London - VJ Day 70th Anniversary – 70. výročí kapitulace Japonska

Oslavy 70. výročí kapitulace Japonska a ukončení druhé světové války byly v Londýně naplánované na sobotu 15. srpna 2015. Několik dní před oslavami list The Mail on Sunday informoval o chystaném bombovém atentátu na královnu Alžbětu II. Za připravovaným teroristickým činem mělo stát hnutí Islámský stát. Tato zpráva nemohla nechat v klidu bezpečnostní služby a londýnskou policii. Zrušit oslavy však nepřicházelo v úvahu. Na programu oslav bylo uctění památky a sloužení mše svaté za padlé, ocenění veteránů, průvod, přelety vzdušných sil a další akce.

Ve válce proti Japonsku bojovalo 90.332 britských vojáků, z toho jich 29.968 padlo a 12.433 bylo zajato. Další britští dobrovolníci sloužili v indické armádě i jinde. Když japonská vláda odmítala přijmout ultimátum podle Postupimské deklarace, Spojené státy americké svrhly na japonská města Hirošimu a Nagasaki atomové bomby. Dne 6. srpna 1945 bombu Little Boy na Hirošimu a o tři dny později, dne 9. srpna 1945, bombu Fat man na Nagasaki. Následky byly katastrofické, do čtyř měsíců zemřelo v součtu až čtvrt milionu obyvatel těchto měst a okolí, další umírali později. Rodily se postižené děti. O šest dnů později, dne 15. srpna 1945, Japonsko přijalo bezpodmínečnou kapitulaci.

Dnes víme, že se žádný bombový atentát na královnu Alžbětu II nekonal. Oslavy proběhly v klidu a důstojně. Přihlížely jim tisíce Londýňanů a turistů z celého světa. Části oslav jsme se zúčastnili také, když jsme prohlídku Londýna zahájili u Buckinghamského paláce. Poté jsme měli v plánu vidět další pamětihodnosti a moderní stavby hlavního města Velké Británie, a vychutnat si jeho atmosféru.

Po vystoupení z metra jsme se přes Green Park vydali k Buckinghamskému paláci. Kolem něj už byl průchod ztížený. Tisíce lidí lemovaly ulici Constitution Hill, obléhaly oplocení Buckinghamského paláce a obsadily pomník královny Viktorie a jeho okolí.

Očekával se příjezd královny Alžběty II a dalších členů královské rodiny. Policisté byli ve střehu, bránili lidem v přecházení ulice, zajišťovali bezpečnou průjezdnost silnice. Jejich opakovaně volané „Off road“ platilo však jen na lidi, ke kterým stáli čelem, za zády jim zvědavci přebíhali přes silnici. Také jsem vystihl malé nepozornosti policisty a přeběhl na druhou stranu. Chtěl jsem fotografovat po slunci, a také jsem si nechtěl nechat ujít nácvik Královské gardy za plotem paláce. Díky své vyšší postavě a dlouhé ruce se mi podařilo pořídit několik fotografií.

S blížícím se časem příjezdu kolony s královnou Alžbětou II a dalšími význačnými osobnostmi začala u okraje silnice mírná tlačenice. Každý chtěl zaujmout výhodnou pozici, aby měl dobrý výhled, případně mohl pořídit několik fotografií.

Kolona vozů pomalu projížděla ulicí The Mall, kolem pomníku královny Viktorie, na Constitution Hill. Dav mával, jásal, některé ženy byly v euforii. Královna Alžběta II oděna ve světlém kostýmku, s typickým kloboučkem na hlavě, kynula davu. Podívaná trvala pouze několik vteřin, než kolona projela. Přihlížející dav se pomalu rozcházel do okolních parků a ulic.

Procházkovým tempem jsme prošli St James´s Park Lake a v Horse Guards Road, naproti Churchill War Rooms, jsme zaujali místo u provizorních zábran, abychom shlédli slavnostní průvod královských jednotek. Podél ulice opět postávali policisté ve svých typických uniformách, u zábran se v menší míře tísnil dav čekajících diváků.

Průvod uniformovaných jednotek a dechových kapel Londýňané vítali potleskem a dalšími projevy nadšení. Zájem o slavnostní průvod byl však oproti příjezdu královny Alžběty II již menší. Královskou gardu, mariňáky, R. A. F. Regiment a další jednotky jsem zachytil na několika snímcích (viz fotogalerie).

Na přelety vzdušných sil jsme nečekali. Chtěli jsme si prohlédnout ještě jinou část Londýna a byli jsme limitovaní časovou vstupenkou na The Shard, nejvyšší mrakodrap v Evropské unii (viz článek po kliknutí zde).

Oslavy 70. výročí kapitulace Japonska a ukončení druhé světové války si jistě více užili ti, kteří se na tuto událost připravili, dopředu si prostudovali jejich program, a hlavně měli více času. Ale myslím, že to nejzajímavější z přístupných akcí veřejnosti jsme viděli, zažili jsme atmosféru oslav. Tak zase někdy příště.