Loading...
Letohrad
Město Letohrad leží v okrese Ústí nad Orlicí, v klasické krajině Podorlické pahorkatiny; pod městem teče řeka Tichá Orlice. I sem pochopitelně zasahuje přírodní park Orlice, byť zaujímá pouze úzký pruh kolem řeky; zvláště ve směru na Ústí je však údolí velice pěkné pro jízdu autobusem, vlakem, ale i pro pěší či cyklistický výlet, neboť tudy byla před nedávnem vybudována cyklostezka. Průměrná nadmořská výška města je 372 metry.
Letohrad se až do r.1950, kdy došlo k připojení okolních obcí (viz níže) k němu, jmenoval Kyšperk; po onom rozšíření přijala i původní osada Kyšperk název Letohrad. Městečko Kyšperk je doloženo k r.1514, ví se ale, že ještě před ním zde stával hrad, pod kterým městečko vyrostlo; tento hrad pravděpodobně zpustl v 15. století.
Letohradem neprochází žádná silnice I. třídy, ale je tu menší železniční křižovatka, kam přicházejí tratě od Ústí nad Orlicí a Týniště nad Orlicí a dále pokračuje trať směr Lichkov, Králíky a Hanušovice, která po dokončené elektrifikaci získala stejné číslo s již dříve elektrizovanou tratí od Ústí, zatímco předtím byla formálně pokračováním té od Týniště (a Hradce Králové). Všechny letohradské tratě stojí za projetí a nabízejí turisticky přitažlivé okolí - už jsem doporučoval cestu údolím Tiché Orlice od Ústí, ale parádní je i železnice přes rozvodí do údolí Divoké Orlice a následně i jím (směr Týniště) a také ona vedoucí dál podél Tiché Orlice na Lichkov, kde už zase funguje železniční přechod do Polska, jejž kromě rychlíků využívají také osobní vlaky do nedalekého Międzylesie a turistovi chtějícímu setrvat na českém území se nabízí přestup (protože trať do sousední křižovatky Dolní Lipka již bohužel elektrizovaná není) na Králíky a Štíty, případně ještě v Dol. Lipce na Hanušovice. Z naší jádrové oblasti se do Letohradu dostanete s přestupem v Ústí nad Orlicí, případně i v Chocni, protože tudy projíždějí polodálkové linky Žamberk - Letohrad - Ústí n./Orl. - Choceň - Vys. Mýto / Pardubice; z Ústí je linek samozřejmě víc - jezdí sem místní linka údolím (přes Dolní Dobrouč), rovněž doporučeníhodná linka přes Žampach a také železnice. Spoj si zde asi nebudete vybírat podle trasy, takže i rychlo- a levno-milci mohou tuto variantu cesty použít. Od věci nemusí být ani přestup v Lanškrouně zejména, pokud se chcete dostat do jihovýchodní části města. Letohrad je sám o sobě místem, kam člověk z Němčic obvykle přijede se dvěma přestupy, přesto jsem zde přestupoval, a to do oblasi Pastvinské přehrady a vůbec na linku 700960 (tedy k Divoké Orlici od Nekoře po Klášterec a dále do Českých Petrovic, kam některé spoje jezdí s formálním přestupem, kdy si v Klášterci nevystoupivše koupíte novou jízdenku, abyste se měli čemu smát (a co platit)). Vlaky na Lichkov sice dnes nejezdí dál než do této příhraniční stanice, ale zato jsou po elektrizaci nového úseku vedeny od Ústí bez nutnosti přestupu a ve druhém roce jejich provozu bylo dokonce zredukováno i občas dlouhé čekání v Letohradě.
Ještě nedávno bylo centrální letohradské autobusové stanoviště prostě na náměstí, kde byl přestup velmi příjemný, avšak nyní stojí nové autobusové nádraží u železniční stanice, které je ovšem, řekl bych, od centra města přeci jen docela daleko. Některé autobusy sice obě stanoviště spojují, ale některé jsou na novém nádraží ukončeny a chcete-li přestoupit k náměstí, musíte navíc zaplatit 8 Kč za nějaké ¾ km. Až se na náměstí zase někdy podívám, rád posoudím, jak se změnilo a zda odsunutí centrání autobusové zastávky z něj mělo aspoň trochu smysl. Každopádně když ještě bylo ústřední stanoviště na náměstí, bylo toto náměstí skutečně krásné; přímo u něj je zámek a za ním se rozkládá park, vedle zámku pak stojí monumentální Kostel Sv. Václava - barokní stavba z roku 1680. Vyjdeme-li z náměstí k parku, ještě než vstoupíme do uličky v tomto směru, uvidíme zvonici z r.1705 stojící vedle kostela. Projdeme-li si park, můžeme zamířit k zámku přes můstek nad ulicí. Zámek zde stojí od roku 1680 (kostel byl postaven jako zámecký) místo starší tvrze - postavil jej Hynek Jetřich Vitanovský z Vlčkovic. Nejhezčí pohledy na zámek jsou z prostranství u řeky (kudy vede červená značka); pokud se tímto směrem vypravíte, můžete se zajít z blízka podívat na Nový dvůr, viditelný i od zámku - byl zde postaven v r.1750 sloužibo jako kovárna. To by tedy byly nejvýznamnější památky v centru města, ale nyní se musíme vydat po červené značce na opačnou stranu - cestu si můžeme příjemně zkrátit zámeckým parkem - ke hřbitovu na okraji zástavby, za nímž budeme stoupat na poutní místo Kopeček. Od roku 1734 tu stojí veliká barokní poutní Kaple sv. Jana Nepomuckého.
Nyní si tedy řekněme, z jakých osad vlastně Letohrad roku 1950 vzniknul, protože jsou to, včetně přejmenovaného Kyšperka, dodnes podčásti města: Kyšperk, Orlice, Kunčice, Jankovice a Červená. Z nich musím doporučit nejprve Orlici, jejíž centrum je na samém jihovýchodním okraji zástavby - dominuje jí krásný barokní kostel Nanebevzetí P. Marie postavený v l.1709-11 O. Castellim z Kyšperka na místě bývalého kláštera; v jeho blízkosti stojí také tvrz. Kunčice jsou levobřežní část Letohradu dlouhá kolem 5 km; jejich jádro se nachází nepříliš daleko od orlických kostela a tvrze směrem k městskému centru a ač do něj nevede žádná turistická značka, stojí za návštěvu hlavně díky velmi pěknému baroknímu Kostelu sv. Kateřiny. Z okolí Letohradu bych jistě doporučil údolí Tiché Orlice; dále také Jablonský les, jímž dříve po hlavní podélné cestě vedla zelená značka, dnes bohužel jdoucí přes Mistrovice asi proto, že nad lesem vycházela na silnici I/11, po níž ale ten kousek stojí za to jít, nebo jet na kole (i pro cyklisty je cesta Jablonským lesem příjemně použitelná), na letohradské straně tato cesta ústí kousek pod orlickým kostelem; rozhodně velmi zajímavá je také cesta na Kopeček a dále po červené přes osadu Pustiny ke hradu Žampachu.
Text je přejatý z Průvodce k průvodci II - http://ondra-pdvyv.wz.cz/PkP/PkP2.pdf.
Anotaci naleznete zde - https://www.turistika.cz/cestopisy/show/pruvodce-k-pruvodci-ii-okoli-litomysle-a-ceske-trebove.html.
Oficiální stránky města Letohradu: http://www.letohrad.eu/