Středa 31. 8. 2022 - dopoledne
V noci bylo dnes nepatrně tepleji než včera, takže fajn. Vstáváme v 8. Nad námi je jasno. V údolí se válí mlha, blíží se mraky.
Dnes nespěcháme, máme údržbové ráno. Občas je něco nutné urovnat, vyměnit. Tady
na parkovišti areálu Golf clubu Bůřov je ideální místo. Jsme tu sami a je tu klid. Odjíždíme v 10, je 16 stupňů a je polojasno.
Zajíždíme do
Zašové do pivovaru, i když jsme už včera toto pivo ochutnali
v chatě Vsacký Cáb. Chceme vidět, kde se pivo vaří. Tento
rodinný pivovar byl založen r. 2004 na bývalém farním statku. Své pivo pojmenovali
Portáš – to byli strážci zdejších hor, které tvořili zemskou hranici s Uhrami. Portáši znali tyto hory, byli fyzicky zdatní, urostlí a hlavně odvážní. Hlídali hlavně průsmyky, kterými k nám nepřátelé vpadali. Portáši obětovali celý svůj život službě. Přáním majitelů zdejšího pivovaru je, aby i pivo sloužilo všem, kteří ho ochutnají.
Máme štěstí. Pravidelnou otevírací dobu nemají, dnes je tady však někdo, kdo je ochoten nám pivo prodat. Pán sice spěchá prodávat sudy, ale čas si na nás udělal. Kupujeme další dvě petky. Vyškemrali jsme tácek a k tomu dostali i pohlednici z jedné z jejich akcí. Prostě je to paráda.
Pak popojíždíme na západní okraj obce na parkoviště u zdejšího hřbitova. Odtud jdeme k rozhledně. Tato malá vyhlídková věž byla postavena r. 2010 jako součást nově založeného parku, kde byly vysazeny i tradiční valašské jadernice. Tam je i odpočinkový altán.
Patrová rozhledna Zašová je 6 m vysoká, na vyhlídkovou plošinu ve výši 2,5 m vede žebřík s 10 příčkami. Výhled je však pěkný – nejen na přilehlý park a obec, ale i na okolní vrcholky Moravskoslezských Beskyd a Hostýnských vrchů. Jen bývalý klášter a poutní kostel jsou schované za areálem školy.
K těmto budovám nyní směřujeme. Dříve tady stával dřevěný kostelík sv. Anny. Na hlavním oltáři byl zázračný milostný obraz Panny Marie Zašovské, který v 50. letech 15. století nechal dle pověsti namalovat rytíř, kterého Panna Marie v těchto místech tehdy vyvedla z hlubokých lesů a tím ho zachránila. Obraz byl do dřevěného kostelíku umístěn r. 1672. K němu se brzy začaly konat poutě. Jenže po čase přestala kapacita kostela stačit nárůstu poutníků. Proto byl v letech 1714 – 25 vedle postaven nový barokní zděný kostel Navštívení Panny Marie, kam byl zázračný obraz přenesen. Dvě věže jsou od r. 1768.
Do nového kostela byli pozváni řeholníci Řádu trinitářů, aby zabezpečili duchovní správu. R. 1724 jim císař Karel VI. povolil ke kostelu přistavět klášter.
Když r. 1783 císař Josef II. kláštery zakázal, vznikla v jeho části fara, zbytek získala obec Zašová, která tam umístila výrobnu gobelínů, později sirotčinec nebo domov důchodců. Samozřejmě během té doby byl kostel několikrát opravován – také po požáru a po povodních. Při restaurátorském průzkumu patrně r. 2015 byly objeveny konsekrační kříže z období svěcení r. 1742.
Kostel byl otevřen, tak jsme se šli podívat i dovnitř. Je to tady zvláštní. Vše je otevřené, nikde není nikdo. Okolo kláštera se nechá projít do klášterní zahrady. Vedou tam velká vjezdová vrata, jsou však otevřená a nikde není psáno, že by se tam nesmělo. Dolů k rybníčku vedou betonové schody. Dole byla 4. srpna 2021 slavnostně posvěcena nová křížová cesta. Tvoří ji 14 mohutných kovových křížů, uprostřed jsou na skle namalované obrazové výjevy svatých o velikosti 24 x 30 cm. Prvních devět zastavení je v blízkosti rybníka a u staré kamenné zdi. Dalších pět je rozmístěno v navazujícím terénním stoupání – má to znázorňovat cestu na Golgotu. U rybníčku nechybí ani umělá jeskyně s Pannou Marií.
K dalšímu poutnímu místu Stračka je to zhruba 1 km. Je tam však pramen, proto tam popojíždíme autem. Snad ke všem poutním místům se vztahuje pověst. Jinak tomu není ani tady. Rytíř prchal před Tatary. Tři dny a tři noci bloudil v hlubokých lesích. Únavou už usínal, ještě se pomodlil k Panně Marii a prosil ji za záchranu. Ve snu se mu zjevila Matka Boží s děťátkem na ruce a vyzvala ho, aby šel za ní. Když se vzbudil, byl u pramene u malé chaloupky. Z vděčnosti za záchranu učinil slib, že postaví kapličku a daruje do ní obraz Panny Marie.
Zdejší areál byl upraven r. 1895, kdy ve stráni byla postavena jeskyňka se sochou P. Marie – jen kousek od údajně léčivého pramene. Kvalitu vody ve studánce ovlivňuje počasí, prosakuje do ní povrchová voda. Její kvalita je proto silně proměnlivá, ale je pravidelně kontrolovaná. Zrovna dnes je tam cedule, že pramen není pitný ani po převaření. Nepíšou, čeho je tam moc, co škodí. Nabíráme si ji aspoň do kanystru na mytí, ta nám nyní ubývá víc než ta pitná. Aspoň něco máme.
Krátce po tom, co jsme tady byly, byl nedaleko umístěn dřevěný Pohádkový orloj – 14. venkovní orloj u nás. Spouští se ve všední dny v 10, 15 a 18 hodin a o víkendech každou hodinu, a to v době od 10 do 18 hodin. V okénkách se postupně ukazují postavy z pohádek. Na orloji je prý nápis: Kdo mohl, ten pomohl. Kdo nepomohl, ten fandil. Kdo nefandil, ani nepomohl, toho zdraví poslední panáček. Ten na vás vystrčí nahý zadek. Na obrázcích vypadá orloj moc pěkně. Snad to nezbední lidé nezničí.
Poslední aktualizace: 16.2.2023
Jedeme na sever a severovýchod Moravy – 29. den - dopoledne: Zašová – pivovar, rozhledna, poutní kostel Navštívení Panny Marie a bývalý klášter trinitářů s křížovou cestou, poutní místo Stračka s pramenem a kaplí Panny Marie, dřevěný Pohádkový orloj na mapě
Diskuse a komentáře k Jedeme na sever a severovýchod Moravy – 29. den - dopoledne: Zašová – pivovar, rozhledna, poutní kostel Navštívení Panny Marie a bývalý klášter trinitářů s křížovou cestou, poutní místo Stračka s pramenem a kaplí Panny Marie, dřevěný Pohádkový orloj
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!