Loading...
Kralický Sněžník je se svou nadmořskou výškou 1.424m n. m. nejvyšším pohořím v Pardubickém kraji, tvoří ho údolí Moravy, údolí Malé Moravy a Prudkěho potoka, také je třetím nejvyšším pohořím ČR a Národní přírodní rezervací.
Tento výlet byl třešničkou na dortu naší dovolené v Náchodě. Poslední den jsme se rozhodli při zpáteční cestě domů strávit ještě dva dny v Králíkách. Ubytovali jsme se v tomto nevelkém, ale hezkém městečku ,přímo v penzionu na náměstí. Druhý den nás přivítalo krásné ráno, vstáváme brzy, vydáváme se na nedaleký autobusák.
Jedeme na konečnou do Dolní Moravy, odtud již po svých - plnit manželův sen a můj nejvyšší životní výstup - na vrchol kralického sněžníku. Cesta byla dlouhá 20km. Na nedalekém turistickém odpočívadle se posilňujeme svačinou. Po silničce nás cesta vede asi hodinu kolem řeky Moravy - je to spíš horská říčka s množstvím zajímavých peřejí a balvanů, vidíme i vodopád. Další turistické odpočívadlo je pod Strašidly a zde vidíme ceduli Naučné stezky.
Po silničce přicházíme nad vodopád, ale terén k němu je tady neprůchodný. No, škoda, tak jdeme dál, trasa kolem toku Bystřiny s hezkými kaskádami vede stále víc do prudkého kopce . Stoupáme kolem lesnické chaty, přes mokřiny, lesní polomy na konec paseky - 200m strmákem vzhůru lesem. Já s pomocí tyček se snažím valit rychleji, abych to měla brzy za sebou, ale kopec jakoby byl nekonečný. Ocitáme se na hřebeni na státní hranici s Polskem, tudy jdeme po značce mýrným stoupáním přes řídnoucí les. Otevírají se nám zde krásné výhledy až po Vlaštovčí kameny.
Setkáváme se zde s polskými turisty, kteří to vzali opačnou stranou od nich z Polska. Na vrchol Sněžníku totiž vede několik značených cest z různých směrů. Kupodivu zdolám i poslední strmý svah, pak už jdeme oblinou Sněžníku až na jeho vrchol.
Nádherně modré nebe nám dodává sílu k překonání posledních metrů. Sněžník totiž patří do chladné klimatické oblasti, ale my jsme měli na počasí zde štěstí. Sláva,konečně jsme na vrcholu!!!
Odtud vidíme kus našeho i polského území, celé Jeseníky, údolí Moravy. Měli jsme sebou dalekohled, takže pohled zhora do krajiny při tom nádherném nebi byl nezapomenutelný.
Kousek pod vrcholem je umístěn turistický symbol - socha slona, u kterého se fotíme.
Zcházíme dolů s překrásnými pohledy do údolí k pramenu Moravy.
Část cesty zpět je chodník plný kamenů, jdeme jím přes uschlý les, vidíme i části pralesových stromů. Jde zde vidět neblahý vliv hospodaření člověka. Na některé cesty kralického sněžníku byl použit vápenec z blízkých lomů.
Způsob, jak zde bylo hospodařeno měl vliv na stav lesů. Porosty byly obnovovány uměle, převládal smrk. Od roku 1860 bylo většinou používáno osivo z alpských zemí. Původní porosty se dochovaly jen na některých částech Králického Sněžníku např. pod vrcholovou částí .Pozoruhodný je horský masív s bílými suťovisky vrcholu. Vyskytují se zde krasové jevy - soustava původních porostů, rašelinišť, množství lokalit s chráněnými rostlinami i živočichy. V lokalitě jsou kromě turistických i cykloturistické stezky.
Několika velkými serpentýnami už po silnici jdeme dolů, pořád se před námi rozprosírá scenerie údolí s horskými květinami, a když se ohlédneme, vidíme lesní + pralesní porost a vzdalující se vrchol kralického sněžníku.
Přicházíme k chatě na Návrší, kde si dáváme kafé. Ještě jedna strmější pěšina dolů lesem k začátku lanovky, a pak už jsme na horním konci rekreační osady Stříbrnice - autobus již čeká. Odjíždíme s ním do Starého Města, vystupujeme na vlakovém nádraží. Pak pokračujeme vlakem do Králík. V restauraci si dáváme večeři a jdeme si odpočinout do penzionu,kde jsme ubytováni. Večer si ještě prohlížíme městečko Králíky, po tomto nezapomenutelném zážitku z výstupu Na Kralický Sněžník odjíždíme druhý den ráno plni dojmů domů do Zlína.