Václavské náměstí v Letohradě

Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Náměstí

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (18 fotografií)

Malebné město Letohrad, které i s "přidruženými" obcemi nyní dosahuje počtu asi šesti a půl tisíce stálých obyvatel, najdeme v podhůří Orlických hor hned vedle toku Tiché Orlice. Možná to málokterý jeho návštěvník ví, ale město se až do 50.let minulého století jmenovalo Kyšperk a už r.1308 zde stával hrad. Z hradu sice zůstaly už jen skromné zbytky, ale podhradní ves, později městečko (patřící až do 2.poloviny 16.století do panství žampašského) a mnohem později město, se od té doby vcelku utěšeně rozrostlo. Za začátku jeho rozkvětu bychom mohli "obvinit" pány z Potštejna, kteří si v Kyšperku vystavěli novou tvrz. Stalo se tak r.1568 a od těch dob zde bylo samostatné panství. Hlavní rozmach města ale nastává zhruba o 100 let později, kdy noví majitelé Kyšperka a okolních statků - Vitanovští z Vlčkovic, zrušili robotu. To bylo asi mezi lidem radosti! A vůbec nikomu nejspíš nevadilo, že se vlastně museli dřít jednou tolik než dřív, protože město se proměnilo na jedno veliké staveniště. (Ale je pravdou, že svobodnému člověku s alespoň základními právy se dře daleko líp než ubohému otroku...) Kyšperští tedy tehdy podlehli nové módní vlně baroka a do tohoto (prozatím raného) stavebního slohu upravily původní renesanční tvrz. Přestavba probíhala ve velikášském duchu, trochu se to přehnalo... a ejhle: namísto tvrze se zde najednou k nebi vypínal dvoupatrový zámek s hodinovou vežičkou! Vedle něj vznikl kostel zasvěcený svatému Václavu, který byl od mistra G.Maderny obdařen tak bohatou štukovou výzdobou svých fasád, že mu nebylo v širém okolí hned tak rovno. (Později ke kostelu přibyla oddělená zvonice, u níž nyní najdeme i sousoší P.Marie a pomník F.L.Heka. Interiér kostela prošel proměnou v rokokovém slohu, a takto jej můžeme obdivovat i dnes...)

Nejenom pánům se ale tehdy stavěli rezidence, podstatné změny se dostalo i měšťanským domům, obklopujících rozlehlé Václavské náměstí. Také jejich fasády se zaskvěly barokním hávem. A možná by tomu bylo až dodnes, nebýt velkého požáru, který město postihl v roce 1824. Domy byly pochopitelně znovu opraveny, ale mnohé už dostaly maličko jiný ráz. Ten nejhezčí, ve kterém dnes sídlí Městské muzeum a ve kterém se narodil spisovatel Petr Jilemnický, se před koncem 19.století dočkal klasicistní úpravy. Jak už jsem se zmínil, Václavské náměstí je rozlehlým rynkem. Má tvar obdélníka o stranách asi 140 x 50 metrů, přičemž se na jeho delších protilehlých stranách dosud uchovalo pěkné podloubí. Náměstí - a vlastně celá Památková zóna se rozkládá na návrší nad Orlicí. Plochu náměstí zkrášluje stará kašna, napojená na městský vodovod a 15 m vysoký Mariánský morový sloup se čtyřmi plastikami. Jeho barokním autorem se stal A.Apeller z Litomyšle a sochy pod bohorodičkou zobrazují svatého Floriána, Rocha, Šebestiána a Karla Boromejského. Okolí kašny doplňuje malá travnatá plocha s několika stromy. Jinak krásné náměstí ale - tak jako jinde v tomto "státě dánském" - hyzdí odstavné plochy pro auta a navíc jím prochází od západu na východ hlavní silniční tah městem. Ten jej rozděluje na dvě poloviny a spolu se zaparkovanými vozy znižuje příznivý estetický dojem z jinak pěkného náměstí...

Nadmořská výška:

373 metrů nad mořem

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.036, 16.499)

Poslední aktualizace: 27.10.2014

Vyhledání vlakového spojení na výlet