Chaty a chalupy
Mapa Děčín
Jedeme do severních Čech – 14. den – Lužické hory: rozhledna Hrádek ve Varnsdorfu, Jiřetín pod Jedlovou – prohlídka města, křížová cesta, rozhledna Jedlová
Neděle 26. 7. 2020
O půlnoci jsme dveře zavírali, ve dvě už byla taková zima, že jsem se zateplovala. Naštěstí pak už jsem spala až do rána.
Když jsme vstávali, sluníčko svítilo, ale teplo nebylo. Foukal studený vítr. Po snídani jsme ještě zaskočili do pivovaru. Ota si chtěl koupit etikety, jenže večer tam už nebyl ten, který je má pod zámkem. Naštěstí ráno přišel včas a spokojený Ota si nese etikety. K tomu ještě půllitrovou lahev višňového Portera. Má moc hezkou korunku - víčko a ty jeho vnuk sbírá. Chce mu udělat radost.
Já mezitím koukám na tabletu na předpověď počasí. Má být max. 22 stupňů, po poledni nají být přeháňky, večer v 18 hodin pořádný liják. Uvidíme, jak to dopadne. Program zatím neměníme.
Na trase kousek od nás je nějaká soukromá pumpa s levnou naftou. Ota sice preferuje OMV, jenže žádná blízko není. Moc si teď nemůže vybírat. Máme poslední dvě čárky. Takže tankujeme.
Vyjíždíme na znělcový kopec Hrádek - leží na severozápadním okraji Varnsdorfu a spolu s chatou a rozhlednou jsou jeho dominantou. Píšu chatou, ale vypadá to jako hrázděný zámeček – tento objekt s tehdejším názvem Burgsbergwarte s restaurací, hotelovými pokoji, společenskými prostory a rozhlednou vybudovali členové Horského spolku pro nejsevernější Čechy v letech 1903 – 1904. Až do r. 1945 to bylo turisticky velmi oblíbené místo. Pak se sem nastěhoval oddíl pohraniční stráže. Když ho r. 1967 v chátrajícím stavu opustil, proběhla 2 roky trvající rekonstrukce. Provoz restaurace zajišťoval státní podnik Restaurace a jídelny. Rozhledna přístupná nebyla. R. 1989 přinesl objektu zkázu. Privatizace se nepovedla, co nezničil čas, zničili vandalové. Naštěstí zavčas zasáhli představitelé města, zástupci varnsdorfských firem, místní občané i němečtí sousedé a v září 2000 založili česko-německý nadační fond Hrádek-Burgsberg. Podařilo se jim sehnat peníze a v červenci 2003 otevřeli vyhlídkovou věž.
Pak postupně probíhala rekonstrukce celé budovy – dostala novou střechu, okna. R. 2005 byla zpřístupněna výstavní síň, kde se dělají i svatební obřady. Opravila se elektřina, kanalizace i vodovody a r. 2019 se konečně podařilo sehnat prostředky i na opravu restauračních prostor. Zatím tu bohužel občerstvení není. Tak snad to vše dobře dopadne.
Věž rozhledny Hrádek je 29 m vysoká, na prosklenou vyhlídkovou plošinu ve výši 20 m vede 90 schodů, ještě je však nutno vystoupat ke vchodu dalších 22 schodů.
Parkoviště je cca 300 metrů od vrcholu, takže od rozhledny. Nahoru stoupáme kratší cestou pro pěší. Letos máme štěstí, výhledy jsou skutečně daleké, jsou tu i fantastické panoramatické tabule, takže se nechá skoro každý kopeček určit. Okna naštěstí jdou otevřít, tak se nechá dobře tento nádherný kruhový výhled i vyfotit. Je vidět český Varnsdorf i německý Seifhennersdorf, Šluknovská pahorkatina a Lužické hory, za dobré viditelnosti i Krkonoše a Jizerské hory. K autu se vracíme po silnici, která zde tvoří několik serpentin. Je to tedy pro má kolena pohodlnější.
Projíždíme Varnsdorfem, ani nemáme v plánu se zde zastavit. Jen na chvilku v Penny. Už nám zase dochází chleba, ale i brambory. Ty mají dokonce v akci a navíc vypadají dobře. Doplňuji ještě další zásoby a taky nějakou dobrotu, abychom nestrádali.
Nyní už směřujeme přímo na jih. Na jižním okraji města je Varnsdorfský rybník, také mu říkají Mašiňák. Má to být přírodní koupaliště s písečnými plážemi a pozvolným vstupem do vody. Jdeme se vykoupat. Svítí sluníčko, je dusno, bude to příjemné osvěžení. Pořádně si zaplavat, to by se nám hodilo. Sice v autě můžeme použít i sprchu, ale to se s vykoupáním nedá srovnat. Na první pohled vidíme, že voda je čistá, ale je to mělké. Kdybychom šli na hráz, možná by to bylo hlubší. Ale my jsme šli k molu. Obcházet se nám to už nechce. Na plavání to tady však moc není. Spíš jsme tam lezli po rukách. Cedule, že se nemá skákat, že je tam jen 80 cm, jsme si všimli, až když jsme vylezli. Tato hloubka však byla asi jen u mola, jinde to bylo ještě mělčí. Ani směrem do středu rybníka se hloubka nezvětšovala. Určitě jsme se však osvěžili. Asi nám to v tom vedru ale dlouho nevydrží.
Už jsme se těšili do Jiřetína pod Jedlovou. Historické jádro, zástavba renesančních zděných domů a roubená stavení bylo r. 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Jiřetín vznikl jako hornické městečko v letech 1548 až 1553 s pravidelným čtvercovým náměstím. Město dostalo základní práva – mimo jiné to znamenalo, že ve všech domech se smělo vařit pivo a prodávat ho, péct chleba, porážet dobytek. Byli osvobozeni od všech dávek i cel.
Parkujeme nedaleko kostela a tam také začínáme. Pozdně renesanční kostel Nejsvětější Trojice byl postaven na přelomu 16. a 17. století, na přelomu 18. a 19. století byl barokně upraven. Barokní je i zařízení. Kostel je na náměstíčku, jehož rekonstrukce byla dokončena r. 2015. Zajímavostí je 58 m dlouhá kamenná vodní kaskáda, do které teče přebytečná voda z vodojemu. Je to tady moc hezké. Tam je i památný 120 let starý strom – buk lesní červený a také památný, i když mladší dub. R. 2014 byl 27 metrů vysoký, obvod kmene ve výši 130 m měl 460 cm a koruna měla průměr 15 metrů. V parku je i pramen Františka Josefa I.
Naším hlavním cílem v obci je Křížová cesta na Křížové hoře (574 m), která je na jihozápadním okraji obce. Z města je to 300 metrů, pak dalších 300 metrů do nebe - skoro. Je to hrozný kopec, i když na mých fotkách to tak nevypadá. Do toho začíná poprchávat. Inu je poledne, nějak jim ta předpověď vychází.
Na tomto původně holém kopci nechal někdy v období let 1696 – 1704 zdejší farář postavit dřevěné kříže. Po r. 1759 nechal další farář na místě křížů postavit jednotlivá zastavení křížové cesty, která byla vysvěcena 17. září 1764. Je to 2. nejstarší křížová cesta na Šluknovském výběžku. Místo se stalo brzy hodně známým a navštěvovaným. Snad v té době byla postavena i dřevěná kaple, která byla za silné bouře 3. prosince 1779 zničena. R. 1783 bylo započato se stavbou kamenné kaple. Ještě nebyla dostavěná a už začaly problémy. Stát nařídil zrušit všechny soukromé kaple. Nechybělo moc a vše zde postavené – i s kapličkami křížové cesty bylo srovnáno se zemí. Místní lidé vše zachránili – kapli koupili a předali jí městu. K vysvěcení však došlo až r. 1817. To již byl kopec zalesněn. Věž ke kapli byla přistavěna v 19. století a byly do ní umístěny zvony. Vzadu za Křížovou kaplí stojí od r. 1759 nízká kaplička, kde je 14. zastavení křížové cesty. Přes přední Andělskou kapli se vstupuje do zadního prostoru Božího hrobu.
Na úpatí kopce, ještě než se dojde k začátku křížové cesty, jsou sochy spících učedníků Ježíše - Petra, Jakuba a Jana, za nimi je Getsemanská zahrada se sochou modlícího se Ježíše, stojícího anděla s kalichem v ruce a údajně původním dřevěným křížem, kterým to vše začalo. Vlevo je na kraji lesa skoro ukryta socha korunovaného Ježíše.
Vracíme se zpátky do centra, hlavně k autu. V Křížové ulici míjíme vchod do bývalé hlavní stříbrné štoly sv. Kryštofa ze 16. století. Byla dlouhá 20 metrů, dnes je zasypaná. Vedle vchodu do zděného tarasu byly vsazeny staré městské znaky, které původně byly umístěny mezi okny radnice, která od 18. století stála na náměstí. R. 1972 byla zbourána.
Nyní chceme na rozhlednu Jedlová na stejnojmenném kopci. Cestou na parkovišti č. 2 skiareálu Jedlová zastavujeme, abychom si udělali oběd. Na mapě jsou vidět skály. Ve skutečnosti jsou skály za plotem a na parkovišti jsou složené zbytky asfaltu a zeminy. Prostředí nic moc, ale jsme tu trochu schovaní před zvědavými zraky řidičů. Občasné přeháňky přestaly, vyjasňuje se.
Přejíždíme o kousek dál - na parkoviště, odkud se jde na zříceninu Tolštejn (tu si necháváme na zítra), ale také na kopec Jedlová (774 m), kde je turistická chata a rozhledna. Tato znělcová kupa je 3. nejvyšší kopec Lužických hor. Jak již název napovídá, rostly zde dříve převážně jedle, dnes převažují smrky. Zatím je hezky. Právě tento vrchol dnes máme v plánu zdolat.
Teď něco z historie: r. 1888 vyznačili členové Horského spolku pro nejsevernější Čechy na vrchol turistickou cestu, další rok tam postavili turistickou chatku. Vrchol se hned stal oblíbeným turistickým cílem. V letech 1890-91 tady postavili kamennou rozhlednu. Je to jedna z nejkrásnějších kamenných rozhleden - větší část je ze znělce, na římsy a překlady byly použity cihly. Je 29 m vysoká, na vyhlídkovou plošinu ve výši 23m vede 124 schodů. Shora se otevírá nádherný a daleký kruhový výhled – jsou vidět Krkonoše se Sněžkou, Ještěd, Trosky, Ralsko, Bezděz, dále k západu Hazmburk, Milešovka a stolová hora Děčínského Sněžníku. Na vrcholu v noci hořela lucerna – rozhledna tak sloužila i jako maják. Majitel zdejšího panství kníže Kinský pak pro výletníky pod rozhlednou vybudoval výletní restauraci.
Roku 1905 - ke 100. výročí smrti německého básníka Friedricha Schillera mu postavili na vrcholu členové spolku pomník. Okolo Schillerova portrétu byly umístěny kameny, které věnovaly jednotlivé sekce horského spolku a reprezentují tak horniny typické pro jednotlivé obce z okolí.
Po válce objekty nebyly udržovány a chátraly a v 50. letech byly uzavřeny. Z památníku byl odstraněn portrét německého básníka, kameny byly několikrát rozvaleny. Členové lyžařského oddílu Slovan Varnsdorf je vždy znovu poskládali na původní místo.
Když se na vrchol na podzim 1992 vydal podnikatel Josef Krejčí s rodinou na výlet, místo si tak zamiloval, že se prakticky hned rozhodl rozhlednu opravit. Ve spolupráci se sportovním oddílem Slovan Varnsdorf a obcí Jiřetín pod Jedlovou se mu to povedlo. Dne 3. července 1993 byla rozhledna opět otevřena veřejnosti. Restaurace bylo otevřena o 2 roky později. V září 1996 - ke 105. výročí existence vyhlídkové věže byl opraven i pomník, kam byl umístěn nový medailon se Schillerovým portrétem a nová pamětní deska z bílého mramoru s nápisem: "Friedrich Schiller - básník - (1759-1805) - věnováno horským spolkem Gebirgsverein f. d. nördl. Böhmen."
Z parkoviště na vrchol je to po červené 2,3 km. Zase musíme do kopce, tentokrát pěkně prudkého, zvlášť v závěru. Mám hůlky, ale musím nasadit na jedno koleno i bandáž. Jinak bych tam snad nedošla. Druhé koleno se naštěstí umoudřilo a dělá docela dobrotu. Je horko, zdá se, že výhledy budou opět skvělé.
Když jsem se konečně dostala nahoru, má Ota v ruce vstupenky na rozhlednu a už se k ní hrne. Jenže má smůlu. Mám žízeň a hlavně se potřebuji vydýchat. Jdeme tedy na pivo. Mají tu cvikovské. Osmičku už bohužel nemají, dáváme jedenáctku, já jen malou. A pak nahoru. Schodiště je široké, točité. Na konci je také točité, ale kovové a úzké a poměrně strmé. Daleké výhledy vydržely, jen popisky tu chybí. Vstupenka je směrová růžice, nahoře jsou označené světové strany, takže podle toho usuzujeme, co kde je. Od západu se sem něco žene. Je vidět, že v dálce už prší.
Nenecháváme se odradit. Zdá se nám to daleko. K autu se vracíme podle plánu trochu oklikou. Když jsme sešli po 300 metrech na rozcestí Jedlová – rozhledna, odbočka, kde jsme dnes už jednou byli, pokračujeme po červené vpravo - po vrstevnici okolo kopce. Od západu vidíme, jak se mraky blíží, začíná hřmít. Přemýšlíme, kdo vyhraje. Po červené přicházíme na rozcestí Jedlová — sjezdovka, prudkému klesání jsme se nevyhnuli. Odbočujeme po zelené vpravo, aby byla změna, zase trochu stoupáme. To by zase tolik nevadilo. Jen ta bouřka za námi se nám moc nelíbila. Lesem ještě musíme jít víc jak kilometr. Z rozcestí U Ranče už cestu známe. Spěcháme - v lese mi bouřka vadí. Ta se přibližuje, v lese je už pěkná tma. Slyšíme, jak začíná pršet. Ještě to na chvíli skoro přešlo, že jsme planinu přešli s pláštěnkou v ruce a doufali, že tak dojdeme až k autu. Dokonce i bouřka se vzdaluje. Posledních 200 metrů však už leje. Abych uchránila foťák a tablet, natahuji pláštěnku. Ale i tenhle liják skoro hned ustal. Měli jsme neskutečné štěstí. Bouřka nás zasáhla skutečně jen okrajem.
Když jsme nasedali do auta, dorazila parta anglicky mluvící mládeže. Měli zajištěné ubytování nahoře na Jedlové, ale byli unaveni a chtěli nahoru dovézt. Jenže nahoru je zákaz vjezdu, tak jsme jim nemohli pomoct. Navíc silnice až tam snad ani odtud nevede. Snad tam dorazili včas.
Sjíždíme na parkoviště, kde jsme si dělali oběd, na silnici jsou obrovské louže. Tak tady skutečně lilo. Když jsme zaparkovali, ještě se nad námi přehnala jedna bouřka a ještě asi půl hodiny pršelo. Snad úderem sedmé se najednou vyjasnilo a ještě na chvíli vylezlo sluníčko. Toho jsme využili na očistu a přípravu večeře. Ale pak jsme už zalezli do auta. Nějak se ochlazuje. Jen jsme zvědavi, co nám přinese zítřek. Mimo jiné chceme na zříceninu hradu Tolštejn.
Ota si otevřel višňového Portera, ale zatvářil se hrozně. Musela jsem mu pomoct. Mně pivo chutnalo, byly to skutečně zralé višně. Ale ani to nebylo hořké. Naštěstí má ještě jednu Ipu z Falkenštejna. Tak má čím si zlepšit chuť.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.874, 14.575)
Poslední aktualizace: 1.11.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Jiřetín pod Jedlovou
Mapa
Přidat oblast mezi oblíbené
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyVyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Jedeme do severních Čech – 14. den – Lužické hory: rozhledna Hrádek ve Varnsdorfu, Jiřetín pod Jedlovou – prohlídka města, křížová cesta, rozhledna Jedlová
Jiřetín pod Jedlovou - Křížová hora
Městečko
Jiřetín pod Jedlovou je nevelké městečko při severní části Lužických hor, dostaneme se tam po silnici I./9. Jiřetín byl založen v roce 1554 jako hornické město Jiřím ze Šlejnic, po kterém získalo i jméno. V okolí se našly ložiska stříbrné rudy, Jiří ze Šlejnic, pán na blízkém hradě Tolštejn, střežící zemskou stezku do Žitavy a Lužického Šestiměstí, sem přizval horníky ze Saska…
0.2km
více »
Za domorodci na Sever
Cestopisy
Když se zamyslíme nad tím co vlastně znamená označení domorodec, tak to je člověk či človíček, který žije na určitém místě této planety a je tam doma a nenechá na svůj domov dopustit a miluje ho.
Tak přesně za ta…
0.3km
více »
Hrad Tolštejn a jeho okolí.
Tipy na výlet
Naše několikadenní cesta do Lužických hor začínala na hradě Tolštejně. Ten jsme si vybrali jako místo, ze kterého budeme vyjíždět na naše cesty tímto pohořím. Bývá zvykem alespoň zhruba popsat jeho historii. Byl p…
0.4km
více »
Z Jiřetína pod Jedlovou na Křížovou horu.
Tipy na výlet
Při našem pobytu v Lužických horách jsme navštívili i některá místa v jejich podhůří. Jedním z nich bylo i bývalé hornické městečko Jiřetín pod Jedlovou. K němu bezesporu patří i nedaleké poutní místo na Křížové h…
0.6km
více »
Jiřetín pod Jedlovou – kostel Nejsvětější Trojice
Kostel
Tak trochu opomíjenou památkou Jiřetína je zdejší farní kostel. Není se čemu divit, zdejší skvostná křížová cesta je vskutku prvotřídní pamětihodností. Nicméně kostel zasvěcený Nejsvětější Trojici určitě zaslouží trošku pozornosti.
Jednolodní kostel byl založen v roce 1590, stavba hlavní lodi kostela dokončena v roce 1611 (někdy se udává 1612 – vysvěcení), závěru severního boku představěná věž je pozdějšího data (1664),…
0.6km
více »
Jiřetín pod Jedlovou – památné stromy
Památný strom
Obec – a někdejší město – Jiřetín pod Jedlovou najdeme v CHKO Lužické hory a kromě několika památkově chráněných staveb zde najdeme i dva mohutné památné stromy. Oba rostou na náměstí…
0.6km
více »
Štola sv. Jana Evangelisty Jiřetín
Přírodní památka
Štola sv.Jana Evangelisty,se nachází nedaleko Jiřetína pod Jedlovou.Jedná se o Krásnou ukázku toho,jak dříve lidé pracovali.Měli sice za dolování zde,tolik,co na povrchu za daleko delší dobu,ale za cenu poškozeného zdraví a neustálého nebezpečí ohrožení života.Zpřístupněná část štoly,měří 360 metrů a uvidíte zde i různé vymoženosti horníků tehdejší doby.Např.kolíky ,které…
0.6km
více »
Tolštejn a Jedlová - zimní výlet.
Trasy
Sníh křupe pod nohama, slunce se prodírá skrz mraky a já v krásném zimním dni stoupám na zříceninu hradu Tolštejn. Auto jsem nechal na parkovišti nad Jiřetínem …
0.7km
více »
Rozhled
Vesnice
Rekreační osada Rozhled leží v údolí Bílého potoka pod zříceninou hradu Tolštejna asi 1 km jižně od Jiřetína. Osada, poprvé zmiňovaná roku 1471, se původně jmenovala Tollendorf …
0.7km
více »
Jiřetín pod Jedlovou - informační centrum
Infocentrum
Informační centrum v Jiřetíně pod Jedlovou se nachází na Náměstí Jiřího severně od kostela Nejsvětější Trojice. IC poskytuje informace o dění v „Tolštejnském panství“, kulturních a sportovních akcích, ubytování, …
0.7km
více »
Jiřetín pod Jedlovou - kaple Ukřižování
Kaple
Jiřetínská kaple Ukřižování patří mezi zdejší nejvýraznější, nejznámější a svým způsobem i nejvýznamnější historické památky. Jedná se vlastně o zakončení kapličkové křížové cesty z let…
0.7km
více »
Jiřetín pod Jedlovou - kaple Božího hrobu
Kaple
Kaple Božího hrobu je jednou ze staveb spolutvořících někdejší poutní areál na Křížové hoře nad Jiřetínem. Jedná se o drobnou stavbu, která celý poutní příběh jakoby ukončuje a která je současně zdejším objekte…
0.7km
více »
Jiřetín pod Jedlovou - Getsemanská zahrada
Socha
Getsemanská zahrada je součástí někdejšího poutního areálu na jiřetínské Křížové hoře a nachází se hned za vstupní bránou. Je tvořena skupinou barokních soch pocházejících – stejně jako…
0.7km
více »
Jedlová hora
Rozhledna
Z náměstí Jiřetína pod Jedlovovou jdeme asi 2 km přes Křižovou horu a Tolštejn na 3. nejvyšší horu Lužických hor. Procházka nám nabídne krásné výhledy na okolí Lužických hor. Vsutpné na rozhlednu na Jedlové cca 30…
0.7km
více »
Poutní místo v Jiřetíně pod Jedlovou - křížová cesta na Křížovou horu
Poutní místo
Na severní straně Lužických hor se nachází nevelká obec Jiřetín pod Jedlovou. Lidé se zde kdysi zabydleli na úpatí Křížové hory. Tento kopec se svojí nadmořskou výškou 574 metrů není sice kdovíjak vysoký, ale na k…
0.7km
více »
Jiřetín pod Jedlovou - sloup sv. Vavřince
Socha
Mezi početné jiřetínské chráněné památky patří také pozdně barokní sloup se sochou sv. Vavřince. Autorem tohoto kamenicko – sochařského díla je údajně místní kameník Wieden. Samotná socha je pouze asi metr vysoká a její datace je tak trošku nejasná. Předpokládá se, že tato památka původně vznikla roku 1716 a v roce 1802 byla upravena jako připomínka ničivého požáru, který městečko zachvátil v létě roku 1799. Přesně dv…
0.7km
více »
Lesenská přehrada
Přehrada
Nevelká vodní nádrž na Lesenském potoce je těsně u hlavní silnice na severním okraji osady Lesné. Podle nedalekého Dolního Podluží je také někdy označována jako Podlužská přehrada a podle lidového…
0.7km
více »
Křížová hora v Jiřetíně pod Jedlovou - Lužické hory.
Kaple
Křížová hora v Jiřetíně pod Jedlovou.
Nedaleko kopce s rozhlednou Jedlová je další kopec v Lužických horách – Křížová hora,která je vysoká 563 m.Dominantou je kaple na vrcholu hory s…
0.7km
více »
Okolo Chřibské – hory Lužické (kola 0815 pt.1)
Cestopisy
Jak se přelomí v lednu letopočet, povětšinou brzy (kromě přemítání nad daňovým přiznáním) s dostaví i příjemné očekávání, kam že nám Miluška naplánovala srpnový zájezd. Když si vezmu, že …
0.7km
více »
Za krásami Tolštějnského panství a jeho okolí
Trasy
Počátek trasy je v Jiřetíně pod Jedlovou na náměstí. Zde se dá pohodlně zaparkovat na neplaceném parkovišti. Jukněte na rozcestník na kterém se vydáte po zelené na Křížovou horu.V této části stoupáme vzhůru po Kří…
0.7km
více »
Jiřetín pod Jedlovou - kaple Panny Marie
Kaple
Jiřetínská kaple Panny Marie je nejmladší vrcholovou stavbou poutního areálu na Křížové hoře. Vznikla teprve v roce 1869 a bývá známá také pod názvem Gloriet. Jedná se o drobnou otevřenou stavbu v neorománském slohu.
Kapli kryje půlkruhová kopule, jejíž vnitřek zdobí výmalba se vzorem noční oblohy. Kopuli nesou čtyři iónské sloupy s volutovými hlavicemi. V kapli je umístěna polychromovaní plastika Panny Marie stoj…
0.7km
více »
Jiřetín pod Jedlovou
Vesnice
Jiřetín jak název napovídá leží pod Jedlovou horou, která je součástí Lužických hor. Městečko najdeme v Severních Čechách, jihozápadně od Vansdorfu. Jiřetín je pohorské městečko hojně…
0.7km
více »
Křížem krážem Lužickými horami
Trasa
Naše trasa úbočím hřebene Lužických hor zvaným Rohál vypadá jako když jsme bloudili.Byla to ale přesně naplánovaná trasa,aby jsme co nejvíce viděli,ale nešli stejnou cestou.
Trasu začínáme v obci Lesné u stejnojm…
0.8km
více »
Jedlová a Luž, nejvyšší vrcholy Lužických hor
Trasa
Když už jsme se konečně dostali na pár dní do Lužických hor, chtěli jsme pochopitelně navštívit jejich nejvyšší vrcholy. Čtvrtý nejvyšší Klíč se nám povedl hned po příjezdu (viz zde), druhý …
0.8km
více »
Lesné - Waltersdorf - Krompach - Hvozd /Lužické hory
Trasa
Další velmi příjemná trasa Lužickými horami nejen po české straně. Nabízí opravdu krásné výhledy, do Čech, Německa i Polska.Trasa vede pod Luží(793m.n.m), nabízí se tedy i samotný výstup na tuto nejvyšší horu Lužických hor. Cílem je vrch Hvozd (749m.n.m.) nabídne českou hospodu i německou rozhlednu. Odsud je už jen kousek na německý Oybin, či Mühlsteinbrüche u Jonsdorfu –…
0.9km
více »
Přes Jedlovou horu
Tipy na výlet
Lužické hory jsou neprávem dost turisticky opomíjený kus překrásné, ještě ne příliš lidskou rukou poničené přírody. Udělejme si dnes menší výlet za poznání jejich krás. Do malého nádražíčka Jedlová se dostaneme buď od České Lípy, Rumburka, nebo Děčína. Už to je raritou. Malé nádraží obklopené kolem dokola lesy, široko daleko žádná osada a je tu důležitá železniční křižovatka…
1.3km
více »
Jedlová
Vesnice
Jedlová je rekreační osada, ležící na severním svahu hory Jedlové asi 1,5 km jihovýchodně od Jiřetína. Ještě v roce 1731 zde stála jen osamělá vrchnostenská hájovna, patřící ke …
1.4km
více »
Tolštejn
Tipy na výlet
Vyjely jsme z Jiřetína pod Jedlovou kde v místním informačním centrum nám poradily cestu na zříceninu hradu Tolštejn(670m). Jedeme autem po úzké asfaltové silnici, až pod hrad. Dobré občerstvení je možno přímo na …
1.5km
více »
Vrch Jedlová
Hora
Mohutná znělcová kupa Jedlová (774 m) je po Luži a Pěnkavčím vrchu třetí nejvyšší horou Lužických hor. Pojmenována byla podle mohutných Jedlových lesů, které ji pokrývaly ještě v roce 1890, kdy byly po…
2.2km
více »