Na zámek Moritzburg a na trhy do Drážďan

Už jsem tu jednou, když jsem popisoval použití jízdenek Elbe Ticket zmiňoval možnost dojet až na zámek Moritzburg vlaky a autobusy. Poslední listopadovou sobotu jsem se po této trase vydal.

Teploměr ukazuje několik stupňů pod nulou a na pražském hlavním nádraží naskakují minuty zpoždění. Ale hlavně EC do Berlína s odjezdem o půl sedmé ráno pořád nemá v patřičném okénku na elektronické tabuli svoji kolej. Rozhlas po chvíli hlásí problém s trakčním vedením a tak dokupujeme jízdenku z Ústí do Děčína a a usedáme do děčínského rychlíku jedoucím o 20 minut později.

Děláme dobře, v Děčíně zjišťujeme, že EC zvýšilo zpožděni na celých 60 minut, zatímco my jsme dojeli téměř včas. Na druhém nástupišti je už připraven osobák do Bad Schandau. 5 starých lehátkových vozů je skoro plných a my včas vyrážíme z Děčína. Měl jsem trochu strach, protože přestupy byly spočítány na minuty, tak abychom všechno stihli. U Dolního Žlebu brzdíme a předjíždí nás zpožděné EC. Naštěstí přípoj v Bad Schandau počkal na dav lidí, který se vyvalil z českého vlaku a asi jen s 2 minutami zpoždění vyjíždíme místní S-Bahn směr Drážďany.

Ty ale nejdříve necháme za sebou a vystupujeme až ve stanici Coswig (předměstí Drážďan). Odtud dále pokračuje autobusová linka na Moritzburg a do Radebeulu (č. 405). No ale na německou přesnost se tu moc nehrálo. Po pravidelném odjezdu jsme ještě asi 5 minut čekali, než autobus vůbec přijel. Na náš Elbe Ticket řekl řidič jen gut, a jeli jsme. Téměř v prázdném autobuse jsme asi po 15 minutách dojeli až na Moritzburg.

Tento zámek je u nás známý hlavně kvůli snad nejznámější české zimní pohádce, Tři oříšky pro Popelku. Jinak je to lovecký zámeček vystavěný v roce 1542 a přestavěný roku 1723 Augustem Silným. Je tu velká sbírka loveckých trofejí a na stěnách zaujmou malované kožené tapety. Najdete tu i kapli nebo pokoje pro hosty.

Vstupné činí 6,50 Euro pro dospělého (může si s sebou vzít až 2 děti do 15 let), a pokud nevládnete němčinou, lze si za 2 Eura (a kauci 10 Eur) půjčit elektronického průvodce i v češtině a v každé místnosti si po naťukání čísla poslechnout o historii zámku. Je otevřeno i v zimních měsících.

Po prohlídce interiérů si jdeme prohlédnout okolí zámku, zahradu a pak se procházíme lesní cestou kolem rybníku. Záhy poznáváme cestu, po které jel královský průvod do svého zimního sídla a král (Rolf Hope) zde káral prince (Pavel Trávníček) za zanedbávání dvorního učiva. Obešli jsme rybník a ještě jsme se vrátili k zámku pro nezbytné foto na schodech, kde Popelka ztratila střevíček. V jednom z malých domků u rybníka je i prodej suvenýrů (lze tu sehnat TZ).

Čekání na autobus si krátíme v místní kavárně u šálku výborné čokolády (2,50 Eura). Na další cestu nám přijíždí další autobus směr Dresden Neustadt. Usedáme do 3 nápravové Setry společnosti RVD, abychom po několika minutách zastavili u závor. Tak jako skoro v pohádce, kolem nás projíždí parní úzkorozchodný vláček z Radeburgu do Radebeulu.

Autobusem prochází revizor a náš Elbe ticket ač je psaný v češtině bez problémů uznává, aniž by ho nějak podrobně zkoumal. Po půl hodině přijíždíme na stanici Dresden Neustadt. Odtup se pak vydáváme pěšky, po nábřeží Labe a přes most ke Zwingeru. Mohl bych teď popisovat drážďanské památky, ale budou vánoce a jeli jsme sem kvůli trhům a vánoční atmosféře.

Trhy v drážďanech v podstatě začínají za kostelem Hofkirche a končí u hlavního nádraží na Prager Strasse. Největší trh je na Altmarktu. Seženete tu tradiční vánoční štoly, ozdoby, dřevěné hračky, svíčky, kabelky, i třeba šperky a hlavně je tu řada stánků, které uspokojí vaše chuťové buňky ať už je to svařák, punč, nebo místní uzeniny, či výrobky z ryb.

Posilněni odcházíme po Pražské ulici směrem k hlavnímu nádraží, odkud nás S-Bahn plná českých turistů veze až do pohraniční stanice v lázních Schandau.

Takže pokud to ještě stihnete, přeji Vám příjemnou cestu a krásnou předvánoční atmosféru.