Loading...
Dnes je neděle, pomalu nám končí měsíc říjen a po včerejší oslavě Janiných " kulatých " narozenin vyrážíme na kratší fotovýlet do Držkové. Jsme hrozní důvěřivci a tak jsme naletěli zprávám Českého meteorologického ústavu o nádherném počasí. To se ale chová podle jejich předpovědi jen asi 1.5 hodiny a pak už je to jako obvykle... Po blátivé cestě vycházíme z Držkové od hasičské zbrojnice na velikou louku s osamělým solitérem. Nacházíme zde několik dalších fotogenických stromů a nádherná panorámata na valašskou krajinu.
Poté výstup na Přední skály a protože jim tady zrovna nefunguje výtah - ( a lanovka je taky mimo provoz) - tak musím Janu na skalnatý hřeben vytáhnout já !! Je to dřina a to se ještě musím na louku vracet pro naše batohy a chvilku hledám mezi kameny zakutálený foťák... Z výhledové skály pak kolem chatek na hřebínek do lesa a odtud na velikou louku s mnoha chatami a chalupami a shluky stromů. Výhled opět hezký, ale byl by mnohem hezčí, kdyby Slunce nezalezlo za mraky a nevzalo si na zbytek dne náhradní volno ! Chvilku vyčkáváme, jestli to není jen nejapný žert - bohužel tomu tak není - a tak pomaličku zestupujeme po zelené značce po louce do soutěsky Ráztoky ke Kačenímu ráji a ohradám s ovcemi.( Na Zadní skály se tentokrát podívat nejdeme...)
Pak už do hospůdky a zde dostáváme za levný peníz - ( 50 kč) - úžasnou baštu : každý porci domácího zelého a 5 knedlí a k tomu přes celý talíř "fošnu" uzené krkovice. Je to hrozně moc dobré a zrovna když jsme v nejlepším, tak se mi nad talířkem objevuje hlava obrovského psa ! Hostinský duchapřítomně zařve : " Fuj, Bobe !!!" a tak je hroznému neštěstí v poslední vteřině zabráněno !!
( Teda řeknu upřímně - než aby mě pes zežral to vynikající uzené, tak ať radši zblajzne mňa !!!!! )
Papáme a posloucháme hospodského, kterak se baví s hosty od vedlejšího stolu, kolik že je v okolí divokých prasat a co stojí vyčinění kůže z divočáka.
Protože máme do odjezdu busu domů ještě moře času, jdeme po louce nad Držkovou pod Vrzavé skály. Když je ale tak škaredě, tak na ně nejdeme. Scházíme z turistické značky na lesní cestu a po ní pokračujeme po vrstevnici dál lesem. Místy se brodíme blátem a tak raději okrajem lesa, míjíme jednu pasekářskou usedlost a pak scházíme do údolí na zelenou značku a po ní - ( a už po silničce) - se dostáváme k Držkovskému Kempu a rozestavěné stavby Koliby, ta původní zřejmě lehla popelem...
Na zastávce čekáme na autobus. Přijíždí už za pár minut a šoféruje mu správný řidič, který mi hrozně moc připomíná mého strýce z Ostravy, který je též" pilotem" busu. Jen co si sedneme, tak si volá zpět jednu cestující, které před okamžikem prodal lístek . " Paní ! Pojďte sem, podívejte se na mne ! To víte, že jsem vám špatně vrátil jízdné ?!? "
Vjíždíme do Kašavy a jen co se rozejdeme, tak zase slyšíme řidiče : " Pane, pojďte sem ! Podívejte se na mne..."
Zanedlouho jsme ve Zlíně a protože se nám ještě nechce domů, tak procházka kolem řeky Dřevnice až do západu slunce...