Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámeček
Ondrášov
Bývalé lázně Ondrášov, místní část Moravského Berouna najdete na státní silnici ze Šternberka na Opavu v údolí řeky Bystřice, těsně před moravským berounem. Obec leží v přírodním parku „Údolí Bystřice“ , nedaleko nejvyšší hory Nízkého Jeseníku- Slunečné(800m). Dosud je známá zdejší kyselka Ondrášovka, která má vysoký obsah kysličníku uhličitého a je jednou z nejsilnějších alkalických kyselek v Evropě.
První zmínka o této hornické obci je z r.1269, kdy již byly známy léčivé účinky zdejšího pramene. Známost o léčivých účincích tohoto pramene se roznesla po Moravě tak, že majitelé šternberského panství uvažovali o zřízení lázní. V r.1780 odkoupili od obce zdejší minerální pramen a zřídily v r.1786 menší lázně s přepychově zařízenými pokoji. Lázně sloužily k pitným kúrám a ubytování a zároveň se staly také známou „zašívárnou“ movitějších milovníků pěnivého moku a karetních her. Dosavadní kapacita lázní nestačila a tak Liechtensteinové v r.1812 vystavěli v lázních výstavnější budovy, zámeček s tanečním sálem a společenský salón. Největší zájem o lázeňskou léčbu zažily lázně v letech 1822-35. Zájem byl větší než kapacita pramenů a lázně začaly upadat. K 1.červenci 1839 Liechtensteinové lázně prodali, ale nový majitel lázně zanedbával a po pěti letech je prodal ranhojiči a porodníkovi z Německé Húzové Florianovi Sirschovi, který lázně upravil, zrenovoval a zavedl i koupele. Největší vzestup zaznamenaly lázně v r.1846 kdy zde byl i odborný lékař i personál. Měl k dispozici 25 pokojů se 40 lůžky.Ještě na počátku 2O.stol. bylo otevřeno nové koupaliště, ale po válce r.1945 již nebyly lázně obnoveny.Ve větší lázeňské budově v parku za tratí k Moravskému Berounu, byl domov Československého Červeného kříže a na lázeňském zámečku bylo ředitelství a společenské zařízení plnírny kyselky závodu Kyselka Ondrášov, nyní Helios. Po rekonstrukci byl zámeček upraven na restauraci „Na zámečku“. Pro zájemce o kyselku a občerstvení kolemjdoucích byla kyselka vyvedena vedle závodu Helios u přejezdu železniční trati na silnici do Opavy a vybudován pramen se sochou, později doplněn informační deskou.