Loading...
Na prvního máje do Českého ráje.
Nadpis mluví za vše. Svátek práce hodláme oslavit aktivně, jak se sluší a patří. V devět hodin vyrážíme z náměstí Míru v Sobotce, tři mušketýři z našeho All Starc Teamu. Počasí vypadá dobře, viditelnost nic moc.
Jdeme po zelené turistické na Stéblovice a Dolní mlýn. Za Sobotkou zpáteční pohledy k městu a v mlze zámek Humprecht. Za Stéblovicemi chvíli podél lesa, přes koleje, přes osadu Podhůra a pak přes silnici do Mladějova dál k Dolnímu mlýnu.
Už z rozcestí výhled na Trosky topící se v žlutém moři nekonečných lánů řepky. Bezpochyby byznys století (jak pro koho). Vše ostatní dovezeme. Pokračujeme po zelené k rybníku Doly s rozcestím Dolní mlýn. Šplháme vzhůru po kamenných schodech lesní cestou na pěšinu k vesnici Křenovy. Na rozcestí Troskovice – Křenovy nevynecháme sympatickou hospůdku, sluníčko hřeje takže nepohrdneme pivem a kávou s posezením na zahrádce. Je před polednem a pomalu se začínají sjíždět i cyklisté.
Za chvíli už stoupáme k hradu Trosky kolem hotelu stejného jména. Hotelová zahrádka je obsazená do posledního místa a obložena koly všech druhů a barev. Teď jsme rádi že jsme se stavili dole v Křenovech.
Od hotelu a hradu jdeme (konečně) s kopce po červené přes osadu Tachov a za ním po louce kolem sadů k silnici a rybníku s restaurací Vidlák. Tu pro tentokrát vynecháváme a u ní odbočujeme po žluté k dalšímu rybníku, Věžák. Nalevo mokřiny, napravo zalesněná stráň s pískovcovými solitéry. Cesta je úzká, dělíme se s cyklisty kterých je tu víc než dost. Také slaví svátek práce.
Na konci dlouhého Věžického rybníka přicházíme na silnici. Dáváme se Doprava po zelené a zanedlouho přicházíme k odbočce k hospodě Čertoryje.
I ta je obležena cyklisty ale i pro nás místa dost.
Venkovní veranda je obsazena takže sedíme uvnitř. Za chvíli se strhne první prudká přeháňka, všichni se hrnou dovnitř. Dopijeme pivo a kafe a ještě za deště pokračujeme romantickým údolím Čertoryje.
Hluboké zalesněné údolí, pískovcové skály a balvany. Přestává pršet ale než projdeme údolím na silnici k rozcestí Nad Čertoryjí, dostaneme další. Pak dalším údolím k rozcestí Pod Nouzovem a Pod Radčí. A další přeprška. Potom ještě k rozcestí Latinsko na červenou k Valdštejnu. Trochu náročnější úsek cesty. Z údolí do údolí, sestupy a výstupy.
K Valdštejnu cesta zase ubíhá příjemně, zdá se že pršet už nebude. Jdeme dál po červené k vyhlídce Hlavatice, přes louku s dřevěnými sochami. Od doby co jsem je viděl naposled se zdá že příliš nezchátraly. S kopce kolem hotelu Pod Hlavaticí s výhledy na Turnov a pak už městem k nádraží.
Tam ještě kafe v nádražní restauraci a s povinným zpožděním vlaku k domovu. Myslím že jsme svátek práce oslavili důstojně, pěkná procházka Českým rájem i přes občasný déšť stála za to.
Takže zdrávi došli, zase někdy. Seventy