Ondřejovsko a "Mořské oko" u Fryštáku

Fotografie (4)  • Foto: Franta

Ve čtvrtek mi trhali na stomachirurgii zub. Dva dny o šílených bolestech - v noci například tahám z mražáku zmrzlé kuře v igelitu a chladím si s ním bolavou "hubu" ! Protože už to nejde mezi čtyřmi stěnami dál vydržet, vyrážíme v Sobotu chvilku před obědem pryč z města do přírody. Sebou bereme jen jeden batoh a kabanos na opékání.

Foto: Franta

Od Domova důchodců v Lukově kráčíme po žluté okolo hezkých domů a zahrad až k chatové oblasti u rybníka Bezedníku. Dnes - je polovina května - je docela hezky, jen fouká trochu silnější větříček. Od rybníka stále proti proudu potoka po Naučné stezce až k pěkně upravené studánce s dobrou chladňoučkou vodičkou, jménem Rybárka. A protože jsou tu i lavičky s ohništěm, tak si tu jednou sirkou rozděláváme ohýnek a opékáme si uzeninu. Po "obědě" pokračujeme dál : je to pořád lesem a na střídačku chvilku po rovině a chvilku do kopce - v jednom místě parádní výhled na celé Zlínsko. Pak se dostáváme k rozcestníku U Obrázku. Pohybuje se tu množství cykloturistů, my naštěstí odbočujeme po chodníku vlevo a necháme se vést žlutou značkou až pod Ondřejovsko. Prudším stoupáním do sedla a pak pokračujeme po kamenitém a skalnatém, 2 km dlouhém hřebeni na západ. Tady nahoře je chvílemi dosti silný nárazový vítr a kvůli kamení musíme dávat pozor, kam šlapeme. Míjíme vrcholovou kótu a dál už normálním chodníkem až k veliké pasece. Tak odtud je rozhled až na Bílé Karpaty !! Opatrně zestupujeme strmým svahem a kličkujeme mezi pařezy až dole pod paseku na kvalitní lesní cestu. Po ní kousek návrat k turist. rozcestníku a pak kousek po modré a lesní asfaltkou dolů z kopce směr Fryšták.

( Moc nás mrzí, že jsou naše výlety dost fádní a my nemáme žádný vzrušující zážitek...)

Asi po 3 km odbočujeme ze silničky do lesa vpravo a já se snažím podle mapy najít lom, který má být zatopený a má název "Mořské oko". Motáme se lesem a pak konečně před sebou vidíme nějakou světlinku, kde by snad mohlo něco být. Zdálky se k nám nese štěkot psů. Asi je tu nějaká hájovna, myslím si...

Foto: Franta

Přicházíme k roklině, kudy vede cesta dovnitř lomu a hned vedle stojí několik chat. U té krajní cvičí nějaká madam psa. Ten, když nás vidí, tak se rozbíhá se zuřivým štěkotem na nás a vůbec ho nezajímá, že ho panička volá zpět !! Stojíme v ústí rokle, pes na mne zuřivě se štěkotem doráží a já jen hlesnu k Janě : "Běž!" a pomaličku jdeme pěšinou do lomu. Já jenom trnu a čekám, kdy se mi ta zuřivá " věc" zezadu zakousne do nohy, když tu se mi nad hlavou ozve temné a dunivé : "BAFFF !!!"

Mírně pootočím hlavou : asi dva metry vlevo na svahu nade mnou stojí rozkročený pitbull, tváří se jak vlkodlak a mně od leknutí začíná skotačit mráz po zádech a dělá mi tam piruety. S děsem v očích pomaličku dál - jenom čekám, kdy ta bestie na mne zezadu skočí, ale to už jsme naštěstí uvnitř lomu...

Což o to - místo je to překrásné - lom má tvar kráteru sopky, na jehož dně se leskne vodní plocha a dokonce tu mají i můstek na skok do vody, ale jak si to máme vychutnat, když se nemůžeme vrátit zpět ?!?

( A to ještě Jana neviděla tu obludu, toho psa Baskervillského !!!)

Nakonec lezeme chodníčkem strmě až na vrchol kráteru, tam stojí další chata a od ní na nás vybíhá další štěkající pes. Ale toto už je naštěstí jen takový malý černý posera a když na něj zařvu, tak uteče sám...

Foto: Franta

Honem pryč odtud. Jana mi později říká, že tak rychle ještě žádný kopec v životě nevyběhla...

Velkou oklikou se přes les dostáváme k silnici a po polní cestě údolíčkem do Fryštáku na náměstí. Obcházíme si ho dokola a v " Hrubé hospodě" si dáváme kofolu a kávu. Potom si oba odskakujeme na WC, které se nachází na dvoře. To ženské je zavřené a tak musí Jana na "pány". Já stojím venku a kouřím, když se najednou z hospody vyřítí chlap a už cestou si rozepíná gatě ! Na malinkou chvilku ve mě zahlodá škodolibý červíček pokušení nechat událostem volný průběh, pak ale zasáhnu,chlapíka varuju a stopnu !

Do Zlína se vracíme dálkovým autobusem, oba v hlavách zážitek, na který jen tak nezapomeneme a já přemýšlím nad tím, že si budeme muset pořídit nějaký prostředek na naši obranu...