Loading...
V tomto díle se podíváme ještě jednou do hor, kterými Madeira přímo oplývá. Tentokrát půjde o hlavní centrální masív. Auto opustíme na velkém bezplatném parkovišti v sedle Encumeada v nadmořské výšce 1007 metrů. V přilehlém bufetu je možno se před cestou občerstvit. Hned potom následuje poměrně strmý výstup směrem na již známé Pico Ruivo. Výstup je ale na podzim zpříjemněn tím, že procházíte borůvkovým lesem. Asi také jako my poprvé uvidíte borůvkové keře, které jsou vyšší než vy. Plody jsou ale stejně velké jako ty u nás a i obdobně chutnají. Za necelou hodinku se dostanete nahoru se střídavými nádhernými výhledy na jih i sever – cesta několikrát přechází přes hřeben. A po hřebeni bude i naše cesta pokračovat. I zde jsou občas kamenné schody, cesta je však docela pohodlná. Ve dvou místech lze doplnit vodu, což vřele doporučujeme. První významnější vrchol je Pico da Encumeada a hned kousek za ním Pico da Ferreiro. Nejvyšší je Pico do Jorge 1691 metrů. Pokud síly a počasí vydrží, dá se dojít až na Pico Ruivo a do sedla Teixeira. To ale musíte mít zajištěnou Dopravu zpět na Encumeadu. Drsňáci to zvládnou stejnou cestou zpět, což ale znamená cca 10 hodin chůze. Je proto po vlastním uvážení lepší otočit se již někde cestou, třeba na rozcestí do údolí Jeptišek. Navíc Pico Ruivo už známe z předchozí túry. Poblíž sedla Encumeada jsme našli ideální místo na stanování. Sjedete autem asi dva kilometry na jih a po pravé straně najdete velký prostor pro piknik. Za soumraku tam ale nebude ani noha, zato sociální zařízení a voda je dispozici celou noc.
Foto Olga