Přerov – Horní náměstí, hradby a zámek (Horní Město)

Téměř padesátitisícové město Přerov, ležící na řece Bečvě v Olomouckém kraji, bývá mnohými vnímáno převážně jako město nevábné, nezajímavé, silně průmyslové a zcela neprůjezdné. Setkal jsem se i s názorem – a zřejmě nepříliš nadsazeným – že cesta z Prahy do Přerova trvá přibližně stejně dlouho, jako samotný následný průjezd městem. Přes úvodní konstatování však lze připustit, že i Přerov má turistům co nabídnout. Koneckonců se jedná o město historické, protože raně středověké hradiště zde pravděpodobně stálo již na počátku 11. století a první písemná zmínka o Přerovu pochází z roku 1131, kdy je zdejší kostel jmenován v jedné z listin olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Historické jádro města – tzv. Horní Město – je navíc od roku 1992 prohlášeno městskou památkovou zónou.

A právě hlavní částí historického centra Přerova je Horní náměstí, které bylo – tuším, že v roce 2010 – vyhlášeno za nejkrásnější náměstí na Moravě. Za pozornost zde stojí zejména měšťanské domy, jejichž jádra pamatují 15. století a zámek s věží románského původu, ve kterém je umístěno Muzeum J.A. Komenského. Těsně pod náměstím se navíc nachází městské opevnění s deseti baštami a fortnou. Hradby s náměstím spojuje „nejužší ulička“ Přerova. Z více než 60 nemovitých kulturních památek na katastrálním území města Přerova jich na Horním náměstí najdete přibližně dvacet. Kromě zámku a komplexu hradeb je za nejcennější objekt považován tzv. Korvínský dům se zachovalým renesančním portálem, pocházejícím z roku 1570. V centru náměstí, na kterém se konají rovněž nejrůznější kulturně-společenské akce, se tyčí pomník přerovského rodáka Jana Blahoslava s Biblí Kralickou, pocházející z dílny známého sochaře Františka Bílka a z roku 1923. Za pozornost stojí také barokní socha sv. Rocha z roku 1717.

Dominantou Horního náměstí však bezesporu zůstává zrekonstruovaný žerotínský zámek, na jehož podobě se podepsaly snad všechny stavební slohy. Stále ale zřejmě vítězí renesance. Majiteli původně gotického hradu se však na konci 15. století stali nejprve Pernštejnové a až na přelomu 16. a 17. století je vystřídali již zmínění Žerotínové, konkrétně Karel starší. Ten má také „na triku“ přestavbu hradu na renesanční zámek. Větší stavební úpravy – a to v interiérech i exteriérech zámku – pak provedli až v I. polovině 19. století Antonín hrabě Magnis a jeho syn Vilém. Již na konci téhož století však zámek přestal sloužit k obytným účelům, po vzniku samostatného Československa se pak stal majetkem města Přerov. A právě město sem umístilo expozice a depozitáře Komenského muzea. Stalo se tak na počátku 30. let minulého století. Součástí zámeckého areálu zůstává také zajímavá zámecká Kaple sv. Jiří.

Na závěr ještě drobná rekapitulace. Mezi přerovskými kulturními památkami najdeme na Horním náměstí například 12 měšťanských domů, pocházejících z období 15. a 16. století. Jejich současná podoba je dána úpravami ve století 18. a 19. Krásná podloubí nechybí, i když je zajímavé, že velmi „uctívané“ domy čp. 31 (Korvínský dům) a čp. 33 podloubí nemají. Za pozornost stojí také budova bývalá Radnice, která vznikla po odkoupení měšťanského domu v roce 1482. Původní stavba však byla zničena požárem v roce 1749 a následně obnovena roku 1815. Její součásná podoba odpovídá úpravám z roku 1868.