Pátek 9. 9. 2022
Včera odpoledne jsme dorazili do Přerova, abychom se tu trochu zcivilozovali, odpočinuli a hlavně potěšili se s příbuznými.
Jenže já, ale ani Heda jsme večer nemohly vůbec usnout. Zabrala jsem pořádně až k ránu a vzbudila se před devátou. V pokoji bylo sice tepleji, než jsme zvyklí z auta, ale tím to nebylo. Ráno jsme zjistili, že tlak jde rychle dolů, tak je jasné, proč jsme špatně spaly.
Po snídani jsem se pustila do tříděni a dosoušeni hub. To byla má hlavní činnost. Sama jsem se divila, když se mi povedlo Hedě naplnit pětilitrovou lahev sušenými houbami. Já mám o něco míň, ale s tím, co mám usušeno už v autě, mám skoro stejně. Prostě je to paráda.
Heda už plánuje, co vše v zimě bude vařit. Tolik hub už prý dlouho neměla.
Po obědě jsme s Otou vyrazili podívat se do města, co je kde nového. Vždy to musíme jít zkontrolovat. Otu zajímalo, jak to vypadá s budováním průtahu městem. Má být hotov do listopadu, ale je to tam stále vše hrozně rozkopané. Už je však vidět, jak to bude vypadat. Část už je zprovozněna.
Na závěr jsme nesměli vynechat návštěvu infocentra, kde si Ota koupil sadu přerovských kalendářů, a jeho oblíbenou pivnici U Labutě, kde si musíme dát točeného Zubra.
Cestou domů kupujeme burčák a už se těšíme, jak si pochutnáme. Jenže dvoulitrovka ve čtyřech lidech je za chvilku vypitá. Venku je teplo, nakonec i venku večeříme. Ota si dává pivo, my si s Hedou dáváme víno.
Tvrdili, že má večer začít pršet a pršet až do zítřejšího večera, ale zatím to na to nevypadá. Jdeme spát poměrně brzy.
Sobota 10. 9. 2022
V noci na chvíli sprchlo, ale prý to jen zalilo zahrádku. Slibovaný 24 hodinový déšť se nekoná.
Dnešní den je jablkový. Sbírám padaná jablka, vykrajuji je, Heda dělá štrúdl, já zbytek krájím na sušení. Odpoledne jsme vyrazili opět pro burčák. Včera byl výborný. Vracíme se trochu oklikou. Najednou koukáme, jak se to zatáhlo. Přidali jsme do kroku, vypadá to vážně. Dokonce už i hřmí. Spadlo pár kapek, na chvilku vylezlo i sluníčko. Samozřejmě si myslíme, že už je po všem, že už zase bude hezky, zpomalujeme. Naštěstí jsme už skoro doma. Byl to mžik a začíná liják. Na poslední chvíli jsme doběhli na krytou verandu, jen malinko navlhlí. Dalších 10 minut to vypadá, jako když nahoře někdo vylévá kýble vody. Tak to bylo štěstí.
Neděle 11. 9. 2022
Náš pobyt se chýlí ke konci. Ráno jdu koupit chleba, ať máme co k snídani, ale i na další dny – pro nás i pro Hedu. Do pivnice U Labutě jdeme na oběd na Otou oblíbená smažená kuřecí křídla, ty tady dělají snad nejlepší na světě.
Pak se jdeme projít - zrovna dnes je zde akce Přerovské dvorky. V infocentru jsme v pátek získali plánek. Prohlídneme si nejen dvorky, ale také interiéry některých domů. Jdeme trochu na přeskáčku – tak, jak se nám to hodí.
Začínáme v areálu sokolovny, kde se vzpomíná na hry našeho mládí, ale kde je i výstava loutek.
Nejvíc nás však zajímají budovy zdejšího magistrátu na hlavním Masarykově náměstí. A nejen nás. Je tu spousta lidí, ale mají to dobře zorganizováno. Radnice má dvě budovy, zvládli jsme si prohlédnout interiér obou domů. Dokonce i malý dvoreček jsme si prošli.
Pak se přesouváme na Horní náměstí. Tady se mi líbí moc. I sem naše kroky každoročně vedou. Je zde zámek, pěkné domy ale také památník Jana Blahoslava, zdejšího rodáka, spisovatele, teologa, který byl slavnostně odhalen r. 1923. Jeho autorem je známý sochař František Bílek. Přímo do zámku se nejde, tam je muzeum, ale přístupný je příkop u zámku. Je mezi hradbami. V létě se tam hraje i divadlo Mezi hradbami. Přístupný je však Korvínský dům a jeho dvorek. Je to nejstarší dům a jeden z nejcennějších domů na tomto náměstí. Až do r. 1868 si dům zachoval pozdněgotický ráz, ale oprava po požáru tohoto roku tento gotický vzhled setřela. Zachoval se renesanční vstupní portál z r. 1570 a gotická síťová klenba v přízemí. Dnes dům slouží potřebám města a Muzea Komenského. Konají se zde různé kulturní akce i přednášky.
Dům na Masarykovo nám. č. 150 byl trochu upraven do retropodoby, kdy tam byl bufet. Moc práce to nedalo, zrovna tento dům není moc opraven. Jeho historie je však zajímavá. Dvoupatrový nájemní dům byl postaven r. 1872, v přízemí byla kavárna. Zde se konaly i plesy a koncerty. R. 1881 byt změnil majitele. Lékárník Fr. Matouš restaurační prostory upravil na byty a až do r. 1951 tady byla lékárna U anděla strážce. R. 1954 tady Bytový podnik města Přerova vytvořil 8 bytových jednotek a od r. 1959 byl v přízemí bufet a výrobna studené kuchyně. A právě tuto dobu dům při této akci připomínal. Byl tam dobový jídelníček, prodávali tam guláš – ten však nebyl za cenu uvedenou na vyvěšeném jídelníčku.
Prošli jsme si samozřejmě i ostatní dvorky, ani nás moc nezajímají akce, ale líbí se nám ten jiný pohled na nám známá místa. Tohle jsou zajímavé akce, které se konají. Bývají i u nás v Plzni. Cestou jsme se zastavili i na pivu, vyjímečně ne U labutě, ale ve vedlejší pivnici Mlýn, kde točili mimo jiné i pivo Helf 10 a Keprnika 13.
Je 5 hodin, už se vracíme okolo židovského hřbitova domů. Když ho míjíme, všimla jsem si, že jsou otevřená vrátka. Ota tomu nejdřív nechce věřit, pak je nadšen. Léta chodí okolo a ještě se mu nepodařilo podivat se dovnitř. Až konečně nyní. Je to nový židovský hřbitov, který byl založen r. 1882. Sem byla přenesena i část náhrobků ze starého židovského hřbitova ve Wurmově ulici, který byl v letech 1945 – 56 postupně rušen a r. 1956 přeměn na park. V severní části stávala od r. 1903 obřadní síň, která byla násilně zbořena v 70. letech 20. století.
Přicházíme domů, zase je zataženo, ale tentokrát neprší.
Poslední aktualizace: 17.4.2023
Jedeme na sever a severovýchod Moravy – 38. - 40. den: v Přerově – zdejší akce Přerovské dvorky (Masarykovo náměstí - magistrát, Horní náměstí - mezi hradbami a Korvínský dům a další dvorky) a židovský hřbitov Přerov na mapě
Diskuse a komentáře k Jedeme na sever a severovýchod Moravy – 38. - 40. den: v Přerově – zdejší akce Přerovské dvorky (Masarykovo náměstí - magistrát, Horní náměstí - mezi hradbami a Korvínský dům a další dvorky) a židovský hřbitov Přerov
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!