Přidat Kolín mezi oblíbené
Travel blog Kolín žije
Chaty a chalupy
Mapa Kolín
Na sever za dalšími rozhlednami - 10. den: Hradec Králové-Lesní hřbitov, polodřevěný kostel sv.Jana Křtitele a zvonice na hřbitově Zámeček; Chlumec nad Cidlinou-kostel sv.Voršily; Dobřichov-NS Markomanů (žárové pohřebiště, Pičhora, markomanské obydlí)
Pondělí 8. 7. 2024
V noci už nepršelo, dokonce svítily hvězdičky, ale k ránu byla mlha. Zrovna tak to vypadalo včera. V 8 byla olověná obloha, najednou slyšíme štěkot smečky psů. Toho jsme se včera nevšimli, že je vedle nás psí útulek. Odmítám vstávat, v noci jsem toho moc nenaspala. Kupodivu jsem ještě jsem usnula a vzbudila se v půl desáté s pocitem, že snad jsem se aspoň trochu vyspala. Venku je teplo a zdá se, že vyhrává sluníčko.
Snídáme v teple, na ranní kávu jsem už utekla do stínu. Tam je příjemně a lehce, zatím chladně to profukuje. Občas po nedaleké silničce projede cyklista nebo na prostřední parkoviště přijede auto. Přímo okolo nás projela jen Městská policie. Zjevně jsme jí nevadili. To je jediné narušení klidu na našem parkovišti.
Ještě se jdeme podívat k Lesnímu hřbitovu, který je za silnicí, po které jsme sem včera večer z města přijeli. Je to velký a hodně zajímavý hřbitov. Je to vlastně klasický hřbitov, je však v lese, mezi stromy. Byl založen r. 1939. Je součástí městských lesů, které město obdrželo již r. 1307 jako dar od římského krále Albrechta I. Habsburského. R. 2012 se přes hřbitov přehnala větrná smršť a poškodila velkou část stromů, keřů a ostatních porostů. Vzniklé škody se stále ještě napravují.
Jsou tady pohřbeni i známé osobnosti, např. český kreslíř, ilustrátor a karikaturista Vladimír Renčín. Jeho kresby byli tištěny v Dikobrazu. Často ilustroval díla Františka Nepila. Je zde pohřben i Josef Arazim, kterého známe jako četníka z televizního seriálu Četnické humoresky. Byla to však reálná postava, která se stala předlohou pro zmíněný seriál. Byl to velký vlastenec, který za 1. světové války bojoval jako legionář v Itálii. Ve 2. světové válce působil v protinacistickém odboji. Když bylo četnictvo zrušeno, pracoval u SNB, odkud byl nucen odejít.
Jejich hroby jsme však nehledali. Zdaleka jsme celý hřbitov neprošli. Všimli jsme si, že je zde správa hřbitova, ale neviděli jsme hřbitovní kapli. Možná tady ani není.
Tady jsme pochopili, proč je parkoviště tak velké. Jsou tu totiž i speciální naučné trasy a pohádkové stezky s úkoly pro děti a s vyřezanými pohádkovými postavami.
Hradec Králové ještě neopouštíme, přejíždíme na parkoviště K Labi, kde se parkuje zdarma a jdeme k areálu Trhy Stromovka, kde má být prodej pečiva, potraviny a kde mají prodávat pivo pivovaru Kubík. Tohle pivo jsme ochutnali hned 1. den při našem Silvestrovském pobytu a chutnalo nám.
Jenže trochu se nám to komplikuje. V pekařství kupujeme chleba, potraviny tu nejsou a pivo prodávají v pivotéce, která otevírá až později. To přežijeme, ale potřebujeme koupit máslo a něco k snídani. Jdeme kousek dál - tam je Penny, kde vše potřebné kupujeme. Jen jsme se nedohodli, kudy zpátky k autu. Já chtěla jít jinudy - kratší cestou, ale Ota byl přesvědčen, že jdu špatným směrem. V tyto momenty ho mapy nezajímají a vede si svou, protože on má přece orientaci dobrou. Já si vždy nadávám, proč jdu s ním a nejdu v pohodě sama. Vím, že by nezabloudil, že cestu k autu určitě najde. Na to si odpovědět neumím.
Chvíli jsme se na sebe mračili, každý jsme si vedl chvíli své. I když jsme to nevyřešili, tak jsme spolu nakonec stejně začali mluvit. Jak jinak bychom mohli pokračovat v cestě.
Ještě se chceme zastavit na jihu města, kde je na hřbitově Zámeček polodřevěný kostel a dřevěná zvonice. Tady na malém návrší - na kopci sv. Jana byla po upálení Jana Husa postavena malá kaple. R. 1530 na jeho místě byl postaven dřevěný kostel zasvěcený Janu Husovi. Snad už tehdy zde byl založen hřbitov, i když první písemná zmínka o něm je z r. 1579. R. 1672 byl rozbořen, ale v letech 1675 - 1680 byl už postaven nový polodřevěný kostel. Během dalších 10 let byly postaveny 3 oltáře. Při vysvěcení r. 1692 byl zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Dnešní podoba je z r. 1836. Z té doby je i dřevěné loubí.
R. 1583 byla v západní části hřbitova na osmibokém základu postavena dřevěná zvonice. Přízemní část je rozšířena. V horní části jsou zavěšeny dva zvony.
Přibližně r. 1720 byl za zvonicí vedle kostela postaven barokní zámeček. R. 1778 za války s Pruskem v něm byla vojenská nemocnice. R. 1824 tu byl hostinec. Na cestě ke korunovaci se zde r. 1836 zastavil císař Ferdinand s císařovnou Annou Marií, r. 1846 tady byl i Karel Havlíček Borovský. Dům byl střídavě obýván jako měšťanský dům, r. 1877 byl přestavěn opět na hostinec. Stal se vyhledávaným místem Hradečanů. R. 1978 byl pro údajnou zchátralost stržen. Podle pověsti odtud vedou podzemní chodby až do města. Po něm zůstal už jen název hřbitova.
Nechá se zaparkovat v jeho blízkosti. Okolo areálu je ohradní kamenná zeď. Jdeme se podívat ke kostelu i ke zvonici. Ve východní části - jižně od kostela je část hřbitova ohrazena litinovým plůtkem - tam je malý hřbitov věnovaný vojenským činitelům včetně velitele hradecké pevnosti Wolfganga Laimla von Dediny.
Tím definitivně opouštíme město. Je děsné horko, rádi bychom se šli vykoupat. Koukám do mapy, co by se cestou hodilo. Kousek od silnice vidím písníky u Obědovic. Není tam značka, že by to bylo místo vhodné pro koupání, ale jedeme se tam podívat. Zaparkovat se tam nechá, dokonce se nechá kus jet okolo písníků, ale k vodě sejít nelze. Všude jsou cedule, že se jedná o soukromý majetek, že se zde těží písek. Břehy jsou strmé, navíc většina břehu je oplocena. Aspoň tady ve stínu vařím oběd.
Odjíždíme. Ota si najednou z auta všiml strmé cestičky k vodě. Je to v místech, kdy mezi kovovými sloupy chybí dráty, které prostor ohrazují. Scházíme tam. Kupodivu to není ani tak moc prudké. Jen Ota nabádá k opatrnosti. Jsme přece jen v místech, kde nemáme co dělat. Je to malá zátoka, voda láká k plavání, ale nakonec se jen u břehu osvěžujeme. Je tu docela hloubka, není problém se hned u břehu potopit. Bylo to úžasné. Hned se cítíme lépe.
Projíždíme Chlumcem nad Cidlinou. Byli jsme tady před 6 lety, ale to jsme se stavěli u zámku. Dnes zastavujeme u mohutného trojlodního kostela sv. Voršily. Byl postaven v letech 1536 - 1543 Pernštýnskou stavební hutí ve slohu pozdní gotiky a nastupující renesance. Při dostavbě po polovině 16. století byla k západnímu průčelí dostavěna renesanční městská hláska - čtyřboká, 28,5 m vysoká věž s obloučkovým renesančním štítem s odvrácenými čtvrtobloučky. I když r. 1618 do ní byly zabudovány hodiny z vyhořelé radnice, kompletně dostavěna byla až r. 1677. Je zastřešena osmibokou bání s lucernou a s makovicí s kovaným dvojramenným křížem. Pod věží prý bývala městská zbrojnice. Obrazy na bočních oltářích jsou údajně od Karla Škréty. V interiéru je nejcennější cínová křtitelnice z r. 1650. Z krypty pod kostelem byly r. 1836 vyzdvihnuty renesanční náhrobky ze 16. století a byly umístěny do obvodového zdiva presbytáře.
Kostel je bohužel zavřený, ani dveře nejsou otevřené, abychom mohli dovnitř nahlédnout. Je to škoda. Kostel obcházíme aspoň zvenku. Při pohledu od západu a od východu to vypadá, jakoby to byly dva zcela odlišné kostely, možná i kvůli tomu, že se strany liší i fasádou.
V parčíku před kostelem je pomník Václava Klimenta Klicpery, českého spisovatele a dramatika, který se ve městě narodil. Byl zhotoven r. 1874.
Je horko, nikam jinam jít v rozpáleném městě už nechceme. Kupujeme si zmrzlinu a přes Poděbrady jedeme do Dobřichova, o kterém je první písemná zmínka z r. 1345. Tady byla 3. října 2014 otevřena 1120 m dlouhá jednosměrná naučná stezka Stezka Markomanů, která návštěvníky na 8 stanovištích seznamuje s historií a přírodními památkami obce. Na tabulích jsou i QR kódy, pomocí kterých lze získat další zajímavé informace. Dokonce jsou tady i dvě zvukové tabule. Je upravena tak, aby se tu líbilo i dětem. Vede převážně v lesíku v jižní části obce po zelené turistické trase, je doplněna pískovcovými kameny, kde je vytesána Pičhorská menáda - ženská uctívačka boha Dionýsa. Její podobu získaly ve zde nalezené nádobě.
Parkujeme u hřbitova v jižní části obce, kde nás nejdřív zaujali zajímavé sluneční hodiny na štítové straně domku. Nejsme na hlavním parkovišti naučné stezky, takže se na ni napojujeme kdesi uprostřed. Jsme u 4. zastavení, kde jsou informace o přírodě Dobřichova a nejbližšího okolí.
Pokračujeme ve směru naučné stezky směrem ke kopci Pičhora (232 m). Vede tudy i zeleně značená turistická trasa. Zhruba kolem r. 1896 na západním úbočí tohoto kopce začala těžba písku kvůli stavbě silnice. V té době byly nalezeny 3 hliněné nádoby. Následoval průzkum oblasti. Bylo nalezeno celkem 137 hrobů; 82 bylo v hliněných nádobách, 6 v honosných bronzových urnách, ostatní hroby byly jamkové, tj. ostatky byly vloženy do vyhloubené jamky. Do konce průzkumu bylo nalezeno celkem 160 hrobů z doby římské - z 1. - 4. století n. l. Dnes je toto místo označené jako žárové pohřebiště a patří mezi největší naleziště u nás.
Tady nás vítá dřevěná socha markomanského bojovníka v životní velikosti. Kromě informační tabulí č. 5, 6 a 7 je zde vidět ukázka žárového hrobu se skleněným průhledem do jeho vnitřní části, pomník archeologických nálezů a malá rozhledna - kamenné schodiště, odkud je vidět na Polabskou kotlinu.
Opouštíme prostor žářového pohřebiště a pokračujeme po naučné stezce. Z pohledu naučné stezky přicházíme k 8. - poslednímu zastavení, které je věnované životu Markomanů. Je zde model markomanského obydlí, dřevěné sochy koní, na které si děti mohou i vylézt. Naučná stezka zde končí.
Abychom se dostali k úvodnímu panelu naučné stezky, opouštíme tady zelenou trasu a po silnici odbočujeme vpravo. Dostáváme se na místo, kde stezka začíná a kde lze zaparkovat. Je zde úvodní zastavení, mapka stezky a také kamenný morový kříž.
Tady už pokračujeme po naučné stezce ke kostelu Nejsvětější Trojice. Románský kostel tady na kopečku byl již v 10. století. Byl to opevněný kostel s mohutnou zdí a valem. Ve 14. století byl přestavěn goticky, později barokně. Všechny tyto tři slohy se zde zachovaly. Nejstarší část je sakristie, kde zůstaly prvky původního románského kostela s apsidou. Současná podoba věže s makovicí a křížem je z r. 1829. Prostor zrušeného hřbitova má nyní parkovou úpravu. Bylo zachováno několik cenných náhrobků a část historické zdi.
R. 1826 byly vybudovány pískovcové schody, aby byla ulehčena cesta věřícím na kostelní vršek. R. 1927 byly již tak sešlapané, že byly otočeny. Ze stejného důvodu byly r. 2012 nahrazeny novým schodištěm z božanového pískovce. Dva původní kameny jsou zabudovány v dolní části postranní zídky.
Po těchto schodech samozřejmě stoupáme i my. Po prohlídce okolí kostela (bohužel je zamčený, dovnitř nemůžeme nahlédnout) pokračujeme. Za chvíli jsme u auta. Ještě se jdeme podívat okolo hřbitova kousek po neznačené cestě, tam je přírodní památka Sládkova stráň. Právě i jí je věnováno zdejší zastavení. Plocha není velká, ale má zde růst 370 druhů sucho i teplomilných rostlin, samozřejmě nejen kvetoucích. Moc se v tom nevyznáme, dnes zde nic nekvete, ale je to hezký kousek přírody.
Na parkovišti je i tabule se seznamem nedaleko rostoucích stromů a s možností jejich určování.
Po necelých 3 km končíme prohlídku tohoto zajímavého území. Byla to nejen hezká procházka v přírodě, ale také seznámení se s germánským kmenem Markomanů, který žil v době kolem 1. století na území dnešního Česka a o kterém se toho moc neví. Tady jsme se dozvěděli něco o jejich životu, zvycích. Byli to pravděpodobně oni, kteří z našeho území vyhnali Kelty a kteří bojovali s legiemi Římské říše.
Moc jsme toho dnes nezvládli, ale už bychom rádi někde zaparkovali. V tom horku už pokračovat dál nechceme. Bohužel na zítra hlásí horko ještě větší.
Jen jsme se chtěli zastavit v nedalekých Plaňanech, kde je létající pivovar Varga Brothers Brewing Company a dva zajímavé kostely. Jenže je objížďka a zajíždět tam se nám nechce.
Koukáme do mapy, hledáme, kam by se nechalo zajet. Tentokrát to nebylo jednoduché. Když mi mapy.cz cestu autem umožnily, zastaví nás cedule Zákaz vjezdu. Projíždíme Kouřimí k zámkům Molitorov a Diblíkov a doufáme, že se dostaneme po zelené kousek dál. Jejich prohlídku si necháváme však na zítra. Nakonec jedeme po nějaké dle mapy.cz neexistující cestě kamsi do polí. Tady na rozcestí těch neexistujících cest je rovina, kde se nechá zaparkovat a přespat. Není tu zrovna moc hezky, je tu hromada kamení, nejsou tu ani žádné výhledy, ale s tím se umíme vyrovnat. Na poli dozrává řepka. Kvetoucí smrdí hrozně, ani dozrávající moc nevoní, ale ani to není to nejhorší.
Dnes večer je teplo, sedíme venku, nejen při večeři, ale i později. Až v půl desáté jdeme do kabiny. To už je skoro tma. Je vidět, že se dny zkracují. V 10 jdeme spát, venku je skoro 18 stupňů, v autě je 20, v noci by mohlo být příjemně.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.074, 15.029)
Poslední aktualizace: 26.10.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Dobřichov
Mapa
Přidat oblast mezi oblíbené
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyVyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Na sever za dalšími rozhlednami - 10. den: Hradec Králové-Lesní hřbitov, polodřevěný kostel sv.Jana Křtitele a zvonice na hřbitově Zámeček; Chlumec nad Cidlinou-kostel sv.Voršily; Dobřichov-NS Markomanů (žárové pohřebiště, Pičhora, markomanské obydlí)
Radim
Zámek
Obec Radim se nachází nedaleko Poděbrad a Kolína, na trati lokální železnice Pečky Kouřim.
První písemná zmínka je z roku 1320 jako zemanské sídlo Bedřicha z Radimi. V roce 1610 Karel Záruba z Hustiřan dokonč…
1.2km
více »
Turistická známka č. 1620 - Zámek Radim
Turistická známka
Postaven byl v roce 1610 na místě tvrze. Novorenesančně upraven počátkem 20. století. Obdélná dvoupatrová budova s polygonální věží a Vysokým renesančním štítem na jižní fasádě. K zámku na západní straně přiléhá hospodářský dvůr tvořený nízkými přízemními budovami. Na jižní a východní straně obklopen parkem.
1.5km
více »
Radim-zámek
Zámek
Obec Radim se zámkem je asi 10 km jihozápadně od Poděbrad, 2 km od Městečka Pečky. Ves Radim se poprvé připomíná v r. 1326 jako majetek Bedřicha z Radimi. Vodní tvrz se uvádí v r. 1446, kdy ji Maruše z Radimi pro…
1.5km
více »
Údolím Výrovky z Radimi do Plaňan
Tipy na výlet
V libovolném ročním období se všem milovníkům přírody nabízí krásná vycházka z Radimi do Plaňan. Sleduje říčku Výrovku (Vavřinecký potok) a prochází několika chráněnými oblastmi. Ideální je začít prohlídkou renesančního zámku v Radimi, kde Vás provede sám současný majitel a kde lze navštívit sympatickou zámeckou cukrárnu s kavárnou. Je tu i speciální okruh pro děti. Potom už mů…
1.5km
více »
Jubilejní kostel Mistra Jana Husa v Pečkách
Kostel
Nachází se na Husově náměstí, v části Pečky-jih a byl postaven v letech 1914-1916 k 500. výročí upálení Mistra Jana Husa.
Kostel projektoval architekt Oldřich Liska, spolupracovník Josefa Gočára. Základní kámen b…
2km
více »
Pomník Mistra Jana Husa v Pečkách
Pomník
V Pečkách na Husově náměstí v Pečkách stojí před kubistickým Jubilejním kostelem Mistra Jana Husa českobratrské církve evangelické socha významného českého kazatele. Tento pomník vytvořil v letech 1913-1914 akademický sochař Stanistlav Sucharda. Instalována byla na pečeckém náměstí v roce 1919, protože během 1. světové války byla socha uložena na radnici z obavy o její zabavení. V roce…
2km
více »
Městys Plaňany a kostel se šikmou věží
Městys
Když jsme jednou jeli po silnici z Prahy do Kolína, tak jsme zabočili do městysu Plaňany, jehož historie je neuvěřitelně bohatá. Poprvé je obec písemně doložena až roku 1222, ale již v 10. století tady vznikla Kamenná románská rotunda. V polovině 12. století ji nahradil kostel Zvěstování Panny Marie. Již na první pohled je jasné, že se jedná o velice zajímavou stavbu…
2.1km
více »
Pečky
Město
Dle četných nálezů archeologických byla krajina v Pečkách již v pravěku hustě obydlena. Při různých příležitostech odkryty stopy obydlí typu neolitického s Kamennými nástroji, a typu českého.
První písemně dolo…
2.2km
více »
Pečky-radnice
Radnice
Pečky jsou doloženy již v r. 1225 jako Pečky Podblatné, kdy se v darovací listině krále Přemysla Otakara připomíná jako svědek zeman Jan z Peček a ještě v r. 1408 se připomíná Jindřich Zdenek z Peček. Ještě na kon…
2.3km
více »
Kostel sv. Václava (Pečky)
Kostel
Farní kostel svatého Václava se nachází v Pečkách ve středních Čechách. Jedná se o jednolodní novorománskou stavbu v duchu secesního eklektismu s hranolovou věží v ose hlavního jižního průčelí. Projekt budovy pro …
2.4km
více »
Pečeckem za Markomany
Tipy na výlet
Za východiště trasy jsem si zvolil žst. Cerhenice. Zelená značka NS nás od nádraží vede do hezky upraveného centra městyse. Na informačních panelech se pak mj. dočtete, že Cerhenice jsou rodištěm herečky Blanky We…
3km
více »
Jedeme na dovolenou do Broumova
Cestopisy
Již někdy na podzim mne zaujala nabídka na Slevomatu - 5 dnů v Broumově s polopenzí za velice sympatickou cenu. V těchto místech jsme ještě nebyli, stále to plánujeme, ale nějak nám to nevychází. Takže perfektní n…
3km
více »
Cerhenice – historie, naučná stezka a vyhlídková věž
Tipy na výlet
Vždy když někam vyrážíme, snažíme si naplánovat trasu přes co nejvíce pro nás neznámých rozhleden. Máme je rádi, rádi si díváme na to, jak vypadají a když jsou přístupné, je to ještě bonus navíc. Tady je jedna mal…
3km
více »
Hradenín-tvrz
Tvrz
Obec Hradenín s věžovitou tvrzí na mírném návrší, se nachází 13 km západně od Kolína u silnice ve směru na Český Brod. První zmínka o Hradeníně je z r. 1265, kdy zde měl majetek Předota z Hradenína a páni z Hraden…
4.6km
více »
Hradenín
Tvrz
Gotická tvrz se nachází v obci Hradenín na Kolínsku ve Středočeském kraji. Výraznou dominantou a jádrem tvrze je mohutná hranolová obytná věž s valeně zaklenutými místnostmi v přízemí a 1. patře. Do polygonální …
4.7km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Třebovle – Sázavský dvůr (zámek)
Zámeček
V obci Třebovle, poprvé písemně zmíněné roku 1297, bylo ve středověku dokladováno několik panských dvorů. Nejstarší z nich se nacházel na místě staré tvrze a byl zbořen na počátku 18.…
6.6km
více »
Svojšice-zámek
Zámek
Obec Svojšice se poprvé uvádějí v r. 1241, kdy zde měl několik dílů Milota ze Svojšic. Tvrz ve Svojších je zmiňována poprvé v r. 1427, kdy ji Benigna z Toušic postoupila i s dvorem a částí vsi svému manželovi Mik…
7.5km
více »
Bedřichov - Památník bitvy u Kolína
Památník
Památník Fridrichu II. Pruskému na vrcholu Bedřichov je skromnějším protějškem monumentálního pomníku bitvy u Kolína u obce Křečhoř.
Pomník ve tvaru obelisku leží na odbočce žluté turistické značky mezi Novou Vsí a Vítězovem.
Jméno obce Vítězov má původ právě ve vítězství rakouských vojsk nad pruskými z 18.června 1757 za tzv. sedmileté války (1756-1763).
V bitvě u Kolína…
8.1km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Kouřim - skanzen
Skanzen
Vznik Muzea lidových staveb v Kouřimi, pobočky regionálního muzea v Kolíně, je spojen s Počátky výstavby vodárenské nádrže na Želivce. Budoucí vodní plocha přehrady měla zatopit některé zajímavé památky lidové a…
9.2km
více »
Poděbrady - Jiřího náměstí
Náměstí
Kromě zámku Jiřího náměstí dominuje pomník Jiřího z Poděbrad od sochaře Bohuslava Schnircha. Na náměstí stojí také Mariánský sloup zroku 1765, postavený na památku morové epidemie roku 1714. Budova občanské záložn…
10.2km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Poděbrady - Eliščin pramen
Pramen
„Eliščin Pramen" na lázeňské kolonádě v Poděbradech tryskal v měděné váze do skleněné půlkoule. Váza je umístěná na žulovém osmistěnu, který je zastřešen baldachýnovou stříškou vynesenou na kovaných zdobných sloupcích. Celý „altánek" je nádherná Kovářská práce z počátku dvacátého století, zdobená různými volutami, rostlinným dekorem, maskarony a štítky. Tvarově složitá, plechová baldachýnová střecha je z měděného plechu.
10.4km
více »
Poděbrady - květinové hodiny
Ostatní
Květinové hodiny v Lázeňském parku v Poděbradech náleží již mnoho let ke koloritu města. Od roku 1932 byly námětem mnoha pohlednic. Za dobu své existence se až do roku 2006 příliš neměnily. V roce 2006 proběhla zá…
10.6km
více »
Zámek Poděbrady
Zámek
Zámek, který stojí při pravém břehu řeky Labe, je dominantou města Poděbrady na Nymbursku ve Středočeském kraji. Původní stavba zde stála již roku 1108. Po rozpadu mocného Slavníkovského rodu a po záhubě Vršovců vzniklo na opukové skále nad řekou Labe opevněné sídlo. Za doby panování krále Otakara II. byly Poděbrady připojeny ke královské komoře. Tehdy zde byl zbudován kamenný vodní hrad. Zde občas pobýval i panovník s celý…
10.8km
více »
Poděbrady
Město
Poděbrady leží ve Středních Čechách, východním směrem od Prahy. Poděbrady jsou známé a vyhledávané lázeňské město. Město se rozkládá na pravém břehu řeky Labe v jižní části České tabule. V…
10.8km
více »
Český Brod
Město
Český Brod leží ve středočeském kraji, východně od Prahy. Městem prochází železniční koridor z Prahy do Olomouce. Severním směrem od města je mírný kopcovitý terén středního Polabí, nejvýše položeným místem nad …
12.3km
více »
Nymburk
Město
Nymburk leží ve Středních Čechách, východním směrem od Prahy. Město se rozkládá na pravém břehu Labe u soutoku s řekou Mrlinou. Okolí města tvoří téměř rovinatý terén České tabule. Na…
12.9km
více »
Kolín
Město
Kolín leží ve Středních Čechách, východním směrem od Prahy. Kolínem protéká řeka Labe. Město je známé především milovníkům dechové hudby, jelikož se tu každoročně koná festival této hudby…
13.4km
více »
Kostelec nad Černými Lesy
Městečko
Kostelec nad Černými Lesy leží ve Středních Čechách, východním směrem od Prahy. Město se rozkládá v zalesněné oblasti zvané Černý Les. Jihozápadním směrem od města je vybudováno několik rybníků. Tyto vodní ploch…
15.2km
více »
Kutná Hora
Město
Kutná Hora leží ve Středních Čechách, jihovýchodním směrem od Prahy. Kutná Hora se rozkládá nedaleko severního okraje Středočeské pahorkatiny. Městem protéká řeka Vrchlice, na které je u jihozápadního okraje města…
21.6km
více »