Cerhenice – historie, naučná stezka a vyhlídková věž

Vždy když někam vyrážíme, snažíme si naplánovat trasu přes co nejvíce pro nás neznámých rozhleden. Máme je rádi, rádi si díváme na to, jak vypadají a když jsou přístupné, je to ještě bonus navíc. Tady je jedna malá, ale to nám nevadí.

Městys Cerhenice leží východně od Prahy – v okrese Kolín, kam je to zhruba 12 km na jihovýchod.

Již na přelomu 2. a 1. tisíciletí př. n. l. se zde usazovali první keltské kmeny a vznikali opevněná i neopevněná sídla. Nález římských mincí mezi Cerhenicemi a Dobřichovem (necelých 5 km na severozápad) je dokladem čilých obchodních vztahů s římskou říší. Podle archeologických nálezů bylo v části Cerhýnky ve 3.- 4. století velké sídliště. V místě zvaném Třebická – na západ od Cerhýnek bylo nalezeno žárově pohřebiště se zhruba 100 hroby. O kousek jižněji – v části Radimek bylo nalezeno 23 hrobů – kostry byly uloženy na pravém boku nebo v sedě. V hrobech byly nalezeny džbánky a baňaté nádoby s charakteristickým třásňovým dekorem, misky a vzácná amfora, také šperky - dva náhrdelníky z vápencových korálků a drobné bronzové kroužky.

Další nálezy hrobů byly z období zhruba 13. – 8. stol. př. n. l. - z doby kultury popelnicových polí. Z počátku našeho letopočtu byly nalezeny zbytky hrnčířské dílny - hliněný rošt pece s četnými otvory, hliněné nádoby. V jihovýchodní části obce se nacházela slovanská vesnice, která se v 10. nebo počátkem 11. století posouvala k dnešnímu středu obce. Dokonce jsou domněnky, že ve 12. století zde byl i první pivovar v Čechách. Soudí se to podle velké jámy baňkovitého tvaru, kde se uskladňovalo obilí.

První písemné zmínky jsou z r. 1295. R. 1340 zde byla vybudována tvrz, která byla chráněná příkopy a rybníky. Ve 13. – 15. století ji vlastnila drobná šlechta. Majitelé se často střídali. Ke svému jménu si někteří přidávali přídomek z Cerhenic. R. 1474 je chvíli však vlastnil i král Vladislav. R. 1618 - podle letopočtu nad hlavním vchodem - byla dokončena přestavba tvrze na renesanční panské sídlo. V přízemí byla velká místnost s klenutými stropy, pravděpodobně sloužila jako čeledník. Po r. 1690 sloužila již jen jako byty úředníků a kanceláře sídla správy. V současné době je na místě tvrze jednopatrová dvoukřídlá budova s valbovou střechou. Na severní straně je výstupek, který je pozůstatkem bývalé věže.

R. 1686 získal cerhenické panství Adolf Vratislav ze Šternberka. Tento rod ho vlastnil až do r. 1757. Během té doby – r. 1734 byl postaven i kostelík sv. Jana Nepomuckého, kde je i jejich znak.

Důvodem změny majitele bylo rozhodnutí císařovny Marie Terezie, která založila v Praze na Hradčanech Ústav šlechtičen, který chtěla podporovat z výtěžku hospodaření na panství mimo jiném i cerhenickém. R. 1771 (i když tento rok se dle různých zdrojů liší) nedaleko přestavěné tvrze postavila nový zámek. Byl využíván hlavně jako sídlo správy panství, v létě tam však pobývaly i šlechtičny z Tereziánského ústavu šlechtičen. Když byl r. 1918 ústav zrušen, zámek připadl státu, který ho upravil na školu a byty. Když si město postavilo novou školu, zámek zůstal opuštěn a chátral. Po r. 1990 ho koupil soukromý majitel, opravil střechu a provedl základní opravu. Ostatních oprav se snad ještě dočká.

Na západ od městyse vznikl r. 2015 v rámci akce Sanace a rekultivace skládky Cerhenice moc hezký park Květoslavy Šátkové, který byl pojmenován po zdejší seniorce, jejíž tělo bylo r. 2003 na této skládce nalezeno. Součástí parku je řada atrakcí – je tam malé jezírko, řada přístřešků, ohniště a skutečně velké bludiště, které je určeno nejen pro děti. Průchod komplikuje několik zavřených dveří, které lze otevřít pouze po zodpovězení položených otázek. Uvnitř bludiště jsou vyřezané sochy významných osobnosti našich dějin v životní velikosti - Jana Ámose Komenského, Mistra Jana Husa, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. V parku je také volně přístupná dřevěná vyhlídková věž. Je vysoká 7 metrů, vyhlídková plošina je ve výši 3 metry. Je z ní vidět park a část obce, v případě dobrého výhledu jsou vidět severním směrem i Krkonoše.

Jen o kousek dál východním směrem – u hřbitova je zcela stejná, ale tmavší vyhlídková věž. Odtud je trochu větší výhled do okolí. Severozápadním směrem jsou vidět roviny kolem Peček, Sadské a Lysé nad Labem, Bezděz, Vrátenská hora, Sedlo, Vlhošť a Milešovka

Tyto malé rozhledny jsou součástí naučné stezky Cerhenice, která měří 6 km a na které je 11 zastavení, kde se dozvíte řadu zajímavostí z historie obce.

My jsme neměli potřebu zde shánět něco k jídlu. Na trase naučné stezky je sokolovna, kde je restaurace. Jaká je však její otevírací doba, to bohužel nevím.

Park je moc hezky udělaný, tam se nám moc líbilo. Nakoukla jsem i do bludiště a musím přiznat, že jsem měla strach, že se hned tak ven nedostanu. Ani jsem nezkoušela odpovídat na otázky – je pravda, že jsem ani nevěděla, jaký význam mají. Až když jsme se doma dozvěděli další informace, mrzelo nás, že nikde u parku není informace o naučné stezce. Nevěděli jsme ani o druhé vyhlídkové věži.

V Cerhenicích se křižují dvě cyklotrasy, 15 km je to na jihovýchod do Kolína, 4,5 km na západ do Radimy, kde je přístupný renesanční zámek, zhruba stejně daleko na jihozápad do Plaňan, kde je kostel z pol. 12. století a polodřevěná zvonice. Když se pojede dál tímto směrem, po cca 11 km se dojede do Klášterní Skalice, kde je zajímavý zbytek zříceniny kláštera. O 5 km dál - v Kouřimi je skanzen – Muzeum lidových staveb. Možností na cyklovýlety je tu však daleko víc.