevřeno od 9 hodin, ale je zamčeno. Na dveřích je cedule, že máme zajít za roh do pivovaru. Tam je cedule Zákaz vstupu - je však odemčeno. Od dveří voláme, ale nikdo nereaguje. Už se pomalu chystáme odjet, když jsme si v restauraci všimli, že tam někdo přišel. Honem boucháme na dveře restaurace, tentokrát úspěšně. Kupujeme světlou desítku, jedenáctku a dvanáctku, polotmavou dvanáctku a stouta. Ota jako bonus dostává i tři různé tácky. Teď už spokojeně odjíždíme.

Směřujeme ke zdejší ZOO, kde má být rozhledna. Dovnitř však jít nechceme, možná ji uvidíme někde zvenku. Nechceme ani jet na placené parkoviště. Parkujeme na parkovišti Sídliště Březinova, které je kousek od parku Velký Heulos, který sousedí se ZOO. Aspoň si projdeme část největšího jihlavského lesoparku. Jeho nejstarší část byla založena již v letech 1871 - 72. Novější část je z let 1906 - 12. Park je oblíbeným cílem procházek. Procházíme jen část parku, rozhledna Maják je kousek od vchodu i kousek od hradby. Byla otevřena r. 2008. Má podobu nízkého přímořského majáku. S výběhem pro shetlandské poníky a s křikem rackůmá vytvářet atmosféru Shetlandského ostrova. Tu ještě doplňují stáje poníků v kamenném domku s rákosovou střechou, postaveném podle skutečných shetlandských obydlí. Z rozhledny není sice vidět moře, ale lze přehlédnut celou horní část ZOO. Několikrát jsme rozhlednu zahlédli, stáje poníků jsou skoro až k plotu. Viděli jsme dokonce žirafu i opičky. Opět jsme spokojeni. Nám vlastně k radosti stačí málo. K autu jsme se vraceli trochu jinou cestou.

Teď už jedeme do města. Historické jádro bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Parkujeme zdarma v ulici Sv. Čecha. Za dvěma rohy od r. 2017 sídlí Hospodský pivovar U sudu. Jenže otevírá až ve 3 hodiny. Tak dlouho se tu nezdržíme.

Do parku Gustava Mahlera, který byl zpřístupněn r. 2009, to máme kousek. Vznikl na místě původní tržnice. Ještě předtím tady stála synagoga, kterou r. 1939 vypálili nacisté. Jednu stranu parku tvoří zbytky městských hradeb, do bašty byla r. 2010 vestavěna železná vyhlídková věž. Je 8 metrů vysoká, vyhlídková plošina je ve výši 7 metrů. Výhled je pouze půlkruhový hlavně na park a přilehlou část města. V zimě je uzavřená. Ústředním prvkem parku je bronzová socha hudebního skladatele Gustava Mahlera, která byla odhalena 7. 7. 2010 ke 150. výročí jeho narození. V parku jsou vidět i základy bývalé synagogy.

Procházíme okolo Hradebního příkopu k Bráně Matky Boží, která se jako jediná zachovala z původních pěti bran opevnění města. V současné době slouží jako vyhlídková věž.

Směřujeme na Masarykovo náměstí. Procházíme okolo kostela Nanebevzetí Panny Marie, který je součástí minoritského kláštera. Kupodivu jsme mohli nahlédnout dovnitř kláštera i kostela. Oboje bylo postaveno v 1. pol. 13. století, současně se založením města. Z 18. století jsou barokní úpravy, které způsobily narušení vzácné gotické křížové chodby. Klášter nebyl zrušen ani za josefínských reforem. Za totality tady byly školy a farní úřad.

Kousek se jdeme projít po parkánu. Tady se mi líbí. Vracíme se zpátky a Židovskou ulicí jdeme na Masarykovo náměstí, kde je celá řada zajímavých domů. Snad největší místo zaujímá radnice s hodinovou věží. Radní zde sídlí již od r. 1425, i když v té době byl dům trošku menší a v základě gotický. R. 1505 bylo rozšířen o sousední Holclinův dům. Velká rekonstrukce byla po požárech v 16. století. Ve stylu renesance bylo sjednoceno průčelí, zmizelo podloubí, objevily se gotické portály a střecha s věžičkou. Na nádvoří byla přistavěna soudní síň. Poslední úprava je z r. 1786 - radnice byla rozšířena o Kentlinův dům, domy byly zvýšeny o jedno patro a vše upraveno klasicistní fasádou.

Jen kousek od radnice je Radniční pivovar. Byl otevřen v květnu 2011 v podzemí budovy Radniční restaurace. Restaurace zůstala. Její interiér - klenby - to je nádhera. Už se těšíme, že si dáme oběd. Jenže nám to málem nevyšlo. Ve městě je filmový festival, většina míst je rezervována. Přesto se na nás usmálo štěstí a během 5 minut už sedíme u stolu. Nabídka jídel je dnes poměrně omezená - 3 jídla menu a dvě další možnosti na objednávku. Vybrali jsme si a zapili zdejším pivem - Ota sv. ležákem Ignácem, já si dala malého polotmavého Zikmunda 12. Na závěr dáváme ještě jeden malý speciál Mosaic Single Hop Pale Ale - dávají však skutečně malé - jen 2 deci. Toto pivo pro ně vaří ostravský pivovar Hoppy Dog. Nakonec jsme ještě koupili nějaké petky s sebou.

Ještě jsme si prohlédli téměř sousední raně barokní kostel sv. Ignáce z Loyoly, bývalý kostel jezuitského řádu, který byl postaven v letech 1683 - 89. Jezuitské koleje byly postaveny v letech 1699 - 1713 a jezuitské gymnázium v letech 1720 - 27.

Hlubokou ulicí okolo kostela jsme se dostali k zadnímu vchodu do radnice, kam bylo r. 2006 přesunuto pět alegorických soch (Jaro, Léto, Podzim, Zima a Hudba) z doby kolem r. 1775. Tady je to hodně zajímavé a málem jsme sem nezašli.

Nakonec jsme prošli Hlubokou ulicí ke kostelu sv. Jakuba Většího, který byl prvně vysvěcen r. 1257. Severní vyhlídková věž je 63 metrů vysoká a byla přistavěna na poč. 14. století. Zhruba o 100 let později byla přistavěna jižní zvonová věž. Stojí však na nestabilním podloží, proto je o 9 m nižší. V kostele umožňují placenou prohlídku, ale my máme pocit, že jsme se zdrželi víc, než jsme plánovali.

Vracíme se přes Masarykovo náměstí, které opouštíme téměř na protějším rohu ulicí Matky Boží. Náš poslední pohled patří ještě morovému sloupu z r. 1690.

Venku fouká ledový vítr, moc času už nemáme, pokračujeme tedy autem. Zajíždíme do toho největšího zdejšího pivovaru - do pivovaru Jihlava. Ota se domníval, že získá nějaké prospekty. Z pivovarské restaurace nás poslali do nedaleké jejich nově otevřené podnikové prodejny. Měli tam však jen pivo, které se sežene všude, a k prodeji reklamní předměty. Prospekty nevedou. Nakonec jsme se do restaurace vrátili, nechali si natočit s sebou 0,5 zeleného konopného ležáku a už skutečně město opouštíme.

Vítr sílí, i v autě cítíme jeho poryvy. Poslední dnešní zastávku musíme ještě udělat v Kamenici nad Lipou.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (49.398, 15.587)

Poslední aktualizace: 1.4.2022

Vyhledání vlakového spojení na výlet

Jízdenky pro skupiny

Odměny za ČD Body

Celodenní jizdenka

Autor: jircak

Přidat do oblibených uživatelů

Výdělek příspěvku: 1,87 Kč

Další příspěvky autora: 1680

Kvalita příspěvku:

Hodnotit kvalitu příspěvku

Nahlásit příspěvek redakci

Byl jsem zde!

Zapamatovat

Diskuse a komentáře k Jedeme do Přerova přes východní Čechy - 17.den - dopoledne: Jihlava - pivovar Horác, rozhledna Maják v ZOO, pivovar U sudu, vyhlídková věž parku Gustava Mahlera, městská památková rezervace s mnoha kostely, Radniční pivovar, pivovar Jihlava

Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!