Jedeme na jih a jihovýchod Moravy – 41 - 44. den: Odpočíváme v Přerově

Ve středu odpoledne jsme dorazili do Přerova, kde jsme strávili 4 horké dny. Já předem avizovala, že ten první den budu relaxovat a odpočívat. Ota se šel podívat do města, aby zjistil, co se v jeho rodném městě změnilo. Já jsem chvilku pomáhala i na zahradě, ale v tom horku se moc dělat nedalo. Podobné to bylo i ty následující dny. Zatím co v Čechách lilo a aspoň na chvílí se ochladilo, tady trochu sprchlo jen v noci a vedro je pořád.

Hedy syn odjel do Itálie na dovolenou a máti mu hlídá psíka. Je tu tedy veselo a o starost víc. I když je tu velká zahrada, chodíme se psíkem ven. Dvakrát jsem ho šla vyvenčit i já, pro mne to byla premiéra. Nikdy jsme psa neměli. Také když jsme se prvně vrátili, prohlásila jsem, že pes venčil mne. Tak úplně to pravda nebyla, ale určitou volnost jsem mu nechala, jen jsem měla strach, aby mi na dlouhém vodítku nevběhl pod auto, nepřilepil se do rozehřátého asfaltu nebo se nepopral s jiným psem. Ale nakonec jsem zjistila, že i mne docela poslechne, tak jsme se vždy vrátili v pořádku. Jenže i on v tom horku byl raději na verandě ve stínu.

Samozřejmě jsme večer s kamarády zašli na pivo do našeho oblíbeného pivovaru Parník. Byl to první přerovský minipivovar, který v blízkosti vlakového i autobusového nádraží byl založen r. 2009. Interiér skutečně připomíná parník, stejně tak i názvy piv: Plavčík, Admirál, Kapitán apod. Tentokrát nás překvapila změna sortimentu. Dozvěděli jsme se, že mají nového sládka, proto vaří jiné pivo, tedy i s jiným názvem, ale také tam točí Prazdroj a Kozel. Ale i jejich nová piva nám chutnala, takže Parníku zůstaneme věrni i v budoucnu. Dokonce jsme si koupili další 3 piva, která mají jen v lahvi a ne na čepu.
Teď jsem zjistila, že ač snad vždy jsme do Parníku zašli, tak nemohu najít žádnou fotku. Možná je to i tím, že špatně hledám. Až tam zase přijedeme, budu to muset napravit. Letos to však už nebude.

Původně jsme chtěli odjet už v neděli, ale pak jsme odjezd posunuli na pondělí. To jsme doufali, že teplota začne trochu klesat, ale zatím se to nezdá. Nemůžeme však zde být věčnost. V autě jsem udělala mírnou reorganizaci, aby se nám tam vešli 2 demižony slivovice. Převlékla jsem postele, ať se nám dobře spí. Hned domů ještě nepojedeme, nějaký program ještě máme, co v tom horku zvládneme, uvidíme. Hlásí až 34 stupně.

Doplňujeme vodu, dokonce máme s sebou i minerálku z Moštěnic, ať máme změnu.

Jedeme na jih a jihovýchod Moravy – 41 - 44. den: Odpočíváme v Přerově na mapě