Městečko La Maddalena.
Severně od ostrova Sardinie se rozkládá poměrně velké souostroví. Mezi jeho 62 ostrovy je 7 ostrovů větších a na ostrově Maddalena je výše uvedený cíl našeho výletu. La Maddalena je ze všech ostrovů největší.Všechny ostrovy jsou zahrnuty do Parco Nazionale dell´Arcipelago di La Maddalena, což znamená, že jsou národním parkem. A ne ledajakým, na několik ostrovů je dokonce zakázáno vstupovat. Cesta autobusem severní částí Sardinie je docela zážitkem. Úzké silničky, rokle a všude přítomná auta je spojení, ze kterého docela mrazí. Náš šofér s přehledem všechny tyto nástrahy zvládl a po více jak hodině jízdy nás dovezl do městečka Cannigione. To se nachází v jižní části zátoky, která se směrem k severu postupně rozšiřuje. Ve zdejším přístavu začínala docela příjemná plavba na ostrov La Maddalena.
Odtud vyplouváme při východním, skalnatém pobřeží zátoky k pobřeží u města Baja Sardinia, kde přistoupila další skupina turistů. Městečko je ukryté uprostřed široké zátoky nad kterou se tyčí vysoké skalnaté kopce. nyní loď mění směr k severozápadu a proplouvá kolem ostrova San Stefano. Kdysi tu byla vojenská základna NATO, po níž zůstalo hodně, ještě zachovalých objektů. Zda v současnosti k něčemu slouží jsem nezjistil. Samotný ostrov je tvořen skalnatým hřebenema je protažen ve směru sever – jih. Po proplutí kolem jeho východních břehů se před námi objevil ostrov La Maddalena. Na východě je vidět další z velkých ostrovů Carrera. Následný manévr navedl loď do poměrně velkého přístavu a po chvilce jsme opět vstoupili na pevnou zem.
Městečko je v jižní části ostrova a od širokého nábřeží se rozeběhlo po svazích nad mořem. Mezi přístavem a městem je velké parkoviště. Za ním následuje Via G. Amendula, což je široká nábřežní třída s vícepatrovými domy a alejí palem. Přibližně v jejím středu je skupina borovic a k severu směřuje několik uliček do starší části města. Auta sem nesmí a lidé chodí v nekončícím zástupu.Nejživěji je kolem obchůdků, kaváren a restaurací, které jsouv obležení jak kupujících tak zvědavců. Trochu podivně působí, že dosti nabízených suvenýrů bylo vyrobeno v Asii. Kamennou tvář města oživují rostliny, které dokreslují středomořskýráz městečka. Procházíme kolem Radnice a míříme na malé náměstí, na kterém stojí kostel sv. Maří Magdaleny. Vnitřek kostela je jednoduše vybaven a je zde příjemný chládek. Vracíme se do ruchu městečka a odbočujeme do jedné z úzkých bočních uliček. Ta zeje prázdnotou, jen prádlo na balkónu je důkazem, že tu lidé bydlí. Vycházíme z města na západní část nábřeží. Tady stojí sloup, nad jeho patou je umístěna deska na památku G. Garibaldiho. V této části je i přístav pro jachty a je se na co dívat. Do přístavu vplouvá další loď a my jdeme hledat tu naši. Výlet do La Maddalene je za námi.