Kladno - PkP
Kladno
Okresní město Kladno sedí v centru Kladenské tabule, jeho průměrná nadmořská výška je 381 m n.m. Neprotéká jím žádný vodní tok, jen na jeho okrajích pramení několik potoků (např. Lidický, Dřetovický, Týnecký); zmíněné potoky se všechny vlévají do Zákolanského potoka a spolu s ním pak do Vltavy; abych poukázal na polohu Kladna na rozvodí, zřejmou již z toho, že tu všechno jenom pramení, zmíním, že třeba potoky pramenící jižně od Rozdělova tečou do Loděnice, s ní do Berounky a až s touto do Vltavy.
Ves Kladno je připomínána již na poč.14.stol. jako majetek vladyků Kladenských, r.1561 byla povýšena na městečko. Rozvoj města souvisel hlavně s rozvojem těžby černého uhlí, ke kterému došlo hlavně po objevení naleziště u Dříně r.1846. R.1870 se Kladno stalo městem a v r.1898 bylo povýšeno na královské horní město.
Na okraji Kladna se nachází nádraží s železniční křižovatkou, kde od trati Praha - Rakovník / Chomutov odbočuje trať na Kralupy nad Vltavou; na trati na Rakovník je na území Kladna již pouze zastávka Rozdělov, ale trať na Kralupy je vlastně též kladenskou městskou železniční tratí a vlak tu staví ještě na kladenské zastávce ,,město“, ve stanici Ostrovec, na zastávce Švermov, ve stanici Dubí a na zastávce Vrapice. V nedávné době byly téměř úplně zrušeny přímé osobní vlaky z Prahy na Rakovník a všechy vlaky v Kladně přesměrovány do stanice Kladno-Ostrovec, přičemž na hlavní stanici na ně navazovává další vlak směr Rakovník. Kladno leží mezi silnicemi R7 a R6, přičemž od R7 sem vede silnice I. třídy 61 (Makotřasy - Buštěhrad - Kladno). Velmi důležitá je také silnice 238-606-236, po níž dojedete přes KAMENNé ŽEHROVice a Tuchlovice a kolem Stochova na rychlostní silnici č.6, po které můžete pokračovat směrem na Karlovy Vary. Po dostavbě silnice R6 od Prahy tato získala na významu pro Dopravu mezi Kladnem a Prahou s výhodným sjezdem severně od Unhoště.
Autobusy z Prahy do Kladna mají několik variant cesty v Kladně i před ním. Místní autobusy odjíždějí v Praze buď ze stanoviště Dejvická, nebo Zličín. Linky z Dejvické staví ještě na zastávkách Horoměřická, Divoká Šárka a Dědina, některé spoje z obou směrů zajíždějí k ruzyňskému letišti; potom linka 220056, které se budu držet jako vzorové, jede po silnici R7, již opouští u Makotřas, zajíždí do Buštěhradu, silnici č.61 znovu opouští před začátkem kladenské zástavby doleva a ve městě staví na zastávkách Pražská křižovatka, U Hvězdy, Sítná, Gymnásium, Náměstí Svobody a Autobusové nádraží. Spoje pomalejší linky zajíždějí do Kněževsi a Středokluk, některé jiné zase třeba hlouběji projíždějí Kročehlavy nebo jedou z Nám. Svobody doleva - do Rozdělova; tam jezdí také linka vedená jen po okraji centra. Zastávka Pražská křižovatka se nachází na křížení přímé silnice severním okrajem Kročehlav se silnicí 101; zastávka U Hvězdy je u nejjižnějšího bodu trasy autobusů (před benzinkou v mapě), tedy kousek severně od nádraží, přestupovat tu asi není kam, ale tato zastávka je ideálním východištěm na modrou turistickou značku, jež u nádraží začíná; zastávka Sítná leží opět uprostřed sídliště, a tedy podobně jako Pražská křiž. není příliš využitelná; zastávka Gymnasium se nachází přímo u historické budovy gymnasia (v mapě je vyznačen kostel) a je již o něco významnější, protože, stejně jako zastávky následující, je už v centru města; na náměstí Svobody je osm dílčích zastávek, z nichž tři páry se nacházejí přímo na náměstí a jeden pár v ulici Pod zámkem - tady zastavují autobusy (např. 220056) jedoucí z Kleinerovy ulice (od Prahy) Doprava, které neprojíždějí okolo šestice stání na náměstí a autobusy jiných dopravců, než ČSAD Kladno, jež tu ovšem nemají jízdní řád, což poukazuje na místní nevalnou dopravní kulturu - Nám. Svobody je jinak asi nejvyužitelnější zastávkou, a to jak pro přestupy, tak i pro prohlídku centra města (viz níže); jako poslední jsem jmenoval Autobusové nádraží, které je nejblíže hlavnímu náměstí, ale jinak zase tak užitečné není, dostal jsem se na něj prozatím jenom pěšky a ukázalo se být ne úplně dobře uspořádané, a hlavně neupravené. V Kladně jsem tedy přestupoval na náměstí Svobody (zde je možných směrů o něco více) a u gymnasia; dá se tu přestupovat například na Libušín, Smečno, Bratronice, ale můžete odtud dojet třeba až do Zbečna, což se hodí zejména mimo hlavní sezonu, kdy tam nejezdí přímý autobus z Prahy.
V centru Kladna nejprve zmíním budovu gymnasia u stejnojmenné autobusové zastávky a Bývalou synagogu na křižovatce ulic Váňovy a Suchardovy. Nejzajímavější vůbec je ovšem základní centrální okruh z náměstí Svobody, který ukazuje nádherně opravené historické jádro města se všemi jeho nejvýznamnějšími památkami. Na náměstí Svobody přijděte na světelnou křižovatku s ulicí Kleinerovou (ta na Prahu), odkud vyjděte ulicí T. G. Masaryka (tato jde jen v mírném úhlu s hlavní ulicí Pod zámkem - onou s významnou dvojicí zastávek na Prahu), kterou se ubírejte stále rovně. Po chvíli se ulice stane pěší zónou a vede kolem barokního kostela sv. Floriana na centrální náměstí Starosty Pavla, jehož působení umocňují impozantní novorománský kostel Nanebevzetí P. Marie a novorenesanční radnice. Náměstí opusťte kolem kostela - zpět vedoucí Zádušní ulicí, u které stojí renesanční zámek, jíž se stále rovně dostanete až zpátky na nám. Svobody.
Samotné Kladno je hodně velké, rozkládá se hlavně jižně od historického centra, kromě něj k městu patří osady Ostrovec, Rozdělov, Kročehlavy, Dřín, Újezd, Dubí, Vrapice a Švermov, dále možná ještě nějaká menší osada. Ze zmíněných se zastavím u Rozdělova, kde můžete vidět asi nejzajímavější stavbu mimo centrum města - Kostel sv. Václava z let 1925-27; tento kostel, v novodobém středu čtvrti, však není tím jediným, co Rozdělov nabízí: půjdete-li jižním směrem podle červené turistické značky, narazíte u samého jižního okraje dnešní zástavby na původní centrum osady s pěknou návsí a kapličkou v její horní části.
Centrem města žádná značená turistická trasa nevede; na jeho okraji - u nádraží - začíná modrá značka vedoucí na Kožovou horu a dále přes Malé Kyšice do Nižbora. Větší rozcestí je v centru Rozdělova - u zdejšího kostela. Červená značka odtud vede do Doks, odkud můžete pokračovat podél říčky Loděnice, a to na obě strany. Modrá směřuje na sever - na Libušín a Smečno - a hned za Rozdělovem od ní odbočuje žlutá - směřující do Smečna jinou cestou. Dále zde začíná zelená, která jde - podobně jako červená - na jih a za Velkou Dobrou přeševši dálnici končí na žluté značce od Lánské obory do Unhoště. Jedinou značkou, která Rozdělovem prochází, je žlutá, jež začíná u lesního nádraží KAMENNé ŽEHROVice a vede přes okrajové části Kladna do Vinařic a po svazích Vinařické hory do Libušína.
Severozápadně od Kladna začíná Přírodní park Džbán, ukončený zde železniční tratí, kde naopak začíná přírodní park Povodí Kačáku; kousek dál jihozápadně se potom rozkládá CHKO Křivoklátsko. Nedaleko přesně na jih od Kladna se nachází Kožová hora s rozhlednou.
Kladno je známé jako sídlištní industriální město. Je pravda, že velká část města sestává z paneláků, ale jeho centrum je krásně opravené a stoprocentně stojí za návštěvu.
Text je přejatý z Průvodce k průvodci I - http://ondra-pdvyv.wz.cz/PkP/PkP1.pdf.
anotaci naleznete zde - https://www.turistika.cz/cestopisy/show/pruvodce-k-pruvodci-i-okoli-prahy.html.
Oficiální stránky města Kladna: http://www.kladno.cz/
Přidat do oblibených uživatelů
Kladno
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Kladno - PkP
