Královéhradecký kraj – 10. den: Trutnov – procházka centrem města a soubor mostů Poříčí; okruh cca 9 km: Lhota (414 m) – skalní masív Čížkovy kameny (dříve Kozí kameny) – skalní útvary Jižní a Severní Čížkovy kameny – Hůra - Lhota
Pátek 25. 8. 2023
V noci se ještě trochu ochladilo, sprchlo, ale kupodivu se ráno začalo rychle oteplovat. Však má být dnes zase ke 30 stupňům. Tak jsme si to ochlazení snad užili jen včera.
Vstáváme do polojasna, je 21 stupňů, lehce to fouká. Na sluníčku už je vedro. Kousek od nás parkuje auto, ani jsme ho neslyšeli přijíždět. Byli to houbaři – za chvíli se vrací s plnými košíky. A my tu ještě chodíme ve spacím a větráme deky.
Pak už tu máme zase krásný klid. Dlouho si ho však neužíváme. Hned po snídani odjíždíme. Vzhledem k uzavírce silnic okolo Bernartic, musíme jet přes Trutnov. A když už tam budeme, půjdeme nakoupit. Je pátek, musíme koupit chleba, dochází nám brambory i cibule. Neškodilo by i něco k večeři. Zásoby ubývají.
Nakonec jsme se ve městě trochu zdrželi. Tam, kde jsem v pondělí koupila vynikající chleba, jsem nic dalšího nesehnala. Museli jsme do centra, kam jsem stejně potřebovala zajít. Nějak se mi porouchaly brýle. Jsem zvyklá, že se mi občas povolují, tentokrát se den ze dne utahovaly. Budu muset do výbavy přibalit i malinký šroubováček. Dnes jsem je sotva nasadila, navíc se mi nějak zkroutily. Je to záhada. V centru jsem našla optiku, která funguje u očního lékaře. Velice příjemná mladá tmavooká slečna mi je opravila, vyčistila, a to vše zdarma. To potěší.
Již po několikáté jsme si prošli nově opravené Krakonošovo náměstí s Krakonošovou kašnou z r. 1892 a sloupem Nejsvětější Trojice z r. 1704. Dnes jsme se zašli podívat i do kostela Narození Panny Marie, dokonce jsme v jeho blízkosti objevili i barokní sousoší Svaté Rodiny.
Jdeme okolo prodejny zdravotnických potřeb, kde jsem objevila zdravotní pantofle s masážní stélkou. Dostali je jako novinku. A to je asi to, co potřebuji. Snad mi to pomůže na ta moje chodidla, která neustále musím masírovat.
Pak už jsme chtěli rychle opustit město severovýchodním směrem. Jenže rozkopané je nejen Trutnovsko, ale i město. Nakonec projíždíme centrem. Po hlavní silnici se přes řeku už dostaneme.
Máme naplánovanou krátkou zastávku v Poříčí u souboru mostů. Je to další technická památka. Jsou tady dva železniční mosty, které se nad sebou kříží. Nebyly však stavěny současně. R. 1868 byl postaven vysoký most přes údolí Petříkovického potoka pro trať, která vedla z Malých Svatoňovic a pokrčovala tudy do Královce. R. 1908 byl postaven druhý – nižší most pro trať z Trutnova do Teplic nad Metují. Pod mosty stále protéká Petříkovický potok, ale také tudy vede silnice do Adršpachu. Původně byly oba mosty příhradové na opěrách z kamenných kvádrů. Nyní zůstal jako příhradový jen dolní most, horní je plnostěnný s 2,98 m vysokými ocelovými nosníky.
Začátek dnešního poměrně nenáročného výletu máme naplánovaný ze Lhoty - to je východní část Trutnova. Jenže je poledne pryč, bylo by lepši se dřív naobědvat. Včera jsem v lednici schovala houby, že udělám řízky. Ale kde. Jedeme ke hřbitovu, tam by touhle dobou mohl být klid. Odbočit z hlavní silnice se k němu může. O kousek dál nás však vítá cedule zákaz vjezdu s dodatkem, že vjezd je povolen návštěvníkům hřbitova. Tak to se nám ještě nestalo. Před cedulí je však spousta místa, dokonce ve stínu. Tady dělám oběd. Je tady klid, tak tu v pohodě obědváme.
Vracíme se zpátky do obce, kde chceme auto nechat. Parkujeme v blízkosti hospůdky Lhotanky. Ota jde zapít oběd, já zjišťuji, co nám říká předpověď počasí. Meteorologové vydali výstrahu – ale až od soboty, budou bouřky, přívalové deště, krupobití.
Podle předpovědi, ani podle radaru tady dnes nic nehrozí. To jsme chtěli slyšet.
Spokojeně vyrážíme po zelené na Čížkovy kameny. Je to zalesněný skalní hřeben, který se dříve jmenoval Kozí kameny. Má dva vrcholy - Severní (631 m n. m.) a Jižní (611 m n. m.). Nechá se přejít po turistické trase, ale je tady i několik trailů různé obtížnosti. Je tu i cyklotrasa, ale ta myslím nevede přímo přes vrcholy.
Spokojeně vyrážíme po zelené na Čížkovy kameny. Je to zalesněný skalní hřeben, který se dříve jmenoval Kozí kameny. Má dva vrcholy - Severní (631 m n. m.) a Jižní (611 m n. m.). Nechá se přejít po turistické trase, ale je tady i několik trailů různé obtížnosti. Je tu i cyklotrasa, ale ta myslím nevede přímo přes vrcholy.
Čížkovy kameny jsou i přírodní zajímavostí. Přezdívá se jim Malý Adršpach. Zdejší bílé pískovcové bloky jsou však mnohem nižší, maximální 10 m. Okolní stromy je převyšují, takže pro ty, co se sem jen tak jdou projít, jsou tyto náhle se objevující skalní bloky na severním vrcholu a souvislý pás stěn s úzkými průrvami na jižním vrcholu velkým překvapením. Další zajímavostí je, že hřeben tvoří ze severní a západní strany strmý kamenný sráz do údolí řeky Úpy, zatímco východní svah připomíná rozsáhlou náhorní zalesněnou plošinu.
To jsou důvody, proč jsme se sem vydali. Skály – to je to, co miluji. Naše zelená vede na hřbet od severu, takže první cca 2 km skutečně prudce stoupáme. Sotva jsme se dostali do lesa, Ota nachází dva kozáky.
Kdesi za polovinou cesty míjíme zbytky zděného domku s nápisem Perníková chaloupka. Kdysi tato chatka byla asi upravená do pohádkové podoby. Zda měla někdy okna, dveře, těžko říct. Dnes je jen vidět vedle otvoru pro okna namalovaná dvě velká srdce. Traily občas křižují naši trasu. Je lépe raději vždy zpozornět, ale žádného cyklistu jsme tu neviděli.
Ještě nejsme na vrcholu, najednou se setmělo a za chvíli prší, zatím slabě. A pak věřte předpovědím. Nás to nerozhodilo, jdeme dál. Naštěstí déšť ustal dřív, než jsme došli k názoru, že by to chtělo vytáhnout pláštěnky nebo deštník.
Občas se nám otevírají nádherné a daleké výhledy, ale těch jsme si za předcházející dny užili dost. Mne víc zajímají malé i obrovské skalní bloky, které jsou po lese jakoby poházeny. Nejen chaloupka je záhadou. Míjíme na skále vytesané srdce se jmény a datem 25. April 1931. Bohužel nikde se nedozvíme, kdo a proč tam srdce vytesal. Prý jsou zde na kamenech vytesány i různé letopočty, ale také symboly a znaky panství. My jsme nic dalšího snad ani neviděli.
Kameny mají různé tvary. Zajímavé jsou velké na sebe poskládané kameny, které připomínají skalní hřib. Na jeho klobouku se po dešti prý objevuje miniaturní jezírko.
To se už blížíme k rozcestí Sev. Čížkovy kameny – jeskyňka – to je skalní převis, pod kterým se v době bitvy u Trutnova r. 1866 schovával trutnovský průmyslník Walzel. Na rozcestí je najednou několik cyklistů, ale jsou rozloženi téměř po celém vrcholu, hlavně jejich věci jsou všude. Na kameni má být vytesána pamětní deska. Je pravda, že je tam vytesáno spousta písmenek, textů, ale moc jsme toho nepřečetli. Možná však, že zrovna na té desce cyklisté suší svoje svršky. Podle ohniště to vypadá, že jeskyňka stále slouží jako úkryt.
To se už blížíme k rozcestí Sev. Čížkovy kameny – jeskyňka – to je skalní převis, pod kterým se v době bitvy u Trutnova r. 1866 schovával trutnovský průmyslník Walzel. Na rozcestí je najednou několik cyklistů, ale jsou rozloženi téměř po celém vrcholu, hlavně jejich věci jsou všude. Na kameni má být vytesána pamětní deska. Je pravda, že je tam vytesáno spousta písmenek, textů, ale moc jsme toho nepřečetli. Možná však, že zrovna na té desce cyklisté suší svoje svršky. Podle ohniště to vypadá, že jeskyňka stále slouží jako úkryt.
Tady jsme si pro pokračování vybrali žlutou trasu z mírného kopečka. Cesta je samý kámen, kořen, musím jít opatrně. Po čase se cesta se změnila na pohodlnou lesní cestu. Míjíme vyschlou studánku, vlevo vidíme pásmo pískovcových skal Jižního vrcholu. Snad se k nim dostaneme blíž. Najednou jdeme kus po staré dlážděné cestě, jen místy poničené. Však se také blížíme k rozcestí Horní panská. Cesty přes tento hřeben byly vybudovány již ve středověku – vedly přes kamenná moře někdy i přes mokřiny. Mají tu být i hraniční kameny ze 16. století, které byly vytesány na hranici trutnovského a náchodského panství přímo do balvanů, protože dříve používané patníky neustále někdo posouval. Ty jsme však neviděli, možná zarůstají mechem, jako řada ostatních zdejších balvanů.
Na rozcestí Horní panská se dostáváme na náš nejvzdálenější bod. Začínáme se pomalu vracet po zelené turistické značce, zase mírně stoupáme. Otovi kopec vadí a už má zase připomínky, proč jsme sem museli chodit, že jsme mohli po zelené jít už od jeskyně. Jenže to bychom neviděli tu historickou dlažbu. To je celý on. Když ho o průběhu trasy informuji, tak ho to nezajímá a pak musí mít připomínky. Jenže nakonec je skoro vždy spokojený. Dostali jsme se na vrchol pásma pískovcových skal Jižního vrcholu, které jsme před chvílí viděli zdola. Vidíme, jak stěny strmě padají dolů. Ty jsou prý využívány k amatérskému horolezectví.
Pytlík s houbami se nám pomalu plní a to po lese kvůli nim nechodíme. Sbíráme jen to, co vidíme z cesty.
Na rozcestí Čížkovy kameny – odb., vyhlídka odbočujeme vlevo stále po zelené, ale po chvíli ještě kousek po neznačené k vyhlídce na hřeben Krkonoš.
Vracíme se na rozcestí Čížkovy kameny – odb., vyhlídka a pokračujeme po žluté. Jdeme po rovině nebo z kopečka. Zdá se, že už vše půjde bez problémů. Přecházíme přes louku po okraji pastviny. Najednou zjišťujeme, že přes pastvinu musíme projít. V tom nejužším místě stojí skutečně velká kráva, zatímco ty ostatní se pasou o kus dál. Ještě jsme nepřišli blíž a už se obáváme, aby to nebyl býk. Až když jsme přišli blíž, viděli jsme, že má vemeno. Sláva, je to skutečně kráva, ale moc mile nevypadá.
Na druhé straně pastviny jsou 3 cyklisté, kteří mají stejný problém. Potřebují se dostat k nám. Nakonec se odhodlávají, vstupují na pastvinu a přejíždějí ji v uctivé vzdálenosti od krávy. Ta se nehýbe, jen je sleduje.
Teď jsme na řadě my. Opět v uctivé vzdálenosti přecházíme pastvinu a podle ohrazení se blížíme k cestě na druhém konci. Za ohrazením je cesta zarostlá, ale při prvním pohybu krávy jsme schopni se vrhnout i do toho trní. Kráva nás sleduje, ale nechává nás projít a pastvinu opustit. Kdyby tak člověk věděl, co si takové zvíře myslí.
Za chvíli jsme na rozcestí Pod Hůrou a po červené klesáme až do Lhoty. Dnes jsme to docela protáhli. Blíží se 19. hodina.
Za chvíli jsme na rozcestí Pod Hůrou a po červené klesáme až do Lhoty. Dnes jsme to docela protáhli. Blíží se 19. hodina.
Ota si v hospůdce na večer kupuje točené pivo, já vyškemrala ještě 2 l vody. Tady také zjišťuji, že předpověď se výrazně nezměnila. Pršet má začít k ránu.
Vracíme se do Poříčí, ale odbočujeme na sever. Při průjezdu Petříkovic jsme zaregistrovali otevřené koupaliště. Vracíme se vybaveni peněženkou, plavkami, osuškou a taškou s prázdnými petkami na vodu. Máme poslední tři plné lahve vody. To skutečně není moc.
Na místě zjišťujeme, že je otevřená hlavně místní hospůdka a že koupaliště je od 19 hodin uzavřené. Současně se dozvídáme, že není problém se jít vykoupat. V tom horku teče z venkovní sprchy teplá voda. Na umytí by to i stačilo. Bazén však láká k tomu si jít zaplavat. Je to lehce prohřáté a nádherně osvěžující. Kdyby na nás ti chlapi tak nekoukali, cachtali bychom se tam určitě déle. Ale i tak jsme spokojeni. Ještě se nám podařilo v umývárně natočit petky pitnou vodou. Víc ani nepotřebujeme a odcházíme.
Na okraji obce odbočujeme z hlavní silnice k hranici, kde je česko-polský hraniční přechod Petříkovice / Okrzeszyn pro pěší a cyklisty. A také je tam přístřešek. Doufáme, že je tam i místo vhodné na přespání. Nic dalšího se nám nechce hledat. Odtud se chceme zítra vydat na výlet.
Je tu menší parkoviště, na kterém parkují 4 vozy s polskou SPZ. Proč neparkují na jejich straně? Zajíždíme bokem k přístřešku. Až odjedou, tak se posuneme, aby na nás v noci z borovice nestékal déšť. Zpočátku strom vodu zadrží, ale pak to bubnuje o to víc.
Zatím je vše perfektní. Je teplo, večeříme, pak se pouštíme do krájeni hub. Ten přístřešek tady se hodí. Máme tady zavěšenu naší solární lampičku, tak nám nevadí, že už je tma. Ty včerejší houby nám tentokrát proschly jen částečně, sluníčka bylo málo, hlavně bylo dusno. Dávám je do krabičky, aby přes noc nenavlhly víc. Ty čerstvé nechávám rozložené.
Pak teprv píšu deníček. Je 10 hodin, polským autům se odjet nechce, holt budeme spát pod borovicí. Venku je ještě 20 stupňů. A to kdesi pod námi si bublá potůček, který to trochu ochlazuje. Dveře necháváme trošku pootevřené. Má pršet až k ránu. Do té doby snad už ty dveře zavřeme.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.568, 15.983)
Poslední aktualizace: 3.2.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Velké Svatoňovice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Královéhradecký kraj – 10. den: Trutnov – procházka centrem města a soubor mostů Poříčí; okruh cca 9 km: Lhota (414 m) – skalní masív Čížkovy kameny (dříve Kozí kameny) – skalní útvary Jižní a Severní Čížkovy kameny – Hůra - Lhota
Čížkovy kameny
Tipy na výlet
Skalní útvar Čížkových kamenů, který se nachází východně od Trutnova na zalesněném návrší nad levým břehem řeky Úpy, se začal formovat v období druhohor. Mělké moře začalo ze zdejší krajiny ustupovat a usazováním …
0.7km
více »
Turistické rozcestí Lhota, kaple, bus
Rozcestí
Turistické rozcestí leží v centru Lhoty u Trutnova poblíž zastávky autobusu. Procházejí tudy tyto značené trasy:
červená JV směrem - Markoušovice, Pod Pasekou a buď Paseka, Radvanice, Janovice, Adršpach nebo Zadní Hory, Malé Svatoňovice
červená JZ směrem - Poříčí, Trutnov
zelená JV směrem - Čížkovy kameny, Bohuslavice nad Úpou
0.8km
více »
Rozcestí Severní Čížkovy kameny
Rozcestí
Rozcestník leží v lese asi půl kilometru od Čížkových kamenů (viz https://www.turistika.cz/mista/cizkovy-kameny-u-trutnova , foto 2 - 4). Po jejich hraně prochází zelená značka do Bohuslavic nad Úpou. Opačným směrem sestupuje tato značka do Janova u Trutnova. Na rozcestí začíná nově zřízená krátká spojka (žlutá značka) k rozcestí s červenou…
0.9km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Čížkovy kameny u Trutnova
Skalní útvar
Čížkovy kameny - skalní stěna ležící asi 5 km od Trutnova a Lhoty u Trutnova. Jsou tvořeny světlými pískovci z období mladších druhohor - křídy. Jejich vznik je shodný jako u nedalekých Adrš…
1km
více »
Socha sv. Panny Marie ve Lhotě u Trutnova
Socha
Velmi hezky udržovaná socha Panny Marie pochází z roku 1904. Najdeme ji v horní části Lhoty u Trutnova nedaleko autobusové točny. Přímo kolem ní prochází dálková cyklotrasa z Trutnova přes Jestřebí hory a též trasa popsaná na https://www.turistika.cz/trasy/pres-vrani-hory-do-hor-jestrebich.
1.1km
více »
Rozcestí Pod Hůrou
Rozcestí
Rozcestník Pod Hůrou (foto 1) leží v lese asi jeden kilometr od Markoušovic (foto 2). Přichází sem z údolí červená značka od Janova, která pokračuje přes Markoušovice (foto 3) na hřeben Jestřebích hor nebo do Malých Svatoňovic (foto 4 – 5). Na rozcestí rovněž začíná nově zřízená krátká spojka (žlutá značka) k rozcestí se zelenou značkou Severní Čížkovy kameny (foto 6). Místem prochází trasa popsaná na https://www.tur…
1.4km
více »
Pohodové léto v Trutnově
Tipy a novinky
To je možností! Tak třeba
Komentovaná vycházka po NS Den bitvy u Trutnova 27.6.1866
Na naučné tabule zapomeňte. 11. a 15. července a 8. a 22. srpna si naučnou stezku projděte s průvodcem.…
1.8km
více »
Nová galerie v Trutnově Centrum současného umění EPO1 od 24. 5. 2023
Tipy a novinky
Svojí ojedinělostí přesáhne galerie Centrum současného umění EPO1 daleko za hranice Trutnova, Královéhradeckého kraje a troufáme si říct i České republiky. Nově zrekonstruovaný objekt…
1.8km
více »
Kostel sv. Jana Křtitele v Markoušovicích
Kostel
Dlouhá léta spadaly Markoušovice pod okolní farnosti, zejména šlo o Malé Svatoňovice, a teprve josefinismus tuto situaci změnil, neboť císař Josef II. navštívil v roce 1771 tuto obec a rozhodl o tom, aby zde byl v…
2.1km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Trutnov - Poříčí - kostel sv. Petra a Pavla
Kostel
Poříčský Kostel Sv. Petra a Pavla byl postaven ve stylu novogotiky v letech 1897 až 1903. Autorem projektu byl trutnovský stavitel Vincenz Baier. Kostelu dominuje padesát metrů vysoká věž zakončená čtyři metry vysokým železným křížem. Ve vstupním portálu je v lomeném oblouku umístěna trojúhelníková pamětní deska s německy psaným textem se základními údaji o kostele. V…
2.2km
více »
Rozhledna na Markoušovickém hřebeni
Rozhledna
Rozhledna na Markoušovickém hřebeni, známá také jako Slavětínská nebo Markoušovická, se nachází v nadmořské výšce 708 metrů. To je na nejvyšším místě hřebene, který je součástí Jestřebích hor. Rozhlednu obklopují …
2.3km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Slavětínská rozhledna
Rozhledna
Rozhledna je situována v k.ú. Slavětín u Radvanic, obec Radvanice, okres Trutnov, kraj Královéhradecký, (Jestřebí hory) p.p.č. 333/1, nejvyšší místo v rámci Markoušovického hřebene (což je neoficiální název pískovcového hřebene) s kótou 708 m n.m.
Celková výška včetně střechy je 23 m. Vyhlídková plošina ve výšce 18 m nad zemí. Nadzemní, převážně dřevěná konstrukce bude umístěna na železobetonovém základovém bloku. Nadzemní část tvoří středový ocelový sloup s točitým scho…
2.4km
více »
Radvanice - rozhledna Na Markoušovickém hřebeni, také Markoušovická nebo Slavětínská rozhledna
Tipy na výlet
Trošku oklikou jedeme z Broumova do Plzně. Máme ještě pár dnů čas, tak se musíme zastavit na pro nás trošku vzdálených rozhlednách. Rozhledna leží v katastru obce Radvanice, zhruba 15 km na západ od Trutnova. Obec…
2.4km
více »
Turistické rozcestí Slavětín (bunkr)
Rozcestí
Rozcestí Slavětín (foto 1) leží na hřebeni Jestřebích hor v blízkosti bunkru Na Pahorku (foto 2). Vede tudy zelená značka jihovýchodním směrem na Paseku (foto 3), Žaltman (foto 4), Odolov, Turov (foto 5), Velký Dřevíč a Hronov. Severním směrem vede značka do Petříkovic (foto 6). Na směrnících jsou ale špatně uvedené kilometrové údaje. Směrem na Paseku 2 km p…
2.4km
více »
Trutnov - Kozí a Čížkovy kameny - Starý Rokytník
Trasa
Město Trutnov máme asi všichni spojené s Krkonošemi (ještě lépe s Podkrkonoším). Proto také tuto trasu umísťuji do oblasti Krkonoše, i když při jejím absolvování "štrejchneme" částečně i Kla…
2.6km
více »
Markoušovice – socha císaře Josef II
Socha
Budete-li procházet pod Jestřebími horami po červeně značené Cestě bratří Čapků obcí Markoušovice, určitě u chalupy č. p. 95 nepřehlédnete barevnou sochu císaře Josefa II.
Původně byla litinová socha zhotovena na …
2.6km
více »
Trutnov - Poříčí - vojenský hřbitov bitvy r. 1866
Hřbitov
Vojenský hřbitov bitvy r. 1866 s pomníkem spícího lva se nachází při pravé straně Náchodské ulice z Poříčí do Trutnova. Jsou zde pochováni vojíni, kteří zemřeli v lazaretu na následky zranění z bitvy u Trutnova …
3.2km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Tkalcovské muzeum v Domě pod jasanem
Muzeum
Malé soukromé muzeum plné exponátů "z půdy našich prababiček", na kterých jsme si vlastnoručně během poutavého výkladu vyrobíli z pár snítek lnu provázek pro štrěstí. Takže úplně přesně…
3.5km
více »
Petříkovice - Meziměstí po česko-polské hranici
Trasa
Chuťovka pro šílence a masochisty , Peklo pro normálního turistu, pokud se rozhodne absolvovat tuto trasu (přes 30 km) celou tak, jak ji popisuji . Nádherný relax v klidu a v překrásné, nedo…
3.9km
více »
Jestřebími horami po zelené
Trasy
Jestřebí Hory (viz https://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/jestrebi-hory) nejsou žádné velehory, spíš se jedná o hřebínek vyvyšující se nad okolní malebnou krajin…
4km
více »
Petříkovice – pomník Františka Opočenského
Pomník
Částí Petříkovic na Trutnovsku probíhá linie historického Československého opevnění (v zahraničí nazývaného také jako Benešova linie) z let 1935 – 1938. O zajištění hranic Československa se uvažovalo již od vzni…
4km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Trutnov - Krakonošovo náměstí
Náměstí
Krakonošovo náměstí - přirozené historické centrum Trutnova. Pravidelný čtyřúhelníkový tvar náměstí pochází z období 13. století. Dnešní vzhled budov dal podobu náměstí v období 18. - 20. století. Mezi nejzajímavě…
4.8km
více »
Turistické informační centrum Trutnov
Infocentrum
Trutnovské městské informační centrum, kde návštěvník o městě a okolí najde vše potřebné, se nachází v budově Staré radnice na Krakonošově náměstí čp. 72.
Otevírací doba:
15.6. - 15.9.po - pá 9:00 - 18:00, so 9:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00mimo sezónu po - pá 9:00 - 17:00, so 9:00 - 12:00, ne zavřeno
Kontakt: web www.ictrutnov.cz
e-mail: info@ictrutnov.cz tel.: 499 818 245
4.9km
více »
Socha císaře Josefa II.
Socha
Socha stojí na stejném místě kde byla původně umístěna roku 1886. Císař shlížel na Trutnovany až do roku 1923, kdy byl odstraněn. Socha byla znovu odhalena když v Trutnově probýhala celoevropská akce Dny evropského dědictví 12.11. 2009.
Tato výrazná dominanta váží 300kg a materiál na její mramorový podstavec byl dovezen až z Kuby. Socha je vyrobena podle předlohy Vídeňského sochaře Pöningera.
4.9km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Trutnov - UFFO, společenské centrum
Zábava, atrakce
UFFO - společenské centrum Trutnovska, které bylo postaveno v letech 2008-10 na náměstí Republiky se stalo novodobým „chrámem“ kultury v regionu. Společenské centrum, obecně zvané divadlo, je pojmenováno po jednom…
5km
více »
Žaltman
Vrchol
Nejvyšší vrchol Jestřebích hor. Na vrcholovém skalisku stojí rozhledna. Nepatří sice mezi nejhezčí, ale svůj účel plní dokonale. Výhled na celé Podkrkonoší, Krkonoše, Orlické hory, za krásného počasí i Na Kralic…
5km
více »
Trutnov
Město
Trutnov - vstupní brána do východních Krkonoš na jejichž úpatí se, podél řeky Úpy, město nachází. První doložená zmínka u Trutnově spadá do roku 1260. Historické centrum města se nalézá v prostoru kol…
5.1km
více »
Adršpašské skály
Tipy na výlet
Dojedeme do Teplic nad Metují a odtud pokračujeme asi 2km k městečku Adršpach.
Nejlépe se sem dostaneme autem nebo na kole, jezdí sem ale také autobusová doprava či vlak.Aktuální info 2020
ÚPLNÁ UZAVÍRKA SILNICE M…
8.8km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Adršpašské skály
Skalní útvar
Adršpašské skály je přírodní rezervace, kde najdeme pískovcové skály, skalní soutěsky a jezírka. Roste tady také řada původních a chráněných rostlin. Adršpašské skály najdeme severovýchodně od města Trutnov …
10.2km
více »