Napříč Oravou

Milí cestovatelé a milovníci Slovenska, není možno jen tak nechat bez povšimnutí tento krásný, ikdyž trochu pro někoho drsný kout přírody severozápadního Slovenska. Přiznám se, že jsme si nebyli jisti při plánování dovolené, zda zde pro rodinu najdeme dostatek možností pro odpočinek a také jsme měli obavy s drahého ubytování ve známých lokalitách, proto jsme raději volili odlehlejší místo a přistoupili na hendikep dojíždění za atraktivními turistickými lokalitami. Pro naši týdenní dovolenou jsme tedy zvolili ubytování v Oravské Lesné i možná proto, že jsme již jednou obcí projížděli a moc se nám tady líbilo...

Bydlení jsme sehnali na privátě v moderní novostavbě - dřevěnici za slušnou cenu pod 9 euro na osobu a den.

Hned první den nás to táhlo k Oravské přehradě a jelikož si pamatuji své mladší časy na bramborových brigádách v nedalekém Zákamenném, nebyl problém najít cestu. Zbyl ještě čas na projížďku lodí na Slanický ostrov, kde si uvědomíte kolik obcí a půdy muselo padnout při zatopení přehrady. Nic není zadarmo, bez této přehrady by byly na Oravě povodně každý rok jen při tání sněhu. Zhruba týden před naším příjezdem právě zde povodně byly a bylo vidět jak místní děkují přízni tehdejších mocipánů a jejich rozhodnutí toto vodní dílo postavit.

Z přehrady je dobře vidět další turistický magnet - Roháče, ale pro túru je potřeba zvolit samostatný celý den s příslibem slušného počasí. Proto jsme se raději vrátili do O.Lesné - doporučuji zvolit ke stravování místní penzion Severka a v něm stylově zařízenou restauraci. Báječné místní speciality, výborná obsluha a velmi dobré ceny - doporučujeme všem, kdo zde budou i jen projíždět, aby se na chvilku zastavili... Mimochodem i tento poněkud schovaný kout Slovenska už není tak zašitý - má nedávno otevřený silniční přivaděč ve směru od Staré Bystrice...

Oravská Lesná je však známá především díky úzkorozchodce ve Vychylovce, proto hned druhý den míříme právě tam. Jedeme tam právě po nedávno otevřené silnici odvážně postavené v obtížném kopcovitém terénu na několika mostech a v hlubokém zářezu prudkých svahů až se tají dech při vybírání Ostrých serpentinových zatáček.

V muzeu opatrují několik parních a dieselových lokomotiv, vagonky na převoz turistů i nákladu. Povodeň v roce 1997 sice semlela část tratě, ale trať ve Vychylovce je funkční a také za kopcem v Tanečníku je druhou částí kdysi rozvětvené sítě úvraťové úzkokolejky.

Součástí muzea je i skanzen místních lidových staveb - Múzeum kysuckej dediny, zachránili sem stavby, které by jinak zatopila nedaleko postavená přehrada Nová Bystrica.

Pokud sem tedy zavítáte, určitě si nenechte ujít procházku skanzenem, a budete-li mít štěstí jako my, můžete se zúčastnit zajímavé kulturní akce - Recepty starých materí. Prima jídlo se dá udělat jen se základních surovin, které zde byly v kdysi chudém kraji k dispozici a věřte, chutná to i dnes našim hamburgry zkaženým žaludkům !!

Ale pojďme dál, po projížďce vláčkem se vracíme zpět na základnu a zkoušíme štěstí na houbách. Ikdyž nejsme žádní echt houbaři, není problém něco najít - modráky sice převládají, ale radost z několika kousků do smaženice je velká !!!

Jelikož naším hlavním cílem této dovolené jsou hory, přesunujeme se další den do Roháčů, turisty nejoblíbenější části Tater. I my podléháme kouzlu mohykánů západních Tater a vybíráme si tůru k Roháčským plesům. Rozhodli jsme se jít trasu přímo přes Roháčský vodopád, ikdyž po absolvování trasy doporučujeme rodinám s menšími dětmi jít z opačné strany od Tatliakovej chaty - stoupání je pozvolnější... V každém případě je výprava kamkoliv do Roháčů úchvatným zážitkem a určitě nebudete litovat, za tu námahu to rozhodně stojí ! Cesta přes úchvatný Roháčský vodopád nám ale dodala sílu vyšplhat se až na horní Roháčské pleso. Příroda Tater je mimořádně uchvacující a nedá se zde nikam spěchat, proto volíme zastávku a trochu i delší přestávku na osvěžení a rozhlédnutí kolem. Jelikož naše dětičky nejsou zrovna zdatnými turisty, snaží se a soutěží mezi sebou, kdo kde bude první a co objeví. Na plese rejdí rodinka divokých kachen, které jsou dost ochočené, asi jsou zvyklé na krmení od turistů... Po odpočinku nás už čeká jen cesta dolů, ikdyž to ještě bude cestička Smutnou dolinou a hodně klikatá místy ještě se zbytky tajícího sněhu uprostřed parného léta. Nakonec se uprostřed Smutné doliny vynoří Ťatliakovo jezero a my víme že jsme to zvládli - tedy největší radost mají hlavně naše děti. Návrat na základnu je bouřlivý, všichni mají radost z toho že to zvládli, hlavně ten nejmenší... Na další den vyrážíme na klidnější akci - do termálních kúpelí Oravice. Ceny v termálu sice nejsou zrovna nejmenší, ale rozhodně nižší než např. Bešeňové. Proto doporučujeme volit k návštěvě právě Oravici. Ikdyž jsme byli na koupališti v den, kdy sluníčko zrovna moc nesvítilo, vyšší nadmořská výška nám dopomohla k pěknému opálení. Odpoledne jsme na zpáteční cestě učinili zastávku ve skanzenu Zuberec - Brestová. Skanzen je sestaven z původních obydlí místních obyvatel a musím uznat, že to má své kouzlo. Najdete tu všechny stavby, které patřily do oravské vesnice zhruba ještě před sto lety - kostel, dům rychtáře, hospodu, domky chudých i bohatých sedláků, domy řemeselníků.....