Loading...
Už tradičně trolejem do Otrokovic, dále pak vlakem přes Přerov do Olomouce. Chvíli se touláme po nádražní budově a pak pokračujeme narvaným vlakem s uřvanými dětmi - " já chci sedět u okýnka, teto, bůůůůůů !!! - už známou krajinou do Domašova a za ním pozorujeme z okna kousek krásné KRAJINY Nízkého Jeseníku a za chvíli jsme v Moravské Berouně. Napřed ochutnáváme vodu z pramene Ondrášovky před stáčírnou a pak asi 1 km do města na " úžasné" náměstí. Ty uvozovky proto, že se celý rynk nachází ve finálním stádiu rekonstrukce a tak tu toho moc k vidění není... V první hospodě se stavujeme na kafé a pak si zjišťujeme spoj do Šternberka. Máme 1,5 hod čas a tak kolem velice hezkého kostela jdmeme nahoru parčíkem okolo zdevastovaných činžáků. Hodná paní nám ukazuje cestu ke druhému kostelu. Na křížovou cestu a na zbytky hradu na kopci za ním se ale podívat nejdem, protože zrovna tam s řevem zamířila tlupa starších notoriků s igelitkou plnou cinkajících láhví. Jdeme proto uličkou na kopec vlevo, kde mají místní překrásný přírodní park. Bohužel nám nepřeje osvětlení...
Autobusem přes Dolní Loděnici a Dvorce do Lipiny, kde vystupujeme. Po pravé straně vidíme zákruty silnice ze Šternberka, po níž se zítra pojede známý závod Ecce Homo. V malém bistérku Janě kupuju nanuka a po široké silnici scházíme z kopce dolů do Šterberka. Cestou máme narazit na zatopený lom, ale on je bohužel nepřístupný, protože si z něj místní obyvatelé udělali střelnici !!! Na okraji města Šternberka je překrásné modré koupaliště s tobogánem a restaurací : no, snad někdy příště ... V hospůdce se stavujeme na kofolu a pak už do centra na horní náměstí, nad nímž se týčí úžasný kostel a je od něj moc hezký výhled na hrad. Naše další kroky vedou na jeho nádvoří a jsou to krůčky velmi pomalé, protože tady opravdu je co fotit ! Já se pak jdu podívat do "íčka" a pokladen, pak na horní nádvoří na WC a tam s úžasem zjišťuju, že su bez foťáku !! Jak tryskáč po schodech dolů na spodní nádvoří a ON tam leží na lavičce a eště ho nikdo neukradl, UFFF !!! Na prohlídku interiérů dneska nejdeme, byli jsme tam asi před 2 léty a můžeme je vám všem jen vřele doporučit : obě patra tohoto nádherného " hradozámku" jsou přístupná a naplněna bohatým mobiliářem.
Když kráčíme z kopce od hradního parku, začíná zničehož nic strašlivá průtrž ! Během několika minut silnicí teče řeka a my po kotníky ve vodě a všechno je na nás durch mokré a brodíme se přes vodu na chodník. Naštěstí už jsme na náměstí - a je tam hospoda - a tak honem dovnitř a celí mokří si dáváme kafé na zahřátí. Venku začínají padat kroupy, některé z nich otevřeným oknem dovnitř a odrážejí se od stolů a od stěn jako pingpongové míčky !!!! Po půl hodině musíme ven, protože nás tlačí čas. Déšť už naštěstí přestává a objevuje se sluníčko, hurá !! Přes krásné spodní náměstí a čtvrt se starobylými a vzorně opravenými domy na nádraží - tak sem se určitě ještě musíme někdy vrátit ... Vlak nám jede až za hodinu a tak se jdeme ven na lavičku najíst a ohřát - v batozích máme všechno mokré a na šrot, krabička cigaret to odnesla nejvíc a tak putuje do koše. Ještě že je vedle nádraží otevřená benzinka !
Zpáteční cesta v pohodě a plná plánů na další výlety ...