Jedeme znovu na severovýchod - 23. den - dopoledne: cca 7,5 km dlouhý okruh: Zámek Hradec nad Moravicí - kostel sv. Petra a Pavla - Červený zámek - Bílá věž - zámecký park - Bezručova vyhlídka - křížová cesta Slezská Kalvárie

Večer bylo dusno, na noc hlásili deště. O půlnoci se budíme, venku blýská snad ze všech stran, v dálce slabě hřmí. Ochladilo se jen minimálně. Raději dveře už zavíráme. Ještě jsme neusnuli a je to tady. Ani moc nebouří nebo to přes ten liják není slyšet. Prší dlouho, zvedl se i vítr, ale konec jsme zaspali.

Konečně se ochladilo. Ani ráno nás horko nevzbudilo. V 8 hodin má Ota ještě půlnoc. Nechávám ho spát do půl deváté, prospal by klidně celý den. Zdá se, že bude konečně příjemně. Auto necháváme, kde stojí - na parkovišti pod zámkem v Hradci nad Moravicí, a jdeme se tu trochu projít. Hlavně nás zajímá zdejší památková zóna, tj. historické centrum na ostrožně nad řekou Moravicí, zámek a rozlehlý zámecký park. Vlastní město s jeho centrem vynecháváme, i když až tam sahá zmíněná zóna.

Z parkoviště stoupáme po šikmé cestičce vzhůru. Nad sebou vidíme část opevněného kostela. Musíme to však hezky obejít. Přicházíme na malé hezky upravené prostranství, kde je v bývalé farní škole základní umělecká škola. Odtud však vidíme jen její zadní vchod, vlevo pak kostel sv. Petra a Pavla. Byl postaven r. 1584 v renesančním slohu, pravděpodobně na místě jiného kostela sv. Petra, o kterém byla zmínka již o 100 let dřív. Z renesanční stavby se zachovala jen západní část trojlodí s věží a předsíní, protože r. 1780 byl kostel rozšířen. Pravděpodobně kvůli nezpevněnému podloží se o dva roky později zřítily dva pilíře a část klenby. K opravě došlo až r. 1800. Současně byla zvýšena kostelní věž a upravena fasáda do klasicistní podoby. Ve věži jsou 3 zvony, nejstarší na Opavsku.

Do domu proti kostelu byla po 2. světové válce přestěhována fara. Na zahradě je ještě menší domek, kde za války bydlel penzionovaný generál poručík rakousko-uherské armády. Tam byla později zřízena kaplanka.

Přes placené parkoviště se blížíme k zámeckým budovám. Tento ostroh byl osídlen již v době kolem 2000 př. n. l.. Později zde bylo slovanské hradiště, na jehož území začal v pol. 13. století král Přemysl Otakar II. budovat mohutný opevněný gotický hrad. Hradec se tak stal sídlem opavských Přemyslovců a správním centrem Opavského knížectví. R. 1481 mu byl přiznán statut města a právo trhu. R. 1585 byla zahájena přestavba na renesanční zámek s okrasnou zahradou a lesoparkem. Po požáru v roce 1796 byl postupně zámek upravován ve slohu empíru. Ve 2. pol. 19. století byl přistavěn novogotický tzv. Červený zámek s konírnami, kočárovnou a hradební zdí.

V blízkosti zahrady byla postavena pseudogotická Bílá věž. V květnu byl zámek znárodněn a brzy zpřístupněn veřejnosti. Jeho velká část je přístupná i nyní.

Na prohlídku zámeckého interiéru jít nechceme, chceme si to tu jen prohlédnout. Do zámeckého areálu se platí vstupné 30,- Kč (pro seniory). My jsme si ještě připlatili dalších 30,- Kč, abychom si mohli prohlédnout nádvoří červeného zámku a tam vystoupat do hodinové věže. Tam je výstup poměrně náročný. Schody jsou zpočátku točité, stupně schodů hodně úzké, jde se prakticky stále po špičkách. Mezipatra jsou zajímavá. V závěru se stoupá po prudkých dřevěných schodech. Výhled je pěkný - na areál Červeného zámku i na vzdálené kopečky.

Pak jdeme ke staršímu zámku. Nechá se projít i na nádvoří. Jdeme všude, kde je otevřeno. Pak zámek obcházíme k Bílé věži. Tady to je zajímavé. Nedaleko je zamaskovaný reproduktor, když se okolo něho projde, začne z něho hrát příjemná muzika.

Tady lze zámecký areál opustit a pokračovat do zámecké zahrady. Dokonce tudy vede červená a modrá turistická značka. My se držíme té modré, míjíme Lisztovu vyhlídku, Obelisk. Tady zjišťujeme, že Černá vrata z parku jsou otevřena. To nás potěšilo, nebudeme se muset vracet stejnou cestou. Ještě však pokračujeme dál po modré. Obcházíme Medvědí skálu (dřív tu prý býval medvědinec), občas se kocháme výhledy. Celou dobu nikoho nepotkáváme, ale když se blížíme k malé dřevěné rozhledně Bezručova vyhlídka, tak jen chvilku před námi z opačné strany dorazila parta seniorů a nahoře si dělají piknik. Nejradši bych je vyhodila, ale musím být slušná. Ještě nejsem ani nahoře a už jsem se dozvěděla, kdo má co k svačině a co budou mít k obědu. Kraválu dělají víc než dost.

Toto místo bylo upraveno koncem 19. století jako Kaiser Willhelmshöhe - Výšina císaře Viléma a byla zde postavena tato nenápadná vyhlídka na čtyřech kamenných kulatých sloupech, přibližně 4 metry vysokých. Na krytou vyhlídkovou plošinku vede 16 dřevěných schodů. Nahoře jsou lavice. Celá rozhledna je 7 metrů vysoká. Výhled je jen na zámecký park, dřív určitě byl vidět zámek. R. 2000 byla rozhledna obnovena.

Tady se nezdržujeme a rychle odcházíme. Na sluníčku už je zase horko. Jdeme trochu jinou cestičkou - neznačenou až k vratům a zámeckou zahradu opouštíme. Pokračujeme podle hradeb. Místy jsou zachovalé, místy rozpadlé, někde už pospravované. Dokonce jsme v parku zahlédli i Beethovenovu bustu, která je vzpomínkou na pobyty tohoto hudebního skladatele v letech 1806 a 1811. Dostáváme se pod bílou věž a zámek, je to moc hezký pohled.

Pod zámkem odbočujeme z kopce po zelené. Aby klesání nebylo moc prudké, cesta se tady klikatí. V severní části obce Kajlovec zelenou opouštíme - nechceme tak brzy na hlavní silnici. Po místní komunikaci jdeme ještě kousek rovně a vlevo přejdeme potok Hradečná. Tím jsme opustili zámecký ostroh. Přecházíme hlavní silnici a stoupáme opět po místní komunikaci na vrchol Kalvárie. V lese se potkáváme zelenou turistickou značkou a společně s ní stoupáme lesem - opět cik cak. Pod vrcholem vycházíme z lesa a křížovou cestu vidíme na kopečku před sebou.

Křížová cesta Slezská Kalvárie vede z Hradce nad Moravicí. Založila ji r. 1764 matka tehdejšího majitele hradeckého panství na základě svého snu. Zdálo se jí, jak k vrcholu stoupá Kristus, kterého následují věřící a nesou jeho kříž. Na nejvyšším bodě je kamenný kříž. K němu vedlo 14 dřevěných sloupů s jednoduchými řezbářskými reliéfy. Nynější zděné kapličky nahradili již zchátralou dřevěnou křížovou cestu r. 1856. R. 1876 nechal místní farář postavit na úpatí kopce Getsemanskou kapli. R. 1889 byly původní plechové obrazy křížové cesty nahrazeny porcelánovými reliéfy. Veřejné poutě byly obnoveny po revoluci r. 1990. Poslední rekonstrukce je z let 2004 - 2009, kdy do kapliček byly instalovány věrné kopie reliéfů. Restaurované reliéfy byly uschovány. Na kapličkách jsou uchované texty v původním znění, kdy byly psány historickou podobou češtiny zvanou bibličtina - byl to jazyk Bible kralické.

Z vrcholu kopce jsou pěkné výhledy - na město, ale také na zámek. Zpátky jdeme po žluté turistické trase, tj. kousek po cestě, kterou jsme sem přišli. Pokračujeme však po křížové cestě až ke kapličce a do města. Přecházíme hlavní silnici a pak už nejkratší cestou odbočujeme na parkoviště k autu.

Tady ještě vařím oběd a odjíždíme. Na odpoledne máme další plány. Ještě se zastavujeme v centru města koupit chleba a brambory, Ota jde mezitím do infocentra, aspoň by rád šel. Zavřeli mu před čtvrt hodinou - v 15 hodin.

Jedeme znovu na severovýchod - 23. den - dopoledne: cca 7,5 km dlouhý okruh: Zámek Hradec nad Moravicí - kostel sv. Petra a Pavla - Červený zámek - Bílá věž - zámecký park - Bezručova vyhlídka - křížová cesta Slezská Kalvárie na mapě