Přidat Bruntál mezi oblíbené
Chaty a chalupy
Mapa Bruntál
Jedeme znovu na severovýchod - 29. den: Malá Morávka - vesnická památková zóna a turbína Müllerovy papírny; rozhledna Nová Ves; Rýmařov - městská památková zóna, pivovary Morous a Excelent a Edrovický rybník; Rešovské vodopády
Úterý 6. 7. 2021
V noci byl klid, dobře jsme spali i ráno. Když jsme před osmou vstali, je parkoviště skoro plné, auta už stojí podél silnice. Poměrně schováni ve stínu u lesa snídáme a sledujeme davy, které směřují do údolí Bílé Opavy. Včera jsme udělali dobře, když jsme vyrazili už v sedm. Aspoň jsme si to užili v klidu. Jít v takovém davu, to bych to asi zrušila.
Zajíždíme do Karlovy studánky pro minerálku a při té příležitosti se jdeme podívat na malou dřevěnou osmibokou kapli sv. Huberta na západním okraji obce, kde jsme minule nebyli. Byla postavena pravděpodobně v letech 1757 – 1758. Stojí na kamenné podezdívce a je zakončena šindelovou zvonovitou střechou s lucernou, s cibulovou bání, makovicí a křížem. Nad oltářem je zavěšen obraz sv. Huberta z r. 1758. Na plochém stropu je obraz, který představuje hold venkovského lidu svaté Trojici. Na stěnách jsou zavěšeny obrazy malované na dřevě. Je vidět dovnitř, je to tam moc hezké.
Naše další cesta vede na jih do Malé Morávky, kde byla vyhlášena vesnická památková zóna. První písemná zmínka o této hornické obci je z r. 1594. Před r. 1598 tady byly postaveny nové hutě a čtyři hamry. Vrchnost zde postavila pět obytných domků pro odborníky, kteří sem přišli z Čech okolí i z Německa. Byl zde panský nájemní dvůr, pila a mlýn. Kolem roku 1790 tady bylo víc než 150 domů, většinou dřevěných roubenek sudetoněmeckého jesenického typu. Řada z nich se zachovala do dnešních dnů. V 19. století se dolování už omezovalo, v 70. letech 19. století zcela ustalo.
Obcí jsme pomalu projeli - domy jsou tu skutečně zajímavé. Zastavili jsme až na odbočce do Karlova pod Pradědem, kde je turistické zastavení u turbíny Müllerovy papírny ze 70. let 19. století. Zhruba 60 let byla zahrnuta pod úrovní zahrady jednoho zdejšího domu. Byla vyzvednuta, očištěna a od r. 2010 je vystavena zde - v rekonstruovaném torzu pilířové stodoly moučného mlýna.
Voda nám dochází. Pokračujeme směr Karlov pod Pradědem, kde v první vlevo odbočující silničce je po pravé straně studánka. Teče hodně, ale není pitná, jak nám řekli v domku naproti. Byli milí, zachránili nás - natočili mi dvě pětky pitné vody.
Vracíme se na hlavní a pokračujeme dál na jih do Dolní Moravice, kde odbočujeme k rozhledně Nová Ves. Nechá se dojet až k ní. Postavit tady rozhlednu chtěla obec postavit již r. 2004. Až r. 2011 získali dotaci z Regionálního operačního programu. Díky tomu mohli postavit nejen rozhlednu, ale i infocentrum, ve dvou místnostech malé muzeum, dětský koutek, sociální zařízení, úschovnou kol a lyží a také menší parkoviště. Slavnostní otevření bylo 29. května 2014.
Z přízemního šestibokého domku vyrůstá šestiboký železobetonový tubus, který je obložený modřínovým dřevem. Rozhledna je vysoká 31,3 metry, na zastřešenou vyhlídkovou plošinu ve výši 27,5 metru vede ocelové točité schodiště se 164 pohodlnými schody. V mezipatrech jsou informace o přírodě, těžbě, lyžování. Jsou zde vyobrazeny i rozhledny, které je možno v okolí navštívit. Výhled je kruhový - daleký a nádherný. Je vidět Rýmařovsko, Bruntálsko, hlavní hřeben Hrubého Jeseníku, Slezská Harta, Velký a Malý Roudný, při dobré viditelnosti i Beskydy a Vysoké Tatry. To vše a ještě víc je pěkně popsáno na panoramatických obrázcích. Tady se nám moc líbilo, i ta rozhledna je pěkná.
Po hranici CHKO Jeseníky pokračujeme dál na jih do Rýmařova. Začínáme v pivovaře Morous. Vlastní budovu - rodinný hotel Slunce začali stavět r. 2017, r. 2018 získali povolení k provozování daňového skladu i výrobě kvasného lihu a r. 2019 již uvařili svoji první várku. A proč zrovna název Morous? Morous je navenek drsný člověk, ale i ten může být citlivý a dobrosrdečný. Takový je právě i sládek Karel Polišenský, ale také Rýmařov a celý kraj Jeseníků a Sudet - je to drsný, ale nádherný kraj.
Já zde ochutnávám jejich sladovou limonádu Morousovu Pivoňku. Mezitím nám do našich petek natočili APU - Red Ale a klasiku ležák 12. Ota kupuje ještě tácek a etikety a odjíždíme do města.
Již před dvěma tisíci lety tudy procházeli Keltové - po nich zůstaly nízké rýžovnické kopečky v blízkosti řeky Moravice. Přibližně v 5. století zde žili Slované - přilákala je sem ložiska zlata, stříbra a dalších kovů. První písemná zmínka je z r. 1351. Již však v 1. pol 13. století zde začalo středověké osídlení. V té době byla založena tvrz na nízkém ostrohu jihozápadně od současného centra města. V dnešní době jsou v parčíku vidět kamenné základy obytné budovy a geologická expozice. V podhradí - na jižním břehu Podolského potoka byla založena zemědělská osada. Kolem r. 1250 však sídliště z neznámého důvodu zaniklo. V poslední třetině 13. století osadu obnovili kolonisté z Německa - ti postavili ves se zemědělskými usedlostmi a s návsí, kde byly domy řemeslníků. Od r. 1406 je Rýmařov městem. Po požáru dne 3. dubna 1790 bylo město téměř postaveno znovu - v duchu klasicismu a empíru.
Od r. 2003 je historické jádro města městskou památkovou zónou. Ta zahrnuje celkem 6 památek - ty jsme si chtěli ve městě prohlédnout. Parkujeme u dalšího rýmařovského pivovaru - u pivovaru Excelent, hned vedle repliky kamenných základů obytné budovy. Protože se chceme ve městě chvilku zdržet, začínáme tam. Vařit pivo se ve městě začalo r. 1561. Po požárech bylo nutno postavit nový pivovar - ten vznikl r. 1661 právě na místě nynějšího pivovaru. Pivo se zde vařilo do r. 1858. Pak budova chátrala. R. 1995 však byla zrekonstruována a od té doby se zde opět vaří pivo. Dnes se pivo vaří hlavně pro potřebu vlastní restaurace s hotelem. Občas si někdo přijede pro sud nebo si koupí petky.
Já si dávám malou ovocnou 11 - moc mi chutná, dokonce i pivaři Otovi. Ten chtěl černou 10, bohužel došla, dává si tedy malou 11. Nechávame si natočit litr polotmavé 13, medovou 11 a dokonce i tu ovocnou 11. Tácky mají zdarma, mají i kalendář, i když je na r. 2011. To samozřejmě Otovi nevadí. Rád si přečte i ten starší - vloni ho nesehnal.
Jdeme se podívat do města na těch 6 nejzajímavějších památek. Začínáme na náměstí Míru, které je nedaleko. Zde byl i středověký rynk. Kvůli častým požárům je zde možno najít stopy všech stavebních slohů. Dominantou je uprostřed stojící radnice. I v ní se prolínají snad všechny slohy od gotiky po klasicismus. Převládá však empír a klasicismus. Nad vchodem je umístěn kamenný znak města z r. 1844.
Na náměstí je mariánský sloup se sochou Neposkvrněné Panny Marie z r. 1863. Byl postaven po odeznění epidemie moru. Na druhém konci náměstí je pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1736.
Z náměstí je vidět nedaleký kostel svatého Michala. Byl založen ve 2. pol. 13. století, tedy v době založení obce. Tehdejší stavba byla dřevěná, od 14. století pak zděná. Poškodilo ho několik požárů. Po požáru r. 1668 byl přestavěn. Od té doby má jehlancovou střechu a nový interiér. Požár r. 1790, který zničil téměř celé město, se na kostelu zase tolik nepodepsal. Kostel nemusel být postaven nový, opravy byly provedeny v duchu klasicismu a historizujících slohů. Nejstarší částí je prostá barokní Růžencová kaple z r. 1688, která pozdějším požárem téměř nebyla poškozena. Zachovalo se i pozdně gotické jádro z let 1351 - 1360.
Naproti kostelu stojí fara - budova s věžičkou, která byla postavena r. 1542 ve stylu renesance, původně pravděpodobně k jiným účelům. Je to původní a nejcennější budova města. Tím jsme prohlídku města ukončili.
Je čas oběda, ale na oběd jít nechceme. Budeme vařit. Zajíždíme proto k Edrovickému rybníku, který je na západním okraji města. Je vhodný i ke koupání, pláž je travnatá, vstup do vody pozvolný. A já doufám, že bude vhodný i k vaření oběda. Jen se obáváme, zda tam nebude moc lidí. Počasí je na koupání přímo stvořené. Jenže snad všichni jsou na Pradědu. Už ve městě nebyl nikdo, dokonce ani v restauraci. Tady je parkoviště velké a prázdné, a to je tady i tenisový kurt a hřiště na volejbal. Ve vodě jsou dva lidé. Pro nás je to tedy prostředí zcela ideální.
Parkujeme v koutku u živého plotu. Nejdřív se jdeme vykoupat, voda je úžasná , dokonce není ani příliš studená. Cachtáme se docela dlouho, až pak vařím oběd. Těstoviny jsou hned.
Po obědě pokračujeme dál na jih. Zajíždíme do Rešova, chceme vyrazit na Rešovské vodopády. Je to tady jako v Karlově Studánce. Parkoviště jsou plná, parkuje se i podél silnice. Nechybělo moc a málem jsme odjeli. Naštěstí se uvolnilo jedno místečko. U jedné zdejší restaurace. Je otevřené okénko, ale je tam fronta. Nezastavujeme, pokračujeme po žluté.
Nevím, zda jsme zvolili tu nejlepší trasu. Začínáme tím, že hodně prudce klesáme. Cesta vede po úzké silnici mezi chalupami, cestou jsou asi tři prameny. Po včerejšku - po klesání z Praděda cítíme kolena. Rovná se to až na bezejmenném rozcestí, kde žlutá odbočuje k Fialovu mlýnu. Není známo, kdy byl založen. První zmínka o něm je z r. 1755 - tehdy pod názvem Eisenbergmühle, tedy Rudský mlýn. Vlastní mlýn byl postaven ve tvaru písmene L, patřily k němu dvě samostatně stojící dřevěné budovy. Mlýnský náhon, dnes již zaniklý, byl napájen říčkou Huntavou. Podle terénních úprav lze soudit, že byl postaven na ještě starších základech. Mlýn po klasicistní úpravě slouží k rekreaci. Když jsme šli okolo, bylo vidět, že se dělá mohutná oprava.
Odtud cesta začíná mírně stoupat. Blížíme se ke kaňonu, který zde vymodelovala říčka Huntava. Jsou zde skalní soutěsky, vodopády, tůně i peřeje. Na nepřístupných svazích kaňonu je člověkem téměř nedotčený les, kde je hodně jedlí. Po cca 0,5 km nás čeká zajímavé, ale nároční stoupání po kamenech, lávkách a žebříčcích. Okolo jsou skály. Já jsem ve svém živlu.
Spoustu lidí jsme potkali ještě v obci při klesání do údolí. Vždyť jsme vyráželi až v půl čtvrté. Samozřejmě tady sami nejsme, ale není to nic hrozného. Ty největší davy jsou už asi skutečně pryč. Zase to vyšlo. Samozřejmě musím až nahoru, ani nevím, kde jsme to otočili. Bylo to v místech, kde ještě říčka tekla klidným tokem, než se spustila dolů skalní soutěskou. K Soví skále jsme asi už nedošli. Těžko říct, skal tu bylo dost.
Zpátky se musí stejnou cestou. Lidí je tady už minimálně. Cesta podle Huntavy až ke mlýnu byla příjemná. Pak už nás čeká ten příšerný kopec. Otovi říkám, ať na mne nečeká, že půjdu pomalu a dlouho. Ale nakonec se mi šlo docela dobře. Otu jsem dost dlouho viděla kousek před sebou. Trochu víc se mi vzdálil, když jsem se u jednoho pramene omývala. Je stále ještě hrozné horko. Když jsem dorazila k restauraci, Ota stojí u okénka bufetu. Točí tady Rešovský Korbel, který pro ně vaří v Náchodě. Nechal si ho do petky natočit, ať ho ochutnáme. Diví se, že už jsem tu. Shodli jsme se na tom, že se nám nakonec šlo docela dobře.
Teď už máme jedině přání najít nějaké místo na spaní, nejlépe u potoka. Vracíme se kousek na sever, v Horním Městě odbočujeme po okresce na západ. Zajíždíme na parkoviště Rabštejnská lesovna, odkud zítra chceme vyrazit na výlet. Je to na konci silnice, dál je zákaz vjezdu. Sice je nedaleko domek, ale dnes to neřešíme. Snad si nikdo nebude na nás stěžovat. I ten potok tu je. Parkoviště je ve stínu, od vody to táhne, ale to nám nevadí. Po horkém dnu je to příjemné. Dáváme Rešovský Korbel, a pak hned jdeme večeřet. Mezitím odjelo i to poslední auto. Jdeme si dát koupačku.
Oskava je ledová, Ota tam zase zalehl, já se jen umyla. To mi stačí. Na závěr dáváme APU - Red Ale od Morouse - no žádný zázrak to není.
Oskava je ledová, Ota tam zase zalehl, já se jen umyla. To mi stačí. Na závěr dáváme APU - Red Ale od Morouse - no žádný zázrak to není.
A jdeme spát. Dnešek byl skutečně pestrý.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.932, 17.272)
Poslední aktualizace: 13.11.2021
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Rýmařov
Mapa
Přidat oblast mezi oblíbené
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyVyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Jedeme znovu na severovýchod - 29. den: Malá Morávka - vesnická památková zóna a turbína Müllerovy papírny; rozhledna Nová Ves; Rýmařov - městská památková zóna, pivovary Morous a Excelent a Edrovický rybník; Rešovské vodopády
Rýmařov - Geologická expozice na Hrádku
Hrádek
Býval kdysi v Rýmařově městský hrad, zvaný Hrádek, ale do dnešních časů z něj téměř nic nezbylo. Stával na pahorku nad Podolským potokem, jehož výhodnou polohu si uvědomili původní osadníci a zbudovali si na ně…
0.1km
více »
Hostinský pivovar a hotel Exscelent v Rýmařově
Dům, budova
V srdci moravskoslezského města Rýmařova najdete příjemné ubytování v hotelu Excelent, stojícím na Pivovarské ulici naproti městské geologické lokality Hrádek. Ubytování zde nabízí ve čtrnácti pohodlných jednolůžk…
0.1km
více »
Rýmařov - budova lékárny
Dům, budova
Vzorně opravená klasicistní budova lékárny stojí na severozápadní straně rýmařovského náměstí Míru a spolu s Radnicí a sousedním barokním morovým sloupem patří k jeho největším ozdobám. Současně je z celé fronty…
0.2km
více »
Naše podzimní dovolená v Jeseníkách, tentokrát v Rýmařově - I. a II.den
Cestopisy
Konečně začíná podzim a s ním i naše pětidenní dovolená v Jeseníkách. Naposled jsme tyto nádherné hory navštívili před dvěma lety, tentokrát volíme město Rýmařov, kde jsme se ubytovali v místním penzionu Mary. Prv…
0.2km
více »
Město Rýmařov - radnice
Radnice
Radnice ve městě Rýmařov stojí na Náměstí Míru již od 16.století. Její věž byla ale vybudována již dříve, o čemž svědčí typické štěrbinové střílny z přelomu 14. a 15. století. V té době slo…
0.2km
více »
Na zříceninu Rabštejn
Tipy na výlet
O víkendu jsme si udělali menší výlet na Sedlo Skřítek a zříceninu Rabštejn kousek za městečkem Rýmařov. K restauraci Skřítek (tur. známka č. 77) jsme vyjeli autobusem, přístup je sem možný autem po celý rok. Odtud jsme se dali po modré turistické značce v délce asi 7,5 kilometru přímo na Rabštejn. Zpočátku cesta vede lesem podél silnice, po asi 2,5 km se pokračuje po lesní…
0.2km
více »
Ozdoba náměstí Rýmařov - nová kašna
Kašna
Staré středověké město - Rýmařov, založené ve 13. století se může pochlubit svým nově zrekonstruovaným náměstím Míru. Po rekonstrukci náměstí rozkvetlo a zmodernizovalo. Vznikla zde i nová kašna s chrliči vody, zk…
0.2km
více »
Rýmařov
Město
Rýmařov leží na Severní Moravě, východním směrem od města Šumperk. Město se rozkládá na rozhraní mezi Hrubým a Nízkým Jeseníkem a v údolí tvořeném Podolským potokem. Od okrajových částí města se zvedají stráně k…
0.2km
více »
Radnice ve středu náměstí Míru v Rymařově
Dům, budova
Procházíte - li náměstím Míru v Rýmařově, zaujme zde renesanční budova Radnice, kde dnes sídlí městský úřad. Sojí uprostřed náměstí, vybudována byla v 16. století. Roku 1609 velká část města i s Radnicí vyhořela. …
0.2km
více »
Archeologická lokalita Hrádek v Rýmařově
Zajímavost
Hrádek je chráněná archeologická lokalita, nyní si zde prohlédnete zajímavou geologickou expozici jižního Jesenicka. Lokalita se nachází naproti hotelu Excelent v blízkosti náměstí Míru, pokud tudy jdete směrem k …
0.2km
více »
Rýmařov-mariánský sloup
Socha
Západně od radnice na náměstí Míru v Rýmařově, byl na náklady Marie Elisabethy Richtensteinové umístěn Mariánský sloup, vybudovaný v r. 1683 olomouckým sochařem Františkem Leblosem na paměť morové epidemie, která …
0.2km
více »
Rýmařov – Fraktály
Socha
Nejdřív trošku suché teorie: „Fraktál je podle původní Mandelbrotovy definice množina, jejíž Hausdorffova dimenze je větší než dimenze topologická“ (převzato z Wikipedie).
No ta věta zní skoro strašně. Přeci jen u…
0.2km
více »
Rýmařov - pivovar Excelent
Tipy na výlet
Zajímavým místem v Rýmařově, které určitě stojí za to navštívit, je místní pivovar Excelent s restaurací. Můžete vyzkoušet právě zde vařené pivo, zakoupit si darkové zboží jako trička nebo sklenice s logem pivovaru. …
0.2km
více »
Městské muzeum -Rýmařovska
Muzeum
Nacházíte - li se v Rýmařově, nenechte si ujít návštěvu zdejšího městského muzea. Seznámíte se zde s expozicemi o výzkumu archeologie a geologie, o historii Rýmařovského regionu od pravěku do 19. století, o textil…
0.2km
více »
Informační středisko ve městě Rýmařov
Infocentrum
Na náměstí Míru v Rýmařově, v budově městského muzea, můžete navštívit Infocentrum, kde získáte informace o zajímavých turistických lokalitách, hradech, zámcích, kostelích, muzeích, o ubytování, možnostech stravov…
0.2km
více »
Za kulturními památkami do Rýmařova
Město
Ve městě Rýmařov si prohlédnete řadu kulturních památek i přírodních zajímavostí. Nejcennější památkou Rýmařova je barokní kaple Navštívení Panny Marie z roku 1710, stojící na konci lipové aleje u silnice na Brunt…
0.2km
více »
Nové Středisko volného času v Rýmařově
Dům, budova
V Rýmařově bylo vybudováno nové Středisko volného času na Okružní ulici, v blízkosti autobusového nádraží. Je to zařízení pro různé kroužky - sportovní, přírodovědné, výtvarné, techni…
0.3km
více »
Rýmařov – Autobusové nádraží po rekonstrukci
Autobusová zastávka
Jsou města a vesnice kam dorazí výletník vlakem či autobusem, tedy nepočítáme-li dopravu individuální tj. autem – nebo pěšky či na kole. Přiznejme si, že většinou výstup na nádraží, zastávce či jiném obdobném místě povětšinou předem navodí dojem z navštíveného místa.
Co si budeme povídat, v době, kterou ještě dost lidí pamatuje sloužila hromadná doprava převážně k přesunu pracujících mas, případně školní mládeže do svých…
0.3km
více »
Město Rýmařov - kostel sv. Michaela
Kostel
Kostel sv. Michaela v Rýmařově vznikl v druhé polovině 13.století spolu se založením města. Byl postaven na významném a a nejlépe bráněném úseku města, na pahorku nad prudkým svahem. Tehdy…
0.3km
více »
Rýmařov – Panna Maria Immaculata
Socha
Severomoravský Rýmařov (ano, město skutečně leží ještě na Moravě) sice nedominuje bedekerům na prvních stránkách, nicméně zvídavý výletník tu objeví celkem dostatečné množství pozoruhodných míst a objektů. A nemusí to být jen skvostný filiální kostel V Lipkách, nebo malý pivovar Excelent.
První zprávy o místě jsou z poloviny 14. století, jako město je Rýmařov uváděn od r. 1406. Počátky osídlení jsou zřejmě podníceny…
0.3km
více »
Rýmařov a náměstí Míru
Náměstí
Vstupní bránou do Jeseníků je malebné městečko Rýmařov, založené ve 13. století. Nachází se na hranici CHKO Jeseníky a Přírodního parku Sovinec. Ve 14. a 15. stol. zde stávala tvrz Bergstadt, postavená k ochraně d…
0.3km
více »
Lípa J. A. Komenského, památný strom v Rýmařově
Památný strom
Lípa J. A. Komenského - památný strom, vysazený roku 1592 stojí v areálu Střediska volného času v Rýmařově. Dnes v parčíku v ulici Lipová vidíte jen její torzo. Strom zde býval dominantou, bohužel po úderu bleskem zbyla jen jeho část. Památná lípa nedaleko autobusového nádraží v Rýmařově bývala přírodní zajímavostí Jesenicka.
0.3km
více »
Rýmařov-římskokatolická fara
Dům, budova
Na Školním náměstí v Rýmařově, východně od farního kostela sv. Archanděla Michaela stojí budova římskokatolické fary se šestibokou věží a původními klenbami z 16. stol. Původně byl v budově horní úřad a předpoklád…
0.3km
více »
Hotel Praděd v Rýmařově
Dům, budova
Na náměstí Svobody v Rýmařově lze využít k ubytování i stravování hotel Praděd s restaurací. Ve stylové restauraci - součásti hotelu vaří dennní menu, vyberete si ze čtyř jídel. Z jídel na objednávku - kromě kl…
0.3km
více »
Rýmařov – Čarokruh
Socha
Nejdřív tedy opět trošku teorie, podobně jako u předchozího článku. Nějací příslušníci prehistorických kultur nám v krajině ponechali svědky svých neznámých obřadů nebo posvátných míst. Povětšinou jde o nějaké kam…
0.3km
více »
Procházka Rýmařovem
Cestopisy
Při raném ranním pohledu z našeho okna by klasik nejspíš prohlásil. „A chčije a chčije a chčije!“
Nejsa čteným klasikem, zabručel jsem cosi mnohem peprnějšího, neboť jsme s manželkou právě opouštěli domo…
0.3km
více »
Rýmařov - Středisko volného času
Dům, budova
Poblíž rýmařovského autobusového nádraží se mezi stromy ukrývá zajímavá moderní budova. Pokud se turista zeptá domorodců, k čemu zde byl takový výstavný palác zbudován, dostane se mu odpovědi, že se jedná o Stř…
0.3km
více »
Římskokatolická fara v Rýmařově
Dům, budova
Budovu římskokatolické fary v Rýmařově najdte na Školním náměstí. Stojí východním směrem od farního kostela svatého Archanděla Michaela. Stavba s šestibokou věží a původními klenbami pochází z 16. století. Protož…
0.3km
více »
Rýmařovská Alkoholtéka
Zajímavost
Pocházím z kraje, kde jsou populárnější spíš palírny ohnivé slivovice, ale ani my Valaši nejsme barbaři a občas navštívíme nejen hospodu, ale i nějakou tu vinotéku. Ale na mou duši - s obchodem, nesoucí nápis Alkoh…
0.6km
více »