Madeira - hodně vidět, málo platit - díl 2

Cesta na Pico Ruivo  •  Fotografie (7)  • Foto: Sir967

Vstoupit do fotogalerie (7 fotografií)

Pico Ruivo

Cesta na Pico do Aierio

Vstoupit do fotogalerie (7 fotografií)

V tomto dílu zamíříme do hor. I když je ostrov Madeira svou rozlohou jen o málo větší než území Velké Prahy, hory jsou tu opravdové. Jejich výška vynikne už tím, že nejsou daleko od moře a o to více si uvědomíme velké převýšení. První seznámení s nimi doporučujeme začít na parkovišti Achada do Teixeira. Pokud vyjíždíte od moře z vesnice Santana, je to nahoru skoro 1600 metrů převýšení, takže si vy i vaše auto užije. O to méně metrů pak ale zbývá na vlastní výstup. Na Achadě končí silnice a začíná svět hor. Po velice pohodlné místy dlážděné stupňovité cestě kolem pramenu (naberte vodu, zejména v létě jiných možností moc nebude) dojdeme k chatě Casa do Abrigo. Ochotný správce vám prodá kávu nebo již zmíněné pivo Coral v plechu. To je dobrý základ na posledních pár zbylých výškových metrů na Pico Ruivo, nejvyšší horu Madeiry 1862 metrů. Rozhledy jsou úchvatné na všechny strany. Dobře si prohlédněte hřeben směrem k jihu. V dáli se rýsuje kopule na vrcholu Pico do Aieiro připomínající zatím nepostavený radar na Brdech. A nejspíš to radar opravdu je. Tím směrem povede naše další cesta. Seběhneme znovu k chatě a pokračuje po značené cestě zvané Střecha Madeiry spojující její tři nejvyšší vrcholy. I tato cesta je stupňovitá a částečně dlážděná. Asi uprostřed se cesta dvojí, mineme odbočku do tunelu, tím se budeme vracet. Po nesčetných schodech střídavě nahoru a dolu vylezeme na úžasnou vyhlídku Ninho da Manta. Zbytek cesty na Pico do Aierio už není tak náročný. Zde ve výšce 1818 metrů nad mořem je parkoviště, několik stánků se suvenýry (pro ty, co podcenili oblečení je možnost dokoupit tlusté vlněné svetry) a hlavně sympatická restaurace s možností občerstvení. Vřele doporučujeme, protože jsme právě v polovině a čeká nás cesta zpět. Samozřejmě je možno zvolit únikovou cestu po silnici, jezdí sem i autobusy, ale to by znamenalo objet půlku ostrova. Nic pro nás. Vracíme se stejnou cestou až na křižovatku, kde doleva odbočuje „tunelová cesta“. Je trochu kratší a hlavně zase vidíme něco jiného. Tedy když zrovna nejdeme některým z tunelů. Protože jsme ale nezapomněli čelovky (bez nich na Madeiře pomalu ani krok – viz levady), projdeme bezpečně i tunely. Po nějaké době se cesty zase spojí a k chatě Casa do Abrigo dojdeme známým terénem, stejně jako na parkoviště. Poblíž něj je zrušený hotel, kde se dá na zápraží pod střechou pohodlně přespat, aniž byste potřebovali stany. Jsou tu i funkční stolečky a lavice. A protože se silnice na noc uzavírá, určitě vás v noci nikdo nebude rušit.

Foto Olga

Autor: Sir967

Další články autora: 87

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli