Loading...
Snadno a rychle - tak by se dala charakterizovat návštěva města Nový Jičín. Cesta po dálnici z Olomouce utekla rychle a ve městě jsme zaparkovali zdarma pár desítek metrů od největší památky města - Žerotínského zámku.
Nejdříve jsme ovšem navštívili infocentrum . kde jsme si koupili turistickou známku , dostali dvě hezká razítka a koupili si spoustu pohledů , kde jsou vyobrazeny hrady a zámky ve středověkých podobách.
Od infocentra je možné jít hned do zámku ( oboje je hned u sebe ) nebo jít na náměstí , které je vzdáleno pár desítek metrů.
Není mnoho měst, jejichž prohlídka je tak snadná jako v Novém Jičíně. Vše, co jsme chtěli vidět, se nalézá v malém dosahu od sebe. My jsme nejdříve šli na náměstí , které jsme si obešli kolem dokola a viděli zde spoustu historických domů. Například radnici , dům u Zeleného stromu ( nejstarší hostinec ve městě ) , Starou poštu , dům slavného generála Laudona a další.
Uprostřed náměstí jsme viděli morový sloup , ke kterému se váže tato pověst. V roce 1680 řádil v Novém Jičíně mor. Umírání nebralo konce, těla mrtvých byla svážena na náměstí a kupena uprostřed. Jednoho dne zde přišli dva lidé, aby si prohlédli nebožtíky a uslyšeli z nebe hlas. Obyvatelé města prý zázračného sdělení uposlechli a mor ihned ustal. V roce 1710 nechali na tomto místě manželé Štircnikovi postavit morový sloup se sochou Immaculaty. Největší zvědavost turistů ale vyvolává spící postava palermské poustevnice Rozálie, která sní ve své jeskyni svůj nekonečný sen. V době naší návštěvy se náměstí rekonstruovalo. V jednom z obchodů jsme si koupili proslulé Štramberské uši.
Z náměstí jsme se vydali uličkou k zámku, kde je dnes muzeum. Zde jsme si prohlédli expozici o historii města. Největším lákladlem je ale první patro zámku , kde je expozice kloboučnictví. Velmi pěkně udělaná , s figurínami a pozadím. Škoda, že se nesmí fotit. Ale přece jen je jedno místo, kde se v muzeu fotit dá.
Hned jak jsme vystoupali do 1. patra s expozicí klobouků , všimli jsme si posuvné stěny napravo a Police s klobouky nalevo. Zde jsme si každý vybrali nějaký klobouk , dále jsme si vybrali jedno ze tří pozadí , na kterém jsme se nechali zvěčnit naším fotoaparátem ( nezapomeňte si ho do muzea vzít sebou ) .
OTEVÍRACÍ DOBA:
1. 4. - 30. 9.
Úterý - pátek 8-12, 13-17; Sobota a neděle 9-16
1. 10. - 31. 3.
Úterý - pátek 8-12, 13-16; neděle 9-15; v říjnu otevřeno i v Sobotu 9-15
VSTUPNÉ:
Stálé expozice:
Dospělí 50,- Kč, důchodci, invalidé, děti a ostatní slevy 30,- Kč, rodinné 120,- Kč, děti do 6 let zdarma
Výstavy:
Dospělí 30,- Kč, ostatní 10,- Kč, organizované návštěvy předškolních a školních dětí (platí i pro stření školy) na výstavy 10,- Kč
Mimořádné vstupné: mimo otevírací dobu navýšení vstupného o 50 %
Město nabízí ještě další památky o něco menšího významu ze kterých bych ještě doporučil shlédnout Španělskou kapli, kde se létě 1621 udál masakr, při němž bylo zabito na 500 španělských vojáků. Nad jejich hromadným hrobem zde byla postavena Kamenná poutní kaple (1724-1727), která se stala oblíbeným poutním místem Moravy. Poutníky zde přitahoval především Milostný obraz Bolestné Matky Boží (1698). Nádherné je také divadlo. O názvu města koluje několik pověstí. Podle jedné bylo město pojmenováno podle udatné dcery majitele starojického hradu Jitky, která se kvůli záchraně malého chlapce pustila do boje s medvědem. Před rozzuřeným zraněným zvířetem ji zachránil pastýř, její budoucí manžel. Na místě, kde byla zachráněna, nechala Jitka postavit kapličku. Vedle ní pak její manžel postavil lovecký zámek, věnovaný Jitce, tedy Jitčin, později Jičín. Nejstarší písemná zpráva o městě pochází z r. 1313 , kdy král Jan Lucemburský vydal ve prospěch města listinu, která mu uděluje právo vybírat clo a mýto. Proto váže Nový Jičín svůj vznik s datem udělení tohoto privilegia. Zakládací listina města se nedochovala. Ve městě lze ještě vidět zbytky hradebních zdí.
Z Nového Jičína jsme se přesunuli o pár kilometrů dál - do Kunína. Naším cílem byl pochopitelně zdejší zámek, který je jedním z nejcennějších barokních zámků severní Moravy a Slezska. Navštívili jsme jej v Sobotu , což se ukázalo jako chyba . V pátek a v sobotu se zde totiž koná Velké množství svatebních obřadů a tak je lepší přijet jiný den nebo až po čtrnácté hodině. Prohlídka je každou celou hodinu. Dá se samozřejmě jít i na zkrácenou a levnější prohlídku , ale je lepší jít na kompletní trasu. Zámek totiž nabízí zajímavost na konci prohlídkové trasy. Naše návštěva začala zakoupením vstupenky a turistické známky v pokladně , kde jsme dostali i pěkné razítko zámku.
Jelikož jsme měli ještě čas do začátku prohlídky , šli jsme na procházku do parku. Kolem fotografujících se svatebčanů jsme přišli k zámecké kuželně , kde je možné si i zahrát za 300 kč na hodinu. Kuželna vypadá sice hezky , ale my jsme pokračovali v prohlídce parku. Cestičkami jsme jej téměř celý obešli pomalým krokem až jsme se vrátili k zámku. Zde jsme uviděli další zajímavost - na komíně sídlí čápi. Vždy začátkem dubna přiletí tatínek , postaví hnízdo a asi za týden přiletí i maminka. Děje se tak již několik let za sebou a prý to zámku přináší štěstí. My jsme měli štěstí, že jsme čápi zrovna v hnízdě ,,načapali".
Potom jsme už šli na prohlídku. Řekl bych , že je to zde ta klasická , historie , předměty , osobnosti atd. Smůlu jsme měli ovšem na průvodkyni. Mladá slečna nebo paní podala dost chaotický výkon , často se přeřekla, někdy nás tím i pobavila. Prohlídka pokračovala dál , v jednom sále jsme měli možnost se i vyfotit. Na konci nás čekal zdejší unikát - zámecká půda s dokonalým komínovým systémem. To bylo asi nejzajímavější z celé prohlídky zámku, vždyť kde jinde vám ukáží půdu? A právě zde jsme potkali druhého průvodce silnější postavy , který provázel jak jinak než svatebčany. Ten nám namísto naší průvodkyně pověděl informace o půdě a podal daleko lepší výkon. Úplně na závěr trasy si děti ještě vyzkoušeli vytáhnout meč excalibur. Úspěšně.
Zámek vybudoval v první polovině 18. století známý rakouský stavitel J. L. von Hildebrandt a patří k perlám moravské barokní architektury. Na přelomu 18. a19. století zde vznikl jeden z nejmodernějších vzdělávacích ústavů tehdejší střední Evropy. Zámek prošel rozsáhlou rekonstrukcí a vrátily se do něj původní zámecké sbírky.
Vedle zámku stojí Kostel Povýšení Svatého Kříže , spojený se zámkem dřevěným mostem. Kostel byl původně postaven bez věží, ty byly přistaveny r. 1863. Jsou 30 m Vysoké. Záznamy v kronice praví, že jejich hroty jsou v úrovni dlažby novojičínského náměstí.
Zámek určitě stojí za návštěvu , nám se zde líbilo , jen musíte mít štěstí na průvodce. Najíst se můžete přímo v zámecké restauraci a parkovat lze zdarma také u zámku.
Vstupné | ||
I. Okruh 1 - Expozice | Zrácená prohlídka během svatebních obřadů | |
Plné vstupné
|
70,- Kč | 40,- Kč |
Snížené vstupné - senioři
|
40,- Kč | 30,- Kč |
Snížené vstupné - děti, studenti, ZTP
|
30,- Kč | 20,- Kč |
Rodinné vstupné (dva dospělí, dvě děti do 15 let)
|
150,- Kč | 80,- Kč |
Návštěvní doba: duben - říjen
Duben : So,Ne a svátky 9:00 -16:00
(Poslední prohlídka v 15:00)
Květen - září : Po zavřeno, Út - Ne a svátky 9:00 - 17:00
(Poslední prohlídka v 16:00)
Říjen : So,Ne a svátky 9:00 -16:00
(Poslední prohlídka v 15:00)
So dopoledne - v případě konání svatebních obřadů návštěvnický provoz omezen (zkrácená prohlídka - 2/3 expozice).