Areál zámku v Letohradě
Nejprve se tady nad budoucím městem vypínal gotický hrad Kyšperk, ten byl ale zbořen a jeho zdivo rozebráno. Od šestnáctého století stávala v Kyšperku tvrz (na Letohrad bylo sídlo přejmenováno až roku 1950), kterou si jako náhradu za zničený hrad zbudoval Burian ze Žampachu. (V dnešní hlavní zámecké budově se z ní zachovaly sklepy, klenby v přízemí a část obvodových zdí až do výše prvního patra.)
Roku 1680 dal tvrz na pohodlné renesanční zámecké sídlo přestavět Hynek Jetřich Vitanovský z Vlčkovic. Kromě hlavní budovy bylo postaveno také hospodářské křídlo se zámeckou kaplí a to vše spojila zeď s bránou chránící nádvoří. Za Vitanovských prožilo město báječné období prosperity a téměř všichni jeho obyvatelé se tak mohli vykoupit z roboty. Později kyšperské panství patřilo Kolovratům z Libštejna a Bredům. Tento rod začal roku 1800 s rozsáhlou přestavbou zámku i okolí, což o třicet let později dovedl do zdárného konce Petr Marcolini z Ferraty. Zeď mezi zámeckými křídly byla zbourána a nahradil ji nový spojovací trakt s arkádou.
Hlavním a neodmyslitelným prvkem letohradského zámku stojícího na kraji Václavského náměstí je zdaleka viditelná mohutná dvoupatrová budova. Je zpevněna opěráky a její střechu zdobí menší hodinová věž zakončená cibulovou bání s lucernou. Zámek prošel vzornou rekonstrukcí a dnes patří městu, které má ve východním křídle k dispozici obřadní síň, kanceláře a v přízemí místní knihovnu. Muzeum a světnička Járy Cimrmana jsou umístěny ve středním traktu a západní křídlo obsadil internát odborného učiliště. Předchůdcem dnešního kostela sv.Václava bývala zámecká kaple. K její přestavbě na farní kostel došlo roku 1726 dle plánů italského architekta Antonia Domaggia. Na pozoruhodné štukové výzdobě stropu s chutí zapracoval mistr Giovanni Maderna.
K zámku přiléhá velký park, který byl založen v 17.století. Později prošel mnoha romantickými úpravami – na místě bývalého rybníčku byla zbudována empírová kašna se sochou nymfy (1857) a vznikla tu i umělá jeskyně (grotta) dlouhá 25 metrů. V horní části parku narazíme na dórský pavilon a na vyhlídku, ve spodní pak můžeme poobdivovat exotické obyvatele místních voliér. Řada krásných dřevin a květin je samozřejmostí, neboť ty přece ke starým zámeckým parkům neodmyslitelně patří...