Na zámku a v podzámčí.

Na zámku a v podzámčí.

Vladimír Chilčenko

Foto autor

Pro mnoho příznivců hor neztrácí Krkonoše přitažlivost ani v době, kdy zrovna není sezóna . Pokud turista navštíví současně také severní polskou stranu , objeví určitě navíc řadu turistických zajímavostí, které pro něho byly doposud neznámé. A když se dokonce ubytuje v některém ze zámeckých hotelů, tak ho navíc pocit romantiky zmizelých časů určitě nemine. Jaká je vlastně polská část Krkonoš? Hory jsou zde rozlohou o třetinu menší než na straně české. Svahy hor mají více Ostrý spád do údolí a také pozůstatky po čtvrtohorním zalednění jsou výraznější. Ale rovněž demografický vývoj byl odlišný . Do konce druhé světové války zde totiž bylo Německo. Na začátku války bylo Polsko věrolomně přepadeno hitlerovským Německem ,které společně se stalinistickým Sovětským svazem si jeho území rozdělily. Německo válku prohrálo a bylo donuceno předat část svého území jako kompenzaci obnovenému Polsku. Paradoxem dějin ale zůstalo, že to bylo za území, které anektoval Sovětský svaz a zpět Polsku nikdy nevrátil. Na základě Postupimské konference bylo po skončení války z kompenzovaných území přičleněných k Polsku německé obyvatelstvo vysídleno do Německa. A tak přišli i do podkrkonošského Dolního Slezska dosídlenci z celého Polska. Mnoho historických budov se náhle ocitlo bez majitelů. Další poválečný osud šlechtických zámečků byl v Polsku a Československu podobný. Byly znárodněny a obvykle sloužily jako objekty pro ubytování armády i policie, nebo v nich byly ústavy sociální péče a také internátní školy. Některé skončily ovšem i jen jako sklady a zemědělské provozovny. Většina z nich se privatizace v 9O.letech minulého století dočkala ve špatném a neobyvatelném stavu. V Polsku o ně projevili zájem nikoliv němečtí restituenti , ale domácí podnikatelé, kteří zámečky koupili a většinou proměnili na zámecké hotely. Často se koupí objektu značně zadlužili, ale dnes jim při obnově historických budov pomáhá finančně svými fondy i Evropská unie.

Modus vivendi v zámeckém hotelu.

Naše skupinka pražských novinářů, kteří se orientují na cestovní ruch, navštívila nejdříve zámecký hotel „Palac Staniszów“.Jeho současnými majiteli jsou manželé ,paní a pan Dzida. V oblasti hotelové zámecké turistiky jsou příkladem úspěšných podnikatelů, kteří dokázali rekonstrukcí přeměnit bývalou zámeckou ruinu na výnosný hotel, který je obklopen pečlivě udržovaným parkem v anglickém stylu. Návštěvníci si mohou vybrat zámecké ubytování ze třiceti dvoulůžkových pokojů podle podílu komfortu v jejich vybavení. Nechybí ani možnost rozmaru ve volbě pokoje podle oblíbené barvy hostů ,nebo v jejich znamení Zvěrokruhu. Je samozřejmostí, že stylové vybavení pokojů, které je z 18.století, doplňují technické vymoženosti současné doby. V kuchyni mistři kuchaři připravují navíc i jídla podle starých zámeckých receptur. Hotel má také svůj vlastní likér. K relaxaci hostů slouží procházky a jízda na koni v zámeckém parku ,nebo také tenis ,cyklistika ,golf a možnost rybaření.Rovněž bohatá je nabídka zimních sportů a letní turistiky v nedalekém horském terénu Krkonoš.Z dodatečně zakoupených budov ve vsi se připravují prostory pro provoz wellnessu. Díky porozumění paní Dzidy,která má rovněž umělecké vzdělání, se v zámeckém hotelu pořádají výstavy malířů , vystoupení hudebníků a setkávání umělců i z dalších kulturních oblastí. Rodina trvale zaměstnává 17. pracovníků různých profesí .Je zajímavé, že Jelenohorská kotlina měla v minulosti přitažlivost pro četné šlechtické rody, nejen z Dolního Slezska, ale i z celého Pruska .Tak vzniklo Údolí zámků, které obklopovaly pečlivě udržované zámecké parky. V Polsku, kde jak šlechta ,tak i církev bývala polská a smýšlením většinou

vlastenecká, zůstala dochovaná zámecká tradice v pojetí „noblesse oblige“,tedy urozenost zavazuje. Mít „glanc“ znamená přijít na večeři společensky oblečen a příjemně naladěn, a také políbení ruky dámy a její časté obdarování květinami se z polské tradice dodnes nevytratilo.Je zajímavé, jak většina nových majitelů si zvyky a rituály aristokratického vystupování osvojila, i když šlechtický původ nemají.

Díky pozornosti našich hostitelů máme možnost navštívit několik zámeckých hotelů kolem Jelení Góry.V samotném Staniszowě je ještě jeden menší zámecký hotel, nazývaný „Palác na Wodzie“Jeho okolí složené z rybníků a parku vytváří kulisu polské vesnice ze 17.století.Rozvoj Jelenohorské kotliny nastal hlavně v roce 1832,když pruský král Friedrich Wilhelm III zakoupil v Myslakowicích zámek pro účely letní rezidence.V rozsáhlém zámku ve Wojanowě, přestavěném v duchu romantismu do podoby gotického hradu, se zabydlela jeho dcera Luisa,která byla manželkou holandského krále .

V Karpnikach se na zámku usadil zase bratr pruského krále.V nedaleké Lomnici měl rezidenci pruský diplomat Carl von Kuster.Všechny tyto zámky jsou dnes v hotelovém provozu.Exkluzivitou se pyšní zámecký hotel ve Wojanově ,který má koferenční centrum a relaxační komplex s bazénem. Podobný,ale trochu skromnější je Palác Paulinum.Zvláštností pro zvídavé turisty jsou dřevěná stavení,architekturou podobné těm domům,které jsou typické pro tyrolské Alpy.Pochází z kolonie evangelických emigrantů,kteří přišli z Rakouska po roce 1838 a v roce 1946 byli odsunuti do Německa.

Patří sem i hospoda v Bukowci,stylový dům ve Wojanově,ubytovna Swajcarka v Karpinkách,nebo Dom Tyrolski v Myslakowicích. Málokterý návštěvník si nechá ujít návštěvu Termálních lázní Cieplice,které patří mezi nejstarší lázně v Polsku a jsou jediné,kde se léčí také oční choroby.Dominantou lázní je zámek rytířského rodu Schaffgotschů,který však od roku 1975 patří Vratislavskému vysokému učení technickému a jeho interiéry nejsou běžně veřejnosti přístupné.A město Jelenia Góra,město,které založil roku 11O8 kníže Boleslav Křivoústý. Během staletí se vyvinulo v bohaté a krásné město.V jeho architektonickém bohatství nacházíme vše,od gotiky po secesi.Půvab jelenohorského náměstí vytváří 55 barokních a arkádových domů. Jelenia Góra má řadu zajímavých muzeí ,koná se zde i pouliční divadlo a další atrakce,na kterých se podílí také řada vysokoškoláků ze zdejších vysokých škol.

Do lyžařských areálů Ski Arena Szrenica nebo na areál Sněžka je z města okolo 2O km.Ceny lanovek a vleků jsou však v Polsku v současnosti vyšší než v Čechách a proto hodně polských lyžařů jezdí do českých lyžařských středisek.

Návštěvníci hor v proměnách doby.

Obrázky z doby nedávné,jak davy turistů v pumpkách,vyzbrojeni holí s chlebníkem na zádech kráčí po krkonošských stezkách by dnes patřily do říše frašky. Současné XXI století si žádá iluzi dokonalosti,jak v péči o vlastní tělo ,tak perfektní servis služeb a rozptýlení od pocitu nudy.A maximum pohodlí navíc!

Pro samotné zámecké hoteliéry je atraktivní pořádání různých forem kongresových služeb,včetně výročních setkávání,firemního školení,nebo relaxačních pobytů zaměstnanců.Úspěch přináší také pořádání společenských akcí,recepcí a galavečerů.Wellness pomáhá pomocí technik zdolávat každodenní stress.K jeho trvalejšímu překonávání je ale zapotřebí i dostatek pevné vůle,čas a také peníze…

Ekologická situace Krkonoš se ale zlepšuje.Nad horami opět létá orel křivolaký,v lesích je tetřev hlušec.V ledovcových karech vidíme i lomikámen sněžný,nebo stružník morušku ,což jsou rostliny arktického typu.Pokud budeme v Krkonoších chránit přírodu a chovat se ohleduplně k jiným návštěvníkům,určitě nerozhněváme ani Krakonoše v Čechách ,nebo Ducha Gór v Polsku, což jsou dva stejní mýtičtí ochránci hor.