Jedeme do severních Čech – 18. den – cca 10 km dlouhý okruh Sloupským skalním městem-Modlivý důl s křížovou cestou-kopec Slavíček s vyhlídkou-spousta skalních vyhlídek-Sloup v Čechách-skalní hrad Svojkov
Čtvrtek 30. 7. 2020
I když večer u Červeného rybníka bylo poměrně teplo, v noci se prudce ochlazovalo. Už v půl druhé vytahuji další deku, za svítání mne vzbudila zima zas. Teplota klesala pod 10 stupňů. Jen jsem se víc zachumlala, protože mi bylo jasné, že za chvíli sluníčko vše ohřeje.
Protože chodíme spát brzy, tak většinou k ránu toho moc už nenaspím. Tentokrát jsem usnula a spala jak zabitá. Když jsem se vzbudila, bylo deset. I Ota ještě spal. Tak to se povedlo. Tak pozdě jsme ještě nevstávali.
U rybníka už byly dvě rodiny, naši skoro sousedi také teprve snídali. Den jsme začali koupačkou, jak je naším zvykem. Je to prima osvěžení. Má to i tu výhodu, že šetříme vodou. Nějak nám ubývá a nemůžeme objevit nějaký zdroj. V pivovaru vždy vyškemrám jednu petku vody - to je tak na pití, příp. na vaření.
Po hodně pozdní snídani vyrážíme do Svojkova. Parkujeme pod zříceninou hradu. Koleno se přes noc docela zklidnilo a já pevně doufám, že zvládnu výlet skalním městem v délce 6,5 km. To není tak moc, ale převýšení 450 m je už trochu méně příjemné. Trasa se ještě nechá zkrátit, i když doufám, že k tomu nedojde. Prostě zatnu zuby a půjdu. Vybavena hůlkami se zabandážovaným kolenem vyrážíme.
Začínáme po červené výstupem přes křížovou cestu k pískovcovému Modlivému dolu. Není to tam ani kilometr, ale stoupat se to nechá. Původní název byl Smolný důl – uhlíři zde měli milíře a smolné pece, ve kterých vařili kolomaz. K místu se vztahovalo několik pochmurných pověstí, proto na plošinu na kopci pověsil r. 1704 jeden čeledín ze statku v údolí obrázek Panny Marie a Ježíše. R. 1760 ho pomocník sládka ze svojkovského pivovaru nahradil novým, tentokrát vysvěceným obrázkem. Začali sem chodit pocestní a šířili pověsti o zázracích. R. 1772 zbožná hraběnka Czerwelli ze Svojkova tady nechala postavit dřevěnou kapličku, do které obrázek zavěsila. Již sem nechodili jednotliví pocestní, ale celé procesí. Od konce 18. století je tady kaplička vytesaná ve skále. Církvi však vadilo, že věřící místo do kostela chodí do lesa, proto r. 1807 nechala zde umístěné sochy svatých převézt do kostela ve Sloupu. Tím na nějaký čas utlumila zájem věřících o tuto lokalitu, ale jen do doby morové epidemie r. 1832. Průčelí kaple bylo upraveno do gotické podoby, kolem kaple byly pověšeny svaté obrázky. V letech 1840 - 1850 se sem jezdíval pomodlit i bývalý císař Ferdinand V. Dobrotivý. Koncem 19. století byla kaple na pokyn hraběnky Kinské zasvěcena Panně Marii Lurdské a r. 1903 upravena jako lurdská jeskyně. Ve 2. pol. 19. století byla na cestu ke kapli umístěna křížová cesta se 14 zastaveními.
Během 2. světové války a po ní bylo místo zničeno, zastavení křížové cesty přemístěno do svojkovské kaple sv. Václava. Až r. 2001 byla na oltář dána a vysvěcena nová socha Panny Marie. Obnovena byla i křížová cesta. Vždy 1.května se u skalní kaple koná mše svatá. Od skalní kaple vede dlouhé dřevěné schodiště k oratoriu – to je upravený skalní výklenek s křížem. Původně zde umístěná plastika Ukřižování se nedochovala.
Během 2. světové války a po ní bylo místo zničeno, zastavení křížové cesty přemístěno do svojkovské kaple sv. Václava. Až r. 2001 byla na oltář dána a vysvěcena nová socha Panny Marie. Obnovena byla i křížová cesta. Vždy 1.května se u skalní kaple koná mše svatá. Od skalní kaple vede dlouhé dřevěné schodiště k oratoriu – to je upravený skalní výklenek s křížem. Původně zde umístěná plastika Ukřižování se nedochovala.
Je to tady hezké a skutečně zajímavé, ale je tu také dost lidí. Naštěstí řada z nich došla jen sem a zase se vrací zpátky dolů. My od skalní kaple pokračujeme po červené už sami. A zase do prudkého kopce. Zpestřením je nám po chvíli velká dutá skála s několika různě velkými okénky - Hlídková jeskyně. Ota mi utekl, ve skále se ukryl a volá na mne. Samozřejmě ho nevidím. Baví se pěkně, jak se rozhlížím a hledám ho, určitě však ne ve skále.
Ušli jsme sotva 1,5 km a zážitků máme víc než dost. Jsme na odbočce Slavíček – vyhlídka. Po 100 metrech jsme na vrcholu kopce Slavíček (535m). Je z čediče, ale nám známé čedičové sloupy tu nevidíme. Výhled je sice jen jedním směrem, ale je vidět daleko. Tím jsme dosáhli nejvyššího dnešního bodu.
Prudce klesáme až k chráněné douglasce tisolisté. Tento stále zelený rychle rostoucí jehličnan zde má možnost dorůst do obřích rozměrů.
Tady by se nechala trasa zkrátit. Klesání mi není příjemné, ale zvládám to. Jdeme dál, tentokrát po modře značeném vyhlídkovém okruhu, tzv. Hraběcí cestou. Ota jde samozřejmě rychleji a občas na mne počká. Upozorňuji ho na neznačenou odbočku na Vyhlídku poštolek, že se může zatím aspoň kochat. Původně jsem myslela, že tam ani nepůjdu, ale Ota už mne tam láká. Výhled do rokle je krásný, ale až hrůzostrašný. K jeskyní Jezevčí díra ani nescházíme, stačí nám, že vidíme otvor. Podle pověsti zde měl zahynout při lovu myslivec.
Po chvíli přecházíme na zelený okruh s vyhlídkami. Modrý okruh poměrně prudce klesá. Po něm budeme pokračovat, až se vrátíme.
Na mapě se zdá, že cesta k vyhlídce je téměř po rovině. Ale jděte ve skalním městě po rovině. Jenže skály, to moje radost, tak statečně stoupám a klesám. Na vyhlídce U Turka se občerstvuji a nabírám sílu na další cestu. K Mikovcově vyhlídce je to relativně po rovině, ale k vyhlídce nad Liščí dírou cesta prudce klesá. To vzdáváme a otáčíme to zpátky.
Od vyhlídky U Turka okolo skalního sloupu Turecká hlava vede dolů na modrý okruh pěšina. Je to krátké, prudké, ale ušetříme si tu křivolakou cestu zpátky na rozcestí a prudké klesání po modrém okruhu. Jednu partu lidí jsme z vyhlídky Poštolek viděli scházet. Já do toho mám chuť – místo 350 metrů půjdeme jen 67 m. Otovi se moc nechce. První část cesty ke skalnímu sloupu nevypadá zle, ta poslední část je po schodech, to mezi nevidíme. Nakonec Ota s povzdechem povídá, tak jdeme. Až ke skále fakt dobrý, ale to co následovalo už bylo horší, dá se říct hrozné. Musíme kousek slézt úzkou skalní průrvou. Ota po mně kouká vyčítavě. Jsem plná elánu – po zpátku to přece zvládneme. To tedy ještě šlo, držíme se kořenů, skal a pomalu se spouštíme. Najednou cesta končí, tedy ta aspoň trochu schůdná. Dál se jde z hodně prudkého písčitého srázu, není skoro čeho se chytit. Ota v duchu nadává, mračí se a nějak to zvládá. Moje řeči, že má dceru horolezkyni, ho určitě povzbudily. Ani nevím, zda mohu říct, jak jsem to zvládla já. Z vysokého skalního schodu do písku jsem sejít nemohla, sedla jsem si a spustila dolů nohy. Jenže když jsem si pod schodem chtěla stoupnout, tak mi nohy ujely a já popojela po zadku. Tím jsem zjistila, že je to nejbezpečnější způsob. Schovala jsem tablet a foťák do batohu a dolů se došoupala po zadku. Skoro jak děti na skluzavce. Ota si ze mne příklad nevzal a statečně sešel, já se postavila až u těch schodů, které jsem sešla po zpátku, občas po čtyřech. Ony ty schody byly jen v náznaku a nebyly úplně nejpohodlnější. Když jsem sešla na pořádnou cestu na modrý okruh, byla jsem nadšená, na rozdíl od Oty. Když jsem si troufla zeptat, jak je možné, že se mu to nelíbilo, že to bylo skvělé, dozvěděla jsem se, že on je normální. Má pravdu, vím, že mám praštěné nápady. Ale uznal, že pro moje koleno to asi bylo jednodušší. To si docela i odpočinulo a jde se mi poměrně dobře.
Když jsme se dostali na okraj lesa, chtěla jsem to projít lesem po neznačené cestě - vyhnout se tak Sloupu v Čechách, kde už to trochu známe – a dostat se tak rychleji k autu. Svačinu jsme s sebou vzali malinkou a Ota hlásí, že má hlad. K autu je to ještě nejméně hodinu. Pokračujeme tedy do městečka. Na rozcestí Sloup – hřbitov to stáčíme po zelené vlevo a doufáme, že někde u skalního hradu nějakou občerstvovnu najdeme. Podle cesty v kamenném korytě teče potok, dokonce k němu vedou schody. Jdu si umýt ruce, mám je jak kominík. Koupu i držátka holí, abych je zbavila písku.
Když jsme došli na rozcestí, odkud bychom se dostali ke skalnímu hradu, vidíme reklamní ceduli na Posezení U Studničků. Mohl by tam být větší klid než u silnice a u hradu. Zvolili jsme dobře. Je možno posedět venku, i ve stínu. Sice tady nevaří, ale najíst se tady nechá, dokonce za úžasné ceny. Ota si dal pivo a pečenou krkovičku, je to pořádný kus masa za 69,- Kč. Je horko, já nějak hlad nemám, nakonec dávám palačinku se zmrzlinou a šlehačkou, k tomu birella s pomelem a grepem. Pitra samozřejmě zatuploval.
Najedeni a odpočati se vracíme kousek obcí, opuštíme civilizaci i lidi a zase už osamoceni stoupáme - tentokrát po NS Sloup v Čechách přes rozcestí U křížku, kde přecházíme na červenou turistickou trasu a konečně začínáme klesat. Všude jsou krásné skalní věže i jiné skalní útvary a překvapivě tu nejsou nikde lidi. Na rozcestí Nad Bukovým údolím přecházíme na žlutou tur. trasu, která nás dovede k autu. Opět jdeme z prudkého kopce okolo úžasných skalních věží. Samozřejmě cesta odpovídá okolí, žádné pohodlí. Je to samá skála, soutěska, šplháme nahoru a vzápětí slézáme dolů. A mezitím se kocháme. Koleno se fakt trochu zlepšilo, klesáním tolik netrpím, tak si to pěkně užívám. Posledních pohledů na skály se nemohu nabažit. Když u silnice na rozcestí Bukové údolí se cesta stáčí vlevo, máme skály krásně nasvícené. Dokonce vidíme i skalní okna.
Z parkoviště je to 200 metrů ke skalnímu hradu Svojkov z poč. 14. století. Některé místnosti byly vytesány do skály, některé byly přistavěny z pískovcových kvádrů, byly tu i dřevěné pavlače. Hrad měl čtyři podlaží, až v tom posledním se bydlelo. Schody vedly často po vnějších stěnách skály. 36 metrů hluboká studna byla mimo tvrz, takže přímo na hradě voda nebyla. Hrad nikdy neměl obrannou funkci, ležel daleko od obchodních cest. Na hradě se bydlelo až do 16. století. R. 1590 vyhořel a majitel nechal zbytky strhnout.
Někde jsem četla, že je hrad nepřístupný, ale do zámeckého parku byla otevřená vrátka. Dostala jsem se dokonce až ke hradu. Stále jsou vidět ve skále vytesaná schodiště i průchody mezi místnostmi. Neznačená cesta měla vést ještě dál ke skalním kaplím, ale tam to bylo již zarostlé a to co jsem viděla, to mi stačilo. Již se mi nechtělo nikam dál klesat.
Ota na mne čekal v autě, už se mu prý nikam nechtělo. Jeho chyba. Nakonec mi to ukázalo skoro 10 km. Tím, že se koleno docela zklidnilo, tak jsem si to užívala v plné míře. Jen jsem upocená a zaprášená. Nakonec i Ota je spokojen.
Proti parkovišti je restaurace Zámeček, teď už zavřená. S původním zámkem však nemá společného vůbec nic. Od r. 1632 stálo naproti - na současném parkovišti malé panské obydlí, které bylo v letech 1650-1664 barokně přestavěno na zámek. Posledními majiteli byl rod Kinských, který o něj přišel po 2. světové válce. Stát v něm zřídil domov důchodců. Při adaptaci r. 1958 vyhořel a byl zbourán.
Projíždíme Sloupem v Čechách a jedeme k Radvaneckému rybníku. Z jedné strany je kemp a koupaliště, ale skvěle se nechá koupat i na druhé straně, kde je dokonce velké parkoviště. Voda byla čisťoučká, docela teplá a koupačka tedy úžasná.
Pak jsme už přejeli pod rozhlednu Špičák. Víme, že je nepřístupná, ale snad by se mohlo pod ní nechat přespat. Povedlo se. Naštěstí. Je už osm hodin. Nahoru se půjdeme podívat až zítra. Dnes už toho bylo dost. Po celodenním hladovění mám stažený žaludek, že ani nemám hlad. Dáváme kus chleba, zapíjíme pivem, dokonce i já si dala trochu. A sledujeme před sebou červánky. Vpravo máme Českou Lípu, pozorujeme, jak se večer rozsvěcuje. Venku je už trochu chladno, ale my jsme ani křesílka nevyndavali. Sedíme v kabině.
Ota na mne čekal v autě, už se mu prý nikam nechtělo. Jeho chyba. Nakonec mi to ukázalo skoro 10 km. Tím, že se koleno docela zklidnilo, tak jsem si to užívala v plné míře. Jen jsem upocená a zaprášená. Nakonec i Ota je spokojen.
Proti parkovišti je restaurace Zámeček, teď už zavřená. S původním zámkem však nemá společného vůbec nic. Od r. 1632 stálo naproti - na současném parkovišti malé panské obydlí, které bylo v letech 1650-1664 barokně přestavěno na zámek. Posledními majiteli byl rod Kinských, který o něj přišel po 2. světové válce. Stát v něm zřídil domov důchodců. Při adaptaci r. 1958 vyhořel a byl zbourán.
Projíždíme Sloupem v Čechách a jedeme k Radvaneckému rybníku. Z jedné strany je kemp a koupaliště, ale skvěle se nechá koupat i na druhé straně, kde je dokonce velké parkoviště. Voda byla čisťoučká, docela teplá a koupačka tedy úžasná.
Pak jsme už přejeli pod rozhlednu Špičák. Víme, že je nepřístupná, ale snad by se mohlo pod ní nechat přespat. Povedlo se. Naštěstí. Je už osm hodin. Nahoru se půjdeme podívat až zítra. Dnes už toho bylo dost. Po celodenním hladovění mám stažený žaludek, že ani nemám hlad. Dáváme kus chleba, zapíjíme pivem, dokonce i já si dala trochu. A sledujeme před sebou červánky. Vpravo máme Českou Lípu, pozorujeme, jak se večer rozsvěcuje. Venku je už trochu chladno, ale my jsme ani křesílka nevyndavali. Sedíme v kabině.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.719, 14.599)
Poslední aktualizace: 9.11.2020
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Svojkov
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Jedeme do severních Čech – 18. den – cca 10 km dlouhý okruh Sloupským skalním městem-Modlivý důl s křížovou cestou-kopec Slavíček s vyhlídkou-spousta skalních vyhlídek-Sloup v Čechách-skalní hrad Svojkov
Svojkovský hrádek
Zřícenina
Zbytky skalního hradu Svojkov stojí u stejnojmenné osady na Českolipsku v Libereckém kraji. Z hradu se dochovaly místnosti vytesané ve skále, zeď paláce a skalní bašta.
Historie
Hrad vybudovali ve 2. polovině 14. století páni z Chlumu a Svojkova. V roce 1440 získal hrad Mikeš Pancíř ze Smojna, který odtud podnikal loupeživé nájezdy. Poté se zde vystřídalo několik majitelů.…
0.1km
více »
Svojkovské skály
Tipy na výlet
Na výlet jedeme na Českolipsko. Kousek od známého Sloupu v Čechách stojí vesnička Svojkov a kolem ní se rozkládají krásné pískovcové skály. Svojkovské skály vytváří výrazný skalnatý hřbet vybíhající ze sv…
0.1km
více »
Svojkovské skály -Malý okruh
Tipy na výlet
Pěší turistický okruh přes Svojkovské skály,Dědovy kameny a zřícenina hradu Svojkov.(ČeskoLipsko) Krásné pískovcové skály u obce Svojkov.Turistický okruh prochází přes vyhlídky Dědovy kameny,přes lesní hřeben a…
0.5km
více »
Svojkovské skály
Skalní útvar
Velice zajímavý skalní úvar, označovaný nejčastěji jako Svojkovské skály, najdeme při silnici č.268 spojující Sloup se Svojkovem, pokračující dále na Zákupy. Po této trase také vede cyklostezka 3062 ze Skalice do Svitav. Autem se nejsnázejí dostaneme ke skalám, zajdeme-li k parkovišti u restauraci Zámeček, nedaleko romantické zřiceniny hradu Svojkova. Odtud také vede zeleně,…
0.5km
více »
Dědovy kameny
Vyhlídka
Skalní vyhlídka Dědovy kameny s vyhlídkou na zříceninu hradu Svojkov se nachází nad stejnojmenou obcí. Přístup po odbočce červené turistické značky buď od rozcestí Svojkov - zámeček, nebo…
0.6km
více »
Matterhorn
Skalní útvar
Matterhorn je skalní věž na nejzápadnějším okraji Svojkovských skal. Lezecké trasy různých obtížností od IV až po IXc. Skalní věž je viditelná jak ze silnice, tak z blízké vyhlídky Dědovy kameny.
0.6km
více »
Rozcestí Svojkov (zámeček)
Rozcestí
Toto rozcestí stojí ve Svojkově u restaurace Zámeček a je křižovatkou několika turistických tras. Od rozcestí je to po nevyznačené cestě 200 metrů k romantické zřícenině hradu Svojkov.
Dáte-li se vpravo po červené TZ, dovede vás přes obec Písečná do České Lípy. Zvolíte-li opačný směr červené TZ, nasměruje vás do Modlivého dolu se skalní kaplí. Odtud vás červená trasa dovede k…
0.7km
více »
Skalní kaple Modlivý důl
Tipy na výlet
Přestože jsme prochodili a shlédli spoustu zajímavých míst, domníváme se, že existuje místo, které nemá příliš mnoho konkurentů, co se své kategorie týče. Hovořit budeme o Modlivém dolu, který se nachází zhruba se…
0.8km
více »
Modlivý důl u Svojkova
Tipy na výlet
Modlivý důl se nachází v severní části Ralské pahorkatiny u obce Svojkov na Českolipsku. Romantické údolí svírá ze severní strany kopec Slavíček (535 m n. m), z jižní strany Svojkovské skály. Údolí od svého ústí u…
0.8km
více »
Svojkovský vodopád
Vodopád
Svojkov (okr. Česká Lípa) - na konci obce je odbočka na Svitavu.Naproti odbočce je malý rybníček a po pravé straně vede cestička.Jděte po ní až do pravotočivé zatáčky.Zde odbočte v levo přes louku do lesa.Sestup…
0.9km
více »
Modlivý důl
Památník
Modlivý důl je asi 1 km dlouhé romantické skalnaté údolí, hluboce zaříznuté do pískovcových skal pod Slavíčkem a Tisovým vrchem na severovýchodním okraji Svojkova.
Skalnatá rokle se původně nazývala Smolný důl (Pechgraben), protože zdejší uhlíři měli vedle milířů i smolné pece, v nichž vařili kolomaz. Teprve později zde vzniklo poutní místo, o jehož původu se vyprávěly různé…
0.9km
více »
Tisový vrch
Kopec
Tisový vrch je rozložitý zalesněný čedičový kopec (540 m), ležící nad severovýchodním okrajem Svojkova asi 2 km jihovýchodně od Sloupu. Jeho temeno tvoří okrouhlá náhorní plošina s několika…
0.9km
více »
Jeskyně Starých časů
Jeskyně
Jeskyni Staré časy, vytesanou do skály, naleznete 300 metrů severozápadně od svojkovské restaurace Zámeček. Jeskyně patří do soustavy Svojkovských skal, které jsou součástí Cvikovské pahorkatiny, patřící do Ralské pahorkatiny. Skalami vede Svojkovský okruh dlouhý necelé 4 km a kromě zmíněné jeskyně je zde mnoho skalních útvarů, věží či skalních oken.
1km
více »
Slavíček
Kopec
Slavíček je výrazný čedičový vrch (535 m), strmě vystupující z nižší pískovcové plošiny asi 1,5 km jihovýchodně od Sloupu. Jeho jméno bylo podle místní tradice odvozeno od hvízdání větru ve…
1.1km
více »
Sloupská putování - část 2.
Tipy na výlet
Dnešní další putování Sloupském zahájíme v místě, kde jsme v předešlé části skončili,- u výletní restaurace U Sedmi trpaslíků. Sem se lehce dopravíme autobusem, buď z České Lípy a nebo z Nového Boru, eventuelně au…
1.3km
více »
Na stráži
Kopec
Jménem Na Stráži se označuje vysoký skalnatý ostroh (354 m), strmě spadající do údolí Dobranovského potoka asi 0,5 km jižně od Sloupu. Původně se nazýval Široký kámen (Breiter Stein) a jeho dnešní jméno bylo odvoz…
1.7km
více »
Nová rozhledna ve Sloupu
Rozhledna
Sloup v Čechách patří k jednomu z nejzajímavějších míst v Máchově kraji. Turisté zde mají spoustu možností jak příjemně strávit volný čas. Jedním z největších lákadel je určitě skalní hrad Sloup, který je dominantou tohoto místa. Kromě skalníhu hradu, můžete také navštívit Samuelovu jeskyni (více info zde) nebo lesní divadlo (více info zde), ve kterém jsou v letním období…
1.8km
více »
Rozhledna Na stráži ve Sloupu v Čechách
Tipy na výlet
Obec Sloup v Čechách se nachází cca 8 km od České Lípy směrem na Nový Bor, u tamního Sklaního hradu nelze přehlédnout na protilehlém zalesněném skalnatém ostrohu 33metrů vysokou věž rozhledny, dostat se k ní dá bu…
1.8km
více »
Lesní divadlo
Výletní místo
Lesní divadlo leželo v mělké skalnaté sníženině na jihozápadním úpatí pískovcového ostrohu Na stráži, asi 0,5 km jižně od Sloupu. S jeho výstavbou podle návrhu malíře Ringela se začalo v roce 1920 a v létě násle…
1.8km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Samuelova jeskyně
Jeskyně
jeskyně je skromné obydlí poustevníka, uměle vyhloubené v pískovcovém skalním masivu, vyčnívajícím z nevelkého návrší nad jižním okrajem Sloupu. Skála s jeskyní se původně nazývala Špičatý kámen (Spitziger Stein) a nejsnáze je přístupná boční strží ze Sloupu nebo z rozcestí jižně od vyhlídky Na stráži. Z dolní části strže odbočuje k jeskyni strmá stezka.
Jeskyni vyhloubil…
1.9km
více »
Sloupský hrad
Zřícenina
Na jižním okraji Sloupu ční nad údolí Dobranovského potoka asi 35 m vysoký pískovcový skalní suk (318 m), všeobecně považovaný za Skalní hrad. O sloupském hradu se sice zmiňuje řada…
1.9km
více »
Soutěž 2
body
www.turistikaprozivot.cz
Sloup
Zřícenina
Hrad Sloup patří k našim nejlépe zachovaným a nejkrásnějším Skalním hradům. Hrad Sloup stojí na 33 metrů vysokém skalním bloku. Skalní hrad Sloup se nachází na Českolipsku v Libereckém kraji. Z původního hra…
2.2km
více »
Skalní hrad Sloup
Hrad
Při prázdninovém putování v okrese Česká Lípa jsme nemohli vynechat návštěvu zdejšího slavného skalního hradu, který patří k oblíbeným cílům turistů. Hrad Sloup je památkově chráněný a nachází se na mohutném, znač…
2.2km
více »
Skalní hrad a poustevna Sloup v Čechách
Tipy na výlet
Začátek naší trasy začína v Litoměřicích odkud jedeme směrem na Úštek, Zahrádky, Česká Lípa, Nový Bor až do Sloupu v Čechách. Celá trasa je dlouhá 49 km. První zmínka o hradu pochází z roku 1324, ale také jsem se …
2.2km
více »
Sloup v Čechách - skalní hrad
Tipy na výlet
Jedeme autem, jedeme do Krkonoš. Je pravda, že trochu oklikou, jenže u nás je tolik krásných míst, která chceme vidět, že to jinak nejde. A když se tady v těch místech pohybujeme, máme trochu času, tak se musíme z…
2.3km
více »
Hrad Sloup v Čechách
Tipy na výlet
Od Mimoně je to kousek,ze Zákup 15km autem..Je to příjemná cesta autem krásný výhled do KRAJINY. HISTORIE
Od pravěku do roku 1679 Od roku 1680 do roku 1945Velmi pozoruhodný objekt se nachází v jižní části severočeské obce Sloup v Čechách, ležící nedaleko Nového Boru. Osamocený pískovcový suk strmě vystupuje přes 30 m nad okolní terén údolní nivy. Těžko dostupná skála poskytova…
2.3km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Sloup v Čechách - lesní divadlo
Zajímavost
Lesní divadlo se nachází asi půl kilometru jižně od Sloupu. Divadlo bylo slavnostně otevčeno roku 1921 Hauptmannovou hrou Potopený zvon. V 60. letech 20. století divadlo začalo chátrat. V roce 2004 však bylo oprav…
2.3km
více »
Sloup v Čechách
Vesnice
Sloup je převážně rekreační obec, ležící v širokém údolí Dobranovského potoka na severozápadním úpatí Svojkovských vrchů, asi 3 km jihovýchodně od Nového Boru. Má asi 700 obyvatel a díky zajímavým památkám i malebnému okolí je vyhledávaným letoviskem. Dříve k ní patřila také jihozápadně ležící osada Janov, která je dnes součástí Nového Boru.
Krajinu v širokém okolí kdysi…
2.5km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Nová rozhledna ve Sloupu v Čechách
Rozhledna
Sloup v Č.
Sloup leží v Krásné romantické krajině, v níž se na hladinách rybníků zrcadlí siluety okolních kopců, zeleň lesů střídají šedivé pískovcové skály. Krásu přírody na mnoha místech obohatilo a umocnilo dílo l…
2.7km
více »