Městečko Baja Sardinia.
Na severovýchodním pobřeží Sardinie se nachází několik luxusních letovisek, která si oblíbila celá řada osobností z celého světa. Ještě v minulém století to byly malé rybářské osady, ztracené mezi skalnatým pobřežím. Z nich toho moc nezbylo a dnes jsou to v podstatě nová sídla. Některá se skutečně povedla, o jiných lze říci, že přemíra snahy o moderní výstavbu se minula účinkem. Jedním z městeček, které mě skutečně zaujalo je Baja Sardinia. Leží na okraji zálivu „ Golfo di Arzachena“ a je odtud moc hezký výhled na Tyrhenské moře a na ostrov La Maddalena. Městečko je vzdálené od Olbie okolo 70 kilometrů a když se zvolí k cestě silnice při pobřeží, je o zábavu postaráno. Silnice se v některých úsecích šplhají v mnoha serpentinách mezi skalami do sedel, aby opět zamířily k pobřeží. V okolí jsou svahy s neprostupnými křovinami, nad kterými se vypínají rozeklaná skaliska. Některá místa připomínají měsíční krajinu se sporou vegetací. A když je městečko na dosah, je první zastávkou vyhlídka nad mořem.
Pohled na město a jeho okolí je úchvatný. Tmavomodrá hladina končí u bělostné pláže. Zátoka zde vytváří jakýsi půlkruh lemovaný skalisky. Mezi mořem a patami skal se rozložilo město, vypadá to jako by se domy rozeběhly od moře pod skály. Žádný z domů nepřevyšuje své okolí a i velké hotely tak nějak zapadají do zeleně. Na samotné vyhlídce jsou větrem vytvarované kameny, mezi kterými se ztrácejí úzké pěšiny. Sjezd do města je otázkou několika minut a jízda končí na parkovišti v jižní části města. Ulice odtud míří k moři, za ty rušnější je možné považovat dvě a to Via dei Pini a Via dei Cedri. Po druhé jmenované se dojde na kruhový objezd, od kterého je až k moři pouze pěší zóna. Ulice je plná obchůdků, restaurací a hotelů. Květinová výzdoba je samozřejmostí. Ulice končí i kamenné lodi, od které je výhled na pláž.
Střed města je poměrně malý a tak jdeme po západním pobřeží zátoky k severu. Jde se po úzké pěšině a všude kolem jsou porosty borovic, mezi které se sem tam dokázaly vklínit trnité keře. Spodní patro jsou pouze trávy a odkryté kořeny stromů. Pobřeží je skalnaté a je zde jediný přístavní můstek ve městě. Stezka končí mezi skalnatým pobřežím s několika malými plážemi a hospůdkou. Výhled na moře, město a jeho okolí je prostě nádherný. Vrátit se do města je možné jen stejnou pěšinou. Zbývá najít nějakou restauraci, volíme jednu na terase s výhledem na moře. Je tu dosti živo a to platí o všech restauracích při pobřeží. Via dei Pini je ulicí, po níž se vracíme na parkoviště. Jak vyplývá z jejího názvu, v jejím okolí je vzrostlý borový les. Posledním zastavením je kostelík Sant´Antonio da Padova. Je to kamenná stavba s nízkou věží a se širokou, jednoduše vybavenou lodí. I kostelík byl postaven v minulém století. Návštěva městečka patřila k těm hezkým zážitkům při cestách po Sardinii.