Obytňákem po Švýcarsku
Již několik let obdivujeme při našich cestách po Evropě obytné vozy stojící na parkovištích a sníme o tom, že si jednou takové auto půjčíme. Tento sen se stal v letošním roce realitou. Shodou různých okolností nám bylo nabídnuto zapůjčení obytného vozu RIMOR pro šest osob za výhodných podmínek. Naše rozhodování kam uskutečnit cestu, nejvíce brzdila corovinarová opatření v jednotlivých zemích. Proto jsme se rozhodli pro cestu do Švýcarska, které bylo jedinou zemí , která nevyžadovala testy od neočkovaných osob. Zvolili jsme trasu Plzeň – Mnichov- Immst - Landeck. Přes přechod Martina jsme přejeli do Švýcarska a údolím Engadin jsme pokračovali do ST. Moritz a k jezerům Silvalplana.
Po cestě jsme se zastavili v rétorománské vesnici Guarda a přes průsmyk Julienpass jsme dojeli na parkoviště u lyžařských vleků Biovo, které je určené pro obytné vozy ( pokladnička a klíče na WC a umývárnu). Bez problémů jsme strávili první noc v našem karavanu a ráno jsme se probudili do slunečného rána uprostřed hor. Tento den byla v plánu túra v okolí Majolapass . Okolo jezer Silvaplana s krásnými výhledy jsme dojeli přes městečko Majola na parkoviště Orden. Odtud jsme podnikli okružní túru k jezeru Cavloc. https://mapy.cz/zakladni?moje-mapy&x=-1.2255791&y=46.6311533&z=3&cat=mista-trasy&mid=61dc45d6940c73b38dfb0970
Přes průsmyk Majolapass jsme sjeli do Itálie na parkoviště karavanů v Chivienně ( doplnění vody, odpad), , kde jsme strávili noc plnou strachu z driftera, který zde zkoušel své umění na parkovací ploše v těsné blízkosti parkujících karavanů.
Další trasa vedla podél jezera COmo, projížděli jsme městečka podél pobřeží a nechyběla ani zastávka na vykoupání v jezeře. Cílem dnešního dne bylo město Lugano se stellplatzem , který se nachází nad městem u sportovního areálu a vyhlídky na město (automat na placení, přípojka na elektřinu a doplnění vody). K večeru jsme se šli podívat do města na pobřežní promenádu.
Z Lugana jsme pokračovali do Locarna k jezeru Lago Maggiorre a po prohlídce města s mnoha historickými památkami jsme se vydali na cestu přes hory zpět do Švýcarska. Do Tasche, který byl cílem dnešní cesty jsme dojeli až k večeru, přesto jsme v závěru údolí stačili ještě zahlédnout zasněžený vrchol Breithornu a okolních vrcholů. Následující den nás čekala cesta vlakem do Zermatu, proto jsme byli rádi, když se nám podařilo zaparkovat karavan na steelplatzu hned naproti nádraží ( možnost doplnění vody, elektrická přípojka ale se špatnou redukcí). Po večeři jsme vyrazili zjistit, jak se kupují jízdenky do Zermattu a na Gornergrad. Nádražní hala zela prázdnotou, jen u automatů na jízdenky postávali dva kluci a zřejmě řešili stejný problém jako my. Po chvíli jsme zjistili, že jsou to také Češi a tak jsme společně zkoumali možnosti jízdenek a tras. Rozhodli jsme se, že ráno koupíme zpáteční jízdenky Zermatt – Tasch a jízdenky na Gornergrad až v Zermattu.
Následující den jsme vyrazili na jeden z prvních vlaků, v automatu jsme koupili jízdenky a dojeli jsme do Zermattu. Po krátké prohlídce centra jsme si koupili další jízdenky na Gornergrad s tím, že můžeme kteroukoliv stanici nastoupit a zase nastoupit. Rozhodli jsme se vystoupit na stanici Riffelberg s tím, že půjdeme pěšky k jezeru Riffelsee , abychom si užili výhledy na Matterhorn a Brethorn. Cesta vedla po pěšince mezi loukami a pozvolna stoupala až k jezeru , odtud jsme pokračovali k zastávce Rotenboden, kde jsme znovu nastoupili na vláček, který nás dovezl na konečnou stanici Gornergrad 3 089 m. n. m. Zde se nám otevřel fantastický výhled na ledové království nejvyšších vrcholů Švýcarska - Breithorn, Monte Rossa, Duferspitze a mnoho dalších . Především jsme se kochali výhledem na Breithorn , jehož vrchol jsme před třiceti lety zdolali. Na vyhlídce jsme se opět setkali s českými kluky , které jsme potkali na nádraží v Zermattu a sdíleli jsme s nimi nadšení z krásných výhledů a zážitků z cestování. Po nekonečném kochání jsme se vydali pomalu na zpáteční cestu. Po loukách s kýčovitými výhledy na Matterhorn, který se nám jednou stranou stále schovával za malý mráček , jsme pomalu sestupovali do stanice Riffelalp, kde jsme si zakoupili jízdenku dolů do Zermattu. Ještě z vláčku jsme sledovali majestátně se tyčící Matterhorn . Z Zermattu jsme se přesunuli zpět do Tasche k našemu karavanu a odjeli na nocleh na parkoviště do nedaleké vesničky Randa ( poplatek v hotelu, bez elektřiny, vody i odpadu, zákaz věcí mimo karavan) .
Druhý den ráno jsme odjeli do údolí u města Brig. Mělo se změnit počasí, a proto jsme ještě urychleně vyjeli lanovkou z Fiesche na Fieschealp a na vrchol Egishorn s výhledem na ledovec Aletschglescher. Z vrcholu jsme sestoupili pěšky zpět do stanice Fieschealp . Již za deště jsme zaparkovali v nejbližším kempu u řeky Rhony, kterou se valilo velké množství vody. Protože ani ráno déšť neustával, rozhodli jsme se navštívit aqvapark v Brigu , kde jsme strávili několik hodin. Odpoledne se již počasí umoudřilo a my jsme pokračovali v další cestě přes hory do sedla Grimselpass 2 164 m.n,m. , kde jsme strávili další noc. Cílem následujícícho dne byl Grindelwald . Počasí nám stále nepřálo, zastavili jsme se jen na procházku kolem jezer a v dešti jsme dojeli před Grindewald do vesničky Schwendi , kde jsme zaparkovali na soukromém pozemku ( k dispozici elektřina, a voda, sprcha a WC přístupné v neobsazeném apartmánu v domě majitelů). S ubytováním jsme získali i kartičku na bezplatnou dopravu vlakem do Grindelwaldu. Proto jsme ještě k večeru zajeli vlakem do města nakoupit a zorientovat se. Déšť stále neustával a tak jsme proběhli rychle centrum města a vrátili jsme se vlakem zpět ke karavanu. Ráno se už počasí umoudřilo, z mlhy vylézaly zasněžené vrcholy a přímo od karavanu se nám naskytl pohled na sněhobílý vrchol Eigeru. Cílem dnešního dne bylo vyjet lanovkou na vyhlídkový vrchol First a odtud dojít k jezeru Bachalpsee. Po dešti se v údolí válela ještě mlha a jen občas nám odkryla úžasná panoramata, která jsme očekávali. V odpoledních hodinách mlha postupně ustoupila a zelené stráně a bílé vrcholy se nám ukázaly v plné kráse. Po procházce k jezeru Bachalpsee, v jehož vodách se měly odrážet protější vrcholy Eigeru a Jungfrau jsme pokračovali po loukách s krásnými výhledy do sedla Grosse Scheideg a odtud jsme se vrátili do Grindelwaldu autobusem. K cestě na nádraží jsme použili zdarma místní autobus , na který platili kartičky z ubytování. Ještě před odjezdem vlakem jsme se zastavili na nádraží a zjištovali jsme možnosti jízdenek na Jungfraujoch . Jako nejlevnější vycházela jízdenka prvním vlakem s návratem z Jungfraujoch do 13 hodin.
https://mapy.cz/zakladni?moje-mapy&x=8.5233743&y=47.1821518&z=9&cat=mista-trasy&mid=61dc45d6940c73b38dfb0970